MUDr. Olga Sehnalová, MBA Postavení seniora v EU MUDr. Olga Sehnalová, MBA XVII. zlínský geriatrický den 7. září 2012

2012 : Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity navazuje na ER boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) a ER dobrovolných činností na podporu aktivního občanství (2011) upozornit veřejnost na přínos seniorů pro společnost a na otázky související se stárnutím populace Evropská komise vyzvala vnitrostátní, regionální a místní orgány, občanskou společnost a sdružení zaměstnavatelů a zaměstnanců, ke stanovení cílů, které budou plnit během roku 2012. Konkrétně jde o závazky: související se zaměstnaností, zapojením do společenského života, vzděláváním dospělých, dobrovolnictvím seniorů, prosazováním nezávislého způsobu života seniorů, zdravím učiněné jak veřejnými, tak soukromými subjekty odstraňující překážky, které znemožňují starším lidem, aby nadále pracovali ve formě veřejné debaty sloužící ke zvýšení informovanosti a povědomí o této problematice které pomohou stanovit prioritní úkoly pro další činnost

Evropský parlament a ER aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 v říjnu 2011 podpořil myšlenku Evropského roku 2012 a vypracoval strategický dokument, zabývající se mimo jiné následujícími tématy: Podpora zdravého stárnutí Podpora vitality a důstojnosti, např. zajištěním přístupu k patřičné a vysoce kvalitní zdravotní péči, dlouhodobé péči a sociálním službám či vytvářením iniciativ na podporu prevence zdravotních rizik spojených se stárnutím Zvýšení účasti starších lidí na trhu práce Zlepšení individuální kvality života seniorů Podpora seniorům být ve společnosti déle aktivní

Struktura obyvatelstva EU (2011) mladí lidé (0-14 let) 15,6% lidé v produktivním věku (15-64 let) 67% lidé v post produktivním věku (65+ let) 17,4%

Struktura obyvatelstva EU (2060) očekávaný podíl lidí ve věku 65+ let 29,5%

Zaměstnanost starších osob 2000: zaměstnanost starších osob (55-64 let) 36,9 % Lisabonská strategie míry zaměstnanosti starších osob (55-64 let) alespoň 50 % do roku 2010 2010: 46,3 % značná diverzifikace v jednotlivých státech EU

Důchodový věk v zemích EU věk odchodu do důchodu věcí národních úprav, není harmonizován nejčastěji se pohybuje v rozmezí od 60 do 65 let ČR: Země Muži Ženy Belgie 65 Lucembursko Bulharsko 63 60 Německo 67 Dánsko Nizozemsko Estonsko 61 Norsko 62-67 Finsko Polsko Francie Portugalsko Island Rakousko Irsko Rumunsko 64 59 Itálie Řecko Kypr Slovensko 62 Lichtenštejnsko Slovinsko Maďarsko Španělsko Malta Švédsko 61-67 Litva 62,5 Švýcarsko Lotyšsko Velká Británie Rok narození Muži Ženy podle počtu vychovaných dětí 1936 60 53-57 1947 62 54-58 1953 63 56-62 1959 64 58-64 1965 65 61-65 1971 66 64-66 1977 67 1983 68 Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Střední délka života po dosažení 65 let porovnání údajů z let 1994 a 2009 Průměr EU 19,1 % Průměr ČR 17,2 % Za 15 let se v ČR zvýšila délka života o 2,5 roku Stále téměr 2 roky pod průměrem v EU

Více otázek než odpovědí? Čísla vs. reálná situace na trhu práce Nezaměstnanost mladých - v EU jeden z hlavních problémů Diskriminace z důvodu věku Ne všechna zaměstnání umožňují pozdější odchod do důchodu z důvodu fyzické a psychické náročnosti Očekávaná délka života vs. kvalita života Dostupnost služeb – fyzická i finanční Senioři jako výdajová stránka rozpočtu

Výdaje na péči o seniory - důchody výdaje na důchody v roce 2008 v EU dosahovaly 11,7 HDP EU27 výdaje: sociální dávky na invalidní důchod, předčasný odchod do důchodu, starobní důchod, částečný důchod, vdovský důchod a předčasný odchod do důchodu ČR v roce 2008: 8,3 % = 305 miliard Kč

