1 Souhrnné výsledky 11. ročníku dotazníku k cenám elektřiny, problematika OZE, aktuality z činnosti SVSE Praha Asociace Energetických Manažerů Ortenovo nám. 15, Praha 7 Sdružení velkých spotřebitelů energie (SVSE) Luděk Piskač – tajemník SVSE

2 Souhrnná prezentace zásobník dat k

3 1)Výsledky 11. ročníku cenového průzkumu (říjen 2011) 2)Důsledky OZE na průmysl - aktualizováno k )Vítkovice info ze setkání "kapitánů" průmyslu 4)Pracovní skupina při MPO - diferenciace plateb a OZE 5)Ústavní stížnost fyzické osoby 6)Co se hodí vědět... Obsah

4 Dotazník SVSE - stav k ročník, poprvé v r Děkuji všem, kteří dotazník vyplnili!!! Zdroj dat (1)

5 Zdroj dat (2) Členění - podle napěťové úrovně:  vvn  vn  vvn + vn (celý vzorek dohromady)

6 Zdroj dat (3) Počet respondentů (počet OM) Odběr ze s í tě (MWh) Výroba (MWh) Spotřeba celkem (MWh) vvn - počet respondentů (počet OM) vn - počet respondentů (počet OM)

7 Zdroj dat (4) Metodika a zjednodušující předpoklady (od počátku zpracování stejné): Použity vážené průměry Při absenci přesného čísla použity středy pásem K otázce nemusí být 100 % odpovědí Pro dopočet vlivu na průmysl:  Celková spotřeba v ČR: 60 TWh  Celková RK v ČR: MW  Podíl průmyslových velkoodběratelů ČR na celkové spotřebě:cca 56%  Rozdělení spotřeby vvn/vn: 50%/50%

8 Zdroj dat (5) Původ cen: Všechny ceny roku 2012 – aktualizované z dotazníku říjen 2012 Ceny roku 2013:  silová elektřina – z dotazníku říjen 2012  Dopočet celkové ceny pro rok 2013: celková - předpoklad růstu regulované složky cen pro 2013: 19% z toho: 18% = vliv OZE při 583 Kč/MWh + 1% zbytek

9 Meziroční nárůst/pokles ceny elektřiny OZE 583 Kč/MWh vvn + vn 2013/2012 Pokles ceny silové: -4,24% Nárůst ceny celkové: 4,74% vvn: Pokles ceny silové: -3,82% Nárůst ceny celkové: 4,66% vn: Pokles ceny silové: -4,38% Nárůst ceny celkové: 5,55%

10 Meziroční nárůst/pokles ceny elektřiny původní - při OZE 619 Kč/MWh vvn + vn 2013/2012 Pokles ceny silové: -4,24% Nárůst ceny celkové: 6,32% vvn: Pokles ceny silové: -3,82% Nárůst ceny celkové: 6,13% vn: Pokles ceny silové: -4,38% Nárůst ceny celkové: 7,23%

