Čtenářská gramotnost při řešení slovních úloh ve fyzice Praha, Katedra fyziky Rokitanského 62, Hradec Králové Tomáš Jerje
Čtenářská gramotnost Matematická gramotnost Přírodovědná gramotnost Finanční gramotnost ICT gramotnost Mediální gramotnost Další FUNKČNÍ GRAMOTNOST
Výzkum PISA ◦ Aktivita OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) ◦ Zjišťování vědomostí a dovedností 15letých žáků ◦ V oblastech mateřského jazyka, přírodovědných předmětech, matematice, … ◦ Periodicita 3 roky ◦ Hlavními odběrateli ministerstva školství, realizátorem ČŠI Výzkum PIRLS ◦ Čtenářská gramotnost u žáků 4. ročníků ◦ Periodicita 5 let ◦ Realizátorem v ČR je Česká školní inspekce
Výzkum TIMSS ◦ Žáci 4. a 8. ročníků ZŠ a 4. ročníku SŠ ◦ Úroveň znalostí a dovedností v matematice a přírodovědných předmětech ◦ Periodicita 4 roky ◦ Realizátorem v ČR je Česká školní inspekce Výzkum ICILS ◦ Zaměřen na žáky 8. ročníků ZŠ ◦ Dovednost žáků v oblasti počítačové a informační gramotnosti ◦ Realizátorem v ČR je Česká školní inspekce ◦ Výsledky primárně určeny školám
Čtenářská gramotnostMatematická gramotnost Palečková, 2010
Graf 4: Rozdělení českých chlapců a dívek podle úrovně způsobilosti Graf 1: Rozdělení úrovní způsobilosti českých žáků v roce 2000 a 2009 Palečková, 2010
Čtenářské strategie – postupy, které čtenáři pomáhají lépe porozumět čtenému textu. Slovo strategie nám ukazuje, že se jedná o něco, co používáme vědomě a promyšleně, tedy strategicky. ◦ Řízené čtení ◦ Čtení s předvídáním ◦ Myšlenková mapa ◦ Insert ◦ Skládankové učení ◦ Hledání souvislostí „já a text“, „svět a text“ ◦ Určování podstatných informací a myšlenek ◦ A mnoho dalších
EMPIRICKÁ ČÁST
Schéma 1: Struktura výzkumu
Pilotní testování ◦ 189 žáků devátých ročníků ze 6 základních škol a 1 gymnázia v Libereckém kraji ◦ Pohlaví se nerozlišovalo Pretest a posttest ◦ Zapojeno 12 základních škol a 1 gymnázium v Libereckém kraji ◦ Po spárování výsledků se 1. části (vliv zadání úlohy na úspěšnost řešení) zúčastnilo 396 žáků ◦ 2. části (práce s odborně-naučným textem) se zúčastnilo 358 žáků ◦ Již se rozlišovalo pohlaví ◦ Po pretestu rozdělení na experimentální a kontrolní skupinu
Experimentální skupina – vyučující využíval připravenou sadu 16 materiálů se čtenářskými strategiemi aplikovanými na fyzikální text základoškolské úrovně. Kontrolní skupina – zde probíhala standardní výuka bez podpory čtenářských strategií na základě připravených pracovních listů.
