PROJEKT Téma ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0010 Téma 3. Strojní opracování dřeva a dřevních materiálů   Předmět: Technologie Obor: Truhlář Ročník: Druhý Zpracoval: Ing Křupala Karel TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Prohlášení   Prohlašuji, že jsem tento výukový materiál vypracoval samostatně, a to na základě poznatků získaných praktickými zkušenostmi z pozice učitele ve Střední odborné škole Josefa Sousedíka Vsetín, a za použití níže uvedených informačních zdrojů a literatury. Tento výukový materiál byl připravován se záměrem zkvalitnit a zefektivnit výuku minimálně v 10 vyučovacích hodinách. Ve Vsetíně dne 6.5.2014 …………………………………. podpis autora TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

3. Strojní opracování dřeva a dřevních materiálů Účelem strojního opracování dřeva a dřevních materiálů je rozměrové, tvarové a konstrukční obrábění materiálů jehož výsledkem jsou součásti a dílce, které vzájemným spojením vytváří výrobek v podobě nábytku, oken, dveří apod. Způsoby obrábění Obrábění je technologický proces, při němž působením nějakého stroje a nástroje měníme tvar a rozměry obrobku a získáváme tak výrobek požadovaného tvaru, rozměrů a v požadované jakosti obrobených ploch. Obrábění je součástí mechanické technologie dřeva. Rozeznáváme tyto způsoby obrábění: Obrábění s narušením vazby dřevních vláken Při tomto obrábění nástroj vniká do dřeva a dřevo rozděluje. Toto obrábění dále členíme na: TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

- štípání - řezání – beztřískové (např - štípání - řezání – beztřískové (např. krájení nebo loupání dýh, vysekávání záplat na dýhy, řezání laserem, vodním paprskem aj.) - třískové, kdy vznikají třísky v podobě pilin hoblin apod.(např. při řezání pilou, frézování, vrtání, broušení aj.) - rozdělení celé dřevní hmoty na drobné částečky a to: - drcením a mletím na dřevní moučku, - roztřískováním na dřevní třísky DTD - rozvlákněním na dřevní vlákna DVD 2. Obrábění bez narušení vzájemné vazby dřevních vláken - ohýbání (výroba ohýbaného nábytku) - lisování (výroba překližek, dýhování aj.) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) Teorie řezání dřevoobráběcími nástroji Hlavní pohyby a rychlosti Pohyb nástroje v obrobku se nazývá řezný pohyb a pohyb, kterým se posouvá materiál nebo nástroj do řezu se nazývá posuvný pohyb. Břit se v obrobku pohybuje po určité dráze, která se nazývá dráhou řezného pohybu. Dráha řezného pohybu může být přímočará (např. řezání pásovou pilou, krájení), spirálová (vrtání), nebo má tvar cykloidy (řezání kotoučovou pilou). Délka dráhy, kterou břit v materiálu vykoná za sekundu, se nazývá řezná rychlost a její velikost se udává v m.s⁻¹. Při rotačním řezném pohybu se vypočítá ze vzorce: π . D . n π . R . n v= ( m. s⁻¹) v= ( m.s⁻¹) 60 30 D- průměr pilového kotouče v m, R – poloměr pilového kotouče v m, n – počet otáček za minutu Dráha, kterou obrobek nebo nástroj vykoná posuvným pohybem za minutu se nazývá posuvná rychlost a měří se v m.min⁻¹. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Geometrie nástroje Každý nástroj je charakterizován určitými úhly, jejichž velikost určuje geometrii nástroje. Tyto úhly se nazývají souhrnně řezné úhly a jsou to úhel hřbetu, čela a břitu. Řezné úhly jsou vymezeny hlavními plochami nástroje, rovinou řezu a základní rovinou. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Funkční částí nástroje je břit ( ostří, řezná hrana) Funkční částí nástroje je břit ( ostří, řezná hrana). Čelo nástroje je plocha, po které klouže tříska. Hřbet nástroje je plocha obrácená k ploše řezu. Úhel hřbetu α je úhel, který svírá hřbet nástroje s rovinou řezu. Úhel čela γ je úhel mezi plochou čela a základní rovinou. Úhel břitu β je úhel, který svírá čelo se hřbetem. Úhel řezu δ je součet úhlu hřbetu α a úhlu břitu β. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vlastní funkční součástí pilových zubů je ozubení tvořené určitým počtem zubů. Hrotnice je myšlená přímka, která spojuje hroty zubů. U pilových kotoučů se nazývá řezná kružnice. Vzdálenost hrotů jednotlivých zubů se nazývá rozteč zubů. Mezi sousedními zuby je mezera, které se říká mezizubí sloužící k odvádění třísek. Výška zubu je určená vzdáleností břitu od dna mezizubí. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vznik třísky, řezný odpor Na oddělování třísky a její tvar má vliv: - druh obrobku a jeho vlastnosti; - směr vláken dřeva a letokruhů vzhledem k pohybu břitu; Rozeznáváme tři základní druhy řezů 1) podélný – řezný odpor je nejmenší 2) příčný – řezný odpor je větší 3) čelní – řezný odpor je velký TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

