Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). TENKÉ A TLUSTÉ STŘEVO
1) Kyčelník 2) Lačník 3) Červovitý výběžek 4) Slepé střevo 5) Vzestupný tračník 6) Příčný tračník 7) Sestupný tračník 8) Esovitá klička 9) Konečník 10) Řitní otvor (anus) 1) 2) 3) 4) 5) 6) 9) 7) 8) Tenké střevo Tlusté střevo 10)
Tenké střevo Trávící trubice o délce 3–5 metrů Zužuje se od začátku ke konci (od 3 do 2 cm průměru) Stmeluje se zde trávenina díky hlenu Má tři části: dvanáctník, lačník a kyčelník Sliznice tenkého střeva má růžovou barvu
Trávenina se v lačníku a kyčelníku pohybuje šroubovitě, proti směru hodinových ručiček (mísení se se střevní šťávou) Povrch tenkého střeva je hustě pokryt drobnými klky (výška klku cca. 0,3–1mm); na ploše 1 mm 2 se nachází asi 10 klků; povrch epitelu klků je pokryt mikroklky (výběžky); klky jsou pohyblivé
Dvanáctník (duodenum): nejkratší; 25–30 cm; zahnutý do podkovy; přirostlý k zadní stěně břišní; v jeho ohbí leží slinivky břišní; ústí sem vývod slinivky břišní a vývod žlučový Lačník (jejunum) a kyčelník (viz. tajenka): tvoří četné kličky; kyčelník je mírně delší než lačník; v lačníku probíhá trávení a v kyčelníku vstřebávání; na zadní stěně břišní jsou zavěšeny tenkou blanou (tzv. okruží); touto blanou prochází krevní a mízní cévy a nervová vlákna
Proces trávení v tenkém střevě Trávenina + žluč + pankreatická šťáva + střevní šťáva Žluč: žlutohnědá, vazká tekutina; pH = 8; tvoří se v játrech; odtéká jaterním vývodem do žlučového měchýře (žlučník kapacita cca 50 ml); v něm se zdržuje, zahušťuje se vstřebáváním vody + přísadou mucinu ze žlázek měchýře; stahem hladké svaloviny měchýře žluč do dvanáctníku (ve chvíli, kdy je trávenina vyprazdňována ze žaludku);
Žluč obsahuje žlučová barviva, cholesterol, soli žlučových kyselin, lecitin a anorganické soli; neobsahuje trávící enzymy; její hlavní význam: neutralizuje tráveninu ze žaludku, podporuje trávení, vstřebávání tuků Žlučová barviva: červený BILIRUBIN a trochu zeleného BILIVERDINU; bilirubin – vzniká odštěpením globinu a železa z hemoglobinu; tvoří se ve slezině, mízních uzlinách, játrech, kostní dřeni odtud do krve, je vychytáván jaterními buňkami
tato barviva se v tlustém střevě mění na sterkobilin a část na močový urobilin; tato barviva nemají fyziologické uplatnění Cholesterol: přítomný ve žluči je společně s ní vylučován do organismu
Soli žlučových kyselin: žlučany; tvoří se v jaterních buňkách z cholesterolu; díky nim má žluč hořkou chuť; emulgují tuky na jemné kapičky (díky lecitinu); usnadňují trávení tuků pankreatickou lipázou; slouží ke vstřebávání mastných kyselin stěnou tenkého střeva; poté se vracejí do krevního oběhu, v játrech se podílí na tvorbě žluči; obsahuje anorganickou sůl hydrogenuhličitan sodný = díky němu se neutralizuje trávenina ve dvanáctníku; další soli: uhličitan vápenatý, trihydrogenfosforečnan vápenatý (podílí se na tvorbě žlučových kamenů)
