Adaptace na změnu klimatu a opatření v zemědělství Voda a sucho – jaký dopad mají klimatické změny na české zemědělství Praha, 22. listopad 2016 Ing. Jiří Klápště Sekce ochrany přírody a krajiny

Adaptace na změnu klimatu v ČR Vládou ČR byla v říjnu 2015 schválena Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Národním koordinátorem adaptace bylo určeno MŽP Všem členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů bylo uloženo realizovat opatření v souladu s adaptační strategií Ministru životního prostředí ve spolupráci s ostatními členy vlády bylo uloženo zajistit přípravu návrhu Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu („NAP adaptace“) Návrh NAP adaptace je připraven – byl zpracován v široké meziresortní a odborné spolupráci Specifikuje adaptační opatření a způsob jejich financování, stanoví priority a způsob sledování postupu adaptace ČR Identifikuje vazby s jinými strategickými materiály Do konce roku 2016 bude předložen vládě

Adaptace na změnu klimatu v ČR Adaptace na změnu klimatu vyžaduje aktivní přístup na všech úrovních – také na regionální, místní, individuální Proto je nutné zapojit orgány státní správy, samosprávy a organizace poskytující veřejné služby Výzvou pro tvůrce strategických a koncepčních dokumentů na všech úrovních je porozumět dopadům změny klimatu a rozvíjet řešení pro optimální úroveň přizpůsobení 3

Co je cílem adaptace? Cílem je zvýšit připravenost ČR na změnu klimatu – tedy: zmírnit dopady změny klimatu přizpůsobením se této změně v co největší míře zachovat dobré životní podmínky uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu Reaguje na všechny významné projevy změny klimatu Struktura akčního plánu - podle projevů změny klimatu: DLOUHODOBÉ SUCHO POVODNĚ A PŘÍVALOVÉ POVODNĚ ZVYŠOVÁNÍ TEPLOT EXTRÉMNÍ METEOROLOGICKÉ JEVY: A) Vydatné srážky, B) Extrémně vysoké teploty, C) Extrémní vítr POŽÁRY V PŘÍRODĚ Zaměřuje se na všechny prioritní oblasti dotčené změnou klimatu: - Lesní hospodářství - Zdraví a hygiena - Zemědělství - Cestovní ruch - Vodní hospodářství - Doprava - Urbanizovaná krajina - Průmysl a energetika - Biodiverzita - Mimořádné události a ochrana obyvatelstva a životního prostředí

Nejdůležitější principy adaptace na změnu klimatu v ČR Integrovaný přístup při posuzování: - synergie adaptačních a mitigačních opatření, - vhodnosti navrhovaných opatření pro jednotlivé složky životního prostředí, hospodářství a sociální oblast Prioritní realizace řešení s: - vícenásobnými benefity (tzv. „win-win“ řešení) - nízkými negativy na straně rizik či nákladů (tzv. „low- regret“ řešení) Zabránění nevhodným adaptacím Identifikace příležitostí spojených s procesem adaptace Budování vědomostní základny a poskytování objektivních informací pro rozhodovací procesy na všech úrovních

Hlavní dopady změny klimatu v oblasti zemědělství SUCHO změny odtoku vody (předpoklad růstu zimních odtoků a pokles ostatních) ovlivnění množství a kvality výnosů plodin rozšiřování suchých půdně vlhkostních režimů v nejnižších polohách zvýšení schopnosti šíření nepůvodních invazních druhů zvýšená veterinární a zoohygienická rizika POVODNĚ A PŘÍVALOVÉ POVODNĚ riziko odnosu půdy, destrukce svahů poškození porostů v důsledku zaplavení pozemků snížení přístupnosti pozemků Potenciální retence zdravých zemědělských půd ČR = 8,4 mld. m3 vody Aktuální retence zemědělských půd = 5,04 mld. m3 vody

Hlavní dopady změny klimatu v oblasti zemědělství ZVÝŠENÍ TEPLOT zvýšení rizika šíření škodlivých organizmů pro rostliny a živočichy ovlivnění velikosti a kvality výnosů plodin změny odtoku vody (předpoklad růstu zimních odtoků a pokles ostatních) změna průběhu fenofází (zejm. prodloužení vegetačního období) zkrácení zimní sezóny EXTRÉMNÍ METEOROLOGICKÉ JEVY Vydatné srážky, Extrémně vysoké teploty, Extrémní vítr zvýšené riziko vodní a větrné eroze půdy vysoké nároky na spotřebu vody škody na zemědělských porostech PŘÍRODNÍ POŽÁRY ohrožení majetku, škody na produkci riziko kontaminace vody a půdy v okolí požáru Potenciální retence zdravých zemědělských půd ČR = 8,4 mld. m3 vody Aktuální retence zemědělských půd = 5,04 mld. m3 vody

