 PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI I PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI I Mgr. Michal Šafář, Ph.D.

Psychologie osobnosti I Obsah přednášky I  Osobnost jako základní nástroj poznání a sebepoznání  Základní vymezení osobnosti, úvod do typologie Cíl přednášky  Získat Váš zájem o další vzdělání a sebevzdělání v dané oblasti  Některé ze získaných poznatků aplikovat do praxe

Empatie  Schopnost vcítit se do druhých – přeladit se na druhé; vnímat, myslet a cítit tak jako ten (ti) do kterých se vciťujeme.  muži x ženy; mladí x staří  výhody x rizika  empatie x asertivita

Se zabývá jak se od sebe lidé vzájemně liší a podobají ve svém chování a prožívání Vysvětluje proč tomu tak je Poskytuje nástroje k porozumění a ovlivňování lidského chování a prožívání Psychologie osobnosti

 Každý máme více či méně jasně utvořený názor na povahu člověka  Tento názor si utváříme na základě zkušenosti a je ovlivněn (deformován) naší vlastní osobností  Sebepoznání, tedy důkladné poznání vlastní osobnosti je základem kvalitního poznávání druhých. Kdo zná druhé je chytrý, kdo zná sebe je moudrý. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ ? Soukromá (implicitní) teorie osobnosti

Psychologické aspekty práce s lidmi  Z psychologického hlediska naši úspěšnost ovlivňuje, jaký základní postoj zaujímáme k druhým lidem.  Základ tohoto našeho nastavení vůči druhým je dán v dětství  Na základě těchto raných zkušeností se v nás vytvářejí základní postoje k druhým lidem. 1.Od lidí (bojácný vyhýbavý, do sebe uzavřený) 2.Proti lidem (nepřátelský, agresivní, konfliktní) 3.K lidem (vstřícný, přátelský, ne-anxiozní)

 Jiným typem takovéhoto členění je typologie vycházející z transakční analýzy  Tato typologie zahrnuje mimo vyjádření vztahu k druhým lidem také vztah k sobě. 1.Já nejsem OK a ty jsi OK 2.Já jsem OK a ty nejsi OK 3.Já nejsem OK a ty nejsi OK 4.Já jsem Ok a ty jsi OK Základní vztahové nastavení

1. Já nejsem OK a ty jsi OK - snížené sebevědomí a sebedůvěra - potřeba větší podpory, uznání a povzbuzení od druhých - pochybnosti o vlastní osobě, o svých činech, výkonech, prožitcích - pocity úzkosti a nejistoty v přítomnosti druhých (prezentaci a sebeprezentaci) Základní vztahové nastavení

2. Já jsem OK, ty nejsi OK - nízký zájem o názory druhých, zpětnou vazbu - superiorita (pocit nadřazenosti nad druhými) - nezávislost na ocenění druhých - elitářství, úzká skupina „sobě rovných“ - ignorace, arogance, agrese Základní vztahové nastavení

3. Já nejsem OK, ty nejsi OK - dominující špatný pocit z vlastní osoby, z druhých lidí, ze všeho co člověka obklopuje - pesimismus - odmítání ocenění od druhých - depresivní nastavení - odmítání sebe i druhých Základní vztahové nastavení

4. Já jsem OK, ty jsi OK - pocit sebehodnoty a životní spokojenosti - přiměřená sebedůvěra - realistický přístup ke světu - respekt k sobě i druhým lidem - vyvážená schopnost kooperace a sebeprosazení Základní vztahové nastavení

JÁ jsem OK Ty nejsi OKTy jsi OK JÁ nejsem OK Základní vztahové nastavení

 Základ postoje k sobě i k druhým založen v dětství, ale je možné ho měnit !!!  Každý člověk má schopnost učit se, vstřebávat nové zkušenosti a na jejich základě měnit své postoje.  Jedním ze základních předpokladů, aby toho byl člověk schopen je rozvíjení schopnosti sebeuvědomění, sebereflexe. Význam sebepoznání

Johariho okénko

Sebepoznání  Veřejné já – vše co chceme nebo akceptujeme aby o nás věděli druzí  Intimní sféra - pocity, potřeby, postoje a preference, kterých jsme si vědomy, ale z nějakého důvodu je nechceme nebo nejsme schopni sdílet s druhými tělesná intimita minulá zkušenost Autenticita kontrola, ztuhlost Individualita bazální důvěra Introverze – extraverze APS Vztah důvěra reciprocita Situace zvyky normy pravidla stud

Sebepoznání Slepá skvrna - zakrývá nějaké naše slabé, citlivé místo v chování nebo prožívání  projevuje se v různých situacích od běžných až po extrémní.  popření, vytěsnění, projekce, …. ( viz dále obranné mechanismy ) Nevědomí – část lidského prožívání, jehož obsahy si neuvědomujeme.  fyziologické procesy, část motivace, kreativity, víra, intuice, smysl pro humor a některé další duševní procesy  nepřijatelné vzpomínky, traumata, motivy v rozporu s kulturní normou (viz dále)

