Adresa školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633 Autor: Milena Trojanová Název materiálu: VY_52_INOVACE_ ČJS.4.Tro. 16_ Kladno Datum: 4. 2. 2014 Ročník: čtvrtý Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Název: Kladno Číslo operačního programu: CZ.1.07/1.4.00/21.3489 Název projektu: UČÍME SE S RADOSTÍ Anotace: Prezentace patří k tématu „Místo, kde žijeme“, jde o město Kladno   Klíčová slova: Kladno, stavební slohy, vznik města, naše bydliště.

Kladno v historii vlastnili například Kladenští z Kladna a Žďárští ze Žďáru, spadalo také pod Břevnovský klášter. Kladenský zámek

Váňův kámen je dnes umístěn v parku u kladenského gymnázia. Kladno bylo dlouho nepříliš významnou obcí. Zásadním mezníkem v rozvoji města měl objev uhlí. V polovině 19. století našel rozsáhlé ložisko uhlí inženýr Jan Váňa. Ve městě a jeho okolí začaly vznikat šachty a stěhovali se sem lidé za prací. Díky těžbě uhlí mohly v Kladně vzniknout hutě. Váňův kámen původně označoval místo, kde došlo k objevu uhlí. Po té se kámen několikrát stěhoval. Dnes je umístěn v parku u kladenského gymnázia. Váňův kámen Váňův kámen je dnes umístěn v parku u kladenského gymnázia.

Huť Poldi, pojmenovaná podle manželky ředitele Huť Poldi, pojmenovaná podle manželky ředitele. Výrobky kladenské Poldiny huti šířily dobré jméno naší země po celém světě. Po revoluci v roce 1989 huť několikrát měnila majitele, dnes vyrábí firma POLDI Hütte speciální druhy oceli, v jedné z hal je muzeum. Poldi Kladno

Poldina huť

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Náměstí Starosty Pavla.

Náměstí Starosty Pavla Mariánský sloup Náměstí Starosty Pavla

Radnice na Náměstí Starosty Pavla Radnice je postavena v novorenesančním slohu podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Autorem výzdoby na průčelí je malíř Adolf Liebscher. Radnice na Náměstí Starosty Pavla

Barokní Kaple sv. Floriána Kaple byla postavena podle návrhu jednoho z nejvýznamnějších barokních stavitelů - Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Barokní Kaple sv. Floriána

Novorenesanční lékárna Štít domu nese typická renesanční sgrafita. Dnes je v domě knihkupectví. Detail výzdoby podle návrhu Mikoláše Alše.

Novorenesanční štírt parfumerie Janout Původně tiskárna Josefa Šolce byla v roce 1916 novým majitelem Františkem Janoutem přestavěna a byl zde zřízen specializovaný obchod s parfumerií. Sgrafitovou výzdobu v prvním patře s iniciálami majitele FJ navrhl profesor kreslení na kladenské reálce Stanislav Kulhánek. Novorenesanční štírt parfumerie Janout

Moderní budova s prvky kubismu byla postavena původně pro Městskou spořitelnu v letech 1912 – 1913 podle plánů architektů Josefa Maříka a Jaroslava Rösslera. Budova Komerční banky

Státní okresní archív Kladno Současná secesní podoba budovy pochází z roku 1910. Státní okresní archív Kladno

Novorenesanční stavba z roku 1884 postavena pražským stavitelem E Novorenesanční stavba z roku 1884 postavena pražským stavitelem E. Brandtem na místě původního židovského domu. Západní průčelí je zdobeno černými mramorovými deskami se zlatými nápisy Starozákonného Desatera. V interiéru najdeme kopii Bílkova Ukřižovaného, jehož originál je ve svatovítské katedrále v Praze. Dnes je sídlem Husova sboru církve československé husitské. Husův sbor

Městské divadlo v Kladně Secesní budova divadla byla postavena v letech 1910 – 1912 stavitelem Emilem Hrabětem. Městské divadlo v Kladně

Středočeská vědecká knihovna Kladno Krásná secesní budova knihovny (původně budova pro úřady samosprávy okresu) byla postavena v letech 1909 – 1910 podle návrhu architektů Josefa Maříka a Karla Šidlíka. Středočeská vědecká knihovna Kladno

Unikátní secesní budova bývalé reálky, postavené v létech 1904 – 1905 podle projektu architekta Aloise Dryáka. Výzdobu fasády navrhl Alois Bouda. Gymnázium E. Beneše

od Marie Uchytilové. Socha Lidická matka Pamětní deska na budově gymnázia připomíná utrpení lidických žen a dětí. Lidická tragédie Na upomínku utrpení žen a dětí z Lidic, internovaných 10. června v tělocvičně kladenského reálného gymnázia. V tento den nacisté zastřelili 173 lidických mužů a zahájili proces likvidace jejich rodné obce. Večer 12. června za srdceryvných okolností ženy oddělili od dětí a odvezli z Kladna. Místem dalšího strádání se pro 196 žen stal koncentrační tábor Ravensbrück. 82 dětí bylo nacisty zavražděno plynem v polském Chelmnu, dalších 6 na jiných místech. Konce války se dožilo 143 žen a 17 dětí. Běsnění okupační moci tak nepřežilo celkem 340 nevinných obyvatel Lidic. Socha „Lidická matka“ akademické sochařky Marie Uchytilové, instalovaná na tomto místě roku 2000, připomíná tuto tragédii. Na památku tragédie Lidic Statutární město Kladno prosinec 2009.

Dům postavil v roce 1911 podle vlastního návrhu stavitel Jaroslav Rössler. Stavba provedená v duchu stavitelova učitele Jana Kotěry kombinací režného cihlového zdiva a šedé omítky v sobě citlivě spojovala obytné prostory s provozními místnostmi tiskárny. Šnajdrova tiskárna

Text upraven podle Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kladno Zdroj: Text upraven podle Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kladno Vlastní fotografie autorky. http://www.rajce.net/a7880859 http://www.mestokladno.cz/vyznamne-budovy-oznacene-deskami /d-1412705/p1=2100009305 http://www.turistik.cz/cz/kraje /stredocesky-kraj/okres-kladno/kladno-okres-kladno/snajdrova-tiskarna/