- geometrie nástroje; - řezné podmínky; - způsob obrábění - geometrie nástroje; - řezné podmínky; - způsob obrábění. Obrobek klade při řezání břitu odpor, který se nazývá řezný odpor. Síla, kterou je nutno působit na nástroj k překonání řezného odporu, se nazývá řezná síla. Hladkost obráběné plochy závisí na: - přesnosti seřízení nástroje a dodržení geometrie nástroje; - správném nabroušení; - počtu a velikosti zubů u pil; - počtu nožů nebo břitů nástroje; - velikosti posuvu; - otáčkách nástroje; - správné volbě řezné rychlosti; - tloušťce odebírané třísky; - vlhkosti, teplotě, objemové hmotnosti; - zkušenosti pracovníka. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

c) Klasifikace dřevoobráběcích strojů Dřevařské stroje, zařízení a pomocná zařízení se rozdělují do těchto skupin: a) Stroje na řezání dřeva: 1. Dělící stroje na dřevo 2. Obráběcí stroje ne dřevo b) Stroje na tváření dřeva c) Stroje na spojování materiálů d) Stroje na nanášení přilnavých materiálů e) Zařízení na úpravu dřeva f) Pomocné stroje a zařízení na zpracování dřeva g) Prostředky malé mechanizace h) Jiné stroje Stroje na řezání dřeva jsou určeny k provádění změn tvarů, rozměrů a jakosti povrchu dřeva řezným nástrojem a to beztřískově nebo třískově. Skupinu obráběcích strojů na dřevo rozdělujeme na: - pily - frézky rovinné - frézky profilovací - vrtačky - dlabačky TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

- soustruhy - brusky a leštičky - kombinované stroje - ostatní stroje d) Klasifikace dřevoobráběcích nástrojů Nástroje jsou funkční jednotkou strojů, která bezprostředně působí na obráběný materiál. Dřevoobráběcí nástroje můžeme rozlišovat podle způsobu práce, podle pohybu břitu, podle počtu břitů a podle konstrukce: a) Podle způsobu práce dělíme hlavní nástroje pro strojní obrábění na: - Pily - Nože - Frézy - Vrtáky - Záhlubníky - Dlabací nástroje - Soustružnické nože - Brousící nástroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Dřevoobráběcí nástroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) Podle pohybu břitu rozlišujeme: - nástroje s přímočarým pohybem: pilové listy rámové pily, pilové pásy; - nástroje s rotačním pohybem: pilové kotouče, frézy, vrtáky; - nástroje stacionární: soustružnické nože. c) Podle počtu břitů: - s jedním břitem: soustružnický nůž, krájecí nůž; s více břity: pilové nástroje, frézy, vrtáky. d) Podle konstrukce: - jednoduché: nástroj je z jednoho kusu materiálu např. pilové listy, vrtáky ; - složené: nástroj se skládá z více částí, např. frézovací hlavy s noži. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

e) Řezání pilami Řezání pilami je nejrozšířenější druh obrábění e) Řezání pilami Řezání pilami je nejrozšířenější druh obrábění. Používá se k dělení materiálu na menší části a řezání na požadovaný tvar. Pilovým nástrojem je pilový list, pás, kotouč nebo řetěz. Nejvíce používanými pilami jsou kotoučové pily. Řezání pilovými kotouči Kotoučová pila řeže dřevo jedním nebo několika pilovými kotouči. Pilový kotouč může být uložen nad nebo pod obráběným materiálem. Při řezání kotoučovou pilou se posouvá do řezu pilový kotouč, nebo obráběný materiál. Geometrie ozubení musí být přizpůsobena řezání buď po směru dřevních vláken jedná se o podélné řezání (rozřezávání) nebo o příčné řezání (přeřezávání). Pro řezání tvrdých materiálů a konstrukčních desek včetně laminovaných jsou určeny pilové kotouče s břity ze slinutých karbidů (SK). Tyto břity mají až 50 násobnou trvanlivost proti nástrojům z nástrojové oceli. Používají se i nástroje se sníženou hlučností s označením AS. Kotouče AS se používají hlavně u formátovacích pil. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Práce na kotoučové pile, druhy pilových kotoučů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Optimální řezná rychlost při podélném řezání je 50 m Optimální řezná rychlost při podélném řezání je 50 m.s⁻¹ a pro příčné řezání je 50 – 70 m.s⁻¹. Aby nám nástroj v řezné spáře nesvíral, musí být funkční část nástroje rozšířena tak, aby se boční plochy nástroje co nejméně třely o materiál v řezné spáře. Rozšíření funkční části nástroje (v místě břitu) může být provedeno : - rozvodem zubů; - pěchováním; - destičky ze slinutých karbidů; - konstrukcí nástroje. Čím menší je rozšíření nástroje, tím je větší tření v řezné spáře, nástroj se zahřívá a roste řezný odpor. Velikost rozvodu zubů pilového kotouče závisí na druhu materiálu, směru řezání, vlhkosti dřeva a průměru kotouče. Hodnoty rozvodu na jednu stranu se pohybují od 0,2 do 0,7 mm. Nižší hodnoty platí pro tvrdé a suché dřevo a konstrukční desky, vyšší pro měkké dřevo a vlhké. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Způsoby uvolnění nástroje v řezné spáře TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Způsoby opracování dřeva na kotoučových pilách Ve výrobě se nejčastěji používají kotoučové pily zkracovací, rozřezávací, univerzální a formátovací. a) Řezání na zkracovacích kotoučových pilách Zkracovací kotoučové pily jsou určené k příčnému zkracování řeziva obvykle na hrubou délku. Při zkracování se současně vyřezávají vadné části materiálu. Zkracovací pily mohou být horní nebo spodní. Spodní zkracovací pily se nejčastěji používají v prvovýrobě na zkracování odřezků řeziva a paliva. - Kyvadlové zkracovací pily horní se používají na zkracování řeziva v prvovýrobě i druhovýrobě. Pilový kotouč je uložen na výkyvném rameni nebo výkyvných pákách. Kotouč je do řezu posouván ručně, materiál je uložen na stole stroje nebo na dopravníku. - Ramenová zkracovací pila má pilový kotouč s elektromotorem upevněným na vodícím rameni nad pracovním stolem a do řezu se posouvá ručně. Rameno se může z pravoúhlé polohy vychylovat doprava i doleva pro šikmé řezání. Elektromotor s pilovým kotoučem se může otáčet o 90°a stroj může řezat i podélně. - Hydraulická ramenová zkracovací pila má hydraulický posuv pilového kotouče do řezu a zpět. Může být poloautomatická se systémem zarážek pro různé délky. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Schéma hydraulické zkracovací pily TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) Řezání na rozřezávacích kotoučových pilách Tyto pily slouží k podélnému rozřezávání řeziva na přířezy požadovaných šířek. Mohou mít jeden kotouč nebo více kotoučů upevněných na jedné hřídeli. Pily mohou být horní nebo spodní. Materiál se posouvá do řezu mechanicky článkovým podávacím pásem nebo válečky. Před pilovými kotouči je zařízení proti zpětnému vrhu materiálu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Rozřezávací vícelístá kotoučová pila TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Dvouvřetenová rozmítací pila TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

