ZA PRAMENEM MŽE KONCENTRAČNÍ TÁBOR FLOSSENBÜRG ROZHLEDNA HAVRAN HRAD FLOSSENBÜRK

Bonusový výlet A3V TOTEM-RDC Plzeň obor Historie místopis, lektor pan Jiří Oudes.

Označení prameniště Mže (německy Mies) v Německu asi 1 km od osady Asch.

Pohled na prameniště

Většina fotografuje.

Nedočkavě se blížíme k prameni.

Poblíž pramenů si člověk nejlépe uvědomí, že voda je „krví země“ Poblíž pramenů si člověk nejlépe uvědomí, že voda je „krví země“. Bez její neustálé cirkulace by neexistoval život. Je nejobyčejnější – a přitom nejzáhadnější. Citace z knihy Otomara Dvořáka – Řeka sedmi řek.

Pramen tvoří meliorační trubka, která je zarostlá trávou a tak malá úprava.

Bez označení pramene panem Munzarem v pořadu Zpět k pramenům bychom pramen těžko hledali, škoda, že označení není trvanlivější, vypadá, že již dlouho nevydrží.

Mája asi vyhlíží rybičku, ale je to jen nějaký nepořádek.

Ještě foto na památku.

Mže pramení v nadmořské výšce 726 m na území Německa, na krátkém úseku tvoří státní hranici a po 3 km toku vstupuje zcela na území České republiky. Délka toku je 106,5 km. V Plzni se Mže v nadmořské výšce 301 m spojuje s Radbuzou a od tohoto místa nese název Berounka. Ve starších dobách se jménem Mže označovala řeka v celé délce od pramene až k ústí do Vltavy, pojmenování Berounka pro dolní tok pod Plzní je poprvé doloženo roku 1638.

Berounka Radbuza Mže Protože jsme byli u pramene, tak jsem v Plzni nafotila i kde Mže svojí cestu končí a na soutoku s Radbuzou ve Štruncových sadech se stává Berounkou.

Těsně před soutokem - vlevo je Radbuza, uprostřed Štruncovy sady a vpravo Mže.

Pramen jsme viděli a ještě nás čekají dvě zastavení.

Flossenbürk – zastavení v koncentračním táboře a na hradě.

Místní prodejna granitu.

Velkou roli při výběru místa vybudování koncentračního tábora hrála přítomnost významných granitových nalezišť a žulových kamenolomů. Levná pracovní síla přišla vhod.

Jdeme na prohlídku koncentračního tábora, není to příjemné ale zapomínat se nesmí.

Zastavení před současnou podobou budovy velitelství tábora.

V průběhu války vzrůstala potřeba nucené práce pro potřeby Třetí říše V průběhu války vzrůstala potřeba nucené práce pro potřeby Třetí říše. Výsledkem bylo zřízení asi 100 pobočných táborů, které patřily pod Flossenbürg. Nacházely se hlavně v jižním Německu a na západě bývalého Československa.

Nacistický koncentrační tábor byl zřízen v květnu 1938, až do osvobození prošlo táborem přibližně 100 000 vězňů z nichž nejméně 30 000 zahynulo.

Židovská kaple.

Poválečná kaple Ježíš v žaláři je postavená z kamenů zbořených strážních věží.

Na stěnách kaple jsou desky s národními znaky a počty zahynulých vězňů.

Ani se nechce věřit, jaké hrůzy se zde odehrávaly.

Údolí smrti – bývalý kamenolom se spalovnou.

Mohyla z popele spálených vězňů.

Pohled od spalovny, prohlídku spalovny jsem nebyla schopna absolvovat.

Ještě prohlídka muzea holokaustu, které bylo otevřeno až 22. 7. 2007 Ještě prohlídka muzea holokaustu, které bylo otevřeno až 22.7. 2007. Je velmi důležité, hlavně pro školní výpravy, které sem jezdí.

Muzeum a konec prohlídky tohoto hodně tísnivého místa.

Prohlídka hradu Flossenbürg bude snad příjemnější.

Pohled na městečko při výstupu na hrad.

První zmínka o hradu pochází z roku 1125, kdy patřil hraběti Berengarovi I. ze Sulzbachu.

Městečko a jeden z lomů od hradu.

Po smrti majitelů získal hrad r. 1188 císař Fridrich I Po smrti majitelů získal hrad r. 1188 císař Fridrich I. Barbarossa, roku 1212 připadl Flossenbürk dědičně králi Přemyslu Otakarovi I.

Roku 1253 se hradu zmocnil císař Konrád IV Roku 1253 se hradu zmocnil císař Konrád IV., od něhož jej získal jeho tchán, bavorský vévoda Ota. Po dohodě s Přemyslem Otakarem II. se hrad opět stal majetkem české koruny.

Poté býval často dáván českými králi do zástavy Poté býval často dáván českými králi do zástavy. Král Jiří z Poděbrad se r.1459 z nedostatku peněz nároku na hrad vzdal.

Na počátku 16. století se hrad stal sídlem lapků a k jeho definitivnímu opuštění došlo po jeho dobytí a vypálení Sasy.

Nádherný výhled a počasí vylepšilo dojem z návštěvy těchto míst, i když i na hradě se také jistě dělo dost nepěkných událostí.

Vstupní cesta na hrad se opravovala a tak byl vstup uzavřen a jen pár lidí obešlo zákaz, byla by škoda nevidět a nenafotit tak jsem i já byla neukázněná.

Vyhlídková plošina s nádherným výhledem. ROZHLEDNA HAVRAN Vyhlídková plošina s nádherným výhledem.

Naše poslední zastavení bude již na našem území, na rozhledně Havran.

Státní hranici si musíme také všichni zdokumentovat.

Cesta na rozhlednu byla příjemnou procházkou.

Jeden z dokumentů na rozhledně.

Počasí na rozhledně se pohoršilo, blížila se přeháňka ale na českou stranu byl výhled krásný a tak došlo i na dohadování kde co je.

Pohled na německou stranu. HRAD FLOSSENBÜRG Pohled na německou stranu.

Přeháňky jdou naštěstí okolo nás, ale kazí nám výhled.

KONEC 9.9.15 JIB Konec krásného a zajímavého výletu, díky za něj a těšíme se na další.