Autor: Martin Maršálek Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Markéta Slábová, Ph.D. Konzultant bakalářské práce: Ing. Ondřej Cudlín, Ph.D.

 1) proč aleje? Biokoridory Ekotony  2) proč drobní zemní savci? Testování hypotéz o krajině Indikátory změn v krajině Studium sukcese (rekultivace)

 Stanovit diverzitu a abundanci drobných zemních savců v liniových krajinných prvcích v zemědělsky využívané krajině nivy Vltavy a porovnat ji s diverzitou a abundancí okolních zemědělských ploch.

 Opatovice  Tři linie živochytných pastí

 Základní determinační charakteristiky  Značení zvířat - ušní značky  Tři odchytové termíny  Tři kontroly za noc  Celkem 2430 kontrol

 Tabulky, grafy- Microsoft Excel  Chí- kvadrát test- Statistica (verze 10) H 0 : Výskyt DZS bude na všech třech liniích stejný linieč.pastidruhpohlavíhmotnost(g)LTp (mm)č.značkypoznámka 22:30A B C :00A 8 Myodes glareolussamice1916,9 -bez č. 19Apodemus sylvaticussamice3421,7234dosp. 24Apodemus sylvaticussamec2724,4235dosp. 29Apodemus sylvaticussamice2722,3236dosp. 30Apodemus sylvaticussamec2622,4237dosp. B24Apodemus sylvaticussamice2823,1238dosp. C :00A25Microtus arvalissamice20,514,7 B C

 Odchyceno 36 jedinců drobných zemních savců Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) 30 jedinců Norník rudý (Myodes glareolus) 3 jedinci Hraboš polní (Microtus arvalis) 3 jedinci Chí-Kvadr. = 66,16667; s. v. = 2; p < 0, 0001

 Očekávaný nárůst biomasy během sezóny se nepotvrdil

 Nejvyšší druhová diverzita i abundance - linie ve středu aleje (všechny tři druhy DZS)  Nepotvrzení ekotonového efektu  Žádný drobný zemní savec na zemědělsky využívané louce  Liniová vegetace - role biokoridoru a zároveň centrum druhové diverzity pro druhy s menší prostorovou aktivitou  Existence liniových krajinných prvků v zemědělské krajině je pro přežití a reprodukční úspěch drobných zemních savců zcela zásadní

Apodemus sylvaticus

Myš domácí (Mus musculus) Rejsek obecný (Sorex araneus) Bělozubka šedá (Crocidura suaveolens) Možné důvody absence na lokalitě: Konkurenční tlak myšice křovinné Skrytý život drobných hmyzožravců Velmi teplé a suché počasí v sezóně 2013 Dostatek přirozené potravy

Kolísání hodnot mohlo nastat v důsledku: Zvýšeného tlaku predátorů Přesunu DZS do severní části VKP (větší vlhko) Nezájmu o nástrahu (dozrávání přirozené potravy) Opakovaných vstupů na lokalitu Je však možné, že biomasa ve skutečnosti narůstala a zaznamenaný pokles byl náhodný

Tvrdý chléb s paštikou a jablko je ověřený typ návnady Alternativa – ovesné vločky a rybičky Hmyzožravci mají menší teritoria Při hledání potravy se řídí skvělým čichem (paštika) Přesun těchto savců do vlhčí části VKP

Dominantní druh na lokalitě – myšice křovinná Větší a aktivnější druh než drobní hmyzožravci Mezi DZS patří myšice křovinná k nejúspěšnějším kolonizátorům