Třetí železnice v Čechách z Pardubic do Liberce Autor: OEM Hudba: Nohavica - Modré čepice Mike Rowland - Son of The Light Mike Rowland - Son of The Light Joop Hogendoorn Garden Of love Animace a úprava textu: sš

Dlouholeté spory o železničním spojení Liberce s vnitrozemím, které probíhaly ve 40. letech 19. století, byly ukončeny až v roce 1855 vydáním koncese na stavbu dráhy z Pardubic do Liberce. Bylo tak vyhověno především lokálním zájmům podnikatelských kruhů na Liberecku podporovaných železničními podnikateli Kleiny a Lannou. Trasování probíhalo v roce 1856 a již v říjnu t. r. zahájena i výstavba. Úsek Pardubice - Turnov byl sice zprovozněn v prosinci 1858, první vlak do Liberce přijel už v lednu Pravidelný provoz byl však zahájen až v měsíci dubnu. Vedením stavby byl pověřen zkušený ing. Šebek, na stavbě tehdy začínal pozdější vynikající odborník v oboru železničních staveb ing. Muzika, stavitel České západní dráhy, transverzálky Rakovník - Protivín a dalších železničních tratí v Čechách. Historie Pardubicko- liberecké dráhy, v pořadí třetí drážní stavby v Čechách, je stručně vyjádřena několika obrázky, připomínající jednak samotné období výstavby, jednak její nedávnou minulost, současnost, ale i krásu okolní krajiny. J. Z. červenec 2011

Vyhláška pražského místodržitelství z roku 1856, zveřejňující plný text koncese pro stavbu Jiho-severoněmecké dráhy z Pardubic do Liberce.

Původní nádražní budova v Pardubicích, kde Pardubicko-liberecká dráha odbočovala z dráhy Olomoucko-pražské.

První stanicí na trati byly Rosice nad Labem. Na obrázku původní nádražní budova v popředí s lokomotivou mnichovské firmy Maffei a osazenstvem této železniční stanice po zahájení provozu.

Na Pardubicko–liberecké dráze došlo k nejtragičtější nehodě v historii české železniční dopravy. V podvečerních hodinách , asi m od žst. Stéblová (v km 8,1), se čelně srazily dva osobní vlaky. Nehoda si tehdy vyžádala 118 mrtvých a 110 zraněných. Místo srážky a jejích obětí připomíná malý pomníček.

Nádražní budova v Pardubicích-Rosicích n. L. – současný stav.

Stanice Opatovice n. Labem byla zřízena již při zahájení stavby a dokončena v r Později několikrát rozšiřována (1871, 1935 a v roce 1960). Snímek nádražní budovy je ze současné doby.

Původní budova Hradec Králové byla dokončena v r. 1857, přestavěna v l a v l pak postavena nová moderní současná budova.

Předměřice – původní budova z r. 1857, snímek je z roku 1928.

Stanice Smiřice byla zřízena již v r. 1857, budova na snímku postavena až v r Snímek je z roku 1928.

Stanice Jaroměř zřízena v r pod názvem Josefov. Později změněn název na Jaroměř-Josefov, dnes Jaroměř. Snímek je z 20. let min. století.

Pohled na nádražní budovu stanice Kuks z 20. let minulého století.

Nádražní budova stanice Dvůr Králové n. Labem z období 2. svět. války.

Zdá se, že tento pohled na nádražní budovu ve Dvoře Králové n. L. je ještě starší, pravděpodobně z období c. k. monarchie.

Stanice Bílá Třemešná byla zřízena až v roce 1889, budova postavena ve stejném roce.

Rozlehlost nádražní budovy stanice Mostek odpovídala místnímu rozvinutému textilnímu průmyslu.

Stavba rozlehlé a honosné nádražní budovy ve stanici Horka u St. Paky (býv. Folgendorf) nebyla samoúčelná, neboť se počítalo se zaústěním plánované trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov.

Zatěžkávací zkouška nového železničního mostu u Staré Paky, který nahradil v roce 1960 původní kamenný obloukový most.