Johariho okénko Veřejné JÁ

 Hrát si  Pracovat  Milovat Zdravá osobnost

 Osobnost - souhrn všech duševních a tělesných vlastností; člověk jako celek.  Osobnost - je to, čím člověk ve skutečnosti je. JEDINEC TĚLO DUŠE (organismus) (psychika) KONSTITUCE OSOBNOST Osobnost

 Úzké propojení mezi somatickými (tělesnými) a psychickými (duševními) charakteristikami Onemocnění – vznik, průběh, léčba, předcházení Výkon - a výkonu v důsledku psychické zátěže Každodenní situace – tělesné a emocionální reakce Tělo a duše - psychosomatické vztahy

Důkazy vzájemného ovlivňování 1.Rčení (ustálená slovní spojení) 2.Symbolická řeč orgánů 3.Psychogeneze (psychická příčina) 4.Imaginace, sugesce, hypnóza Tělo a duše - psychosomatické vztahy

spadl mi kámen ze mám až v krku sevřelo se mi Tělo a duše - rčení

Kůže  zrudnul vztekem  zblednul hrůzou Tělo a duše - rčení

Strachy se nám klepou kolena Z leknutí můžeme oněmět Někdo nám může ležet v žaludku Tělo a duše - rčení

Psychoanalýza, analytická psychologie Bolest zad – „příliš velké břemeno“ Knedlík v krku – „nemůžeme spolknout příkoří Zácpa – „lpíme na něčem, shromažďujeme“ Nepotvrdil se univerzální význam, ale každé tělo mluví svou řečí Tělo a duše – symbolická řeč orgánů

W. Reich - bioenergetika V důsledku nezvládnutých sociálních konfliktů se v těle kumuluje napětí, vytváří tzv. charakterové pancíře Oči, ústa, krk, hrudník, malá pánev Tělo a duše – symbolická řeč orgánů

Avicennův pokus s beranem Doložené případy smrti z „hrůzy“  Exsanquinace  Umrznutí v chladírenském voze Tělo a duše – psychogeneze

Schopnost ovlivnit fyziologické funkce Schopnost ovlivnit onemocnění - placebo efekt Schopnost ovlivnit bolest Tělo a duše - imaginace, sugesce, hypnóza

 Celistvost  Potenciály (možnosti)  Stálost, proměnlivost, vývoj  Vědomí x nevědomí  Individuálnost – JÁství Obecné znaky osobnosti

1 Celistvost  Osobnost je komplexní, tj. obsahuje všechny vlastnosti, rysy a charakteristiky.  Některé polarity vlastností jsou vědomé (persóna), protiklady jsou součástí stínu (viz. dále nevědomí).

1 Celistvost ANDROGYNIE

2 Stálost, proměnlivost, vývoj  Osobnost v čase se proměňuje:  Vědomí kontinuity je zachováno

2 Stálost, proměnlivost, vývoj

O rysu (dispozici, stabilní charakteristice) hovoříme, když:  K onzistentnost – stejný typ chování v dané situaci  O becnost – stejný typ chování v různém prostředí a k různým lidem  D iference - toto chování se objevuje v situacích, kdy většina lidí reaguje jinak 2 Stálost, proměnlivost, vývoj APS, vliv situaceRys osobnosti

 Rytmicita – biorytmy buněčné struktury – sekundy dýchání, krevní oběh – minuty organismus – 24 – 25 hodin adaptace, sexuální cyklus – 28 dní reprodukce – 40 týdnů vztahové – 7 let Stálost, proměnlivost, vývoj

 24 hodinový rytmus Stálost, proměnlivost, vývoj

 Psychologický čas osobnosti situační čas - bezprostřední vnímání časových úseků biografický čas – života jedince historický čas – vnímání, generace, rod, historie Stálost, proměnlivost, vývoj

 Situační čas předbíhači a doháněči vnímaní času je ovlivněno jeho obsahem  pozitivní prožitky zkracují vnímání, negativní prodlužují Stálost, proměnlivost, vývoj

 Situační čas a Já minulost, budoucnost a přítomnost Stálost, proměnlivost, vývoj

 Biografický čas  Jak dlouho budu žít věk předků, průměrný věk v dané době, životní optimismus, …  Vnímání času s ohledem na věk: Stálost, proměnlivost, vývoj 1 rok 6 x pomaleji 3 roky 3 x pomaleji 10 let 1 30 let 3 x rychleji 60 let 6 x rychleji

Vědomí  Obsah mysli, který si člověk dokáže vybavit  Umožňuje jednici uvědomovat si sám sebe a diferencovat své Já od okolí  Vědomí je reflektorem ve tmě osvětlujícím co se v nás a kolem nás odehrává.  Stupňovitost vědomí Rozdílná úroveň bdělosti ( kóma, somnolence, klidový stav, afekt ) Psychodynamicky (vědomí, předvědomí, individuální nevědomí a kolektivní nevědomí)

