genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Pohlavní rozmnožování rostlin 2. část – semenné rostliny Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/5 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Botanika Autor: Jakub Siegl Datum vytvoření: Garant (kontrola): Mgr. Šárka Kirchnerová Ročník: 1. ročník čtyřletého gymnázia (kvinta) Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Pohlavní rozmnožování rostlin Metodika/anotace: Hlavní funkcí tohoto materiálu je srozumitelně a názorně popsat rodozměnu semenných rostlin, osvojit si nové pojmy, popřípadě si je zopakovat. Materiál může dobře sloužit také jako příprava a opakování k maturitě z biologie. Časový rozvrh: 35 min Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

Obr. 1:

Obr. 2:

 1. Výtrus neboli spora je na rozdíl od semene jednobuněčný útvar.  2. Výtrus je haploidní buňka (obsahuje pouze jednu sadu chromozómů). Semeno je oproti tomu diploidní (triploidní) útvar, viz semenné rostliny.  3. Výtrus vzniká meiotickým dělením, kdežto semeno splynutím pohlavních buněk.  4. Výtrus je součástí gametofytu, semeno je sporofytem.  5. Výtrus neobsahuje mnoho zásobních látek.

 Haploidní – mající jednu sadu chromozómů (n): výtrusy, pohlavní buňky  Diploidní – mající 2 sady chromozómů (2n): semeno, tělní buňky člověka  Gametofyt – haploidní generace při rodozměně  Květ – útvar obsahující pohlavní orgány  Pestík (gyneceum) – tvořen plodolisty - samičí pohlavní orgány semenných rostlin  Tyčinka (andreceum) – samčí pohlavní orgán semenných rostlin  Spermatická buňka (mikrospora) – samčí pohlavní buňka  Vajíčko (megaspora) – pohlavní buňka samičí  Zygota – diploidní buňka vzniklá splynutím pohlavních buněk

Obr. 3:

Obr. 6: Obr. 4: guide-labs-6-11/deck/ Obr. 5: otvor klový

1. Nahosemenné rostliny jsou většinou jednodomé – na jedné rostlině nacházíme pohlavní orgány samčí i samičí (obr. 3 a 6). 2. Pohlavní orgány jsou nejčastěji ve tvaru šišticových nepravých květů tvořených šupinovitými přeměněnými mikrosporofyly (samčí šištice) a megasporofyly (samičí šištice) – viz obr V paždí plodných šupin samičí šištice dochází k tvorbě megaspory (vajíčka) – při meióze tvorba vaječných buněk (samičích gamet – 1n) a buněk zárodečného vaku – obr V samčích šišticích se tvoří podobnou cestou mikrospory (pylová zrna – 1n). 5. Opylení probíhá nejčastěji pomocí větru (anemogamie), popřípadě entomogamicky (za pomoci hmyzu), v prvním případě jsou nutné vzdušné vaky, které pyl nadnášejí. 6. Při dopadu pylového zrna na samičí šištici v oblasti otvoru klového (mikropyle) – místa, kde není vytvořen vaječný obal (obr. 5), začíná klíčit pylové zrno v pylovou láčku. 7. V pylové láčce jsou dvě buňky – generativní a vegetativní (vyživovací fce), které prorůstají přes otvor klový do zárodečného vaku vajíčka. 8. Spermatická buňka splývá s buňkou vaječnou a tvoří tak zygotu (zárodek – 2n), druhá buňka většinou zaniká. 9. Zygotou začíná sporofytická fáze – vývoj semene, které ale není kryto plodem, nýbrž se vyvíjí buďto v nepravé peckovici (jinany) nebo ve zdřevnatělé šištici, která se po dozrání semene otevírá či rozpadá.

Obr. 7:

Obr. 9: 8:

Obr. 10: Obr. 11: Obr. 12:

1. Krytosemenné rostliny tvoří klasické květy – květní obaly, plodolisty a tyčinky (mohou být ve formě jedno nebo obou pohlavných). 2. Pohlavní orgány samičí jsou nejčastěji ve tvaru lahvicovitých pestíků vzniklých do různé úrovně srůstem plodolistů (obr. 8). Tyčinky s nitkou a prašníkem. 3. V semeníku dochází k tvorbě megaspory (vajíčka) – při meióze tvorba vaječných buněk (samičích gamet – 1n) a buněk zárodečného vaku – obr V prašnících tyčinek nacházíme prašné vaky, uvnitř kterých jsou nejčastěji dva prašné vaky obsahují dvě prašná pouzdra - zde se tvoří meiózou mikrospory (pylová zrna – 1n) – obr Opylení probíhá buď pomocí větru (anemogamie), vody (hydrogamie), hmyzu (entomogamie) nebo jiných živočichů (zoogamie). Je také možné samooplylení – není však výhodné. 6. Po dosednutí pylového zrna na bliznu pestíku začíná samotné oplození. Na blizně je vylučován lepivý sekret, jehož funkcí je také aktivovat klíčení pylového zrna v pylovou láčku. Pylová láčka prorůstá přes čnělku k semeníku. 7. V pylové láčce jsou tři buňky – 2 generativní (vzniklé dělením původně jedné buňky spermatické) a jedna vegetativní (vyživovací fce), které prorůstají přes otvor klový do zárodečného vaku vajíčka. 8. Jedna spermatická buňka splývá s buňkou vaječnou a tvoří tak zygotu (zárodek – 2n), druhá spermatická buňka pak se středovým jádrem, které splynulo z původně dvou buněk a je tedy diploidní. Splynutím se spermatickou buňkou vzniká triploidní (3n) endosperm – vyživovací (živné) pletivo vzniknuvšího semene. Tento děj označujeme jako dvojí oplození – obr Zygotou začíná sporofytická fáze – vývoj semene, které je kryto plodem, ten má charakter ochrany, výživy a umožňuje distribuci semene do prostoru.

Obr. 1: Obr. 2: Obr. 3: edu.sk/web/OPSOSO%20I.%20kolo%20vyzvy%20na%20poziciu%20Odborny%20poradca%20vo%20vzdelavani/Rastlinne%20orga ny.pdf Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: Obr. 7: Obr. 8: Obr. 9: Obr. 10: Obr. 11: Obr. 12: