Hvězdy I. Z á k l a d n í š k o l a Z r u č n a d S á z a v o u Multimediální prezentace vzdělávacích oblastí ŠVP Hvězdy Mgr. Vladimír Nulíček

Hvězda je kosmický objekt takové hmotnosti, že v něm vzplanula termonukleární reakce má téměř kulovitý tvar představují dominantní složku svítící hmoty ve vesmíru gravitačně jsou vázány v galaxiích jedna galaxie jich čítá kolem 100 miliard silnější vazby se vyskytují v hvězdných asociacích nebo hvězdokupách

Struktura hvězdy jádro – v jádře hvězdy probíhá termonukleární syntéza vodíku na hélium zářivá zóna – jádro obklopuje vrstva v zářivé rovnováze, která tvoří velkou část hvězdy konvektivní vrstva– nachází se pod povrchem hvězdy a tvoří asi jednu třetinu jejího objemu

Složení hvězdné atmosféry Fotosféra – povrch hvězdy. Jsou zde viditelné vrcholky vzestupných a sestupných proudů z konvektivní vrstvy Chromosféra - vnější vrstva atmosféry. Je zde inverzní chod teploty. Koróna – nejsvrchnější a nejřidší vrstva hvězdy

Průřez a struktura hvězdy

Vznik hvězdy Hvězdy vznikají z oblaků mezihvězdné hmoty. Na počátku je nehomogenita (zhuštění), která se začne vlivem gravitace smršťovat. Pro vznik hvězd jsou důležité procesy, které mohou způsobit náhlé zhuštění látky, například blízký výbuch supernovy. Rodící se hvězda se smršťuje do stále menšího objemu a v jádře narůstá tlak a teplota. V mlhovinách vznikají tím způsobem, že začnou postupně k sobě rychleji a rychleji shromažďovat plyn a prach. Jejich gravitace a hmotnost postupně roste.

Zánik hvězd Po spotřebování značné části vodíku v jádře se rovnováha poruší a hvězda se začne opět smršťovat a teplota a tlak dále rostou. Další osud hvězdy závisí na její hmotnosti. U málo hmotných hvězd jako červení trpaslíci k zahájení další reakce nedojde a hvězda po stovky miliard let dlouhém životě bude ještě miliardy let chladnout. U hmotnějších hvězd smršťování pokračuje, až se zapálí další stupeň termojaderné reakce spalující helium na uhlík.

Supernovy Hvězdy začínající s více než osminásobkem hmotnosti Slunce vzplanou jako supernovy. Supernov je několik typů. Řadí se podle vytryskovaných chemických prvků objevujících se v jejich spektru. Výbuchy jsou doprovázeny extrémními teplotami.

Hypernovy V hypernově se jádro hvězdy hroutí přímo do černé díry a z pólů její rotace vytrysknou dva extrémně energetické proudy plazmy dosahující takřka rychlosti světla. Tyto výtrysky emitují intenzívní gama záření a spekuluje se o tom, že právě ony způsobují gama záblesky.

Názvy hvězd Jen několik stovek hvězd má své historické jméno, ostatní jsou pouze označení či mají číslo. Pojmenované jsou ty nejsvítivější nebo jinak zajímavé hvězdy a většinou nesou arabské názvy. Nezávisle na těchto jménech mají hvězdy i označení skládající se z řeckého písmene a zkratky názvu souhvězdí, ve kterém se nachází. Toto značení zavedl roku 1603 Johanes Bayer a užívá se dodnes. Jen několik hvězd nese jména lidí. Například: Barnardova šipka či Sualocin a Rotanev.

Druhy hvězd hvězda hlavní posloupnosti červený trpaslík bílý trpaslík černý trpaslík hnědý trpaslík S-hvězdy obr nadobr veleobr neutronová hvězda hyperonová hvězda proměnná hvězda (cefeida) dvojhvězda (hvězdné systémy)

Slunce je asi nejznámější hvězda Slunce je asi nejznámější hvězda. Obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti od 25 000 do 28 000 světelných let. Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Tvoří centrum sluneční soustavy, od Země je vzdálená asi 150 milionů km. Slunce je koule žhavého plazmatu, neustále produkuje ohromné množství energie. Jeho výkon činí zhruba 4×10 W, z čehož na Zemi dopadá asi 45 miliardtin. Slunce je hvězda nejbližší k Zemi, jejíž povrch zásobuje teplem a světlem, světlo dosáhne povrchu Země za 8 minut a 19 sekund.

Veleobr Černý trpaslík

Červený trpaslík Bílý trpaslík

S-hvězdy Hnědý trpaslík

Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzdyhttp://hvezdy.astro.cz/slunce/740-atmosfera-slunce http://hvezdy.astro.cz/slunce/727-slunce http://cs.wikipedia.org/wiki/Hv%C4%9Bzdy#Supernovy http://cs.wikipedia.org/wiki/Supernova