VELIKONOCE Mgr. Michal Oblouk

VELIKONOCE nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista připadají na neděli po prvním jarním úplňku (březen – duben: rozmezí od 23. března do 26. dubna) oslava Velikonoc trvá tradičně 50 dní - vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého (letnice)

VELIKONOČNÍ SYMBOLY Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa. Vajíčko je symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.

POSTNÍ OBDOBÍ Masopustní úterý Popeleční středa Černá neděle (ženy vyměnily barevné šátky za černé) Pražná neděle (jedl se staroslovanský pokrm připravený pražením nedozrálého obilí) Kýchavná neděle (lidé se obávali, že z kýchnutí mohou mít smrt) Družebná neděle (mládež chodila po vsi s lítem – zdobený živý stromek - ozdobeným vyfouknutými vajíčky a stuhami) Smrtná neděle (ze vsi se vynášela Morana = symbol zimy a smrti, házela se do vody, někde ze skály nebo se pálila) Květná neděle

POPELEČNÍ STŘEDA první den postní doby - 46. den před Velikonoční nedělí následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi den přísného půstu a připomínka pomíjivosti pozemského života znamenání popelem tzv. Popelec doprovází udělovatel slovy: Čiňte pokání a věřte evangeliu nebo Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš Konec masopustu jasný - len krásný. Krátký masopust - dlouhá zima. Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc. Masopust na mrazu - někdo přijde k úrazu. Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok. Suchý půst - úrodný rok.

KVĚTNÁ/PAŠIJOVÁ NEDĚLE šestá a zároveň poslední postní neděle připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije (utrpení) název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše

Červené/Velikonoční pondělí SVATÝ/PAŠIJOVÝ TÝDEN Květná neděle Modré/Žluté pondělí Šedivé úterý Škaredá středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Velikonoční neděle Červené/Velikonoční pondělí

ŠKAREDÁ STŘEDA sazometná středa jméno získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce v tento den se Jidáš mračil na Ježíše

ZELENÝ ČTVRTEK připomíná poslední večeři Páně a Jidášovu zradu název dne pochází podle zelené barvy liturgických rouch podle pověry se v tento den jedla zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý při liturgii se naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do noci ze soboty na neděli („odlétají do Říma“), mezitím je jejich zvuk nahrazen řehtačkami a klapačkami mělo by se brzy vstát a omýt se čerstvou rosou tradicí je zamést dům před východem slunce a vynést odpadky na křižovatku, aby se domu vyhýbaly blechy Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé. Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

VELKÝ PÁTEK den Kristova ukřižování státní svátek v lidových pověrách je spojován s magickými silami člověk by se měl důkladně umýt v potoce, aby si zajistil zdraví na příští rok v tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda. Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý. Velký pátek vláha - úrodu zmáhá. Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

BÍLÁ SOBOTA během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá konec půstu den úklidu, velkého pečení (mazanců a beránků), pletení pomlázek a zdobení vajíček nesmí se nic nikomu půjčovat, půjčená věc by se mohla očarovat tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání svůj název den získal zřejmě od bílého roucha nebo může pocházet i z lidových zvyků velkého úklidu a bílení Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní. Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok. Jestli před Velikou nocí ten den aneb v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.

VELIKONOČNÍ NEDĚLE Zmrtvýchvstání Páně Boží hod velikonoční největší slavnost křesťanského církevního roku, při které se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí probíhalo svěcení mazance, vajec, beránka nebo vína, každý host pak z těchto pochutin dostal ochutnat Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu. Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude. Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé. Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší. Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni. Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích. Na velikonoce jasno - bude laciné máslo. Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají. Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ v našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi pomlázka - ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami podle tradice muži při hodování pronášejí koledy - nejznámější velikonoční koledou je říkanka: "Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…” pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost v některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody

LETNICE Seslání Ducha Svatého svatodušní svátky (10. května - 13. června) křesťanský svátek, který se slaví 50 dnů po Velikonocích, tedy deset dnů po tzv. Nanebevzetí Páně - vždy dva dny, v neděli a v pondělí vyvrcholení Velikonoc oslavují přírodu, jsou začátkem sklizně počátek křesťanské církve

