Volba paradigmatu a metodologie v sociálních a ekonomických vědách a její dopad na řešení vědeckých problémů František Ochrana Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Smolenice, červen 2016

Úvodem – nastolení problému naší konference „Nějak nám ta ekonomika pulzuje… a k tomu ty adaptační procesy…“

Předběžné vymezení klíčových pojmů naší konference 1.„Pulsující ekonomika“ (indikační pojmy: „ekonomika jako dynamický systém“, stav a proces, evoluční pohled na „pulsování ekonomiky“) ….ontologický aspekt. 2.„Adaptační procesy“ (stav ekonomického systému („pulsující ekonomiky“) a „řízená změna“ versus „neřízená změna“, „žádoucí změna“ versus „nežádoucí změna“, „role regulí a jejich vztah ke stavu systému“) ….epistemický pohled Závěr – základní problémová otázka: Jaké (metodologické) závěry z dané charakteristiky vyplývají pro teoretickou reflexi zkoumaných problémů?

Předmět zkoumání a výzkumné cíle 1.Stanovení předmětu výzkumu 2.Výzkumné cíle: a)prozkoumat, jaký dopad má na výsledek vědeckého zkoumání volba určitého paradigmatu v sociálních a ekonomických vědách b)Identifikovat vztah mezi paradigmatem sociálních a ekonomických věd a výběrem metodologie c)Prozkoumat relevanci indukce a dedukce na validitu vědeckého poznání v sociálních vědách d)Závěrem se pokusit o implementaci poznatků z naplnění cílů a)...c) ve formě námětů a doručení pro naši konferenční diskusi a zkoumání

Výzkumné otázky 1.Jak je definován pojem „paradigma“ v metodologii vědy a jak se vztahuje k předmětu naší konference? 2.Jaká jsou specifika paradigmatu vědy v sociálních a ekonomických vědách a jak se promítají do metodologie vědeckého zkoumání? 3.Jaký je dopad výběru metodologie na výsledek vědeckého zkoumání? 4.Jaké jsou limity indukce a dedukce ve vědeckém zkoumání? Jaké to má dopady na vysvětlování vědeckých problémů? 5.Jak se řešení výzkumných otázek č. 1. – 4. promítá do explanace problémů „pulsující ekonomiky“ a „adaptačních procesů?“

Výsledky zkoumání – odpověď na první výzkumnou otázku Jak je definován pojem „paradigma“ v metodologii vědy a jak se vztahuje k předmětu naší konference? Klíčové výkladové pojmy: Kuhn Lakatos Soudobý diskurs Pojem „paradigma“ (pracovní definice) pro vědeckou rozpravu na naší konferenci:

Výsledky zkoumání – odpověď na druhou výzkumnou otázku Jaká jsou specifika paradigmatu vědy v sociálních a ekonomických vědách a jak se promítají do metodologie vědeckého zkoumání? Klíčové výkladové pojmy: Paradigma vědy jako epistemický pohled na reálný vědecký problém Povaha reálného vědeckého problému v přírodních vědách; specifika paradigmatu v přírodních vědách Zvláštnosti (intencionalita) společenského pohybu a specifika paradigmatu v sociálních a ekonomických vědách

Výsledky zkoumání – odpověď na třetí výzkumnou otázku Jaký je dopad výběru metodologie na výsledek vědeckého zkoumání? Klíčové výkladové pojmy: Typ metodologie Druh metodologie Vědecký obraz a jeho mody – viz následující obrázek

Vědecký obraz v pozitivní metodologii Subjekt zkoumání Objekt poznání Zkoumání Vědecká reflexe problému Předmět výzkumu Vědecký obraz (objektivistická deskripce)

Normativní interpretace vědeckého problému Subjekt zkoumání Objekt poznání Zkoumání Interpretace Předmět výzkumu (redistribuce) Teoretický obraz („zvýznamněná“ interpretace) Sic dále problém axiomaticko-deduktivně budované teorie!

Výsledky zkoumání – odpověď na čtvrtou výzkumnou otázku Jaké jsou limity indukce a dedukce ve vědeckém zkoumání? Klíčové výkladové pojmy: Indukce Neúplná indukce Dedukce (progresivní a regresivní) Dopady identifikovaných problémů na vědeckou explanaci

Problém neúplné indukce Hume, Russell, Popper Ověření hypotézy formulované jako obecné věty, není jednoznačně možné. Tvrzení „[(p→ q) Λ q] → q“ je logicky nekorektní. Otázka – závěr: Jaká je validita induktivně budovaných teorií?

