Rozvojové záměry na železnici

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Základní síť vysokorychlostních tratí v České republice
Advertisements

Nové výzvy v cyklistické dopravě a cykloturistice
Regionální dimenze sítě TEN-T
Rozvojové záměry na železnici
Vysokorychlostní tratě z pohledu přepravního marketingu
Dopravní plán Ústeckého kraje na léta 2012 – 2016 a jeho aplikace
Tisková konference MD a SŽDC
osídlení a mobilita obyvatel ČR a Evropy
ITS v regionální dopravě Ing. František Kopecký KPM CONSULT, a.s.
Strategie dopravy MD ČR
Těžiště varianty přestavby železničního uzlu Brno
ZPRACOVÁNÍ STŘEDNĚDOBÝCH PLÁNŮ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ
Význam infrastruktury pro konkurenceschopnost v kontextu kohezní politiky a budoucí priority ČR Ing. Lukáš Hampl 1. náměstek ministra dopravy.
Dopravní infrastruktura a její hodnocení
Ing. Antonín Blažek Náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu
Jejich současnost a budoucnost… TRAINREPORT,CDJIRIK 23.Března 2011.
Železniční spojení Praha – Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla
| Rozvoj železniční sítě v Libereckém kraji Jiří HRUBOŇ KORID LK (CZ) This project is implemented through.
Projekt RegInnoMobil – inovativní řešení pro regionální mobilituHarald Buschbacher Financováno Rakouským ministerstvem dopravy, inovaci a technologie v.
WORKSHOP projektu POSTA
Region Jihozápad bude mít v letech k dispozici téměř 18 miliard korun na podporu investičních projektů Dostupnost center -
Plánování dopravní infrastruktury z pohledu projektanta
ÚVOD DO ŽELEZNIC.
Veřejné projednávání PÚR ČR září  Byl zpracován na základě § 32 zákona č.183/2006 Sb. V souladu s tímto ustanovením: ◦ stanoví republikové.
STUDIE ROZVOJE DOPRAVY V AGLOMERACI CHOMUTOV-JIRKOV
Terciální sektor Služby Zahraniční obchod Školství Doprava
IV. Železniční koridor Jana Husáková.
DOPRAVA Nenahraditelná složka hospodářství každé země – brzdí nebo urychluje ekonomický rozvoj. Poloha uprostřed Evropy – ČR je křižovatkou transevropských.
STRATEGIE SPOLEČNOSTI A JEJÍ ZÁMĚRY V ROCE 2014
Typy projektů realizovaných v rámci Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod 2007–2013 Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj Investice.
Autor: Mgr. Helena Nováková
Silnice nebo železnice
Organizátor regionální dopravy V Královéhradeckém a Pardubickém kraji.
Přístupnost IDS pro OOSPO
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní soustavy Ing. Michal Kostelecký Základy dopravní politiky obce, města, regionu.
Luhačovice, Priority železniční infrastruktury na Moravě v období 2014–2020 Ing. Mojmír Nejezchleb náměstek generálního ředitele pro modernizaci.
Novinky a reakce cestujících na nabídku dálkové osobní přepravy v ČR Ing. František Vichta vedoucí oddělení koncepce a rozvoje odboru veřejné dopravy MD.
