Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3569 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu: VY_32_INOVACE_14-08_Třídění nerostů Autor: Mgr. Věra Vlková Ročník: 9. Datum vytvoření: 11. 2. 2014 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Vlková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematická oblast: Přírodopis pro 8. a 9. třídu Předmět: Přírodopis Výstižný popis způsobu využití, metodické pokyny: Žáci se seznamují s tříděním nerostů, s jejich výskytem v přírodě, s jejich získáváním a využitím. Klíčová slova: prvky, halogenidy, sulfidy, oxidy, uhličitany, dusičnany, sírany, fosforečnany, křemičitany, nerosty organického původu Druh učebního materiálu: prezentace

Třídění nerostů Podle chemického složení třídíme nerosty na: prvky (kovy a nekovy) halogenidy sulfidy oxidy uhličitany dusičnany sírany fosforečnany křemičitany nerosty organického původu 1

1. Prvky v přírodě je jen malý počet prvků v ryzím stavu jako nerosty; z kovových prvků to jsou především zlato a platina, někdy i měď; z nekovových prvků se v přírodě v ryzím stavu vyskytuje uhlík a síra; ZLATO nachází se v křemenných žílách společně se stříbrem, bývá jemně rozptýleno jako drobné krystalky, při zvětrávání hornin se dostává do naplavenin řek, kde se nachází v podobě zrnek a získává se rýžováním; 2

2. Halogenidy jsou to nerosty, které vznikly sloučením halogenů (F, Cl, Br, J) s kovy – fluoridy, chloridy, bromidy a jodidy; chloridy jsou rozpuštěny ve slaných vodách moří a slaných jezer, kam byly dopraveny tekoucí vodou ze zvětralých hornin, ostatní halogenidy většinou doprovázejí chloridy; SŮL KAMENNÁ bezbarvý nerost, v nalezištích však bývá různě zbarven přimíšeninami; většinou vznikl odpařením z vodných roztoků; 3

3. Sulfidy jsou to bezkyslíkaté sloučeniny síry s kovy, vznikají srážením z horkých roztoků; mají většinou kovový vzhled, pokud na ně působí zvětrávání, poměrně snadno se mění na oxidy a sírany; GALENIT má kovový vzhled, je častým nerostem rudných žil, kde se těží jako olovnatá ruda; olovo má velké využití – desky akumulátorů, desky na ochranu proti rentgenovému a radioaktivnímu záření; 4

4. Oxidy jsou to sloučeniny prvku s kyslíkem; vodu buď neobsahují (označujeme jako bezvodné), nebo ji mají v jedné či více molekulách ve své struktuře (vodnaté oxidy); KORUND průhledné odrůdy korundu jsou vyhledávanými drahokamy; modrá odrůda se nazývá safír, červený rubín; vyskytuje se v horninách, kde se nachází hliník; 5

5. Uhličitany KALCIT tvoří hlavní nebo jedinou složku vápence nebo mramoru; je bezbarvý nebo bílý, případně je zbarven do žluta nebo do růžova, bývá i průhledný; je to křehký, dobře štěpný nerost; vzniká srážením z roztoků, odpařováním kapek nebo ze schránek živočichů a jejich přeměnou; 6

6. Dusičnany LEDEK vyskytuje se v zrnitých agregátech; je bezbarvý nebo šedý, snadno se rozpouští ve vodě; používá se k výrobě dusíkatých hnojiv; byl součástí dýmového střelného prachu; 7

7. Sírany SÁDROVEC vyskytuje se ve zvětralých jílovitých břidlicích, které obsahovaly sirníky, můžeme ho též nalézt v jílovcích a na hnědém uhlí; je bílý, jemnozrnný sádrovec se nazývá alabastr, průhledná odrůda mariánské sklo; pálením sádrovce na prášek vzniká sádra, sádrovec se přidává jako přísada do cementu; 8

8. Fosforečnany APATIT je součástí magmatických a přeměněných hornin má různé zbarvení (žluté, fialové, zelené, červené, bezbarvé); je přírodním zdrojem fosforu pro rostliny; používá se k výrobě fosforu a jeho sloučenin; 9

9. Křemičitany jsou to nerosty nekovového vzhledu a obvykle jsou součástmi hornin, většina z nich vznikla přímým utuhnutím z magmatu, jejich zvětráváním vznikají druhotné nerosty; OLIVÍN je křemičitan hořečnato-železnatý; je žlutozelený, průhledná odrůda (chryzolit) se brousí jako drahokam; 10

10. Nerosty organického původu jsou to nerosty vzniklé z organických kyselin, uhlovodíků a pryskyřice, vyskytují se velmi vzácně; JANTAR je to směs utuhlých pryskyřic pocházejících z třetihorních jehličnatých stromů; vytváří valouny nebo zrna žluté barvy, má medově žlutou barvu, nejčastěji se využívá ve šperkařství (náhrdelníky, náramky); 11

Opakování Jakým způsobem se nejčastěji získává zlato? Zlato se nejčastěji získává rýžováním. Kde se nejčastěji využívá jantar? Nejčastěji se využívá ve šperkařství. Který dusičnan byl součástí dýmového střelného prachu? Ledek. Jakým způsobem ve většině případech vznikla sůl kamenná? Většinou vznikla odpařením z vodných roztoků.

Opakování Popište sádrovec. Vyskytuje se ve zvětralých jílovitých břidlicích, které obsahovaly sirníky, můžeme ho též nalézt v jílovcích a na hnědém uhlí. Je bílý, jemnozrnný sádrovec se nazývá alabastr, průhledná odrůda mariánské sklo. Pálením sádrovce na prášek vzniká sádra, sádrovec se přidává jako přísada do cementu. Popište kalcit. Tvoří hlavní nebo jedinou složku vápence nebo mramoru. Je bezbarvý nebo bílý, případně je zbarven do žluta nebo do růžova, bývá i průhledný, je to křehký, dobře štěpný nerost. Vzniká srážením z roztoků, odpařováním kapek nebo ze schránek živočichů a jejich přeměnou.

Použité zdroje: Dolomit Rumunia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2006 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dolomit_Rumunia.jpg Gold-crystals. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2009 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gold-crystals.jpg Selpologne. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2010 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Selpologne.jpg GalenaFromKansas. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2005 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:GalenaFromKansas.jpg Several corundum crystals. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2006 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Several_corundum_crystals.jpg Calcit 2. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2008 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Calcit_2.jpg Dusičnan hlinitý. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2007 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dusi%C4%8Dnan_hlinit%C3%BD.JPG Gips 3 Maroko. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2006 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gips_3_Maroko.jpg Apatite Canada. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2011 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Apatite_Canada.jpg Peridot in basalt. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2005 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Peridot_in_basalt.jpg Amber.pendants.800pix.050203. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2004 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amber.pendants.800pix.050203.jpg