c) Řezání na kotoučových stolových pilách (univerzálních) Tyto pily jsou určeny k univerzálnímu použití pro příčné, podélné i příčné řezání, pro čepování, drážkování, polodrážkování aj. Pila má jeden pilový kotouč, který se může naklápět pro šikmé řezání. Za pilovým kotoučem je pro podélné řezání umístěn rozevírací klín. Obrobek se do řezu posouvá ručně nebo mechanickým posouvačem. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

d) Řezání na kotoučových pilách s vertikálním stolem (svislých) Tyto pily jsou určeny k řezání hrubých přířezů z velkoplošných materiálů. Funkční částí je pilový agregát, který se pohybuje svisle po vedení. Po otočení o 90°může řezat ve vodorovném směru. Materiál je uložen na podložkách stojanu v téměř svislé poloze. Jsou určeny pro menší provozy. Výhodou těchto strojů je malá potřeba místa. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

e) Řezání na formátovacích kotoučových pilách s pohyblivým stolem Pily mají dva pilové kotouče, jeden pevný a jeden nastavitelný. Uložení pilových kotoučů může být horní nebo spodní. Materiál je uložen na posuvném stole, kterým je posouván do řezu ručně nebo mechanicky. Stroje se spodními kotouči se používají ke zkracování hranolků a vlysů na přesné rozměry. Stroje s horními kotouči jsou rovněž pro přesné zkracování dílců z masivu a jednak k hrubému i přesnému formátování plošných nábytkových dílců. Při formátování zadýhovaných dílců a laminovaných desek jsou pily osazeny předřezávacími kotouči. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Formátovací frézka TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Dvoustranná formátovací pila TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Pilový kotouč s předřezem TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

f) Řezání na čtyřstranných formátovacích kotoučových pilách Pily jsou určeny k dělení velkoplošných materiálů na hrubé přířezy. Na stojanu stroje jsou upevněny traverzy, po kterých se pohybují příčné a podélné pily. Materiál je uložen na stole, vybaveném systémem dopravníků. Najednou se řeže více kusů desek uložených na sobě. Stroje jsou obvykle vybaveny automatickým řízením řezacího programu. Jsou vysoce výkonné. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Bezpečnost práce na kotoučových pilách Kromě všeobecných ustanovení platí pro práci na kotoučových pilách ještě tyto zásady: - Při řezání musí obsluha pil stát vždy na straně vedle stroje – mimo nebezpečnou oblast. - Piliny a odřezky ze stolu pily je dovoleno odstraňovat jen laťkou nebo jinou nekovovou pomůckou. - Rozvírací klín musí být za pilovým kotoučem v jedné rovině a ve vzdálenosti 10 mm od hrotnice zubů. Tloušťka klínu je o 0,1 až 0,3 mm menší než řez pilou. - Ochranný kryt pilového kotouče musí pracovníka chránit před odlétajícími třískami, před nebezpečným stykem s ozubením a před úrazem roztržením pilového kotouče. - Při ručním posuvu je zakázáno používat ochranné rukavice. - Je zakázáno řezat s poškozenými pilovými kotouči. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Řezání na pásových pilách Podle účelu řezání rozlišujeme pásové pily na: Kmenové pásové pily určené pro podélné dělení pilařských výřezů na řezivo. Podle směru pohybu pilového pásu se dělí na vertikální a horizontální. Horizontální kmenová pásová pila TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Pásové pily truhlářské používané jak v nábytkářské tak i ve stavebně truhlářské výrobě. Tyto pily se ještě dělí na stojanové a stolové. Nástrojem je pilový pás napnutý mezi dvěma kotouči (pásovnicemi), který se pohybuje konstantní řeznou rychlostí asi do 25 m.s⁻¹. U pásových pil je pro zajištění správného řezu mít dobrou stabilitu pilového pásu. Je to schopnost odolávat bočním silám tak, aby nebylo překročeno přípustné vychýlení pásu. Nestabilita pilového pásu se projevuje při řezání zabíháním. Příčinou zabíhání může být jednostranný rozvod, přílišné otupení, nestejně velké zuby, příliš velký posuv, nesprávné napnutí pásu nebo špatné vedení pásu. Pás je veden ve vodítkách, které musí být správně seřízeny. Práce na pásové pile Na truhlářské pásové pile lze řezat podélně, příčně a používá se i při tvarovém řezání zakřivených obvodů dílců. Tvarové řezání (vykružování) se může provádět volně, podle předrýsování, nebo podle šablony. Pila může řezat i šikmo pokud má sklonitelný stůl v rozsahu od 0 až do 45°. Na pile se může provádět i rozmítání podle pravítka nebo řezání klínů na čepové spoje. Pro podélné a příčné řezání se požije pilový list širší s patřičným rozvodem pilových zubů a pro vykružování a řezání kruhových dílců použijeme úzký pilový pás s větším rozvodem zubů. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Truhlářská pásová pila TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Naklápění stolu a vodítka pilového pásu TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Bezpečnost práce na pásových pilách - Vodítko pilového pásu musí být před řezáním materiálu upraveno tak, aby bylo co nejblíže k řezanému materiálu. - Nesmí se používat natržené, chybně spojené pilové pásy, zprohýbané nebo jinak poškozené pilové pásy. - Volné řezání válcových tyčí je dovoleno řezat v bezpečném přípravku, který zabraňuje protočení tyče a tím poškození pilového pásu. - nepoužívat pilové pásy tupé, nesprávně rozvedené s nesprávným tvarem zubů pro příslušný druh práce. - Kontrolovat správnost napnutí pásu, čistit pásovnice od pilin a nalepené pryskyřice. - Materiál tlačit do řezu pozvolně a plynule. - Materiál neposouvat rychle zpět, protože pilový pás by se mohl z pásovnice sesmeknout. - Během řezání je zakázáno odstraňovat kryty pilového pásu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