Kvantitativní charakter výzkumu ◦ Řešení slovních úloh ◦ Dotazník s uzavřenými otázkami (pětibodová škála), jedna otázka s výčtovými otázkami s neomezeným počtem vybraných odpovědí ◦ Odborně-naučný text s úkoly ( rozhodnutí o správnosti tvrzení, vybírání správných tvrzení k otázkám, přiřazování pojmů k obrázkům, oprava tvrzení, přiřazování číselných údajů ke skutečnostem, … Pedagogický experiment ◦ Experimentální a kontrolní skupina
Z hlediska charakteru získaných dat byly zvoleny následující metody při statistickém zpracování: ◦ Pearsonův chí-kvadrát test dobré shody ◦ Párový Studentův t-test ◦ Analýza rozptylu - ANOVA
Výsledky jsou prezentovány ve formě: ◦ Tabulek ◦ Sloupcových grafů ◦ Pruhových grafů ◦ Textu Definovány úrovně způsobilosti ◦ 8 úrovní způsobilosti, každá s daným bodovým rozpětím ◦ Charakterizovány slovně z hlediska žákových dovedností a schopností Definovány úrovně diferencí bodů mezi testy
Úspěšnost vyřešení slovních úloh nezávisí na tématu Způsob zadání slovní úlohy ovlivňuje úspěšnost jejího vyřešení Žáci preferují stručné zadávání slovních úloh Žáci netouží ve fyzikálních úlohách po informacích navíc Žákům dělá problém najít klíčové informace k řešení úlohy V učebnicích fyziky jsou dle žáků o úlohy, které nejsou ze života o úlohy obsahující dlouhý text o stručně zadané úlohy
V disertační práci definováno 15 hypotéz ◦ Vliv zadání slovní úlohy na úspěšnost vyřešení ◦ Změny výsledků mezi pretestem a posttestem u jednotlivých typů zadání slovních úloh ◦ Změny ve výsledcích mezi testy v experimentální a kontrolní skupině ◦ Změny ve výsledcích mezi testy u dívek a chlapců
Graf 1: Úspěšnost slovních úloh z hlediska tématu A přiměřeně dlouhý text slovního zadání s číselnými hodnotami fyzikálních veličin B přiměřeně dlouhý text pouze slovního zadání (i hodnoty fyzikálních veličin) C delší text se spoustou zajímavostí a s číselnými hodnotami fyzikálních veličin D zadání pouhým výčtem fyzikálních veličin a jejich hodnot E slovní zadání doprovázené obrázkem s číselnými údaji a otázkou 1.1 Úspěšnost slovních úloh z hlediska způsobu zadání Z testování hypotéz plyne: ◦ Způsob zadání slovní úlohy ovlivňuje úspěšnost jejího vyřešení ◦ Slovní úlohy zadané stručně mají větší úspěšnost při řešení než úlohy zadané textem, obsahující informace navíc
Graf 2: Průměrný počet získaných bodů na žáka 1.2 Změny výsledků mezi pretestem a posttestem - porovnání všech Z testování hypotéz plyne ◦ K určitému zlepšení v posttestu došlo téměř u všech žáků A přiměřeně dlouhý text slovního zadání s číselnými hodnotami fyzikálních veličin B přiměřeně dlouhý text pouze slovního zadání (i hodnoty fyzikálních veličin) C delší text se spoustou zajímavostí a s číselnými hodnotami fyzikálních veličin D zadání pouhým výčtem fyzikálních veličin a jejich hodnot E slovní zadání doprovázené obrázkem s číselnými údaji a otázkou
Graf 3: Průměrný počet získaných bodů na žáka z experimentální sk. 1.3 Změny výsledků mezi pretestem a posttestem – experiment. skupina Z testování hypotéz plyne: ◦ Ke zlepšení došlo nejvíce u slovní úlohy zadané typem C ◦ Ke statisticky významnému zlepšení došlo rovněž u slovní úlohy zadané typem A a B A přiměřeně dlouhý text slovního zadání s číselnými hodnotami fyzikálních veličin B přiměřeně dlouhý text pouze slovního zadání (i hodnoty fyzikálních veličin) C delší text se spoustou zajímavostí a s číselnými hodnotami fyzikálních veličin D zadání pouhým výčtem fyzikálních veličin a jejich hodnot E slovní zadání doprovázené obrázkem s číselnými údaji a otázkou
Graf 4: Průměrný počet získaných bodů na žáka z kontrolní sk. 1.4 Změny výsledků mezi pretestem a posttestem – kontrolní skupina Z testování hypotéz plyne ◦ I zde došlo k mírnému zlepšení ve všech typech slovních úloh ◦ Zlepšení mezi jednotlivými slovními úlohami není statisticky významné A přiměřeně dlouhý text slovního zadání s číselnými hodnotami fyzikálních veličin B přiměřeně dlouhý text pouze slovního zadání (i hodnoty fyzikálních veličin) C delší text se spoustou zajímavostí a s číselnými hodnotami fyzikálních veličin D zadání pouhým výčtem fyzikálních veličin a jejich hodnot E slovní zadání doprovázené obrázkem s číselnými údaji a otázkou
