EVANGELIZOVAT VÝCHOVOU a VYCHOVÁVAT EVANGELIEM P. Michal Kaplánek, SDB Praha, 28. května 2007 KTF UK – Celoživotní vzdělávání pro kněze

Poslání evangelizovat Kristus je ten, který přináší radostnou zvěst o Božím království Iz 61,1 – Lk 4,18: ευαγγελισασθαι Mk 1,15: πιστευετε εις τον ευαγγελιον Toto poslání předal apoštolům Mk 16,15: κηρυσσατε τον ευαγγελιον

Od evangelizace k misii První tři století křesťanství Výsledkem hlásání evangelia bylo obrácení jednotlivců - μετανοια Středověk, novověk V centru pozornosti misie „ad gentes“: „obrácení“ (získání – i politické) celých národů a území Od osobního rozhodnutí k principu „cuius regio – euis religio“

Od misie (zpět) k evangelizaci „Církev je svou podstatou misionářská“ (Ad gentes, 35) Také Evropa je „misijním územím“ (20. stol. – Německo, Francie) Biskupský synod o evangelizaci (1994) EVANGELII NUNTIANDI (1995): Vše proměnit silou evangelia!

Naléhavé otázky evangelizace Biskupský synod (1974) hledal odpověď na otázky: Co se v našich dnech stalo se skrytým pramenem síly evangelia, které je schopné hluboce pohnout se svědomím člověka? Do jaké míry a jakým způsobem je tato síla evangelia schopná změnit dnešního člověka? Jaké metody musíme užívat při hlásání evangelia, aby se rozvinula jeho síla? (EN, 4)

Naléhavé otázky evangelizace Otázky „přeložené“ do naší dnešní situace: Co se stalo s evangeliem? Co z něho zbylo? Co jsme s ním udělali? Jak může evangelium změnit dnešního člověka? V čem? K čemu? Co máme dělat, aby mohlo evangelium působit jako osvobozující zvěst?

Dva modely nové evangelizace Eklesiocentrický model inkulturace –je rozšířen hlavně v katolickém prostředí –předpokládá kulturní zakotvení v křesťanské tradici –usiluje o překlenutí propasti mezi náboženstvím a kulturou Bibliocentrický model překladu –je rozšířen zejména u letničních křesťanů –předpokládá právo člověka seznámit se s evangeliem –usiluje o „překlad evangelia“ do kulturního jazyka dnešního člověka a jeho cílem je osobní obrácení

Situace v České republice (reflexe na základě výzkumu rodin konvertitů) Zbytky křesťanské tradice –Křesťanské hodnoty platí, ale ztrácí na samozřejmosti –Náboženské pojmy se užívají, ale jsou nepochopitelné –Náboženské obřady při významných událostech jsou aktuální –„Posvátno a tajemno“ přitahuje Zbytky ateistické tradice –Náboženská témata jsou na veřejnosti tabu –Materialismus je považován za „vědecký světový názor“ –Nedůvěra – někdy i nepřátelství – vůči církvi

„Uchopení“ obou tradic Odpověď pastorace na „zbytky katolické tradice“: Úsilí o rozvoj života farností a schopnost svědčit o víře životem a slovem Odpověď pastorace na „ateistickou tradici“ Úsilí o nové (pozitivní) ocenění kritiky církve a kritiky náboženství List francouzských biskupů (1996): Uznat pozitivní stránku postavení církve v laicistickém státě Uznat, že církev nemůže vyžadovat, ale spíš nabízet.

Evangelizace zaměřená na osobní obrácení (model překladu) Předpoklady realizace Porozumění jazyku a myšlení lidí Svědectví života křesťanů Svědectví není nějaká speciální činnost. Každý křesťan je natolik svědkem, nakolik autenticky prožívá svoje křesťanství a nakolik rozvíjí svůj vztah k Bohu. Schopnost vyjadřovat svoji víru slovy i symboly „Religiöse Sprach- und Zeichenkompetenz“ (J. Wanke)

Naléhavé otázky evangelizace pro salesiány Evangelizujeme tím, že vychováváme, a vychováváme tím, že evangelizujeme! Co máme dělat, abychom skrze evangelium vychovávali ke svobodě? Co máme dělat, abychom ve výchovném procesu poskytli dětem a mládeži příležitost poznat, že tím, kdo je osvobozuje, je Ježíš Kristus?

Evangelizace v salesiánské tradici V době dona Boska se nepoužíval pojem evangelizace. Don Bosko pracoval s chlapci, kteří byli a)aktivní věřící (ti mu pak pomáhali) b)zanedbaní ve výchově (i náboženské) V roce 1990 (23. generální kapitula): Mládež vzdálená víře Mládež se zájmem o náboženství Praktikující křesťané Angažovaní křesťané Členové jiných křesťanských církví Příslušníci jiných náboženství

Evangelizace v salesiánské tradici Výchova k plnému lidství v Ježíši Kristu Pedagogické principy: Evangelizujeme výchovou Přistupujeme diferencovaně dle situace Výchovu (i k víře) chápeme jako proces

Evangelizace v salesiánské tradici Evangelizačně-katechetická dimenze našeho poslání Evangelizovat znamená přinášet Kristovu radostnou zvěst do všech sfér lidství, aby se zevnitř obnovilo Evangelizace je komplexní proces, který obsahuje různé prvky Centrálním prvkem evangelizace je výslovné hlásání Krista – Spasitele (La pastorale giovanile salesiana)

Evangelizace v salesiánské tradici Evangelizačně-katechetická dimenze Soulad s evangeliem a otevřenost evangeliu Podpora rozvoje náboženského rozměru člověka Nabídka první evangelizace Systematický program rozvoje víry Povzbuzování k aktivní účasti na eucharistii a přijímání svátostí Povzbuzování k misionářské otevřenosti (La pastorale giovanile salesiana)

První evangelizace Výraz „první evangelizace“ (počáteční evangelizace, příprava na evangelium) se používá jako označení pro celek příprav, které obvykle předcházejí výslovnému zvěstování Krista. Sedm prvků počáteční evangelizace (Geavert): Osobní vztahy s přesvědčenými křesťany – svědectví Uzdravující a osvobozující zkušenost s křesťanstvím Otázky smyslu života Odhalení falešných ideologií a falešných hodnot Obrácení k Bohu Rozumové zakotvení víry Explicitní zvěstování Krista

Salesiánská evangelizace v ČR Typy mládeže, s nimiž se setkáváme: 1.Mládež vzdálená víře 2.Mládež se zájmem o náboženství 3.Praktikující křesťané 4.Angažovaní křesťané

Salesiánská evangelizace v ČR U mládeže vzdálené víře jde především o to, aby hodnoty, k nimž vychováváme, byly ve shodě s evangeliem (VPP ) U mládeže se zájmem o náboženství se pokoušíme vzbudit a kultivovat tento zájem, nabízet „první evangelizaci“ U praktikující a angažované mládeže chceme poskytovat duchovní doprovázení a prostor k rozvoji jejich náboženského života

Děkuji za pozornost!