f) Frézování Podle účelu rozlišujeme frézování: - rovinné, používané za účelem dosažení hladkého povrchu a přesných rozměrů obrobku (srovnávání a tloušťkování masivního dřeva) - tvarové, za účelem vytvoření tvarových ploch a profilů (horní a spodní frézky) Frézovací nástroje Dělíme je podle provedení na: - celistvé – frézovací kružce nebo stopkové frézy - s upnutými noži – nožové hřídele, nožové hlavy - dělené – jsou složené ze dvou nebo více kružců - složené – např. kombinace kružců s pilovým kotoučrm Podle smyslu otáčení rozlišujeme: - frézy pravořezné - frézy levořezné TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Podle umístění nástroje ve stroji s několika vřeteny rozlišujeme: - frézy pravé - frézy levé Podle počtu břitů rozdělujeme frézy: - jednobřité - vícebřité TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Stopkové frézy a různé dřevoobráběcí nástroje pro svislou spodní frézku TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Frézování rovinné Nástroji pro rovinné frézování jsou nožové hřídele (válce) se 2 až 4 noži. Toto frézování se provádí na srovnávacích, tloušťkovacích a vícestranných frézkách. Vícestranné frézky mohou být vybaveny i nástroji pro tvarové frézování. a) Srovnávání Srovnání je vyrovnání jedné plochy a boků řeziva a přířezů tak, aby se vytvořila rovná plocha nebo dvě sousední plochy svírající pravý úhel pro možnost dalšího opracování. Nožová hřídel je uložena mezi předním a zadním stolem. Tloušťka třísky se nastavuje vertikálním posuvem předního stolu. Nejdříve se srovnává levá plocha do roviny a potom boční plocha do pravého úhlu. Obrobek se posouvá podle vodícího pravítka proti otáčejícímu nástroji ručně nebo mechanickým posouvačem. Při srovnávání krátkých kusů se odebírá malá tříska. Srovnávaný kus posouváme do řezu obouručně pomocí dřevěného přítlačného přípravku. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Srovnávací a tloušťkovací frézka TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Srovnávací frézka TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Bezpečnost práce na srovnávacích frézkách - Osazené nože v nožovém hřídeli nesmí přečnívat přes hřídel o více než 2 – 3 mm a jejich ostří musí být stejně vysunuté po celé jejich délce. - Nožový hřídel musí být na obou stranách vodícího pravítka bezpečně zakryt ochranným krytem. Na pracovní straně stolu musí být kryt upraven tak, aby odkrýval jen tu část hřídele, která je potřebná k práci. - Sukovité dřevo se nesmí posouvat příliš rychle, úběr třísky volíme menší. - Při obrábění krátkých a úzkých obrobků se musí použít dřevěný posouvací přípravek. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) Tloušťkování Účelem tloušťkování je dosažení přesné tloušťky a šířky materiálů z masivního dřeva. Pro dosažení přesné tloušťky a rovnoběžnosti protilehlých ploch musí být obrobek nejprve opracovaný srovnáváním. Tloušťkovací frézka má nožovou hřídel umístěnou shora nad stolem a frézuje vrchní nesrovnanou plochu na přesnou tloušťku. Posuv je mechanizovaný pomocí podávacích válců. Přední válec je rýhovaný zadní je hladký. Posuv obrobku usnadňují hladké spodní válce, které jen nepatrně přečnívají nad stůl a nejsou poháněné. Tloušťka třísky se nastavuje svislým posuvem stolu. Při hoblování šikmých nebo kónických profilů použijeme příslušné dřevěné přípravky. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Tloušťkovací frézka TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Bezpečnost práce na tloušťkovacích frézkách - Na tloušťkovacích frézkách se nesmí opracovávat dílce kratší, než je vzdálenost osy rýhovaného a hladkého posouvacího válce. - Před spuštěním stroje se musíme ubezpečit, že v prostoru stroje není žádný odlomený materiál a prostor je čistý. - Materiál se nesmí vsunovat do stroje násilím. - Pracovník, který vsouvá materiál do stroje musí stát bokem k vsunovanému materiálu. - S prací můžeme začít, až když nožový hřídel dosáhne plných otáček. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vícestranné frézování Slouží k rovinnému, případně k tvarovému frézování obrobků podél vláken z více stran. Obrobek se posouvá proti otáčejícím se nástrojům umístěným z více stran. Stroje mohou být dvou, tří, nebo čtyřstranné. Tří a čtyřstranné frézky mají menší pracovní šířku a slouží na opracování obrobků menších příčných průřezů i pro složité tvarované profily. Tyto stroje jsou důkladně zakryty a zvukově odizolovány. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Tvarové frézování Tvarovým frézováním rozumíme operace, kterými se materiál po zkrácení, rozřezání, srovnání a tloušťkování upravuje na konečný požadovaný tvar. Frézky pro tvarové frézování se rozdělují na spodní a horní. Otáčky nástrojů u spodních frézek se pohybují od 3000 až do 12 000 ot.min⁻¹, u horních frézek 17 000 až 24 000ot.min⁻¹. a) Frézování na svislé spodní frézce Frézka je určena k tvarovému obrábění bočních ploch dílců ze dřeva a dřevních materiálů. Dřevo se na ní obrábí v podélném, příčném i čelním směru řezu. Používá se k profilování, frézování oblouků, zakřivených tvarů, čepování, zhotovení rozporů apod. Pro frézování se používá celá řada různých nástrojů např. profilové frézy, drážkovací, spárovací, čepovací, pilové kotouče, soupravy fréz na okna a dveře aj. Před zahájením práce je třeba seřídit frézovací nástroj na výšku a pravítko pro hloubku frézování. Dále se pro ruční posuv upevní ochranné kryty, odsouvač rukou, přítlačné hřebeny a omezovač zpětného vrhu. Pro frézování krátkých kusů použijeme dřevěné přítlačné posuvné pravítko. Pro mechanický posuv se použije válečkový podavač, který je vhodný pro obrábění většího počtu dílců . TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Při ručním frézování profilu nebo polodrážky v určité vzdálenosti od konců se použijí dvě zarážky, z nich jedna ( pravá) slouží jako zarážka proti zpětnému vrhu. Při frézování čelního dřeva je zvýšené nebezpečí úrazu, ale i možnost vyštípnutí vláken při dokončování řezu. Proti vyštípnutí se používá dřevěné pravítko, které se opírá o obráběný dílec a zároveň slouží pro posuv dílce do řezu. Při frézování různých oblouků nebo zakřivených boků je nahrazeno vodící pravítko vodícím kroužkem (ložiskem), o který se opírá šablona, podle které se výrobek obrábí. Vodící kroužek může být pod nebo nad frézovacím nástrojem. Čepování se provádí za pomocí čepovacích nástrojů a čepovacího vozíku, do kterého se obráběný materiál upne pomocí excentrické nebo šroubové upínky. S tímto čepovacím vozíkem se pak pomalu posouvá obráběný materiál proti čepovacím nožům. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Spodní svislá frézka TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) Frézování na horních frézkách Horní frézky se používají k frézování vnějších a vnitřních obvodů obrobků různých tvarů např. polodrážek, drážek pravidelných i nepravidelných tvarů v ploše a také ke kopírování. Při práci se do záběru spouští obráběcí nástroj. Frézování horní svislou frézkou se může provádět: - podle pravítka - podle šablony - s vodicím kolíkem - podle vodicího kroužku - s vodicím kolíkem podle šablony Číslicově řízené horní frézky mají více nástrojů, které se zapojují do obrábění podle programu instalovaného v řídící jednotce. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Zakulacení obrobku stopkovou frézou s vodícím ložiskem TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Horní svislá frézka TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Bezpečnost práce při obrábění na svislých frézkách - Frézovací nástroj musí být správně nabroušený a nesmí být poškozený. - Při práci na svislých frézkách je nutno pracovat s bezpečnostními zařízeními jako jsou např. vodící pravítka, ochrany rukou, přítlačné zařízení a omezovače zpětného vrhu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