11 Cenový vývoj (1)

12 Cenový vývoj (2)

13 Průměrné ceny (1)

14 Průměrné ceny (2)

15 Průměrné ceny (3)

16 Nákup v pásmech (1) vvn vn

17 Nákup v pásmech (2) vvn vn

18 Nákup v pásmech (3)

19 Nákup v pásmech (4)

20 Nákup v pásmech, vvn (1)

21 Nákup v pásmech, vvn (1.1)

22 Nákup v pásmech, vvn (2)

23 Nákup v pásmech, vvn (2.1)

24 Nákup v pásmech, vvn (3)

25 Nákup v pásmech, vvn (3.1)

26 Nákup v pásmech, vvn (4)

27 Nákup v pásmech, vvn (4.1)

28 Nákup v pásmech, vn (1)

29 Nákup v pásmech, vn (1.1)

30 Nákup v pásmech, vn (2)

31 Nákup v pásmech, vn (2.1)

32 Nákup v pásmech, vn (3)

33 Nákup v pásmech – OZ 2002, vn (3.1)

34 Nákup v pásmech – OZ 2002, vn (4)

35 Nákup v pásmech – OZ 2002, vn (4.1)

36 Nákup v pásmech, vvn + vn (1)

37 Nákup v pásmech, vvn + vn (2)

38 Procentuální nárůsty (1)

39 Procentuální nárůsty (2)

40 Procentuální nárůsty (3)

41 Procentuální nárůsty (4)

42 Procentuální nárůsty (5)

43 Procentuální nárůsty (6)

44 Procentuální nárůsty (6.1)

45 Procentuální nárůsty (7)

46 Procentuální nárůsty (7.1)

47 Procentuální nárůsty (8)

48 Procentuální nárůsty (8.1)

49 Procentuální nárůsty (9)

50 Procentuální nárůsty (9.1)

51 Procentuální nárůsty (10)

52 Procentuální nárůsty (10.1)

53 Procentuální nárůsty (11)

54 Procentuální nárůsty (12)

55 Procentuální nárůsty (13)

56 Procentuální nárůsty (14)

57 Procentuální nárůsty (15)

58 Procentuální nárůsty (16)

59 Procentuální nárůsty (17.1)

60 Procentuální nárůsty (18)

61 Procentuální nárůsty (18.1)

62 Procentuální nárůsty (19)

63 Procentuální nárůsty (19.1)

64 Průměrné ceny – dopad na průmysl (1) minimální varianta (z 2011) průměrná cena vvn - celková průměrná cena vn - celková průměrná cena vn i vvn - celková průměrná cena vvn - silová průměrná cena vn - silová průměrná cena vn i vvn - silová celková spotřeba průmyslových VO Náklady průmyslu na silovou elektřinu Celkové náklady průmyslu - VO Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - silová Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - celkem Nárůst oproti roku celkem Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - silová - 9% 3%3%-4% 7%7% Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - celkem 7%7% 3%5%5% 6%6% Nárůst oproti roku celkem 63% 68%76%76% 73% Nárůst oproti roku silová 42% 46%40% 51% Cena liberalizace - Kumulované náklady průmyslu navíc do roku:

65 Průměrné ceny – dopad na průmysl (2) minimální varianta - historie průměrná cena vvn - celková průměrná cena vn - celková průměrná cena vn i vvn - celková průměrná cena vvn - silová průměrná cena vn - silová průměrná cena vn i vvn - silová Náklady průmyslu na silovou elektřinu (mld. Kč) 31,95330,04327,95029,32132,51638,90845,13050,73956,10249,509 Celkové náklady průmyslu – VO (mld. Kč) 46,65245,30042,43244, ,87859,56866,15372,33870,836 Nárůst/pokles oproti roku předchozímu – silová (mld. Kč) -2,0941,3713,1946,3926,2225,6095,363- 6,593 Nárůst/pokles oproti roku předchozímu – celkem (mld. Kč) -1,352-2,8681,6293,7575,0596,6906,5856,185- 1,502 Nárůst oproti roku 2001 – celkem (mld. Kč) -1,352-4,220-2,5911,1676,22612,91619,50125,68524,184 Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - silová -7%5%11%20%16% 12% 11%11%- 12% Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - celkem -3%-6%4%9%11%13% 11% 9%9%- 2% Nárůst oproti roku celkem 0%-3%-9%-6%3%14%28% 42% 55%52% Nárůst oproti roku silová 0%-6%-13%-8%2%22%41% 59% 76%76%55% Cena liberalizace - Kumulované náklady průmyslu navíc do roku:0-1, 352-5, 572-8, 163-6,996-0,77012,14631,64757,33281,516

66 Průměrné ceny – dopad na průmysl (3)

67 Průměrné ceny – dopad na průmysl (4)

68 Porovnání s EU (ceny ČR z dotazníku)

69 Porovnání s EU (ceny ČR z Eurostatu)

70  Bullet point Z prezentace p. Stylese (EFET), konference AEM 09/2007 End-user prices in Western Europe ( ) (Source: Kema Consulting study for Eurelectric 2006)

