Interpretace basketbalového učiva pro jednotlivé lekce Druhá lekce – základy součinnosti v útoku a v obraně (90 minut – interpretace učiva, praxe) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

Interpretace basketbalového učiva pro jednotlivé lekce Struktura tréninkové jednotky, příklad rozcvičení, tj. úvodní a průpravné části pro trénink i pro utkání, možnost použití míčů. Didakticko-metodické kritérium v celku – základní principy součinnosti v jednoduchém systému postupného útoku (založeném na rozestavování hráčů) a v obranném systému (založeném na osobním krytí přidělených útočníků v postoji a v postavení mezi nimi a košem); příklady aplikace rychlého protiútoku. Průpravné hry - příklad se zaměřením na větší počet hráčů, rozebírání útočníků při osobním krytí a na základní pojetí postupného útoku. Základy obranných činností – význam z hlediska pojetí učiva. Druhá lekce – základy součinnosti v útoku a v obraně (90 minut – interpretace učiva, praxe)

Příklad úvodní a průpravné části hodiny  Strečink (protahovací cvičení – principy, příklady)  Švihová cvičení (využití míčů - „ball-handling“)  Rozcvičení v pohybu (honičky, honičky s použitím driblingu, štafetové závody apod.)

Příklady dovedností s míčem na místě (= ball-handling)

Základy obranného a útočného systému (Základy součinnosti hráčů družstva v obraně a v útoku) Didakticko metodický princip vcelku V osobním obranném systému je prvořadou povinností každého obránce krýt (bránit) přiděleného útočníka. To znamená, že v okamžiku, kdy družstvo dá koš nebo ztratí míč, musí být snahou všech hráčů tohoto družstva nalézt své soupeře a způsobem povoleným pravidly (bez osobních chyb) jim oponovat v činnostech tak, aby nemohli dát koš.

Jednoduchý obranný systém, v němž se klade důraz na krytí soupeřů v postavení mezi útočníkem a košem, je jediným vhodným systémem pro začátečníky.

Lze hrát na celém hřišti, na jeho třech čtvrtinách, na polovině hrací plochy nebo pouze na její čtvrtině, přičemž uvedená území představují vlastně místa navázání prvního kontaktu mezi obránci a útočníky Směr útoku Celé hřiště 3/4 hřiště 1/2 hřiště 1/4 hřiště

K základům postupného útoku, kdy hráči družstva, které má míč pod kontrolou, hrají proti zorganizované obraně soupeře, patří systém založený na principu rozestavování útočníků kolem obrany. Nejvhodnější rozestavení je 1 – 2 – 2. Začátečníci si na něm uvědomují, že „hrát bez míče“ lze i v delší vzdálenosti od spoluhráče s míčem. Zároveň jsou v postavení, z něhož mají alespoň v počátku největší přehled o spoluhráčích a soupeřích.

K typickým znakům rychlého protiútoku patří úsilí všech útočníků dostat míč po jeho získání v obraně co nejrychleji na přední (= útočnou) polovinu hřiště a zakončit útok dřív, než soupeř stačí zorganizovat obranný systém. Rychlé protiútoky zpravidla vyúsťují do přesilových situací, většinou do situací dvou proti jednomu, tří proti jednomu, tří proti dvěma.

Příklady cvičení (herní cvičení – HC, průpravná hra – PH): Na pokyn učitele se útočníci (nemají míč) začnou libovolně pohybovat na celé ploše poloviny hřiště, obránci se snaží být mezi přidělenými útočníky a košem. Po určité době se úlohy družstev střídají Sejné cvičení, ale na další pokyn učitele (hvízdnutí, tlesknutí) se z původně obránců stávají útočníci, kteří přebíhají na opačnou polovinu hřiště. Původně útočníci se snaží co nejrychleji dostat ke svým útočníkům a krýt je požadovaným způsobem. Družstva o pěti hráčích zaujmou rozestavení v útoku a v obraně u jednoho koše.

Na pokyn učitele se útočníci snaží dát koš na základě nijak neupřesňované součinnosti, obránci ubránit. Hraje se pouze na jeden koš. Dosáhnou-li útočníci koše, hra se přerušuje, útočníci zůstávají v útoku a činnost obou družstev začne opět na pokyn učitele ze základního rozestavení. Získají-li míč obránci, hra se rovněž přeruší a znovu zahájí ze základního rozestavení, přičemž dojde pouze k výměně úloh mezi oběma družstvy. Lze využít jako průpravnou hru. Družstva o pěti hráčích zaujmou stejné postavení, útočník na vrcholu rozestavení má míč.

° Stejné cvičení ale s možností aplikace rychlého protiútoku. Získají-li míč obránci (aniž by padnul koš), snaží se založit rychlý protiútok a zakončit jej na protějším koši. Předpokládá se aktivní opozice družstva, které bylo původně v útoku. Nový postupný útok začíná opět na pokyn učitele družstvem, které uskutečnilo rychlý protiútok. Lze využít jako průpravnou hru.

Průběžné utkání (průpravná hra) hrají proti sobě tři družstva, která střídavě útočí, brání a „odpočívají“. Z obrázku je patrné základní rozestavení: družstvo A útočí proti B, hráči družstva C mezitím čekají u středové čáry a rozebírají si hráče B k obranným činnostem. B potom útočí proti C a C proti A. Lze použít i pro více družstev.

K základům obranných činností počítáme techniku obranného postoje a pohyb v obranném postoji. Lze využít cvičení jednotlivců a dvojic. Je výhodné seznámit žáky se základy obranných činností hned na začátku. Význam: Základy obranných činností  adaptace na obrannou činnost;  adaptace na učební podmínky s využitím všech MOF;  vhled do obranných úkolů.