g) Vrtání Vrtání je zhotovení kruhových otvorů pomocí vrtáků, přičemž směr posuvu je rovnoběžný s osou otáčení nástroje. Vrtání otvorů se nejčastěji vyskytuje: - při zhotovování otvorů pro kolíkové a čepové konstrukční spoje, - při vyspravování nedovolených vad dřeva - pro zhotovování otvorů pro různá kování - při vrtání a předvrtávání otvorů pro šrouby a vruty. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Nástroje pro vrtání Pro vrtání do masivního dřeva rozlišujeme vrtáky pro vrtání napříč vláken a vrtáky pro vrtání podél vláken. Vrtáky pro příčné vrtání mají kromě hlavních břitů ještě předřezávací břity, které zabraňují vytrhávání vláken. Vrtáky pro podélné vrtání nemají předřezávače a hlavní břity svírají s osou otáčení ostrý úhel. Podle tvaru a použití rozlišujeme vrtáky šnekovité, šroubovité, hadovité, sukovníky, zátkovníky, záhlubníky, aj. Šnekovité vrtáky nemají závit, pouze šroubovitě ukončený hrot, který vtahuje vrták do dřeva. Slouží pro vrtání a předvrtání otvorů pro vruty. Šroubovité vrtáky jsou nejpoužívanějšími druhy vrtáků pro strojní vrtání do dřeva. Pro vrtání napříč vláken jsou určeny vrtáky s předřezávači, pro vrtání podélné a do konstrukčních desek vrtáky s kuželovým hrotem. Vrtáky do kolíkovacích vřeten se vyrábí pravotočivé a levotočivé. Hadovité vrtáky se používají pro vrtání hlubokých otvorů a v případě požadavků na velkou přesnost a čistotu opracování. Mají vždy středící hrot a jeden nebo dva předřezávače. Mohou mít jednochodý nebo dvouchodý závit. Sukovníky se používají k vyvrtávání vadných suků. Obvykle mají středící hrot, předřezávací břity a dva hlavní břity. Vyrábí se v průměrech 10, 15, 20, 25, 30, 35 mm. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Zátkovník tvoří soupravu se sukovníkem Zátkovník tvoří soupravu se sukovníkem. Má válcový tvar se zuby na spodním okraji válce a vyřezává zátku o průměru otvoru vyvrtaném sukovníkem. Záhlubníky se používají k zahloubení horní části otvorů předvrtaných pro vruty se zápustnou hlavou. Mohou být samostatné nebo se kombinují se šroubovitým vrtákem. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vrtačky Vrtačky jsou stroje ke zhotovování kruhových otvorů různými druhy vrtáků. Při vrtání se do řezu posouvá buď upnutý obrobek, nebo vrták. Vrtačky můžeme rozdělit na svislé a vodorovné, jednovřetenové a vícevřetenové, které mohou být jednostranné, dvoustranné a vícestranné. Vrtačky mohou být samostatné stroje, nebo jsou zařazeny do výrobních linek. a) Jednovřetenové vrtačky jsou svislé nebo vodorovné. Svislé vrtačky Slouží k vyvrtávání vadných suků nebo různých vad, které se mohou vyspravit kruhovými zátkami. Dále se používají pro různé vrtání kruhových otvorů průběžných nebo neprůběžných. Obrobek je uložen na stole opřený o zarážku v případě přesného vrtání, nebo jen volně v případě vyvrtávání suků. Do řezu se ve svislém směru posouvá vřeteno s upnutým nástrojem, ovládané ruční nebo nožní pákou. Stroje k vyspravování suků se nazývají vysukovačky. Mohou být i vícevřetenové. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vodorovné vrtačky Slouží k vrtání otvorů při zhotovování oválných dlabů do bočních ploch dílců. V tomto případě se nazývají dlabací vrtačky. Nástroj se posouvá ve směru své osy do řezu. Materiál je upevněný na stole, kterým lze posouvat vodorovně. Při vrtání dlabů se seřídí výška stolu, nastaví se požadovaná hloubka, zkontroluje se upnutí obrobku a provádí se vrtání. U tvrdého dřeva se první vyvrtají krajní otvory a pak se postupně vyvrtává otvor vedle otvoru a nakonec vyfrézujeme celý dlab vrtákem v podélném směru. U měkkého dřeva vyvrtáme nejdříve krajní otvory a pak v podélném směru vyfrézujeme asi po 10 mm hloubky vrtákem dlab. Takto se postupuje až do dosažení potřebné hloubky dlabu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) Vícevřetenové vrtačky Nejpoužívanějšími vícevřetenovými vrtačkami jsou kolíkovací vrtačky. Tyto mají vrtací jednotky uloženy vodorovně nebo svisle shora i zespodu. Poloha vrtacích jednotek může být pevná nebo měnitelná. Vrtací jednotku tvoří vřeteník, do kterého se upínají kolíkovací vrtáky. Ve stroji se používají pravé a levé vrtáky. Vzdálenost os vrtacích vřeten je 32 mm. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