Střevní šťáva: kalná, slabě zásaditá kapalina, za den až 3 litry; obsahuje mnoho bílých krvinek, vloček mucinu; enzymy v ní obsažené dokončují trávení živin na základní vstřebatelné molekuly (erepsin = štěpí peptidy na aminokyseliny; laktáza = štěpí laktózu na glukózu a galaktózu; sacharáza = štěpí sacharózu na glukózu a fruktózu; maltáza = štěpí maltózu na dvě molekuly glukózy; lipáza = štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny)
Pankreatická šťáva: čirá, bezbarvá, vazká tekutina, pH=7,5–8; za den se vytvoří cca 0,75 litru; obsahuje enzymy nutné pro trávení živin: trypsinogen, lipázu, pankreatickou maltázu a amylázu
Tlusté střevo Trávící trubice o délce 1,5 m Průměr 5–7 cm Je členěno na slepé střevo, tračník, esovitou kličku a konečník Sliznice tenkého střeva má růžovou barvu Začíná v pravé jámě kyčelní, pokračuje nahoru k játrům, příčně vlevo ke slezině a klesá do levé jámy kyčelní
Sliznice nemá klky, má poloměsíčité řasy; vylučuje hlen, který stmeluje tráveninu Trávenina z tenkého střeva nejdříve prochází slepým střevem, pak vzestupný tračník, po jeho naplnění (cca 6 hodin po jídle) je plněn příčný tračník, zde trávenina zůstává několik hodin a pak se dostává do sestupného tračníku a přes esovitou kličku do konečníku
Trávenina v tlustém střevě se mění: zahušťuje se (odnímání vody, přísada hlenu); ve vzestupném tračníku se vstřebává vody nejvíce společně s glukózou, některými solemi a léky, vylučují se zde nadbytečné soli železa, vápníku, hořčíku a fosforu
Trávenina se rozkládá (působení bakterií), mění se ve stolici; tyto bakterie jsou symbiotické, způsobují kvašení vlákniny a nestráveného škrobu, hnití nestrávených bílkovin; kvašení zbylých sacharidů vznik nižších mastných kyselin (mléčná, máselná, octová) + vznik plynů (vodík, oxid uhličitý, metan = plynatost) Nejdůležitější kvasná bakterie je Escherichia coli (díky ní vznikají některé vitaminy skup. B, vitamin K)
Slepé střevo (caecum) začátek tlustého střeva má nefunkční červovitý výběžek(apendix), ten obsahuje lymfatickou tkáň, jeho zánět je nebezpečný (hrozí i smrt) tvoří vak pod ústím kyčelníku
Tajenka I L C U M XDNEPA ŽUČ ÁNAVDTNÍK ŽLČNA CUECA Y Červovitý výběžek slepého střeva Žlutohnědá tekutina tvořící se v játrech První oddíl tenkého střeva Soli žluč. kyselin Slepé střevo latinsky
1)Jak se nazývá první část tenkého střeva? Lačník Dvanáctník Tračník 2) Jak je tenké střevo dlouhé? 3–5 m 4–6 m 5–7 m 3 ) Co se tráví v tenkém střevě? Sacharidy, lipidy, bílkoviny Vitaminy a minerální látky Vitaminy a lipidy 5) Kam se vstřebávají látky vzniklé chemickým trávením živin? Do svalů Do krve Nevstřebávají se 4) Jak se dělí tenké střevo? Dvanáctník, slepé střevo, kyčelník Dvanáctník, lačník, konečník Dvanáctník, lačník, kyčelník 6 ) Slepé střevo neboli: Apendix Ileum Caecum
Z DROJE Mikael Häggström. [cit ].Dostupný pod licencí Public domain na WWW: _sized.png KUNDEROVÁ, L. Nauka o výživě pro střední hotelové školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: nakl. Fortuna, s. ISBN str. 51–65. PARRAMON´S EDITORIAL TEAM. Překlad Mudr. KATEŘINA ORLOVÁ. Anatomie člověka. 1. vyd. Havlíčkův Brod: nakl. Fragment, s. ISBN str. 34–37.