ČESKÁ POEZIE 1. POLOVINY 20. STOLETÍ CHARAKTERISTIKA DOBY PROLETÁŘSKÁ POEZIE Mgr. Michal Oblouk

SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE 20. léta – rozvoj svobodného státu po rozpadu Rakouska-Uherska (T. G. Masaryk), euforie a optimismus, hospodářský rozvoj, politická pluralita 30. léta – světová hospodářská krize, sociální a politické problémy, hrozba fašismu a rasismu (1938 Mnichovská dohoda, 1939 Protektorát, okupace Československa, 2. světová válka) jedno z nejplodnějších období české poezie, doznívání války, vstup nové generace, vyhraňování programových skupin, nové básnické směry a tendence: vlna vitalismu, odmítnutí civilismu (varování před zneužitím techniky proti lidstvu), rozrůznění spisovatelů podle ideologického zaměření, pronikání moderních avantgardních směrů vzniká proletářská poezie, utváří se meziválečná avantgarda, rozvíjí se poetismus, vytváří se surrealismus koncem 30. let reakce na válku a fašismus

DEVĚTSIL svaz moderní kultury Devětsil, sdružení levicově avantgardních umělců založen r. 1920 v Praze (název podle jarní byliny), r. 1923 vznikla brněnská pobočka r. 1922 vyšel sborník Devětsil po založení se členové věnovali proletářskému umění, od roku 1923 se angažovali v poetismu členové věřili, že k umělecké revoluci je potřeba organizovanou skupinu, že jednotlivec sám o sobě nemůže nic změnit, ba ani umělecky něčeho velkého dosáhnout – potřebuje být organizován, staví se proti „staré“ literatuře, jež je psána pro bohatou vrstvu, jdou s revoluční vrstvou – s dělnictvem program je vcelku jednoduchý a jasný - snaží se přiblížit umění co nejširšímu publiku, chce, aby akce, které pořádá, byly co nejpopulárnější, co nejpřístupnější, co nejrozličnější v r. 1929, poté co Jaroslav Seifert spolupodepsal s dalšími spisovateli Manifest sedmi, sepsali Teige, Nezval a Halas protimanifest a Seifert byl na návrh Julia Fučíka z Devětsilu vyloučen, postupem času odcházeli mnozí členové, architekti, filmoví a divadelní umělci, hudebníci a nakonec i zakládající umělci v r. 1927 ukončila svoje působení brněnská skupina, r. 1930 padla pražská skupina členové – zakladatelé V. Vančura (1. předseda), J. Seifert, K. Teige, A. Hoffmeister, dále J. Wolker, V. Nezval, F. Halas, K. Biebl, K. Konrád, Toyen, J. Štýrský, J. Honzl, J. Frejka, Voskovec a Werich, J. Ježek, E. F. Burian

PROLETÁŘSKÁ LITERATURA český literární směr 20. let 20. století inspirací byla marxistická filozofie a sen o revoluční přeměně světa základy položil roku 1922 Jiří Wolker ve své stati Proletářská umění zobrazuje především dělnickou třídu, její útlak a vykořisťování, typickými znaky je nenávist k válce, touha po spravedlivém světě proletářskou poezii ovlivnil ruský básník Vladimír Majakovskij svou agitační poezií - v této době mnoho mladých básníků sympatizuje s levicí (KSČ) program proletářské literatury u nás se formoval v časopise Kmen, Červen, Var, v duchu proletářské poezie vzniká první avantgardní skupina Devětsil období proletářské poezie končí smrtí jejího hlavního představitele Jiřího Wolkera reakce na sociální bídu a důsledky války, kritika sociální nespravedlnosti, příprava revoluce – příchod nového světa požadavky – třídnost, revolučnost, stranickost a tendenčnost, kolektivismus, politická angažovanost, sociální spravedlnost, optimismus

JIŘÍ WOLKER (1900 – 1924)

ŽIVOT J. WOLKERA básník, představitel vitalismu a proletářské poezie, člen Literární skupiny (sdružení moravských autorů, kteří se hlásili k expresionismu, 1921 - 1922) a Devětsilu (1922 – 1923) narodil se v Prostějově jako syn bankovního úředníka na jeho vývoj měla největší vliv matka, která ho vedla k různým druhům umění – byl nadán výtvarně, hudebně i literárně vystudoval gymnázium, poté studoval na přání svého otce práva v Praze (zároveň studoval i filozofii) byl politicky činný v KSČ žil a tvořil ve vile na Svatém Kopečku u Olomouce v r. 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza - léčil se ve Vysokých Tatrách, nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů zemřel a je pochován v Prostějově

DÍLO J. WOLKERA Host do domu – tzv. poezie prostých věcí, vliv vitalismu, chlapecký pohled na svět, radost ze života, má 3 oddíly (Chlapec, Ukřižované srdce, Host do domu), např. básně Poštovní schránka, Svatý Kopeček (polytematická báseň – pásmo, autobiografické prvky, nazvané podle místa, kde žili prarodiče) Těžká hodina – proletářská poezie, sociální tematika, celá sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická, srdce chlapecké se mění v srdce muže, obsahuje sociální balady (O snu, O očích topičových, O nenarozeném dítěti, O námořníkovi), dále např. básně Umírající, U rentgenu (lékař nachází v dělníkově těle „plíce rozežrané hladem a tuberkulózou“) O milionáři, který ukradl slunce, O kominíkovi – moderní pohádky Epitaf Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než moh' srdce k boji vytasit, zemřel – mlád dvacet čtyři let.[