h) Dlabání Dlabáním zhotovujeme do materiálu podélné otvory požadovaného tvaru – dlaby. Používá se hlavně při zhotovení čepovaných konstrukčních spojů. Oválné dlaby se zhotovují vrtáním na dlabacích vrtačkách, obdélníkové a čtvercové dlaby na dlabačkách řetězových, nebo pomocí dlabací pilky. Dlabací nástroje: Dlabací vrtáky Vytvářejí dlaby zaobleného průřezu. V tomto případě se boky čepů zaoblují frézováním nebo ručně rašplí (viz. vodorovné vrtačky). Dlabací řetězy Vytvářejí dlaby obdélníkového průřezu se zaobleným dnem. Řetězové dlabačky se nejčastěji používají při zhotovování velkého počtu dlabů. Jejich nevýhodou je, že mají menší přesnost obrábění. Dlabací řetězy jsou tříčlánkové pro šířku dlabu 6 – 17 mm, nebo pětičlánkové pro šířku dlabu 18 – 32 mm. Hloubka dlabu je do 175 mm. Dlabací pilky Vytvářejí úzké dlaby šířky 1,8 – 4 mm, nebo úzké rozpory. Používají se na rohové spoje rámků malých tlouštěk a pro otvory k zapuštění plechových závěsů. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vrtací dlabačka TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Řetězová dlabačka TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Bezpečnost práce při vrtání a dlabání - Při vrtání a dlabání musí být obrobek upevněn nebo zabezpečen tak, aby nemohl způsobit úraz. - Při ručním posouvání nástroje do řezu se musí pracovat citlivě a rovnoměrně. - Při práci se nesmí používat rukavice, rukávy musí být řádně upnuty. - Vrtáky musí být nabroušeny. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Ch) Soustružení, okružování Soustružením rozumíme způsob obrábění, při němž odebíráním třísky kolem obvodu obrobku vytváříme kruhový průřez. Tímto způsobem se mohou vyrábět např. tvarované nohy k židlím, stolům, zábradlí, kruhové dílce nábytku, úchytky apod. Nejlépe se soustruží dřevo s homogenní strukturou jako je dřevo bukové, javorové, ořechové nebo dubové. Obráběcím nástrojem je soustružnický nůž. Při soustružení se materiál otáčí kolem své osy a proti němu je veden nůž ručně, mechanicky nebo automaticky. Podle způsobu práce rozlišujeme soustružení podélné, tangenciální (tečné) a radiální (čelní). Při podélném soustružení je břit nože v úrovni osy otáčení obrobku a nůž se posouvá ve směru rovnoběžném s osou otáčení. Pro hrubé soustružení se používá zaoblený nůž, pro jemné soustružení nůž s přímým hlavním a vedlejším břitem. Při tangenciálním soustružení se nůž posouvá kolmo k ose otáčení obrobku a břit je rovnoběžný s osou otáčení, případně svírá s osou otáčení určitý úhel. Při radiálním soustružení je břit nože v úrovni osy otáčení obrobku a nůž se posouvá ve směru kolmém k ose otáčení. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Soustruh na dřevo TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Okružování Okružování se provádí na speciálních strojích, kterým se říká okružovačky. Stroje slouží k výrobě válcových tyčí, které se používají na kolíky nebo hmoždinky. Průměr tyčí vyráběných na okružovačkách je 8 až 40 mm. Obrobek se posouvá podávacími válci do stroje, kde otáčející se frézovací hlava opracuje obrobek do tvaru válcové tyče. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Bezpečnost práce při soustružení - Při soustružení je třeba dbát na dobře upnutý pracovní oděv. - Dlouhé vlasy je třeba sepnout nebo ukrýt pod síťku. - Před prací si sundejte hodinky a šperky. - Noste ochranné brýle nebo celoobličejový štít a respirátor proti prachu. - Obrobek musí být v soustruhu pevně upnutý. - Dřevo k soustružení musí být bez vad, hlavně bez suků a trhlin. - Podpěra při ručním soustružení musí být co nejblíže k soustruženému materiálu a ve výši nejméně středu obrobku. - Nože pro soustružení musí být dobře nabroušené. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

