NÁZEV ŠKOLY: ZŠ a MŠ Osoblaha, příspěvková organizace AUTOR: Jaroslava Lioliasová NÁZEV: VY_32_INOVACE_14_LIDOVÁ_SLOVESNOST TEMA: Velikonoce v lidové slovesnosti ČÍSLO PROJEKTU: 1.07/1.4.00/ Tradice a zvyky Velikonoc.

Datum vytvoření projektu březen 2012 Ročník5. Popis prezentace Velikonoční zvyky a tradice.

VELIKONOCE Hody, hody, doprovody……

Velikonoce v lidové slovesnosti Přišlo jaro do vsi, kde jsi, zimo, kde jsi? Byla zima mezi nama, a včil už je za horama, hu, hu, hu, jaro už je tu? Z Moravy

Co jsou Velikonoce? Velikonoční svátky jsou svátky pohyblivé s velmi starou tradicí. Slaví se první neděli a pondělí po prvním jarním úplňku. Oslavují ukončení zimy a příchod jara – nového života v přírodě. Postupně se staly i nejvýznamnějším svátkem křesťanů.

Týden před Velikonocemi Pondělí před Velikonocemi se nazývá Modré pondělí - název je odvozen od látky, která se ten den vyvěšuje v kostele. Úterý se říká Šedivé - bylo bez zvláštních zvyků. Středa před Božím hodem se nazývá Sazometná středa. Tento den se vymetaly komíny. Někde též nazývaná Škaredá středa. Lidé se neměli mračit, jinak by se škaredili každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista - škaredil na něj.

Co ještě možná nevíš o tradicích Velikonoc? Čtvrtek Že o zeleném čtvrtku se směla jíst pouze zelená strava (myšleno zelenina), aby byl člověk celý rok zdravý. Pátek Že velký pátek je den smutku( z křesťanského hlediska). Ten den chodili lidé bosí k potokům, omývali sebe i dobytek a věřili, že jim tekoucí voda přinese zdraví a štěstí. V tento den lidé nedělali žádnou těžkou práci. Sobota Že bílá sobota je spojena s Kristovým vzkříšením a svěcením ohňů před branami kostelů, které se konalo po západu slunce. Neděle Že na Boží hod velikonoční se světily velikonoční pokrmy: beránek, mazanec, vejce, chléb a víno. Zároveň nastává čas pro zvyky - pomlázku a velikonoční hodování.

A co říká o těchto dnech pranostika ? Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé. Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý. Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí. Prší-li v noci Bílou sobotu, bude málo třešní. Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.

A víš ? Že z těchto časů pocházejí i dvojčata Vesna a Morena, jedny z mnoha slovanských božstev. Že Vesna byla bohyně jara – křehká a svěží kráska, která kolem sebe šíří veselí. Že Morena byla stařena, přísná a spravedlivá vládkyně zimy, kdy příroda odpočívá a čerpá nové síly. Že o Smrtné neděli( poslední neděle před Velikonocemi) děti vynášejí ze vsi slaměnou figurínu smrtky a házejí ji do potoka nebo ji spálí.

Pomlázka Upletl jsem pomlázku, je hezčí než z obrázku, všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám. než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko. Já jdu na pomlázku Já jdu na pomlázku, nohy bosý mám, posaďte mě na lavici, ať se zvohřejvám. Pomlázky mně dejte, nic se mi nesmějte, ať jdu zas jinam.

Co si můžeme pod pojmem velikonoční pomlázka představit? Tento název označuje svazek spletených vrbových proutků, který slouží jako nástroj ke šlehání. Pomlázkou je také nazývána výslužka z koledování. Do různě velkých pomlázek z různého počtu vrbových proutků se vplétala barevná stuha. Malé pomlázky se nosily stočené v kapse, se středně velkými se chodilo na koledu a těm téměř dva metry dlouhým se říkalo obřadní pomlázky.

O Velikonočním pondělí vstávali chlapci, muži a děti časně zrána, aby vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby byla zdravá, pilná, a veselá po celý rok, předávali jim tím svěžest, mladost, ohebnost, mládí a zdraví. Svobodná děvčata jim za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy. Vdané ženy koledníci vyšlehali proto, aby jim vyhnali zlý jazyk. Nechodili však do domů sousedů, s nimiž nebyli zadobře. Také hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila a ovocné stromky, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě.

Kluci jdou na pomlázku … mlázkacs.wikipedia.org/wiki/Po mlázka

Velikonoční symboly a zvyky Beránek a zajíček Vajíčka-kraslice Pomlázka Mazanec Jidášky Vysévání obilí

A co jsou jidášky? Jidášky patří k tradičnímu velikonočnímu pečivu, které se peklo na Zelený čtvrtek. Podle starého zvyku se připravují z kynutého těsta slazeného medem jako připomínka na zradu Jidáše.

A jak se slaví Velikonoce v cizině? Ve většině zemí západní Evropy a v USA se praktikuje schovávání sladkostí a drobností na zahradě, kde je děti hledají. Ve Finsku chodí koledovat děti převlečené za čarodějnice, v Norsku se o svátcích vžila tématika vražd, takže televize vysílají detektivky a v novinách vycházejí články, v nichž čtenáři hledají pachatele. V některých zemích, jako jsou například Filipíny, jsou Velikonoce spjaté s krvavými průvody. Ve státech Střední a Jižní Ameriky se konají rozsáhlá procesí za mohutné účasti věřících. V Rusku se slaví Velikonoce se zpožděním, protože se pravoslavná církev drží starého juliánského kalendáře.

Nakresli obrázek s velikonoční tématikou

Použité odkazy