JOSEF HORA (1891 – 1945) básník, prozaik, novinář, překladatel (hlavně z ruštiny) a literární kritik, jako první jmenován národním umělcem narodil se v Dobříni u Roudnice nad Labem (k rodné obci se v dílech často vracel) v selské rodině v Roudnici vystudoval gymnázium po rozchodu s rodiči ho vychovávali prarodiče vystudoval v Praze práva, stal se novinářem od r. 1921 působil v Rudém právu stal se programovým mluvčím české proletářské a expresionistické poezie po rozchodu s KSČ (1929 – Manifest sedmi) se stal redaktorem Českého slova, později vydával vlastní časopis Plán jeho tvorbu ovlivnilo i cestování (SSSR, Francie, Maďarsko, Itálie, Estonsko, Jugoslávie) válku prožil těžce nemocný, zemřel v Praze

DÍLO J. HORY Básně, Strom v květu – vliv civilismu a vitalismu Pracující den - jedná se o první sbírku proletářské poezie, básně se zamýšlejí nad osudem dělníků Srdce a vřava světa, Bouřlivé jaro – sbírky proletářské poezie Socialistická naděje, Hladový rok – romány, téma politických bojů a 1. světové války Itálie – začíná se více prosazovat lyrika, sociální motivy zde nechybí, ale ustupují do pozadí, autor obdivuje krásy Itálie, tak jak je viděl, často je srovnává se svým domovem Struny ve větru – lyrika přírodní a intimní, motiv plynoucího času, autor se vyznává ze vztahu k Rusku a k Leninovi Tvůj hlas, Tonoucí stíny, Dvě minuty ticha – meditativní, subjektivní lyrika, námětem pro básně je zde čas Máchovské variace - protifašistická sbírka, 16 jambických básní (Mácha jako symbol revolučnosti a nepoddajnosti) Domov – tzv. poezie národního ohrožení, obava o osud rodné země, oslava Čech a její slavné minulosti Jan houslista – lyrickoepická skladba, návrat hudebníka, který se vydal do světa, do rodné země

JINDŘICH HOŘEJŠÍ (1886 – 1941) básník a překladatel francouzské poezie narodil se v Praze v dělnické rodině r. 1905 odjel do Francie, kde vystudoval filozofii a ekonomii 1. světovou válku prožil na ruské frontě po r. 1918 pracoval jako redaktor a později byl úředníkem statistického ústavu během své tvorby neprošel žádným vývojem, jako jediný z tehdejších básníků zůstal u proletářské poezie zemřel v Praze dílo/sbírky: HUDBA NA NÁMĚSTÍ – obraz sociální bídy velkoměstské periferie KORÁLOVÝ NÁHRDELNÍK – milostná poezie jako součást proletářské, do milostného vztahu tragicky zasahuje sociální realita DEN A NOC - osobní dojmy autora

KONSTANTIN BIEBL (1898 – 1951) lyrický básník, představitel proletářské poezie, poetismu a surrealismu narodil se ve Slavětíně u Loun v rodině zubaře po maturitě musel narukovat na frontu do 1. světové války r. 1918 byl na balkánské frontě, raněn, zajat a odsouzen k trestu smrti, popravě unikl útěkem ze zajetí po válce studoval na lékařské fakultě, věnoval se ale zcela básnické tvorbě, přátelil se J. Wolkerem v r. 1926 cestoval do exotických zemí (Sumatra, Jáva, Cejlon, Alžír, Tunis) po r. 1934 byl členem Skupiny surrealistů po 2. světové válce jej rozpory mezi jeho básnickou vizí a skutečností i osobní problémy a nemoc pankreatitida (zánět slinivky) dohnaly k sebevraždě skokem z okna zemřel v Praze jeho manželka Marie byla také básnířkou

DÍLO K. BIEBLA a) proletářská poezie Cesta k lidem – poezie prostých věcí, spoluautorství se strýcem A. Rážem Věrný hlas (věnována památce J. Wolkera), Zlom, Zloděj z Bagdádu (věnováno přítelkyni, která zemřela na tuberkulózu) – sbírky b) poetismus Zlatými řetězy - experimentoval s eufonickou stavbou verše S lodí, jež dováží čaj a kávu – sbírka vznikla jako ohlas na cestu, kterou uskutečnil v pol. 20. let, milostná tematiky, lyrický cestopis Nový Ikaros – vrchol meziválečné tvorby, polytematická báseň – pásmo (4 zpěvy), mnohotvárnost (dětství, zážitky z tropů, milostné vzpomínky, válečné hrůzy, smutek a tíha života), volný proud představ c) surrealismus Nebe, peklo, ráj – volný proud asociací Zrcadlo noci - vydáno těsně před druhou světovou válkou 1939, reaguje na okupaci, spojení surrealismu s vnější situací d) poválečná tvorba Bez obav – básně z let 1940 – 1950, vzpomínky, zážitky z války, sociální motivy, současná budovatelská tematika

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Wolker http://www.knihovnaslany.cz/kalendarium/2008/12/kalendarium-leden/ http://www.kutzik.jirpa.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2011030026 http://czechfolks.com/plus/2011/04/20/milos-ondrasek-cechove-jsou-narod-dobry/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Hora http://www.cojeco.cz/index.php?zal=2&id_desc=34546&s_lang=2&a_type=2 http://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_Ho%C5%99ej%C5%A1%C3%AD http://kutzik.jirpa.cz/view.php?nazevclanku=30-kvetna&cisloclanku=2009050048 http://cs.wikipedia.org/wiki/Konstantin_Biebl https://cs.wikipedia.org/wiki/Svaz_modern%C3%AD_kultury_Dev%C4%9Btsil https://cs.wikipedia.org/wiki/Prolet%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_poezie