71 Dtto, jiné měřítko End-user prices in Western Europe ( ) (Source: Kema Consulting study for Eurelectric 2006)

72 Dtto, doplněny roky (doplněno z údajů EUROSTAT);

73 Dtto, doplněna ČR a rok 2012

74 ČR – EUR a CZK

75 Vliv politiky klimatických změn

76 Politika klimatických změn - vliv na cenu (1)

77 Politika klimatických změn - vliv na cenu (2)

78 Politika klimatických změn - vliv na cenu (3)

79 Politika klimatických změn - vliv na cenu (3.1)

80 Politika klimatických změn - vliv na cenu (4)

81 Politika klimatických změn - vliv na cenu (4.1)

82 Politika klimatických změn - vliv na cenu (5)

83 Politika klimatických změn - vliv na cenu (5.1)

84 Politika klimatických změn - vliv na cenu (6)

85 Politika klimatických změn - vliv na cenu (7)

86 Politika klimatických změn - vliv na cenu (8)

87 Trend od 2010: Nárůst podílu regulované části ceny, pokles podílu silové elektřiny Příspěvek na OZE: cca - 25% - 29% - riziko dalšího růstu Rozhodující složka ceny z hlediska konkurenceschopnosti! Přenos + Distribuce + Sys + OTE + ERÚ: (cca - 21% - 20%) Provozovatelé OZE: Distribuční poplatky jsou v ČR nejvyšší v EU Ceny z Eurostatu (2012) ale ničemu takovému nenasvědčují: -průmysl - ceny nejvyšší, ale rozdíl spočívá v OZE - ostatní státy mají úlevy -domácnosti - 20% pod průměrem EU i přes druhý nejvyšší příspěvek na OZE Důvod těchto tvrzení? Politika klimatických změn - vliv na cenu (9)

88 Výchozí situace (Eurostat) (1)

89 Výchozí situace (Eurostat) (2)

90 Výchozí situace (Eurostat) (3)

91 Výchozí situace (Eurostat) (4)

92 Výchozí situace (Eurostat) (5)

93 Výchozí situace (Eurostat) (6)

94 Výchozí situace (Eurostat) (7)

95 Výchozí situace (Eurostat) (8)

96 Výchozí situace (Eurostat) (9)

97 Výchozí situace (Eurostat) (10)

98 Důsledky podpory OZE (1) ročník dotazníku vliv platby na OZE na hospodaření průmyslových společností Kritérium hodnocení - podíl: meziročně (v grafech modře) Nárůst nákladů z titulu platby za OZE (2013/2012) Zisk před zdaněním za rok 2012 (2011) absolutně (v grafech červeně) Celková platba za OZE Fiktivní zisk před zdaněním za rok 2012 (2011) Fiktivní zisk 2012 = zisk platba na OZE 2012 (jakoby platba OZE byla v roce 2013 poprvé)

Důsledky podpory OZE (2) - původní 619 meziročně 99 Vliv zvýšení příspěvku na OZE mezi lety 2013 a 2012 na hospodářský výsledek průmyslových společností Výsledky: Počet respondentů 44 Celková spotřeba (MWh) Platba na OZE 2012 (Kč) Předpokládaná výše příspěvku pro rok 2013 (Kč/MWh) 618,83 Platba na OZE 2013 (Kč) Navýšení platby mezi lety 2013 a 2012 (Kč) Navýšení příspěvku na OZE mezi lety 2013 a 2012 (%) 48% Podíl podniků, kterým zvýšení příspěvku vyvolá ztrátu 5% Podíl bezprostředně ohroženého průmyslu z titulu OZE (odebráno více než 20% zisku před zdaněním)27% Procento odebraného zisku 11,69% Podíl podniků, kterým zvýšení příspěvku prohloubí ztrátu9% Ohrožený průmysl celkem (OZE + podniky v současné době ve ztrátě)36% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), průměr vvn + vn 10,36% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), vvn11,37% Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2012 (2011)) Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2011 (2010)) Zvýšení ztráty od 0%10%20%50%100%200% do 10%20%50%100%200%a více Počet případů %41%23%16%7%5%0%9%

Důsledky podpory OZE (2) meziročně 100 Vliv zvýšení příspěvku na OZE mezi lety 2013 a 2012 na hospodářský výsledek průmyslových společností Výsledky: Počet respondentů 44 Celková spotřeba (MWh) Platba na OZE 2012 (Kč) Předpokládaná výše příspěvku pro rok 2013 (Kč/MWh) 583 Platba na OZE 2013 (Kč) Navýšení platby mezi lety 2013 a 2012 (Kč) Navýšení příspěvku na OZE mezi lety 2013 a 2012 (%) 39% Podíl podniků, kterým zvýšení příspěvku vyvolá ztrátu 5% Podíl bezprostředně ohroženého průmyslu z titulu OZE (odebráno více než 20% zisku před zdaněním)23% Procento odebraného zisku 9,59% Podíl podniků, kterým zvýšení příspěvku prohloubí ztrátu9% Ohrožený průmysl celkem (OZE + podniky v současné době ve ztrátě)32% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), průměr vvn + vn 7,01% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), vvn7,55% Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2012 (2011)) Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2011 (2010)) Zvýšení ztráty od 0%10%20%50%100%200% do 10%20%50%100%200%a více Počet případů %48%20%11%7%5%0%9%