Klíčová adaptační opatření NAP Zastavení degradace půdy nadměrnou erozí, vyčerpáním živin, ztrátou organické hmoty a utužením Opatření k omezení vodní a větrné eroze zemědělské půdy Udržování a zvyšování schopnosti půdy vázat vodu Zvýšení efektivity pozemkových úprav s ohledem na změnu klimatu Realizace komplexních pozemkových úprav s ohledem na zvýšení retenční kapacity krajiny Potenciální retence zdravých zemědělských půd ČR = 8,4 mld. m3 vody Aktuální retence zemědělských půd = 5,04 mld. m3 vody Opatření k omezení vodní a větrné eroze zemědělské půdy Revidovat standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu za účelem lepší ochrany krajiny a půdy Udržování a zvyšování schopnosti půdy vázat vodu Prostřednictvím dostupných nástrojů omezit utužení půdy, zlepšit půdní strukturu, zvýšit podíl organické hmoty v půdě Zvýšení efektivity pozemkových úprav s ohledem na změnu klimatu Realizace komplexních pozemkových úprav s ohledem na zvýšení retenční kapacity krajiny V rámci společných zařízení kombinovat opatření technická a přírodě blízká ke zvýšení retenční kapacity krajiny pro vodu s akcentem na přírodě blízká opatření

Klíčová adaptační opatření NAP Omezení vzniku a dopadů zemědělského sucha Výstavba nových a modernizace stávajících zavlažovacích systémů Zlepšení řízení rizik v zemědělství Rozvoj dostupnosti systému včasné výstrahy před extrémními meteorologickými jevy pro zemědělce Podporovat úsporné a efektivní závlahy (bez nepříznivého ovlivnění půdy) Podporovat údržbu, obnovu a budování MVN pro účely závlah a retence v zemědělské krajině - Zpracovat principy komplexního managementu rizik a prevence vůči negativním dopadům změny klimatu

Příklad konkrétního úkolu v NAP

Příklad konkrétního úkolu v NAP PROTIEROZNÍ VYHLÁŠKA Vyhláška o stanovení ochrany zemědělské půdy před erozí a o stanovení půd nevhodných pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu Vymezení přípustné míry erozního ohrožení na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok – PROGRESE. Způsob hodnocení erozního ohrožení v závislosti na půdních a klimatických podmínkách ze zohledněním zemědělského hospodaření (volba agrotechnických a organizačních protierozních opatření). Nastavení volby nápravy při erozním ohrožení. Stanovení půd nevhodných pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu.

Jak podporovat adaptaci? Ekonomické nástroje Platby Fondy a finanční podpory Pojištění Výchova, vzdělávání, osvěta Formální vzdělávání - systém školství Neformální a informální vzdělávání Podpora vědy, výzkumu a inovací TA ČR NAZV, ... + obnova programu podpory VaVaI MŽP Legislativní nástroje Dobrovolné nástroje

Jaké jsou hlavní překážky adaptace? přehlížení problému změny klimatu jako takového postoj „ono se to vyřeší samo“ zachovávání starých stereotypů, naučených postupů neochota přizpůsobit se neochota připustit, že včasná investice může zabránit výrazně větším ekonomickým ztrátám a jiným škodám či dopadům na zdraví, životy, ekosystémy a ekosystémové služby přístup „ušetřím teď, o budoucnost se postarají další“

Změny v zemědělské krajině ČR v číslech Po roce 1948 rozoráno 270 000 ha luk a pastvin rozoráno 145 000 ha mezí rozoráno 120 000 km polních cest rozoráno 35 000 ha remízků zmizelo 950 000 ha mokřadů délka vodních toků se z původních 76 000 km zkrátila o 1/3 21 000 km vodních toků je uzavřeno v betonových korytech 1/4zemědělské půdy je odvodňována trubkovou drenáží Roli zde hraje: - rozložení a charakteristika atmosférických srážek a sněhová pokrývka (celkové množství, doba trvání, rychlost tání), - nevhodný způsob hospodaření ve volné krajině (vč. zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství) a - nárůst nepropustných ploch, ze kterých srážková voda zrychleně odtéká - ať již přímo do vodotečí nebo přes kanalizační či odvodňovací soustavu (příkopy u cest, meliorace). To všechno jsou ztráty vody, které nemůžeme při řešení problematiky dlouhodobého sucha a povodní ignorovat – naopak je nutné je minimalizovat. Vyspělé civilizace, které měly omezené vodní zdroje, s vodou hospodařili.

Komplexní podpora retence vody v krajině Opatření na tocích a v nivách Opatření v ploše povodí Revitalizace toků a niv Průlehy a remízky Stabilizace drah soustředěného odtoku Retenční prostory, přirozený a řízený rozliv Zatravňování Pěstování vhodných kultur Šetrný management a opatření v lesích Opatření v sídlech Příklady opatření - zde ve volné krajině Hospodaření s dešťovými vodami Úpravy toků přírodě blízkým způsobem Rozvoj systému sídelní zeleně Opětovné využití vod

Velikost půdních bloků ČR Rakousko

Libor Fojtík Děkuji za pozornost Petr Marada

Ing. Jiří Klápště, tel. 267 12 2022, e-mail: jiri.klapste@mzp.cz http://www.mzp.cz/cz/adaptace_na_zmenu_klimatu Ing. Jiří Klápště, tel. 267 12 2022, e-mail: jiri.klapste@mzp.cz