Region Jilemnice Jilm VY_32_INOVACE_07_REGION JILEMNICE ZŠ A MŠ JILEMNICE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Martina Chlumová.

Jilemnice

Strom jilm = Jilemnice vlajka znak

Město Jilemnice leží v kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš (náměstí ve výšce 464 m n.m.) a má dnes asi 6 tisíc obyvatel. Již po léta je vyhledáváno jako výhodné východisko do západních Krkonoš, jejichž přirozeným centrem se během historického vývoje stalo.

Vzniklo někdy na počátku 14. století jako hospodářské centrum rozsáhlého štěpanického panství drženého pány z Valdštejna. Žel historické prameny nám neumožňují souvislejší pohled do nejstarší historie města, neboť naprostá většina pramenů byla zničena (zejména požárními katastrofami).

Z 15. století pocházejí první zmínky o jilemnických dolech. V následujícím století se připomíná zdejší vyspělé plátenictví. Události třicetileté války zasáhly oblast až v roce 1634, kdy město vypálili Švédové.

Pronikavý obrat k lepšímu nastává teprve rokem 1701, kdy obě části panství se spolu s městem opět sloučily pod rukou jediného majitele - hraběcího rodu Harrachů (viz. ٭ ), jehož příslušníci vynikali pružnou a progresívní hospodářskou politikou. ٭ Harrachové

Noví majitelé v prvé řadě pozvedli na světovou úroveň zdejší sklářství a plátenictví. Ze zahraničí nechali dovézt kvalitnější lněná semena a zároveň přizvali zkušené zahraniční odborníky, kteří měli naučit zdejší lid lepšímu zpracování lnu. Největším nedostatkem zdejších pláten bývalo jejich závěrečné zpracování. Proto Harrachové zakládali četná bělidla (nejbližší v Jilemnici - Hrabačově)

Plátenictví Plátenická sláva města vyvrcholila ve druhé polovině 18. a na počátku 19. století, kdy se zde tkaly vynikající batisty, závoje i další zboží špičkové kvality. Sláva zdejších výrobků daleko překročila hranice rakouské monarchie. Ostatně Krkonošské muzeum v Jilemnici dodnes chová ukázky ruční příze z počátku 19. století. 296 metrů této příze váží pouze jediný gram! Dodnes se jedná o nejjemnější lněnou přízi na světě.

Požáry Zvýšený stavební ruch spojený s rozvíjejícím se průmyslovým podnikáním měl však i své stinné stránky. Množily se zhoubné požáry a zvláště krutě postihly město v roce 1788, 1803, Valnou měrou setřely jeho někdejší ráz a přinutily zdejší obyvatele stavět z cihel a kamene. Při největším z uvedených požárů, v roce 1788, lehlo v Jilemnici popelem 114 domů a řada dalších v důsledku poškození musela být zbořena.

Jan Buchar Se zlepšujícími se dopravními podmínkami (zejména po vybudování důležitých železničních spojů) se začal rozvíjet turistický ruch. Roku 1889 tu byl založen druhý mimopražský odbor Klubu českých turistů. V této souvislosti nelze nevzpomenout na průkopnické úsilí dolnoštěpanického řídícího učitele Jana Buchara, neúnavného propagátora Krkonoš. Právě on si jako první uvědomil, jak významnou ekonomickou i národnostní posilou pro zdejší obyvatele může být proud turistů z vnitrozemí. Jilemnice se v té době začala měnit v příjemné východisko do západních Krkonoš.

Se jménem Jana Buchara je neodmyslitelně spojena další slavná jilemnická tradice - lyžování. Lyže sem přivezl pro své lesní dělníky v roce 1892 hrabě Jan Harrach. Ačkoliv se nejednalo o první české lyže (ty získal již v roce 1887 Josef Rössler Ořovský v Praze), lyžování se tady ujalo neobyčejně rychle, rozšířilo se do všech vrstev obyvatelstva a Jilemnice se stala nejvýznamnějším českým lyžařským centrem a jistě právem byla označována přídomkem "kolébka českého lyžování".

Lyžování Z Jilemnice vyšla řada vynikajících lyžařů. Jen zcela namátkou připomeňme tragicky zahynulého Bohumila Hanče (1913), dále pak Jaroslava Cardala, Evu Paulusovou, Stanislava Henycha, Květu Jeriovou - Peckovou atd. Lyžařskou líhní zůstává Jilemnice dosud. Lyžařský dorost je mimo jiné vychováván ve specializovaných třídách místní základní školy a gymnázia.

Rodáci Z Jilemnice vyšla řada významných a slavných rodáků: V roce 1836 se zde narodil geolog světového významu František Pošepný, zakladatel světové ložiskové geologie. Jako vynikající chemik proslul Josef Hanuš ( ), k jehož poctě je dodnes udělována Hanušova medaile. Obecné popularitě se těší dílo spisovatele Jaroslava Havlíčka ( ), jednoho z našich největších meziválečných epiků (Neviditelný, Petrolejové lampy, Synáček, Barbora Hlavsová), pro nějž Jilemnice zůstala nejdůležitějším inspiračním zdrojem. Spisovatel Jan Weiss ( ) patří k zakladatelům české sci-fi (Dům o tisíci patrech, Spáč ve zvěrokruhu atd.). Do dějin české umělecké fotografie se nesmazatelně zapsal Zdenko Feyfar (1913). Dominantní postavení v jeho díle zaujaly rodné Krkonoše a Praha. Na zdejším gymnáziu studoval roku 1938 populární skladatel, interpret a výtvarník Jiří Šlitr ( ), rodák ze Zálesní Lhoty. Z nedaleké Víchovské Lhoty pochází jeden z největších českých realistických krajinářů František Kaván ( ). ٭ bližší informace o rodácích na wikipedii

OPAKOVÁNÍ - region Jilemnice (použij PC např: 1. Vyhledej město Jilemnici na mapě České republiky 2. Kolik obyvatel má město Jilemnice? a) 100 b) c) Vysvětli pojem plátenictví? a) lidé šili záplaty b) lidé zpracovávali len na výrobu pláten 4. Jaká důležitá plodina se na Jilemnicku pěstovala? Byla důležitá pro textilní průmysl. a) bavlna b) len c) konopí 5. Jakým sportem se Jilemnice proslavila? a) lyžování b) plachtění c) golf

6. K vybraným slavným osobnostem Jilemnice a okolí přiřaď profese (tituly). Jan Buchar lyžařka Jan Harrach učitel a spisovatel František Kaván hrabě Květa Jeriová-Pecková malíř Jaroslav Havlíček spisovatel 7. Vyjmenuj alespoň tři historické budovy či místa Jilemnice. 8. Do plánku města dokresli (vpiš)- kašnu, radnici, základní školu Komenského, gymnázium, autobusové nádraží, plavecký bazén, sokolovnu, zámek. (postačí velká čtvrtka) Ověř si své znalosti o Jilemnici v praxi – najdi budovy, místa, ulice, která se pojí s historií města. Dělej si poznámky.

Použité zdroje Jilemnice – oficiální stránky města [online] [cit ] Dostupné z Jilemnice wikipedie [online] [cit ] Dostupné z Snímek.č.1,3 [online] [cit ] Dostupný pod licencí Creative Commons na Snímek č.2 [online] [cit ] Dostupný pod licencí Creative Commons na Kliparty [online] [cit ] Dostupné z interních a externích zdrojů kancelářského balíčku Microsoft office 2003 (Power Point 2003)