Důsledky podpory OZE (3) meziročně 101

Důsledky podpory OZE (4) meziročně 102

Energeticky intenzivní průmysl V oborech těžkého průmyslu – chemie, hutnictví, papírenství, sklo a keramika by v průměru došlo k poklesu ziskovosti oproti roku 2012 o 24 – 36% Výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 618,83 OdvětvíCelkemChemieHutnictvíPapírenstvíTeplárnySklárnyOstatní Počet respondentů Zisk 2012 (2011); (Kč) Navýšení nákladů za OZE (Kč) Procento odebraného zisku zisku11,69%29,31%24,32%36,28%8,29%34,73%5,48% Důsledky podpory OZE (5) původní při 619 meziročně

Energeticky intenzivní průmysl V oborech těžkého průmyslu – chemie, hutnictví, papírenství, sklo a keramika by v průměru došlo k poklesu ziskovosti oproti roku 2012 o 19 – 29% Výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 583 OdvětvíCelkemChemieHutnictvíPapírenstvíTeplárnySklárnyOstatní Počet respondentů Zisk 2012 (2011); (Kč) Navýšení nákladů za OZE (Kč) Procento odebraného zisku zisku9,59%24,05%19,96%29,77%6,80%28,50%4,50% Důsledky podpory OZE (5) meziročně

Energeticky intenzivní průmysl Důsledky podpory OZE (6) meziročně

Důsledky podpory OZE (7) původní 619 absolutně 106 Vliv příspěvku na OZE v roce 2013 na hospodářský výsledek průmyslových společností Výsledky: Počet respondentů 44 Celková spotřeba (MWh) Předpokládaná výše příspěvku pro rok 2013 (Kč/MWh)618,83 Platba na OZE 2013 (Kč) Podíl podniků, kterým příspěvek na OZE vyvolává ztrátu5% Podíl bezprostředně ohroženého průmyslu z titulu OZE (odebráno více než 20% zisku před zdaněním)52% Procento odebraného zisku - suma 29,15% Podíl podniků, kterým příspěvek na OZE prohlubuje ztrátu 9% Ohrožený průmysl celkem (OZE + podniky v současné době ve ztrátě)61% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), průměr vvn + vn 30,45% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), vvn 34,04% Podíl příspěvku na OZE z celkové ceny elektřiny, průměr vvn + vn 23,34% Podíl příspěvku na OZE z celkové ceny elektřiny, vvn25,39% Podíl odebraného zisku vlivem příspěvku na OZE (příspěvek na OZE/zisk před zdaněním za 2012 (2011)) Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2011 (2010)) Zvýšení ztráty od0%10%20%50%100%200% do10%20%50%100%200%a více Počet případů %18%20%27%20%5%0%9%

Důsledky podpory OZE (7) absolutně 107 Vliv př í spěvku na OZE v roce 2013 na hospod á řský výsledek průmyslových společnost í Výsledky: Počet respondentů 44 Celkov á spotřeba (MWh) Předpokl á dan á vý š e př í spěvku pro rok 2013 (Kč/MWh) 583,00 Platba na OZE 2013 (Kč) Pod í l podniků, kterým př í spěvek na OZE vyvol á v á ztr á tu 5% Pod í l bezprostředně ohrožen é ho průmyslu z titulu OZE (odebr á no v í ce než 20% zisku před zdaněn í m)52% Procento odebran é ho zisku - suma 27,46% Pod í l podniků, kterým př í spěvek na OZE prohlubuje ztr á tu 9% Ohrožený průmysl celkem (OZE + podniky v současn é době ve ztr á tě) 61% N á růst celkov é ceny elektřiny z titulu OZE (ostatn í položky bez změny), průměr vvn + vn 30,42% N á růst celkov é ceny elektřiny z titulu OZE (ostatn í položky bez změny), vvn 33,30% Pod í l př í spěvku na OZE z celkov é ceny elektřiny, průměr vvn + vn 23,32% Pod í l př í spěvku na OZE z celkov é ceny elektřiny, vvn 24,98% Pod í l odebran é ho zisku vlivem př í spěvku na OZE (př í spěvek na OZE/zisk před zdaněn í m za 2012 (2011)) Pod í l odebran é ho zisku (navý š en í př í spěvku/zisk před zdaněn í m za 2011 (2010)) Zvý š en í ztr á ty od0%10%20%50%100%200% do10%20%50%100%200%a v í ce Počet př í padů %18%20%30%18%5%0%9%