Problémy s použitím dedukce Jaké jsou limity dedukce ve vědeckém zkoumání? Jakou povahu má axiomaticko-deduktivní teoretický systém?

Pravidla definování deduktivně axiomatického systému Tvorba „zákonů“ vědy: Axiómy (tj. zákony v systému neodvozené) Teorémy (zákony v systému odvozené) Rysy: Axiomatický systém je čistě deduktivní Progresivní dedukce (je odvozováním od axiómů k teorémům) Regresivní dedukce (je z teorémů k axiómům)

Problém deduktivní inference - E.L. Post - MUI systém (1/3) Předpoklady: Nechť je dán formální systém (MUI systém) s uměle vytvořeným jazykem, kde jeho abeceda je tvořena symboly M,U,I. Řetězce jsou uspořádané, tj. sled týchž symbolů s jiným pořadím je chápán jako jiný řetězec. Výchozí řetězec je MU. Je to jediný axióm systému.

Pravidla MUI systému (2/3) Předpoklad: Inferenční pravidla platí unilaterálně (jednosměrně), dále definovaným směrem: 1.Je-li posledním symbolem řetězce symbol I, může se za něj přidal symbol U. 2.Je-li řetězec tvaru Mx, kde x je symbolem metajazyka, nikoli symbolem jazyka MUI systému, ale zastupuje libovolný řetězec vytvořený ze symbolů MUI, pak z Mx lze vytvořit Mxx. (z MUI lze vytvořit MUIUI, symbolem x je v tomto případě UI. 3.Vyskytne-li se v libovolném jazyce trojice III, lze ji nahradit symbolem MU. 4.Vyskytne-li se v některém řetězci UU, může se vypustit.

MUI systém – teorém a důkaz (3/3) Aplikace inferenčních pravidel: Posloupnost řetězců je důkazem. Poznámka: Peano. Hilbertův program (a možnosti jeho aplikace) Gödel

Explanace formou deduktivní inference C 1, C 2 … C k L 1, L 2, L r EXPLANANS ¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯ E EXPLANANDUM C 1, C 2 … C k jsou výpovědi o jedinečných výskytech L 1, L 2, L r jsou obecnými zákony E je věta vyjadřující to, co má být vysvětleno.

Explanace na základě faktuálního zákona  x(E 0 (x) → F 0 (x)), kde výrazy E 0 a F 0 jsou predikáty o pozorovaných jevech s následnou implikací

Výsledky zkoumání – odpověď na pátou výzkumnou otázku Jak se řešení výzkumných otázek č. 1. – 4. promítá do explanace problémů „pulsující ekonomiky“ a „adaptačních procesů?“ Klíčový výkladový pojem: Viz následující závěry a náměty do konferenční diskuse

Závěry a náměty do konferenční diskuse 1.Jaké povahy je pulsující ekonomika? Je to dynamický systém s („evolučně zabudovanou“) pulsací, nebo je pulsování „neevoluční“ (nesystémové) povahy? 2.Jaké závěry lze pak přijmout z odpovědi na otázku č. 1 z hlediska ideje „adaptačních procesů“? 3.Přijmeme-li ideu potřeby „adaptačních procesů“, z jakých metodologických pozic k jejich poznávání a řešení přistupovat? 4.Selhávají-li adaptační procesy v pulsující ekonomice, vyplývá tato skutečnost z povahy ekonomického systému (jeho „ontologie“), nebo je to projev selhávání vědecké teorie, důsledek použití nevhodných přístupů a pravidel? 5.O čem vypovídají poruchy v adaptačních procesech? Jsou to jevy nahodilé a dočasné (pomíjivé), nebo jsou projevem krize ve fungování ekonomického (respektive společenského) systému? 6.Jaké povahy je adaptace? Nakolik je vhodná její objektivistická versus normativní reflexe v ekonomické teorii? 7.Jakou roli v nekomplexnosti poznávání ekonomických problémů sehrávají použité typy metodologií a neperfektnost použitých výzkumných metod? 8.Existují rizika z nezvládnutí adaptačních procesů? Pokud existují, je možné jim předcházet či je minimalizovat, řídit, atp.?

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST!