Sféry Země ZŠ Hejnice 2010 Mgr.Jan Kašpar

Sféra = vrstva, „obal“ Země Atmosféra – plynný obal Biosféra – živá hmota na Zemi Hydrosféra – vodní vrstva Kryosféra – ledová, zmrzlá vrstva Pedosféra – půdní vrstva Litosféra - kamenný obal

Atmosféra Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopujících planetu Zemi Obsahuje přibližně 78% dusíku a 21% kyslíku, a další plyny (oxidy, vzácné plyny… ) Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční radiací Stabilizuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí

Dělení atmosféry troposféra: nejnižší vrstva atmosféry, od povrchu země až do 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku stratosféra: od konce troposféry přibližně do 50 km. mezosféra: od konce stratosféry, přibližně do 80 až 85 km. termosféra: od konce mezosféry zhruba do 640 km exosféra: od konce termosféry zhruba do vzdálenosti km od povrchu Hranice mezi těmito vrstvami jsou nazývány tropopauza, stratopauza, mezopauza a termopauza.

Zvláštní části atmosféry Atmosféra má také tyto části, rozdělené podle odlišného mechanismu: ionosféra: obsahuje elektricky nabité částice (ionty). Umožňuje odraz rádiových vln. exosféra: nachází se nad ionosférou. V této oblasti zemská atmosféra plynule přechází do meziplanetárního prostoru. magnetosféra: část atmosféry ve které zemské magnetické pole reaguje se slunečním větrem. V této oblasti se tvoří polární záře. Může dosahovat až několik tisíc kilometrů nad povrch Země. ozonosféra: nachází se ve výšce přibližně od 10 do 50 km, kde se nachází větší množství ozónu.

Druhy znečištění Smog Kyselý déšť Skleníkový efekt Přirozené (vulkanická činnost,požáry…) Antropogenní (průmysl, doprava, zemědělství, těžba) CO 2 - skleníkový plyn,rozklad biohmoty, spalování všech paliv NO X – významný zdroj acidity, doprava, spalování plynu SO 2 – hlavní zdroj acidity, lokální spalování uhlí Např. Freony před 100 lety s atmosféře vůbec nebyly Zdroje znečištění

Biosféra část planety Země, kde se (byť i jen sporadicky a nepravidelně) vyskytují nějaké formy života. zahrnuje část atmosféry (přibližně do výšky 18 km v oblasti tropů a 10 km v polárních oblastech), prakticky celou hydrosféru a povrch litosféry (do desítek metrů pod povrchem půdy

Pododdíly biosféry ekosféra – část planety Země s pravidelným a zákonitým výskytem života noosféra – část planety Země obývaná lidmi technosféra – část povrchu Země obývaná a výrazně pozměněná člověkem.

Hydrosféra soubor všeho vodstva Země – tj. povrchové i podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. celkové zásoby vody na Zemi činí asi km³, z toho sladká voda představuje 2,53 %. ve světovém oceánu je obsaženo asi 96,54 % slané vody a 2,5% sladké vody.

Obr.1

Znečištění vody hlavní část světových zásob vody tvoří vody oceánů a moří (96,5%), pouze malou část tvoří voda sladká, tedy pitná (2,5 %). z tohoto množství je většina vody vázána v ledovcích (68,4 %). pro lidi dostupná sladká voda se podílí pouze 0,015 % na celosvětových zásobách vody. hlavním zdrojem vody je pro člověka voda ve vodních tocích a voda podpovrchová problémem lidstva je fakt, že dochází k ohromnému znečišťování vodních zdrojů světový oceán váže převážnou část oxidu uhličitého,

Kryosféra veškerý povrch planety Země, kde se voda nachází v pevném skupenství zahrnuje mořský led, jezerní led, led na tekoucí vodě, sněhovou pokrývku, ledovce, ledové čepičky, ledové příkrovy a také trvale zmrzlou zem (např. permafrost). změny kryosféry mezi hlavní příčiny globální změny klimatu. Obr.2

Použité zdroje: Obr.1: Archív autora Obr.2: Archív autora Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kašpar.