Regionální operační programy V rámci cíle Konvergence je pro období je připraveno celkem 7 regionálních operačních programům (ROP) určených pro.
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Klára Dostálová, náměstkyně pro řízení sekce regionálního rozvoje Ing. Tomáš Sklenář, ředitel odboru územního plánování.
Projekty ITI pro zlepšení společného IDS Prahy a Středočeského kraje Ing. Radim Vysloužil.
Územní studie silnice II/380 Sokolnice - Čejč Vstupní jednání s obcemi, ORP, úřady územního plánování a stavebními úřady Krajský úřad Jihomoravsk ého kraj.
© Berman Group. Strategický plán a tvorba koncepce rozvoje města Písku do roku 2025 Komise pro strategický rozvoj Vyhodnocení nadřazených koncepčních.
Ministerstvo dopravy České republiky Rozvoj železniční infrastruktury s vazbou na Sasko a Dolní Slezsko.
Seminář RHSD JMK Aktuální situace v dopravě Ing. Václav Horák, náměstek hejtmana srpen 2012 Pohled JMK na priority dálničních a silničních staveb pro současné.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní politika ČR.
Nové nařízení TEN-T a zařazení systému RS ČR do sítě TEN-T Ministerstvo dopravy Odbor strategie.
Zóny placeného stání na území hlavního města Prahy – květen 2015 Ing. Libor Šíma odbor rozvoje a financování dopravy MHMP
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní cesta Předmět: Technologie silniční nákladní dopravy Ing. František Lachnit,
Setkání s hejtmanem Most, Obsah setkání – aktuální témata  Doprava v Ústeckém kraji – souběhy tratí a řešení  Cestovní ruch v Ústeckém.
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Vysokorychlostní trat ě v Č R, koncepce a otázky k ř ešení Emanuel Šíp předseda Dopravní sekce Hospodářské.
Nadřazená dopravní infrastruktura Zlínského kraje
základní předpoklad ekonomického růstu
Problematika dopravy na Rychnovsku
Infrastruktura ve Středočeském kraji
Vysoká škola technická a ekonomická Ústav podnikové strategie
2. Ročník konference v rámci projektu Železniční doprava pro kraje
Stav přípravy a realizace prioritních projektů železniční infrastruktury v regionu střední a východní Moravy Ing. Mojmír Nejezchleb VII. ročník mezinárodní.
Autor: Bc. Lucie Nechvátalová Vedoucí: Ing. Ondrej Stopka, PhD.
Efektivní dopravní obslužnost vybraného mikroregionu Jihočeského kraje
Cvičení 10: SÍDELNÍ SYSTÉMY V PRAXI
ředitel odboru strategie
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY
Moravské dopravní fórum
4. železniční balíček a ERTMS/ETCS
Vysokorychlostní železnice pro ČR Železniční konference Pardubice Jiří Pohl, Siemens Mobility, s.r.o. člen Výboru pro udržitelnou.
Rychlá spojení Příprava pilotních projektů
Příprava, výstavba a provozování vysokorychlostních tratí (VRT)
Zvyšování rychlostí na 200 km/h
Studie proveditelnosti nové trasy Praha – Beroun / Hořovice
227. Žofínské fórum Ing. Tomáš Čoček, Ph.D.
Transkript prezentace:

Rozvojové záměry na železnici Ing. Jindřich Kušnír Ministerstvo dopravy

Důvody modernizace železniční infrastruktury ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY zvýšení rychlosti přepravy a nabídky spojů železnice jako páteř systému veřejné dopravy železnice jako ekologický druh dopravy odlehčení zátěže ostatních druhů dopravy POTENCIÁL ROZVOJE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY rychlá dálková doprava Þ taktová doprava, max. rychlost 160-200 km/h příměstská doprava Þ taktová doprava, interval ve špičce 30, ev. 15 min rychlá meziregionální doprava Þ taktová doprava, max. rychlost 120-160 km/h nákladní doprava Þ segregace od osobní dopravy, vyšší nosnost tratí NÁROKY NA INFRASTRUKTURU: TRAŤOVÁ RYCHLOST + KAPACITA POTŘEBA ZÁSADNÍ MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY

SPECIFICKÉ NÁROKY NA INFRASTRUKTURU Taktová doprava CÍLE zkvalitnění a zatraktivnění nabídky veřejné dopravy přiblížení časové dostupnosti veřejné dopravy dopravě individuální zjednodušení a zpravidelnění fungování veřejné dopravy z hlediska cestujících zlepšení a stabilizace přípojových vazeb optimální využití infrastruktury, vozidel, personálu PRINCIPY FUNGOVÁNÍ pravidelný interval mezi spoji (zpravidla 2 h nebo 1 h; příměstská doprava ve špičkách ½ h nebo ¼ h) definování přestupních uzlů mezi jednotlivými linkami potřeba dosažení systémových jízdních dob mezi přestupními uzly jednotná osa symetrie u všech linek Þ přípojové vazby v obou směrech SPECIFICKÉ NÁROKY NA INFRASTRUKTURU vyšší počet vlaků Þ nároky na kapacitu tratí (křižování, předjíždění) zajištění přestupů v uzlech Þ nároky na kapacitu uzlů (počty nástupištních hran, mimoúrovňová křížení tratí v uzlech) dosažení systémových jízdních dob mezi uzly Þ nároky na traťovou rychlost

Modernizace tranzitních železničních koridorů dokončeno v realizaci / v přípravě

III. koridor: úsek Praha – Cheb 40 % v úseku Praha – Plzeň budou realizovány 2 rozsáhlé přeložky Praha – Beroun a Ejpovice – Plzeň v trase budoucí vysokorychlostní tratě v úseku Plzeň – Cheb optimalizace tratě ve stávající stopě, částečné zdvoukolejnění v úseku Dětmarovice – Mosty u Jablunkova optimalizace stávající tratě, vazba na propojení průmyslových zón Nošovice a Žilina III. koridor: úsek Praha – Cheb PRAHA PLZEŇ CHEB EJPOVICE BEROUN

IV. koridor Praha Benešov Tábor Veselí nad České u Prahy Lužnicí Budějovice v úseku Praha – Benešov u Prahy optimalizace tratě ve stávající stopě v úseku Benešov u Prahy – České Budějovice modernizace tratě s rozsáhlými přeložkami v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště optimalizace tratě ve stávající stopě 23 %

Modernizace tratě Brno – Přerov součást prioritního evropského projektu č. 23B spojnice krajských měst Brno – Ostrava, Brno – Olomouc, Brno – Zlín jedna z nejzatíženějších tratí v dálkové i příměstské osobní dopravě budoucí součást vysokorychlostního spojení Praha – Brno – Ostrava v současnosti jednokolejná trať s maximální rychlostí 90-100 km/h – omezující z hlediska kapacity i rychlosti Þ potřeba zdvoukolejnění a modernizace tratě – zvýšení kapacity a prověření zvýšení traťové rychlosti na 200-230 km/h

Spojení Praha – Bavorsko: současnost dálkové spojení z ČR směrem na západ pouze přes Dresden ve směru do Bavorska železniční spojení není konkurenceschopné velké území s vysokou koncentrací obyvatel a hospodářských aktivit v SRN i v dalších zemích není dosažitelné železniční dopravou ve směru do Bavorska probíhá modernizace III. koridoru, to však není z hlediska výhledových potřeb dostačující dálkové spojení bez dálkového spojení Þ potřeba řešit koncepci rychlého železničního spojení Praha – Bavorsko

Spojení Praha – Bavorsko: budoucnost 42 % 35 % návaznost na modernizaci III. koridoru v úseku Praha – Plzeň prověřován záměr modernizace tratě Plzeň – Domažlice – Regensburg na rychlost 160-200 km/h v Regensburgu napojení na dálkovou síť směr München a Nürnberg možnost uspokojení širších vazeb z ČR do západní a jihozápadní Evropy a z Bavorska přes ČR do Polska

Spojení Praha – Linz (– Koper): 2. etapa návaznost na modernizaci IV. koridoru výhledově v úsecích Praha – Benešov u Prahy a České Budějovice – Horní Dvořiště nedostatek kapacity navíc se jedná o úseky s propadem rychlosti Þ prověřována výstavba nových tratí v těchto úsecích nová trať Praha – Bystřice u Benešova: vysokorychlostní parametry, bude prověřeno také pokračování jako VRT do Brna nová trať České Budějovice – Horní Dvořiště: maximální rychlost 200 km/h, náhrada současné jednokolejné tratě