108 Důsledky podpory OZE (8) absolutně

109 Důsledky podpory OZE (9) absolutně

Energeticky intenzivní průmysl Celková zátěž poplatky za OZE pro energeticky intenzivní průmysl by v roce 2013 dosáhla ekvivalentu 50 – 64% zisku Výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 618,83 OdvětvíCelkemChemieHutnictvíPapírenstvíTeplárnySklárnyOstatní Počet respondentů Fiktivní zisk 2012 (Kč) Navýšení nákladů za OZE (Kč) Procento odebraného zisku zisku29,15%56,24%50,56%63,84%21,88%62,26%15,23% Důsledky podpory OZE (10) - původní 619 absolutně

Energeticky intenzivní průmysl Celková zátěž poplatky za OZE pro energeticky intenzivní průmysl by v roce 2013 dosáhla ekvivalentu 48 – 60% zisku Důsledky podpory OZE (10) absolutně Vý š e př í spěvku na OZE (Kč/MWh) 583,00 Odvětv í CelkemChemieHutnictv í Pap í renstv í Tepl á rnySkl á rnyOstatn í Počet respondentů Fiktivn í zisk 2012 (Kč) Navý š en í n á kladů za OZE (Kč) Procento odebran é ho zisku zisku27,46%52,99%47,64%60,14%20,62%58,66%14,35%

Důsledky podpory OZE (11) absolutně Energeticky intenzivní průmysl

113 Důsledky podpory OZE (12) meziročně

114 Důsledky podpory OZE (13) absolutně

115 Důsledky podpory OZE (14) meziročně

116 Důsledky podpory OZE (15) absolutně

117 Důsledky podpory OZE (16) meziročně

118 Důsledky podpory OZE (17) absolutně

119 Důsledky podpory OZE (18) meziročně

120 Důsledky podpory OZE (19) absolutně

121 Důsledky podpory OZE (20) meziročně

122 Důsledky podpory OZE (21) absolutně

123 Důsledky podpory OZE (22) meziročně

124 Důsledky podpory OZE (23) absolutně

Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (24) 125 Ztráta SR na dani podnikatelských subjektůRok 2012 Předpokládaná výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 419,22 Ztráta SR na 1 MWh 73,28 Kč Spotřeba ČR (MWh) Procento podnikatelské spotřeby 71,79% Spotřeba podnikatelských subjektů (MWh) Ztráta SR (mld. Kč) 3,013 Příjem SR od domácností (mld. Kč) 0,103 Celková daňová ztráta SR (mld. Kč) 2,910 Dotace OZE (mld. Kč) 11,7 Zatížení SR celkem 14,610 Přepočteno na 1 MWh (Kč/MWh) 255,

Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (25) 126 Ztráta SR na dani podnikatelských subjektů Rok 2013 Předpokládaná výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 583,00 Ztráta SR na 1 MWh 101,91 Kč Spotřeba ČR (MWh) Procento podnikatelské spotřeby 71,79% Spotřeba podnikatelských subjektů (MWh) Ztráta SR (mld. Kč) 4,129 Příjem SR od domácností (mld. Kč) 0,143 Celková daňová ztráta SR (mld. Kč) 3,986 Dotace OZE (mld. Kč) 11,7 Zatížení SR celkem 15,686 Přepočteno na 1 MWh (Kč/MWh) 273,

Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (25.1) 127 Ztráta SR na dani podnikatelských subjektůRok 2013 Předpokládaná výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 618,83 Ztráta SR na 1 MWh 108,17 Kč Spotřeba ČR (MWh) Procento podnikatelské spotřeby 71,79% Spotřeba podnikatelských subjektů (MWh) Ztráta SR (mld. Kč) 4,382 Příjem SR od domácností (mld. Kč) 0,152 Celková daňová ztráta SR (mld. Kč) 4,230 Dotace OZE (mld. Kč) 9,7 Zatížení SR celkem 13,930 Přepočteno na 1 MWh (Kč/MWh) 243,

Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (26) 128 Celkové náklady (tis. Kč) Rok 2011 až až až 2030 Vodn í energie Slunečn í energie Větrn á energie Geoterm á ln í energie Bioplyn Biomasa Celkem OZE Kogenerace Druhotn é zdroje Korekčn í faktor Odchylky Celkem

Předpokládané makroekonomické důsledky Stejné jako v roce 2011, ale čím vyšší platba na OZE, tím vyšší dopady do ekonomiky státu 129

Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (27) Předpokládané makroekonomické dopady jednotlivých úsporných opatření u podnikatelských subjektů Zmrazení / snížení mezd Snížení kupní síly obyvatelstva => zpomalení / zastavení ekonomického růstu => výpadek daně z příjmu fyzických osob. Propouštění zaměstnanců Zvýšení zátěže státního rozpočtu (dále SR) podporou v nezaměstnanosti a sociálními dávkami => výpadek daně z příjmu fyzických osob. Ukončení výroby, odstavení části výroby, přesun do zahraničí v rámci firmy Ztráta tržní pozice = vyklizení prostoru pro vstup konkurence na tuzemský trh či ztráta exportních schopností => ztráta SR na dani z příjmu právnických i fyzických osob a zvýšení dovozní závislosti ČR, nárůst nezaměstnanosti. Současně to znamená ztrátu know-how oboru či celého odvětví průmyslu včetně vývojového prostředí. 130

Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (28) Zastavení veškerých investičních projektů Zastavení pravidelných a preventivních oprav Postiženy jsou dodavatelské firmy, které musí řešit výpadek příjmů => předpoklad propouštění, zásahy do mezd,... => výpadek daně z příjmu fyzických osob. Přesun/privatizace/outsourcing části procesů (např.: nájmy strojů a techniky, hlídací služby, údržba, úklidy,...) Nutně dojde ke snížení kupní síly obyvatelstva. Namísto vlastních zaměstnanců bude práce poskytnuta zaměstnancům externích firem, ale za nižší mzdu. Jinak by toto opatření nesnižovalo náklady, a tudíž by nedávalo smysl. 131

Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (29) Přesun výroby do zemí s nižšími náklady Nejsme si jisti, zda je dostatečně známa skutečnost, která se týká většiny výrob, jejichž produkce je uplatňována na globálním trhu: Výrobních kapacit je nadbytek (např. v případě hutnictví dvojnásobný (!)). Přesun výroby mimo ČR pak zejména pro nadnárodní majitele neznamená žádnou investici a žádné časové zdržení. Prostě jen jednu ze svých továren zavře a v druhé o příslušnou část výrobu navýší. K tomuto jevu již dochází. Důsledkem je "carbon leakage" - únik uhlíku. Obecně lze říci, že země s menšími náklady mají vyšší emise na jednotku produkce. Pokud se výroba přesune do těchto zemí, emise skleníkových plynů vzrostou. Výsledek je tudíž kontraproduktivní z hlediska cíle omezování emisí a současně působí zásadní škody vlastní ekonomice. 132

133 Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (30)

134 Politika klimatických změn po česku Odhad celkových n á kladů "boje s klimatickými změnami" jednot kov á tis. Kč jednot kov á tis. Kč jednot kov á tis. Kč HDP St á tn í rozpočet Spotřeba ČR (pro EU ETS; MWh) Podpora OZE N á růst Sys Posilov á n í s í t í EU ETS (windfall profit, od 2006/2007 v ceně silov é elektřiny) 349, , , Spotřebn í daně Podpora biosložky motorových paliv Daňov é pr á zdniny OZE Celkem N á klady % HDP 1,59% 1,69% 1,92% N á klady % rozpočtu 5,14% 5,41% 6,15%

Informace ze setkání nejvyšších představitelů průmyslových odběratelů elektřiny v ČR

Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE, aby nesnižovali jeho konkurenceschopnost Úlevy průmyslu v EU (2012) Francie = 10,5 €/MWh, průmysl 0,5% z GVA Německo = 35,92 €/MWh, průmysl 0,5 €/MWh, max. 550 tis. €/rok Belgie = 7,6 €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko = 10 €/MWh, průmysl snížená taxa ČR = 16,8 €/MWh (8,3 €/MWh ze SR) ČR - Žádná úleva pro průmysl Pro zachování konkurenceschopnosti českého exportního průmyslu je úleva nutná. Odchod průmyslu je nejdražší možné řešení.

Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu rok GWh1000 GWh Belgium Flanders€ ,4%data nejsou dostupná Belgium Wallonia€ ,6%data nejsou dostupná Czech Republic€ ,0%€ ,0% Denmark€ ,3%data nejsou dostupná Germany€ ,0%€ ,0% Greece€ ,7%data nejsou dostupná Spain€ 00,0%€ 00,0% France€ ,9%€ ,2% Netherlands€ 00,0%€ 00,0% Finland€ 00,0%€ 00,0% Srovnatelný průmyslový podnik platí v roce 2012: při odběru 150 GWh ve Francii 5× méně, náklady má nižší o 49 mil. Kč a 34× méně v Německu, náklady má nižší o 61 mil. Kč při 1000 GWh ve Francii 31× méně, náklady má nižší o 405 mil. Kč a 34× méně v Německu, což představuje rozdíl více než 407 mil. Kč !!!

Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Srovnatelný průmyslový podnik platí v roce 2013: při odběru 150 GWh ve Francii 7× méně, náklady má nižší o 79 mil. Kč a 50× méně v Německu, náklady má nižší o 91 mil. Kč při 1000 GWh ve Francii 45× méně, náklady má nižší o 605 mil. Kč a 50× méně v Německu, což představuje rozdíl více než 606 mil. Kč !!! rok 2013 při 619 Kč/MWh 150 GWh1 000 GWh Belgium Flandersdata nejsou dostupná Belgium Walloniadata nejsou dostupná Czech Republic€ ,0%€ ,0% Denmarkdata nejsou dostupná Germany€ ,0%€ ,0% Greecedata nejsou dostupná Spain€ 00,0%€ 00,0% France€ ,8%€ ,3% Netherlands€ ,5%data nejsou dostupná Finland€ 00,0%€ 00,0%

Pracovní skupina při MPO (řešení od 2014) - návrhy SVSE (1) Úkol: Diferenciace poplatků na OZE Preferované řešení: Pokrytí nákladů na OZE ze státního rozpočtu. Zásadní: Účelem skupiny je vytvořit řešení, které zmírní snižování konkurenceschopnosti průmyslu vlivem plateb na OZE. Všechny návrhy je proto třeba posuzovat z hlediska celkové zátěže průmyslu. Návrhy, které by sice snížily platbu na OZE, ale jen vzaly peníze "z druhé kapsy", jsou nepřijatelné. Možnost přesunutí části poplatku na plyn: SVSE: Nesouhlasné stanovisko k možnosti financování poplatku v ceně plynu.

Pracovní skupina při MPO - návrhy SVSE (2) Rekapitulace základní myšlenky technického řešení: Stanovení kritérií - současná představa: - poměr nákladů na elektřinu ku GVA - Na tomto základě stanovit ohrožená odvětví a pododvětví dle klasifikace ČSÚ. Odběratel patřící do odvětví by měl nárok (při splnění dalších podmínek) automaticky. Odběratel mimo ohrožená odvětví by měl možnost prokázat splnění kritérií individuálně. - spotřeba vyšší než 10 GWh - měření typu A a B Následné uplatnění modelu odstupňování plateb podle spotřeby Vysoká pravděpodobnost tohoto řešení

Pracovní skupina při MPO - návrhy SVSE (3) Návrh SVSE na změnu způsobu úhrad plateb na OZE: Změnou zákona stanovit celkovou sumu, která by byla hrazena odběrateli, např. 20 mld. Kč/rok. Zbývající část by byla hrazena ze státního rozpočtu. Strop (celková suma) by měl odpovídat 15-leté návratnosti při podílu 13,5 % spotřeby z obnovitelných zdrojů. Pokud udělali zákonodárci chybu při schvalování zákonů v roce 2005 a v pozdějších změnách, musí si ji vyřešit v rozpočtu. Další možný postup uvnitř skupiny: V rámci této částky uplatnit diferenciaci plateb, např. následujícími kroky: - obyvatelstvo 619 Kč/MWh - úlevy pro ohrožený průmysl ze základu 420 Kč/MWh - zbývající část průmyslu by platila zbytek, tj. něco mezi, patrně jen o trochu více, než 419 Kč/MWh.

Pracovní skupina při MPO - návrhy SVSE (4) Z dalších možností dáváme k diskusi: Pokračovat v uplatnění srážkové daně na FVE i po roce Ústavní soud má k projednání stížnost fyzické osoby, která správně trvá na 15-leté návratnosti FVE. Jiné řešení v daňové oblasti mimo energetiku: a) DPH z platby na OZE nesanovat SR, ale použít na podporu OZE. Hrubý odhad: Ve státním rozpočtu skončí cca 1/4 DPH z OZE (část od neplátců DPH). V roce 2013 by to mělo být něco přes 2 mld. Kč. Navrhujeme provést přesný výpočet a tuto částku snížit platbu na OZE již v roce b) Zavedení "fotovoltaické pětisetkoruny". Výnos "povodňové stokoruny" byl v roce 2011 cca 4 mld. Kč c) Úprava daně z příjmu právnických osob. Pokud by tato daň byla zvýšena o 2% a výnos byl použit ve prospěch velkoodběratelů, bylo by možno snížit základní platbu pod 400 Kč/MWh. Poznámka: 2% zvýšení pro všechny je minimální v porovnání s tím, že energointenzivní průmysl nyní na OZE odvádí více než 50% zisku před zdaněním.

