Ovzduší – teplotní inverze Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Složení vzduchu dusík – 78 % kyslík – 21 % ostatní plyny – 1 %; z nich je nejdůležitější oxid uhličitý – 0,03 %

Složení vzduchu

Nejdůležitější vrstvy atmosféry Troposféra – sahá do výšky zhruba 10 km nad zemský povrch a odehrávají se v ní všechny jevy počasí. Stratosféra – sahá do výšky asi 50 km, mezi 15–30 km je nejvíce ozónu, tam se zachytává nejvíce nebezpečného ultrafialového záření (ozonosféra). Ionosféra – nad 50 km, dělí se na další části.

Vrstvy atmosféry

Teplotní inverze Za normálních okolností – ohřátý vzduch od zemského povrchu stoupá vzhůru, studený klesá dolů, škodliviny v ovzduší se dobře rozptylují. Teplotní inverze – v určité výšce nad zemí je teplota vzduchu vyšší (inverzní vrstva) než teplota přízemního vzduchu, teplý vzduch znemožňuje rozptyl škodlivých látek.

Smogová situace Nejhorší situace bývá na podzim a v zimě. Ve městech a v průmyslových oblastech často vzniká takzvaná smogová situace (hromadění kouře a mlhy). Čím je inverzní vrstva vzduchu níže, tím je situace horší.

Dobré rozptylové podmínky, smogová situace Peking

Test Z jakých plynů a v jakém množství (%) se skládá ovzduší? V jaké vrstvě naší atmosféry žijeme? Co je to ozonosféra, kde se nalézá a jaký je její význam? Vysvětli, co je to teplotní inverze. Za jakých okolností hovoříme o nepříznivých rozptylových podmínkách nebo smogové situaci?

Řešení testu dusík – N 2 (78 %), kyslík – O 2 (21 %), ostatní plyny (1 %), oxid uhličitý – CO 2 (0,03 %) v troposféře je součástí stratosféry ve výšce 15–30 km, nachází se v ní nejvíce ozónu, zachytává nebezpečné ultrafialové záření je to stav ovzduší, kdy je v určité výšce nad zemí teplota vzduchu vyšší než teplota přízemního vzduchu při teplotní inverzi, především ve městech a průmyslových oblastech, se u země ve vrstvě chladného vzduchu koncentrují škodlivé látky, které se nemohou díky teplému vzduchu ve vyšších vrstvách rozptylovat

Zdroje KVASNIČKOVÁ, Danuše. Základy ekologie. 3., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 103 s. ISBN Str. 3. Nicolás Lichtmaier. [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: sfera.svg?uselang=cs Str. 5. Um gajo importante. [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Str. 8. Bobak. [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: ng=cs