ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193, Tel.: , Tel. řed./fax: , VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU MODERNÍ ŠKOLA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.400/

Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity: Velikonoce – časový průběh svátků Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Radka Krausová Vytvořeno: Ročník: 4. ročník Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace – český jazyk Anotace: Děti se seznámí se zvyky, které se vážou k předvelikonočnímu období. Procvičíte si pozornost a paměť, znalosti ověříte na krátkém kvízu.

Velikonoce průběh svátků

1. úkol Rozdělte se do skupin, vezměte si něco na psaní a papír. Podívejte se na ukázku a zkuste si zapamatovat co nejvíce velikonočních zvyků a proč se vykonávají. Po shlédnutí jich co nejvíce napište. Kliknutím na vajíčka spustíte ukázku.

II. úkol Přečtěte si společně následující informace o postních nedělích a pašijovém týdnu. Poté odpovídejte na otázky.

1., 2. a 3. neděle postní 1. neděle = Černá neboli Liščí Ženy se v tento den oblékaly z barevného oděvu do černého a pekly preclíky, které navlékaly na vrbové proutky a zavěsily venku na stromy s tím, že je nadělila liška. 2. neděle = Pražná Pražma bylo tradiční jídlo z praženého nedozrálého obilí. 3. neděle = Kýchavá Kolikrát si v tento den kýchneš, tolik let budeš ještě naživu.

4., 5. a 6. neděle postní 4. neděle = Družebná Dnes se mohl porušit přísný půst – mládež se mohla sejít v některém stavení a veselit se. 5. neděle = Smrtná Vynáší se Smrt (Morena) ze vsi – figura ze slámy a hadrů, s pomalovaným obličejem, na krku má korále z vyfouknutých vajíček. Symbolizuje vyhánění zimy. 6. neděle = Květná Připomíná se den vjezdu Krista do Jeruzaléma. Zde rostou palmy, které se světí. My u nás tyto palmy nahrazujeme větvičkami jívy – kočičky. Svěcené kočičky prý mají zázračnou moc. Jinde se zase nosí tzv. „líto“ – živý stromek ozdobený pentlemi a vajíčky. To symbolizovalo jaro a život.

Pašijový týden – poslední týden před Velikonocemi Modré pondělí, Žluté úterý V tyto dny se v každé domácnosti uklízelo. Škaredá středa Tento den se nesměl nikdo na nikoho mračit, aby se pak nemračil po celý rok. Zelený čtvrtek Jméno má podle zelené barvy Olivové hory, kde začalo Kristovo utrpení. V tento den se připravují pokrmy ze zelené zeleniny (špenát, kopřiva), aby byl člověk po celý rok zdráv. Říká se, že v tento den zmlknou zvony (zavážou se provazy) a odletí do Říma. Ty pak byly nahrazovány zvukem řehtaček či klapaček.

Pašijový týden – poslední týden před Velikonocemi Velký pátek Den ukřižování Krista. Den velikého smutku. V tento se nesmělo prát prádlo, protože by se nenamáčelo do vody, ale do Kristovy krve. Nesmí se hýbat se zemí (orat, kopat, sázet ) - úcta k matce Zemi. V tento den prý země vydává své poklady - je potřeba mít svěcené vajíčko, kterým se třikrát poklepe na skálu, a ta se otevře. Bílá sobota V tento den se před kostelem světí oheň, z kterého se zapalují Velikonoční svíce (Paškál). Doma se uhasí všechna ohniště, aby si hospodyně poté vložila posvěcené polínko do ohniště a zažehla tak nový oheň. Opět se rozeznívají zvony – vrací se z Říma.

Pašijový týden – poslední týden před Velikonocemi Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) Den zmrtvýchvstání Krista. Končí půst. V kostele se světí pokrmy (beránci, mazance, vejce, chléb a víno). Nesmělo se zametat, stlát, mýt nádobí nebo čistit si boty. Dětem se schovávaly drobné dárky do zahrady. Velikonoční pondělí Chlapci obchází domy a koledují. Šlehány jsou dívky a ženy, aby byly zdravé. Odměnou jsou zdobená vajíčka.

Závěrečný kvíz – 1. otázka Kolik je postních nedělí?

2. otázka Co děláme o Smrtnou neděli? A proč?

3. otázka Který den odlétaly zvony do Říma? Byl to Zelený…

4. otázka Vysvětli, proč říkáme, že je středa v pašijovém týdnu Škaredá?

5. otázka Proč se nesmělo na Velký pátek prát prádlo?

Správné odpovědi Vyměňte si ve skupinách své odpovědi a můžeme kontrolovat. Za každou správnou odpověď je 1 bod. 1. Postních nedělí je Vynášíme Smrt (Morenu), aby s ní odešla i zima. 3. Zvony odlétají na Zelený čtvrtek. 4. Protože se ten den nemáme na nikoho mračit. 5. Prádlo se nenamáčelo do vody, ale do Kristovy krve.

Použité zdroje: STRACHOŇ, Martin. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: elang=cs elang=cs BAŤHA, Matěj. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný pod licencí 3.0 Unported (CC BY-SA 3.0) na WWW: _Musaion_712.jpg _Musaion_712.jpg Ostatní obrázky použity z galerie office. Text: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Velikonoce: původ, zvyky, hry, pohádky, návody a náměty. 1. vyd. Olomouc: Rubico, – 11 s. ISBN Video ukázka: Česká televize – Toulavá kamera: Velikonoce Kovářov Česká televize – Toulavá kamera: Kraslice zdobené slámou

Metodika práce a správné řešení: Pracujte celou hodinu ve skupinách. Za každý splněný úkol přiřaďte skupině bod. Skupina, která bude mít na konci nejvíce bodů, si zaslouží jedničku do ŽK. Pokud budete chtít u správných odpovědí je pod obrázkem skryt hypertextový odkaz na pořad Toulavá kamera, kde paní zdobí kraslice slámou. Můžete v závěru hodiny pustit. Zvyky, které lze vidět v prvním úkolu: vynášení smrtky o 5. neděli postní, přinášení lítečka (jara), pletení pomlázek, tradice s pentlemi, zdobení vajíček, pečení tzv. sekanice z kopřiv, řehtačky, mlýnky.