Digitální učební materiál Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_20-15 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice AutorIng. Zdeněk Horkel Tematický celekPozemní stavitelství 4. ročník Ročník4. ročník Datum tvorby AnotaceRekonstrukce a opravy budov – sanace ocelových konstrukcí / I Metodický pokynŽák si při hodině vpisuje do předlohy své poznámky Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Rekonstrukce a opravy budov 10. Sanace ocelových konstrukcí / I

Materiály kovových konstrukcí Šedá litina – první kovový materiál používaný ve velkém, typickou vlastností je křehkost (obsah síry 6-8%), pevnost v tlaku/tahu 100/30 Mpa Svářkové železo – výrazně vrstevnaté s vysokým obsahem strusky, síry a fosforu, křehké, nesvařitelné, (spoje nýtováním nebo čepováním), mez kluzu poblíž pevnosti (malá únosnost, nelze počítat s plastickou rezervou), rozdíl v tažnosti 3 nebo 15% v různých směrech

Plávková ocel – používaná kolem roku 1900, má již vlastnosti dnešních ocelí, ale v horších hodnotách, nemá striktně dodržen obsah příměsí síry, uhlíku a fosforu, je více náchylná ke korozi Stávající oceli – vysoká kvalita výroby garantuje vhodné vlastnosti z hlediska pevnosti, meze kluzu, tažnosti, svařitelnosti, houževnatosti, plasticity, odolnosti proti křehkému lomu a korozi, plasticity a přesnosti rozměrů

Vady a poruchy ocelových konstrukcí Projektové vady – chybně určené zatížení, chybné statické schéma, špatně zvolený materiál, nevhodné spoje, podcenění vlivu dynamického zatížení, početní chyba Chyby výrobní a montážní – chybná geometrie a spojovací prostředky (použití jiné kvality šroubů nebo elektrod), nedodržení montážních předpisů (chybný postup montáže, teplota, čistota, utahovací momenty šroubových spojů, chybné provádění oprav nátěrů ), záměna prvků z různých materiálů

Chyby v používání – opakované přetěžování konstrukcí (např. přetížení váhou vody neudržováním střešních vpustí), nedostatečná údržba nátěrů, dodatečné úpravy konstrukce bez kontrolního statického výpočtu Poruchy konstrukcí – vznik nejčastěji souhrnem účinků, na které nebyla konstrukce navržena, konstrukce má většinou výpočtovou rezervu (není navržena na plnou únosnost, výpočtové metody zahrnují rozptyl hodnot zatížení a hodnot mechanických vlastností)

Zásady oprav ocelových konstrukcí Oprava na místě – při zatížení nebo při odlehčení (nedojde k následné přídavné deformaci prvků konstrukce) Demontovaná konstrukce – před demontáží je namontovaná jiná provizorní podpůrná konstrukce Výměnný způsob – původní konstrukce je vymontována, krátkodobě nahrazena provizorním podepřením a smontována nová konstrukce

Řešení oprav ocelových konstrukcí Přitížení budovy nástavbou - nárůst hmotnosti lze kompenzovat zmenšením hmotnosti podlahových konstrukcí a příček v nástavbě budovy - použití lehkých materiálů je vhodné i ve stávajících podlažích Zvýšení požární odolnosti konstrukcí - obetonováním ocelové konstrukce se zvýší požární odolnost

Zesilování konstrukcí - čím lehčí budovu v závěru rekonstrukce dosáhneme, tím lépe z hlediska zesilování základů a ostatních konstrukcí - únosnost ocelových stavebních konstrukcí lze zvýšit obetonováním, čímž se dosáhne také lepší požární odolnosti