BOŽÍ HOD SVATODUŠNÍ – SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO o svatodušní neděli byly všechny oltáře bohatě zdobeny květy, především růžemi lidé zdobili své domy čerstvou zelení, dávali březové a bukové větvičky do váz, aby se na nich mohl usadit duch svatý, čerstvé ratolesti měly domu přinést štěstí, také se věřilo, že posvěcené větvičky ochrání dům a dobytek před pohromou, pokud větvičky ve vodě uvadly či uschly do svátku Božího těla, měl v tomto roce někdo z rodiny zemřít Letnice byly také svátkem pastýřů, každý pastýř se o Letnicích snažil vyhnat dobytek na pastvu co nejdříve, když se některý opozdil, ostatní se mu vysmívali stejně tak se stal terčem posměchu ten, kdo na Letnice dlouho spal v některých oblastech byl dobytek před vyhnáním na pastvu ověnčen a postříkán vodou kromě církevních oslav doprovázely letnice od středověku bujaré oslavy, hostiny, tanec a zpěv se svatodušními svátky se také spojovaly nejrůznější pověry, především zápas proti nečistým silám – čarodějnicím v podvečer vycházeli chasníci na náves a práskali biči, aby hřmotem zahnali zlé čarodějnice O svatém Duše choď ještě v kožiše. Na Svatého Ducha nesvlékej kožicha. Po svatém Duchu nezbavuj se kožichu. Déšť o letnicích – slunce na Boží tělo. Na Svatého ducha bláto – bude laciné mláto. Prší-li na Svatého Ducha, jsou klepána žita. Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše. Svatý Duch přinese plný pytel much.

SVATODUŠNÍ PONDĚLÍ zatímco neděle měla ráz především oslav církevních, v pondělí dominovaly rozmanité lidové obyčeje rozšířeným obyčejem byl zvyk mládeže strojit se za krále, královnu a jejich družinu (slavné „jízdy králů“ se dodnes uchovaly na Slovácku) průvod s králem chodil po vsi, vtipkoval, chválil nebo káral hospodáře a čeleď, předříkával rozmanité verše; za to dostávali od hospodářů dárky, obvykle to skončilo pronásledováním krále, vhozením některého člena průvodu do vody, závody na koních a podobně ve staročeských městech existoval zvláštní zvyk , zvaný „střílení ku ptáku“ - na dlouhou dřevěnou tyč se upevnil původně živý, později dřevěný pták, na kterého se střílelo z kuše, později z pušky, kdo sestřelil ptáka jako první, stal se králem mezi německým obyvatelstvem na Šumavě byl oblíbeným zvykem „zpěv vodního ptáka“ - chlapci ze vsi se sešli a zvolili jednoho, který byl označen za „vodního ptáka“, potom chodili dům od domu a zpívali předem připravené písně, obsahující žertovné posměšky na jednotlivé členy domácnosti; za to obdrželi výslužku Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu. Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce http://www.velikonoce.org/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Popele%C4%8Dn%C3%AD_st%C5%99eda http://pranostiky.wz.cz/php/prans.php?mid=4 http://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_t%C3%BDden http://cs.wikipedia.org/wiki/Kv%C4%9Btn%C3%A1_ned%C4%9Ble http://cs.wikipedia.org/wiki/Zelen%C3%BD_%C4%8Dtvrtek http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_p%C3%A1tek http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%A1_sobota http://cs.wikipedia.org/wiki/Velikono%C4%8Dn%C3%AD_ned%C4%9Ble http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cerven%C3%A9_pond%C4%9Bl%C3%AD http://www.grafika.cz/art/vektory/illustrator-pomlazka.html http://www.volny.cz/nohap/ http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/index_img.php?id=109085 http://velikonocni-blogus.blog.cz/0901 http://cs.wikipedia.org/wiki/Letnice http://userweb.pedf.cuni.cz/kov/download/rezac_svatodussv.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%ADzda_kr%C3%A1l%C5%AF https://cs.wikipedia.org/wiki/Masopust#Masopustn.C3.AD_.C3.BAter.C3.BD