Ústavní stížnost pana Svobody (1) Zákon 180/2005 Sb. - základní princip: Podpora tak, aby "bylo při podpoře výkupními cenami dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic " ale i "Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje." Novela z 2010: "Ustanovení věty první se nepoužije pro stanovení výkupních cen pro následující kalendářní rok pro ty druhy obnovitelných zdrojů, u kterých je v roce, v němž se o novém stanovení výkupních cen rozhoduje, dosaženo návratnosti investic kratší než 11 let; Úřad při stanovení výkupních cen postupuje podle odstavců 1 až 3." Obě omezení jsou v rozporu se základním principem

Základní problém: Výklad „bylo při podpoře výkupními cenami dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic“ z ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1. Vyjádření ombudsmana JUDr. Otakara Motejla z 5. ledna 2010 K dotazu, zda podle mého mínění napadené cenové rozhodnutí odporuje ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1. zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, sděluji, že nemám k dispozici přesné výpočty aktuální návratnosti investic ve fotovoltaice. Domnívám se však, že uvedené ustanovení nelze vykládat jinak, než že výkupní ceny musejí (při splnění technických a ekonomických parametrů stanovených prováděcím předpisem) zajišťovat návratnost investic (právě) v patnácti letech, tedy že stanovení výkupních cen zajišťujících jinou (zde rychlejší) návratnost odporuje ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1. zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Přihlížím přitom také k pravidlu zachování výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů po dobu 15 let ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 2. zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Ústavní stížnost pana Svobody (2)

Možná praktická řešení: Pro libovolně vysoké výkupní ceny lze náklady navýšit třeba odvody do státního rozpočtu v takové výši, aby bylo právě dosaženo kritéria 15-leté návratnosti. Technicky tedy není žádný problém podmínku 15-leté návratnosti splnit. Druhá možnost: pokud je podpora OZE nastavena příliš vysoko v rozporu se zákonem, jde o bezdůvodné obohacení – musí být vydáno. Ústavní stížnost pana Svobody (3)

Poškození: celá společnost (občané + podnikatelé) kromě provozovatelů OZE v částce cca 200 mld. Kč (!) Mělo by být prozkoumáno ze strany: MPO MF ERÚ Právních oddělení průmyslových společností Narušeno podnikatelské prostředí ÚOHS? Arbitráže ze strany poškozeného průmyslu? Ústavní stížnost pana Svobody - komentář

Co se hodí vědět (1) Celková cena pro průmysl narostla od roku 2004 o: 140% - vyjádřeno v € 76% - vyjádřeno v Kč Ceny 2012 (Eurostat 11/2012) - porovnání s průměrem EU Průmysl - o 11% vyšší Domácnosti - o 20% nižší OZE při platbě 583 Kč/MWh: Meziročně: Odebraný zisk 9,6%, nárůst ceny o 7% Absolutně: Odebraný zisk 27,5%, nárůst ceny o 30%, OZE = 23,3% z ceny Povinný meziroční eskalačního faktor OZE = 2% (tj. v %) Náklady na POZE v roce: 2013: 44,6 mld. Kč 2030: 55 mld. Kč; celkem do 2030 cca 940 mld. Kč

Co se hodí vědět (2) Cena pro průmysl (Kč/MWh): : silová 1360, celková : silová 1308 (-4,24%), celková 2271 (+4,74%) 1 mld. Kč v elektroenergetice = cca 18 Kč/MWh Průměrné osobní náklady na zaměstnance = cca Kč/rok tj. 1 mld. Kč odebraná z průmyslu potenciálně ohrožuje cca 2000 pracovních míst Častý názor: Průmysl požaduje zvýhodnění a podporu Skutečnost: Nechceme podporu, pouze odstranění diskriminace! Průmysl je zcela soběstačný, nepotřebuje dotace, platí daně do SR. Nelze mu ale sebrat úplně všechno a učinit z něj jediného plátce politických rozhodnutí (podpora OZE, EU ETS, REACH,...)

Jak pokračovat? Aktivita všech postižených: Velké průmyslové firmy Svazy, sdružení a asociace: - SCHP, HŽ, skláři, výrobci cementu,... - SVSE - vlastní aktivita + podklady pro argumentaci Rozhodující role: SP ČR + HK ČR Nutno spojit síly!

150 Děkuji za pozornost! Asociace Energetických Manažerů Sdružení velkých spotřebitelů energie Ing. Luděk Piskač ;