Výdaje na péči o seniory – náhradový poměr udává průměrnou úroveň příjmu důchodců ve věku 65 - 74 let v porovnání s průměrným příjmem obyvatelstva v předdůchodovém věku (50 – 59 let) EU

Výdaje na péči o seniory – sociální péče a ochrana seniorů ukazatel definován jako procentní podíl výdajů na sociální ochranu, které jsou věnovány na péči o seniory z HDP podíl výdajů v EU v roce 2008: 0,41 % HDP výdaje: příspěvky na péči, bydlení a pomoc při zajišťování běžných denních úkolů EU ČR v roce 2008: 0,54 % HDP = 19,9 miliard Kč EU

Čistý příjem starších osob a seniorů mediánový čistý roční příjem 55-64 let (2010) mediánový čistý roční příjem 75+ let (2010) EU

Příjmy – domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů v ČR průměrná výše starobního důchodu 1. čtvrtletí 2011 10 536 Kč 1. čtvrtletí 2012 10 763 Kč reálné vyjádření – index životních nákladů domácnosti důchodců - 2,8 % + 227 Kč + 2,2 % EU Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Životní náklady domácností důchodců v ČR domácnostem důchodců vzrostly v 1. čtvrtletí 2012 životní náklady meziročně o 5,1 % - nejvíce od roku 2008 vliv nadprůměrného navýšení nákladů na bydlení a výživu index spotřebitelských cen (životních nákladů) podle účelu užití (v %) – průměr 1. čtvrtletí 2012/průměr 1. čtvrtletí 2011 Reprezentant (oddíl) ve spotřebním koši domácností Domácnosti celkem Domácnosti důchodců Spotřebitelské ceny   celkem 103,7 105,1 Potraviny, nealkoholické nápoje 107,5 107,4 Alkoholické nápoje, tabák 103,2 101,7 Odívání a obuv 96,7 97,3 Bydlení, voda, energie, paliva 105,6 109,0 Byt. vybavení, zař. domácnosti 98,9 99,0 Zdraví 109,8 112,4 Doprava 104,0 105,0 Pošty a telekomunikace 98,7 98,6 Rekreace a kultura 99,8 101,0 Ostatní zboží a služby 101,5 102,7 + 5,1 + 7,4 EU + 9,0 + 12,4 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Struktura spotřebních výdajů domácností v ČR domácnosti celkem (Q1/2011) (Q1/2012) potraviny a nealkoholické nápoje 19,0 % 20,0 % bydlení, energie 23,0 % 22,9 % zdraví 2,9 % 3,1 % -------- -------- 44,9 % 46,0 % domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů potraviny a nealkoholické nápoje 22,2 % 23,7 % bydlení, energie 30,0 % 30,5 % zdraví 4,6 % 5,3 % 56,8 % 59,5 % Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Struktura spotřebních výdajů domácností v EU veškeré domácnosti v EU (2009) potraviny a nealkoholické nápoje 12,7 % bydlení, energie 21,9 % zdraví 3,4 % ------- 38 % EU

Lidé starší 65 let ohrožení chudobou Průměr EU: 19,8 % populace starší 65 let ohroženo chudobou ČR: 10,1 % ve všech zemích (výjimkou Malta) horší postavení ženy EU

Materiální deprivace Materiální deprivací nejvíce ohroženy ženy EU

Výborná výchozí pozice postavení seniorů v ČR ve srovnání zemí Evropské unie Trend do budoucna?

Použité zdroje EUROSTAT Česká správa sociálního zabezpečení http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Population_structure_and_ag eing http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Sustainable_development_- _Demographic_changes http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Socialprotection_statistics Česká správa sociálního zabezpečení http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/duchodove-pojisteni/duchodovy-vek-ve-statech-eu.htm Český statistický úřad http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/seniori_publikace http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/cc3022aee9082cfec1257 9d8002aad25/$FILE/%C4%8CS%C3%9A%20CERGE-EI%20Kalmus.pdf Ministerstvo práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/13432 Rozhodnutí EP a Rady o Evropském roku aktivního stárnutí http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:246:0005:0010:CS:PDF

Děkuji za pozornost! www.sehnalova.cz EU