Nový železniční most u Staré Paky po zbourání původního mostu.

Tak vypadalo nádraží ve Staré Pace v roce 1909.

Posunovači ze stanice Stará Paka v roce 1909.

Ostrovní nástupiště existují na síti ČSD jen v několika málo železničních stanicích. Patří mezi ně např. Havl. Brod, v našem pohledu i stanice Stará Paka na trati Pardubice-Liberec. Vzniklo při zaústění trati Chlumec n. C. - Trutnov v roce 1872 (namísto původně uvažovaného zaústění do stanice Horka u St. Paky).

Za tunelem u Staré Paky prasklo na uhláku péro a vykolejilo 10 vozů. Nehoda se stala v červenci roku 1906.

Nádražní budova v Semilech – snímek z roku 1902.

Traťový úsek Semily – Železný Brod byl stavebně nejnáročnějším úsekem celé Jiho-severoněmecké dráhy z Pardubic do Liberce.

Ze Semil do Železného Brodu vede trať úzkým, 3 km dlouhým kaňonem řeky Jizery a skalnatým terénem prochází čtyřmi tunely.

Po levém břehu Jizery prochází trať, po pravém břehu známá Riegrova turistická stezka, oblíbená mnoha generacemi nejen českých turistů

Jeden z mnoha býv. strážních domků mezi Semily a Železným Brodem.

Takto vypadala nádražní budova v Železném Brodu v roce 1896.

Stanice Železný Brod se v meziválečném období změnila k nepoznání.

Takto vypadala původní nádražní budova ve stanice Malá Skála. V pozadí známý maloskalský Pantheon.

Hodně se změnila nádražní budova v Malé Skále.

Za tunelem pod Zbirohy přechází trať Jizeru mostem u Rakous. Původní nespolehlivá litinová Schiffkornova mostní konstrukce byla v r nahrazena konstrukcí železnou.

Krátké zastavení na turnovském nádraží využijeme ke koupi piva v nádražním kiosku. Pohled na budovu je zřejmě z 50. let min. století.

Rychlík Brno - Liberec zastavil mimořádně ve stanici Sychrov.

Nádražní budova stanice Sychrov v současném pohledu.

Železniční viadukt v Sychrově (technická památka).

Původní nádražní budova v Hodkovicích nad Mohelkou, později doplněná zastřešeným peronem. Z této stanice měla vycházet v 70. letech 19. století transverzální trať do Rakovníka, Berouna a Protivína.

Stanice Rychnov u Jabl. zřízena v r. 1859, budova přestavěna v r V roce 1900 byla postavena z Rychnova do Jablonce a dále do Janova n.Nisou el. pouliční dráha (zrušena v r. 1965). Na obrázku vlevo známý železniční viadukt (technická památka).

Nádražní budova v Rychnově u Jablonce po přestavbě v r

Rychnovský železniční viadukt.

Současný pohled na stanici Jeřmanice (Hermansthal, pův. Dlouhomostí-Langenbruck).

Liberecká stanice před přestavbou provedenou v roce 1906.

Liberecká nádražní budova po přestavbě v r Přestavba se uskutečnila u příležitosti velkolepé průmyslové výstavy za účasti…

… koho jiného, než samotného stařičkého mocnáře, který po příjezdu do Liberce přehlíží na nádražním peronu důstojnický sbor místní posádky.

Liberecká železniční stanice s krytými nástupišti po přestavbě roku 1906.

Tato krasavice vyrobená firmou Maffei tahala vlaky na Jiho-severoněmecké dráze z Pardubic do Liberce v období jejího vzniku.

První jízdní řád společnosti jiho-severoněmecké spojovací dráhy. Z prvého sloupce je např. patrno, že jízdní doba z Liberce do Pardubic činila 5 a půl hodiny. Kromě údajů pro hlavní trať zahrnoval i údaje pro vedlejší dráhu z Jaroměře do Svatoňovic a přípoje v Pardubicích.