i) Broušení Broušení je třískové obrábění, jehož účelem je: - odstranění rozměrových a tvarových odchylek obrobku; - zvýšení kvality povrchu obrobku. Činitelé ovlivňující broušení: - Druh obráběného materiálu: Tvrdé dřevo se brousí lépe než měkké. - Směr broušení: Nejvyšší jakosti broušení se dosáhne tzv. křížovým broušením. Na širokopásových a válcových bruskách vykonává brusný nástroj současně s hlavním pohybem také oscilační pohyb do stran. - Řezné podmínky: Délka řezné dráhy – po jejím překonání se brusný prostředek vlivem brusného prachu a pryskyřice zanáší a znesnadňuje broušení. Řezná rychlost se pohybuje mezi 20 až 30 m.s⁻¹ a posuvná rychlost při broušení je v rozmezí 8 až 16 m.min⁻¹. - Vlhkost dřeva: Optimální vlhkost je 6 – 10 % a neměla by přesáhnout 12 %. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Brusné prostředky. Pro broušení se brusné prostředky používají jako: Volná zrna – brusné a leštící prášky při broušení drobných předmětů v bubnových bruskách a při dokončování lakových filmů. Zrna rozptýlená v mazivu – brusné a leštící pasty a vosky slouží k dokončování nátěrových filmů broušením a leštěním. Zrna na podkladě – plošné brusné prostředky jsou v podobě brusných pásů, rolí papírů nebo jednotlivých papírů. Plošné brusné prostředky se označují písmennými a číselnými symboly, které vyjadřují druh podkladu, druh a kvalitu brusiva, druh pojiva a číslo zrnění. Nejvíce používaným brusivem k broušení dřeva je syntetický korund a karbid křemíku. Číslo zrnění znamená počet ok síta na ploše jednoho palce čtverečného, přes které se brusivo třídí. Pro broušení dílců před povrchovou úpravou se používá brusivo s číslem zrnění 80 – 120, pro tloušťkovou egalizaci 40 – 60. Brusivo s číslem zrnění nad 150 je určeno k broušení nánosů nátěrových hmot. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Brusky na dřevo a dřevěné materiály Brusky dělíme na: a) kotoučové brusky, které se používají k broušení masivního dřeva a to k broušení profilů nebo čelního dřeva. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) Válcové brusky Používají se hlavně pro hrubé broušení, především k tloušťkové egalizaci DTD na docílení stejnoměrné přesné tloušťky. Brusky s dvojitým pryžovým obložením válců jsou používané k broušení zadýhovaných ploch, případně k povrchové úpravě na mezibroušení vrstev nátěrů. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

