NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: PhDr. Milan Simon NÁZEV: VY_32_INOVACE_3.2.3.3.S 11 TEMA: Dějiny sochařství 5 – Keltové a Germáni ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2976

Cíl prezentace: Prezentace Keltové a Germáni seznámí žáky s počátky výtvarného umění na území střední a západní Evropy z období před naším letopočtem. Žáci mohou identifikovat jednotlivé ukázky děl z hlediska námětu, volby materiálu a řemeslného zpracování v porovnání s vývojem výtvarného umění jižní a jihovýchodní Evropy ve stejném období. Prezentace může být doplňujícím materiálem pro výuku Dějepisu.

Keltové a Germáni V karolinském a románském období se setkáváme s uměleckými formami, které pocházejí od Keltů a Germánů. Půjdeme-li po stopách těchto kultur, dostaneme se až do 14. stol. př.n.l. Keltští řemeslníci byli mistry v lití bronzu a výrobě zlatých šperků. V germánském kulturním prostoru byly oblíbeny kamenné stély zdobené reliéfy válečníků.

Sluneční vůz z Trundholmu (14. st. př. n. l Sluneční vůz z Trundholmu (14.st.př.n.l.) – bronzová soška koně vezoucího zlatem zdobený sluneční kotouč. Pro obyvatele severní Evropy bylo Slunce životně důležité. Soška koně táhnoucího vůz se Sluncem znázorňuje pohyb Slunce po obloze. V antické mytologii existuje také příběh o bohu Héliovi zosobňujícího Slunce a jeho pouti s koňským čtyřspřežím po obloze.

Sluneční vůz z Trundholmu, 14. st.př.n.l.

Kultovní vozík ze Strettvegu, 7.st.př.n.l.

Keltský lesní bůh Cernunnos je zpodobněn na stříbrné nádobě ve společnosti zvířat. Keltové ctili přírodu, chápali ji jako tajemné prostředí, ze kterého hrozilo nebezpečí, ale také poskytovalo obživu.

Keltský bůh Cernunnos, 1. st.př.n.l.

Keltští řemeslníci pracovali často s bronzem, který využívali k odlévání ozdob a kultovních předmětů. Pokud porovnáme keltské artefakty s díly řeckého a římského období, je na keltských pracích patrná specifická stylizace v zobrazení lidí i zvířat. Podobnou stylizaci zaznamenáme i dílech germánských řemeslníků. Kultura západoevropská se vyvíjela souběžně s kulturami jižní Evropy a byla ovlivněna jen částečně. To se týkalo architektury, odívání i písma.

Klanění tří králů z Ratchisova oltáře, 745 n.l.

Pamětní kámen z Jellinge dal r Pamětní kámen z Jellinge dal r. 980 vztyčit dánský král Harald na památku svých rodičů. Na kameni jsou vedle zobrazení Krista také runové nápisy, které jsou typickou ukázkou písma germánských národů v severní a severozápadní Evropě od 3. stol.n.l. Písmo bylo zřejmě odvozeno od písma středomořských národů a píše se zprava doleva.

Pamětní kámen z Jellinge, runový nápis - 980 n.l.

Keltové a Germáni byli zruční zlatníci a šperkaři. Tzv Keltové a Germáni byli zruční zlatníci a šperkaři. Tzv. „železná longobardská koruna“, která zdobila hlavy longobardských králů byla údajně vykována z hřebu použitého při ukřižování Krista a byla pokrytá zlatým plechem zdobeným drahokamy.

Langobardská koruna, 9. st.n.l.

Použitá literatura: STADLER, Wolfgang. Dějiny sochařství. 1.vydání. Praha: Rebo, 1996. ISBN 80-85815-67-2. PIJOAN, José. Dějiny umění 5. 1. vydání. Praha: Knižní klub a Balois, 1998. ISBN 80-242-0024-4. PIJOAN, José. Dějiny umění 2. 1. vydání. Praha: Knižní klub a Balois, 1998. ISBN 80-7176-839-1. BURKE, Peter. Italská renesance: Kultura a společnost v Itálii. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 1996. ISBN 80-204-0589-5. WINCKELMANN, Johan Joachim. Dějiny umění starověku: Stati. 1. vydání. Praha: Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, 1986. ISBN 1717-1768.