Vědomí  Tři části našeho vědomí něco „tam venku“ něco „pod kůží“ něco co „bylo nebo bude“ „teď a tady“

Nevědomí  Individuální nevědomí ( Sigmund Freud ) Temná část osobnosti - obsahuje kulturně a sociálně neakceptovatelné potřeby, motivy, skrytá přání, traumatické zážitky a zkušenosti, ranné dětské zážitky  agrese, sexualita  moc, osamění, výkon, akceptace Komplexy – Oidipův, Hérostratův, Napoleonský Fyziologické procesy Smysl pro humor, kreativita

Nevědomí  Kolektivní nevědomí ( Carl Gustav Jung ) Archetyp  mnoha generacemi opakovaně prožitá, geneticky přenášená zkušenost s významnými osobami a mezními situacemi Žena – matka, svůdkyně, moudrá stařena

Nevědomí  Kolektivní nevědomí ( Carl Gustav Jung ) Muž – hrdina, bojovník, svůdce, král, moudrý stařec

 Změněné stavy vědomí Spánek – hypnagogické stavy a sny Patologické stavy – somnolence, amence, delirium, obnubilace Zúžené vědomí – hypnóza, ebrieta, meditace Rozšířené vědomí – holotropní dýchání, intoxikace psychedelickými látkami, mystické stavy, náboženské vytržení Vědomí a nevědomí

 Spánek a sny Proč člověk potřebuje spát ??  Při nedostatku spánku se objevuje: poruchy koncentrace pozornosti myšlenková inkoherence paranoidní pocity halucinace Kolik potřebujeme spát ? Vědomí a nevědomí NEVÍME Individuální – 4 až 12 hodin, průměr 8 hodin

 Průběh spánku REM a non-REM fáze V REM fázi  jsou typické oční pohyby  má zásadní význam pro kvalitu spánku  pokud se v této fázi probudíme, tak si s velkou pravděpodobností pamatujeme sen Vědomí a nevědomí

 Sen a snění A – těžko si vybavujete sny, jste ve snu nazí, stydíte se, vypadávají vám vlasy či zuby B – Ve snech vás někdo pronásleduje, objevují se strašidla, někdo vám ubližuje, jdete pozdě, nestíháte, chcete utéct a nemůžete se pohnout C – Lezete na vysoké hory nebo budovy, řídíte auto, letadlo či loď, jste silní a nepřemožitelní, D – zdá se vám o požárech, hádkách, loučení, vidíte někoho zemřít, vidíte krev, zabitá zvířata. E – létáte, jezdíte na koni, jste ve vodě, plavete někam, máte vzrušující zážitky, něco vyhrajete, dostanete, setkáváte s přitažlivými osobami.

Vědomí a nevědomí  Sen a snění sny se nám zdají každou noc - v každé REM fázi délka trvání snu odpovídá délce REM fáze minut teorie vzniku snů:  regenerační, katarzní činnost mozku  ve spánku se „otevírá“ nevědomí a pomocí snů k nám „promlouvá“  vize budoucnosti (tělesné onemocnění, archetypy, životní krize)  reakce na vnější podněty (ochrana spánku) snové symboly – sen má zdánlivě zmatený, logicky neuchopitelný, maskovaný obraz

Vědomí a nevědomí  Sen a snění A – úsilí o dokonalost B – touha po jistotě a bezpečí C – touha po úspěchu D – touha po moci E – potřeba být milován

Vědomí a nevědomí  Zúžené vědomí Hypnóza  stav změněného vědomí, typický zvýšenou sugestibilitou, hyperkoncentrace pozornosti  v dospělosti je hypnabilita relativně stabilní osobnostní charakteristika  je jedním z důkazů existence nevědomí – skryté motivace

Vědomí a nevědomí  Rozšířené vědomí vědomí Psychotropní látky  halucinogeny LSD, mescalin, psylocibin Holotropní dýchání Floating

Individualita – Jáství  Základní komponenty tvořící Já (W. James) materiální Já (tělo, oděv, byt, auto, …) sociální Já (sociální vztahy, uznání od přátel, …) duchovní Já ( vnitřní zkušenost, schopnosti, hodnoty, ideály)

Individualita – Jáství  Já je zážitkový, zkušenostní vztažný bod; bezobsažný časově i prostorově - přesto v osobní zkušenosti souřadnicově umístitelný. Já vnímáme ve svém těle Já má svou minulost, přítomnost a budoucnost a přesto je v čase totožné Já je jediný příjemce události a činů  Já je nástrojem orientace ve světě, stabilizátor, integrátor prožívání je chráněn před rychlými a hlubokými změnami

Obrany sebepojetí  Cílem je udržet stálý obraz o světě a o sobě Projekce – přenesení vlastních potřeb, pocitů do druhých Regrese – reakce typická pro nižší vývojovou úroveň Racionalizace – vytvoření vysvětlující logické konstrukce Somatizace – tělesný symptom, pláč orgánů