Další projekty OSTATNÍ DÁLKOVÉ TRATĚ REGIONÁLNÍ PROJEKTY postupná modernizace ostatních tratí sítě TEN-T cíl Dopravní politiky – napojení všech krajů na páteřní železniční síť propojení krajských měst a dalších významných aglomerací rychlou taktovou dopravou REGIONÁLNÍ PROJEKTY rozvoj příměstské dopravy v aglomeracích: zkapacitnění tratí elektrizace Þ tvorba ucelených vozebních ramen v elektrické trakci budování nových zastávek rozvoj přeshraničního spojení

Vysokorychlostní tratě (VRT) – důvody výstavby zvýšení konkurenceschopnosti železnice a nabídka atraktivní, bezpečné a ekologické alternativy k individuální automobilové a letecké dopravě uvolnění kapacit stávající železniční sítě pro rozvíjející se příměstskou a nákladní dopravu zabránění tomu, aby se ČR stala „periferií“ uprostřed Evropy (reakce na budování kvalitní infrastruktury v sousedních zemích) Þ zapojení ČR do evropského systému VRT rychlejší propojení jednotlivých regionů v ČR

VRT– evropský kontext

VRT – aktuální stav základní směry budoucí výstavby VRT jsou již stanoveny a i nadále zůstávají v platnosti: Dresden – Praha – Brno – Břeclav Praha – Plzeň – Bavorsko Brno – Ostrava úkol z Politiky územního rozvoje do konce roku 2008 prověřit účelnost a reálnost územní ochrany VRT v současnosti probíhá aktualizace koncepce s cílem porovnat stávající koncepci s alternativními návrhy výsledkem bude upřesnění parametrů jednotlivých tras a požadavků na územní ochranu koridorů VRT

VRT – současná koncepce modernizace (do 230 km/h) novostavba (300-350 km/h)

VRT – alternativní koncepce modernizace (do 230 km/h) novostavba (300-350 km/h)

VRT – druhy provozovaných vlaků InterCityExpres (ICE) maximální rychlost 350 km/h vedeny téměř výhradně po VRT tvoří páteřní systém obsluhují pouze významná sídla InterCity (IC) maximální rychlost 200-230 km/h z VRT přecházejí na ostatní tratě doplňují síť ICE rychlé dálkové spojení krajů Rychlé příměstské vlaky maximální rychlost 140-160 km/h využití příměstských úseků VRT rychlá regionální doprava v rámci aglomerace Nákladní vlaky maximální rychlost 120 km/h využití VRT zejména v sedlech a v noci zpravidla pouze vybrané druhy nákladních vlaků

VRT – linkové vedení DRESDEN DĚČÍN ÚSTÍ NAD LABEM PRAHA PARDUBICE OLOMOUC OSTRAVA ZLÍN BŘECLAV BRNO JIHLAVA ČESKÉ BUDĚJOVICE CHEB ŽILINA PLZEŇ IC / EC ICE

Příklady jízdních dob MEZINÁRODNÍ RELACE Praha – Dresden 1 h Praha – Berlin 3 h Praha – Nürnberg 3 ¼ h Praha – München 3 ½ h Praha – Wien 2 ¼ h Praha – Bratislava 2 ½ h Praha – Katowice VNITROSTÁTNÍ RELACE Praha – Brno 1 h Praha – Ostrava 2 h Praha – Plzeň ¾ h Praha – Ústí n. L. Praha – Chomutov 1 ½ h Praha – Jihlava Brno – Jihlava ½ h * uvedené jízdní doby jsou orientační, konkrétní hodnoty budou známy po upřesnění parametrů jednotlivých tras

Děkuji za pozornost