c) Pásové brusky jsou nejvíce používané brusky k broušení dílců před povrchovou úpravou. Mohou být vodorovné na plochy dílců nebo svislé na boční plochy. Rozdělují se na úzkopásové a širokopásové. Širokopásové brusky mohou být využívány k egalizačnímu broušení nebo i k broušení zadýhovaných ploch. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Hranová bruska TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Možnosti náklonu brousící hlavy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Širokopásová bruska TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

d) Sdružené brusky jsou sestaveny z různých brousících agregátů uspořádaných do jednoho celku. Nejčastěji se kombinují např. úzkopásové a širokopásové agregáty nebo v kombinaci válců a pásů. Tyto agregáty mají použity papíry s odstupňovaným číslem zrnění od hrubšího k jemnějšímu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

e) Bubnové brusky slouží k broušení drobných součástí např e) Bubnové brusky slouží k broušení drobných součástí např. dřevěné úchytky, drobné dílce dřevěných hraček aj. Bruska má tvar šesti nebo osmihranného bubnu, který se otáčí kolem vodorovné střední osy. Do bubnu se vloží broušené předměty a přidá se brusný prášek. Otáčením bubnu se předměty vzájemně obrušují. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

f) Speciální brusky používají se převážně k broušení profilů, ohýbaných dílců, apod. K broušení profilů se používají různé lamelové kartáče, kotouče a k broušení ohýbaných dílců se využívá ramenových brusek v různém provedení. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Bezpečnost práce při broušení - brusky jsou zdrojem šíření jemného prachu, který znečišťuje pracovní prostředí; proto se mají brusky umisťovat v oddělených prostorách, aby se prach nešířil i na ostatní pracoviště. - brusiči jsou vystaveni nebezpečí onemocnění z jemného prachu, které se projevuje podrážděním dýchacích cest a očních spojivek. Proto musí mít brusky účinné odsávání prachu a pracovníci používají respirátory. - brusiči musí chodit na pravidelné lékařské vyšetření dýchacích cest a očí. - při broušení je i velké nebezpečí vzniku požáru. - je zde nebezpečí obroušení prstů, hlavně při vkládání dílců do stroje a jejich manipulací při broušení. - brousící pásy musí být řádně seřízeny a napnuty, aby se při práci nekřivily nepadaly a neohrožovaly tak pracovníky. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

j) Kontrolní otázky 1. Vyjmenujte a charakterizujte způsoby obrábění dřeva 2. Vysvětlete pojmy: řezný pohyb, řezná rychlost, posuvná rychlost, řezný odpor, řezná síla. 3. Co je to geometrie nástroje a vysvětlete význam řezných úhlů. 4. Vysvětlete na čem závisí hladkost obráběné plochy. 5. Uveďte a popište jednotlivé druhy dřevoobráběcích nástrojů. 6. Popiš technologii řezání dřeva na kotoučových pilách, včetně bezpečnosti práce. 7. Jaký tvar může mít ozubení pilového kotouče a jak je upraveno pro uvolnění v řezné spáře. 8. Vyjmenujte druhy kotoučových pil a charakterizujte řezání na nich. 9. Popište technologii řezání dřeva na truhlářské pásové pile včetně BOZP. 10. Vyjmenujte a charakterizujte frézovací nástroje. 11. Popište práci na srovnávací frézce včetně BOZP. 12. Popište práci na tloušťkovací frézce včetně BOZP. 13. Popište práci tvarového frézování na spodní a horní frézce včetně BOZP. 14. Vysvětlete účel a princip vrtání a dlabání a popište nástroje pro tyto práce. 15. Popište činitele ovlivňující broušení a používané brusné prostředky. 16. Popište technologii broušení na různých bruskách včetně BOZP. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Zdroje. Literatura: 1. Křupalová Z. , Technologie pro 2 Zdroje Literatura: 1. Křupalová Z., Technologie pro 2. ročník SOU oborů zpracování dřeva, nakladatelství SOBOTÁLES. 2. Nutsch W. a kolektiv, Příručka pro truhláře, nakladatelství SOBOTÁLES 3. Uhlíř A., Technologie výroby nábytku II , nakladatelství INFORMATORIUM. 4. Lískovský A., Technologie učebního oboru truhlář, nakladatelství INSTITUT. 5. Janíček F. , Vozár J. , Zbořil F, Výrobní zařízení pro učební obory Zpracování dřeva, nakladatelství INFORMATORIUM. 6. Janíček F., Strojnictví stroje a zařízení pro zpracování dřeva, nakladatelství SOBOTÁLES 7. Kačena P., Šulc M., Odborné kreslení pro 2. ročník učebního oboru Tesař, nakladatelství INFORMATORIUM. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

8. Kačena P. , Šulc M. , Odborné kreslení pro 3 8. Kačena P. , Šulc M., Odborné kreslení pro 3. ročník učebního oboru Tesař, nakladatelství INFORMATORIUM 9. Časopisy: TRUHLÁŘSKÉ LISTY Dřevařský magazín LIGNUM. 10. Prospektové materiály 11. Vlastní materiály. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY