Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Lubomíra Moravcová Název materiálu: VY_32_INOVACE_2_EKOLOGIE_03 Abiotické faktory Téma sady:Ekologie Obor, ročník:Sociální činnost, Veřejnosprávní činnost, 3. ročník Datum vytvoření:září 2013 Anotace: Základní přehled a charakteristika abiotických faktorů – voda, půda, slunce, vzduch a teplo Metodický obsah:Výklad nového učiva

Abiotické faktory prostředí (voda, půda, slunce, vzduch, teplo)

Obsah prezentace Charakteristika jednotlivých abiotických faktorů - voda a její charakteristika, dělení vody - půda a její charakteristika a druhy půd - světlo a jeho charakteristika, světlo viditelné, ultrafialové a infračervené - vzduch a jeho charakteristika - teplo a jeho charakteristika a dělení organismů - pojem hibernace a estivace Otázky k opakování

Voda Tvoří hydrosféru Zabírá 2/3 povrchu Země (97% voda slaná, 3% voda sladká – z toho asi 2% pitná voda a 2% v ledovcích) Ovlivňuje místní klima Je součástí těl organismů (obsahují 60 %–99 %vody) Na nedostatek vody jsou různé organismy různě citlivé Pro některé organismy je to hlavní životní prostředí Spotřeba vody u nás a ve světě

Rozdělení vody: -Podle skupenství -Podle hydrologie a meteorologie -Podle tvrdosti -Podle slanosti -Podle mikrobiologie -Podle obsah živin Význam a použití Obr. 1 Voda

Půda Vzniká zvětráním litosféry (hornin a nerostů) Horniny – se obvykle skládají z různých nerostů Nerosty – jsou přírodniny určitého chemického složení Půda obsahuje složku: - pevnou (úlomky zvětralých hornina, nerostů a humus) - kapalnou (půdní roztok) - plynnou (půdní vzduch) - edafon (organismy žijící v půdě) Vznik půdy ovlivňuje – sluneční záření, změna teplot, voda, vzduch, vítr, organismy atd.

Některé druhy půd (půdní typy): - černozem - hnědozem - písčitá a jílovitá půda Změny vlastností půdy představují pro organismy zátěž až vyhynutí (např. kyselá půda ničí jehličnany) Obr. 2 Půda

Slunce Hlavním zdrojem energie pro život na Zemi je Slunce Jeho záření dopadající na povrch naší planety má vlnovou délku 290 nm–5000 nm Organismy ovlivňuje světlo - viditelné - ultrafialové - infračervené

Viditelné světlo Světlo o vlnové délce 380 nm–750 nm Rostliny zachycují světlo svými barvivy při fotosyntéze - rostliny světlobytné a stínobytné Živočichové vnímají světlo zrakovými orgány, umožňuje jim orientaci a dorozumívání - živočichové denní a noční Délka světla ovlivňuje životní projevy biorytmy (např. rozmnožování, stěhování, výměna srsti a peří)

Ultrafialové záření Světlo o vlnové délce 100 nm–380 nm Bývá pohlcováno vrstvou ozonu v atmosféře Ve větších dávkách je pro organismy tedy i pro člověka nebezpečné (brzdí růst rostlin, působí změny v DNA) V malých dávkách má pro život význam, protože jeho působením vzniká v těle vitamín D, důležitý pro vývin kostí) Infračervené záření Jde o světlo o vlnové délce 750 nm–1 nm Je jedním ze zdrojů tepla pro organismy

Vzduch Vzduch tvoří plynný obal Země – atmosféru Atmosféra má několik vrstev s odlišnými vlastnostmi Organismy žijí v nejnižší vrstvě atmosféry – troposféře Působí na ně fyzikální a chemické vlastnosti Složení ovzduší: oxid uhličitý, kyslík, dusík, vzácné plyny, páry, prach, škodlivé látky Obr. 3 Vzduch

Teplo Zdrojem této formy energie jsou: - infračervené záření ze Slunce - teplo přijaté od okolí - teplo uvolněné při metabolických procesech Nejvhodnější teplotní optimum, je teplota, kde se organismům i rostlinám nejlépe daří tedy asi rozmezí od15 °C až do 30 °C Nejodolnější vůči změnám teplot jsou bakterie, které snesou teploty od –190 °C až do +100 °C

Dle teploty rozdělujeme organismy na: eurytermní – snesou větší výkyv teplot stenotermní – snesou malé kolísání teplot (teplomilné, chladnomilné) Dle přizpůsobivosti organismů na teplotu: exotermní – produkují málo tepla snížení teploty znamená snížení aktivity, hledání ukrytu př. moucha obecná –15 °C endotermní – produkují hodně tepla a neztrácí ho izolace (peří, srst), termoregulace

U endotermních živočichů dochází k Hibernaci - při nízkých teplotách se ukládají k zimnímu spánku a sníží životní funkce (např. ježek, netopýři) Estivaci - ukládají se k letnímu spánku, což je ochrana před vysokou teplotou a suchem (např. bodlík, frček) Teplota u živočichů ovlivňuje řadu životních projevů: zbarvení, rozmnožování, změny v chování, aktivitu

Otázky k opakování a zamyšlení Charakterizujte stručně jednotlivé abiotické faktory Podle čeho můžeme rozdělit vodu Jaké znáte druhy půd Jaké světlo ovlivňuje organismy, jednotlivé druhy světla charakterizujte Vysvětlete pojem biorytmus Jaký význam má ultrafialové záření pro člověka Z čeho se skládá atmosféra Jak rozdělujeme organismy dle teploty Vysvětlete pojmy hibernace a estivace Odpovědi na jednotlivé otázky najdete v prezentaci nebo slouží k zamyšlení či diskuzi

Zdroje, autorská práva a citace Obrázky: Obr. 1 Autor: IIyaHaykinson, licence CC BY -SA Obr. 2 Autor: U Burkhardt, licence CC BY-SA Obr. 3 Autor: Laurence Cymet, licence CC BY-SA Zdroje: KVASNIČKOVÁ, Danuše. Základy ekologie. třetí, upravené vydání. Praha: Fortuna, ISBN ŠLÉGL, Jiří, František KISLINGER a Jana LANÍKOVÁ. Ekologie a ochrana životního prostředí. první vydání. Praha: Fortuna, ISBN BRANIŠ, Martin. Základy ekologie a ochrany životního prostředí. třetí, aktualizované vydání. Praha: Informatorium, ISBN Autor: Mgr. Lubomíra Moravcová Název díla: Abiotické faktory Datum vzniku: září 2013 Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Tato prezentace je autorským dílem.