Graf 5: Průměrné body experimentální a kontrolní skupiny v testech s ohledem na pohlaví 1.5 Porovnání chlapců vůči dívkám Z testování hypotéz plyne ◦ Zlepšení v posttestu není u dívek z experimentální ani kontrolní skupiny statisticky průkazně větší než zlepšení u chlapců v obou skupinách ◦ Rozkol se zjištěním v testování PISA
V experimentální skupině rozšířena oblast úrovně 3, 4, 5 a 6 zachycující výsledky posttestu Naopak zúžena oblast úrovně 2 a nižší V kontrolní skupině se nejvyšší úroveň zmenšila, výraznější změny k lepšímu doznala úroveň 3 Graf 6: Změny úrovní způsobilosti bez ohledu na pohlaví
Maximální počet 100 bodů v pretestu i posttestu Vyššího bodového zlepšení dosáhli pouze žáci z experimentální skupiny 1.7 Úrovně diferencí bodů mezi testy Graf 7: Relativní četnost žáků z hlediska diference bodů mezi testy u jednotlivých skupin
Z testování hypotéz plyne ◦ U většiny žáků došlo ke statisticky významnému zlepšení výsledků mezi jednotlivými testy ◦ Žáci z experimentální skupiny dosáhli statisticky většího zlepšení než žáci z kontrolní skupiny Graf 8: Průměrné body experimentální a kontrolní skupiny v testech bez ohledu na pohlaví 2.1 Změny výsledků mezi pretestem a posttestem
Z testování hypotéz plyne: ◦ Chlapci a dívky se v rámci své skupiny zlepšili stejně, ve srovnání zlepšení není statisticky významný rozdíl ◦ Výrazné zlepšení u chlapců a dívek z experimentální skupiny, kdy došlo ke zlepšení o 4,78 bodů u chlapců a o 5,08 bodů u dívek; v kontrolní skupině se chlapci zlepšili o 1,10 bodů a u dívky o 0,80 bodu Graf 9: Průměrné body experimentální a kontrolní skupiny v testech s ohledem na pohlaví 2.2 Porovnání chlapců vůči dívkám
Podstatné rozšíření nejvyšší oblasti 5 a 6 u experimentální skupiny Významné zúžení oblasti úrovně 2, 1a a zánik úrovně pod 1a u experimentální skupiny U kontrolní skupiny přesun menšího počtu žáků do vyšších úrovní Graf 10: Změny úrovní způsobilosti bez ohledu na pohlaví
I. část – řešení slovních úloh Slovní úlohy zadané stručně mají větší úspěšnost při řešení než úlohy zadané textem, obsahující informace navíc. K určitému zlepšení v posttestu došlo téměř u všech žáků. K průkaznému zlepšení mezi skupinami došlo v experimentální skupině nejvíce u slovní úlohy zadané delším textem s doplňujícími informacemi nesouvisejícími s výpočtem, a u slovní úlohy zadané přiměřeně dlouhým textem s číselnými hodnotami fyzikálních veličin. Naopak v úlohách zadaných pouhým výčtem fyzikálních veličin a v úlohách zadaných obrázkem není rozdíl mezi experimentální a kontrolní skupinou statisticky významný. V experimentální skupině je výrazné zlepšení u slovní úlohy zadané delším textem s informacemi navíc. U zbylých úloh se žáci zlepšili podobně.
Naopak u kontrolní skupiny nebylo statisticky průkazné výraznější zlepšení mezi jednotlivými úlohami. Zlepšení v posttestu není u dívek statisticky průkazně větší než zlepšení u chlapců. II. část – práce s odborně-naučným textem Větší či menší zlepšení u téměř všech žáků. Žáci z experimentální skupiny dosáhli statisticky významně většího zlepšení než žáci z kontrolní skupiny. Rozdíl ve zlepšení mezi pohlavím v experimentální i kontrolní skupině není statisticky průkazný.
Metodické materiály podporující čtenářskou gramotnost Vychází náhodně v tištěné podobě Odběrateli jsou učitelé fyziky ZŠ v Libereckém regionu Krátké aktivity 5-15 minut Průřez tématy základoškolské fyziky Využívají různé čtenářské strategie Učitel je může a nemusí použít, případně si je může upravit Snaha o získání finančních prostředků pro publikaci Podpora čtenářské gramotnosti ve fyzice
Děkuji za pozornost