Jan Skácel (1922 – 1989)

: Zemřel Jan Skácel Pouhých deset dnů před sametovou revolucí zemřel Jan Skácel. Básník ticha, básník moravských luk a vinohradů, básník, který právě v době totality nesměl dlouho publikovat a kterého oficiální politické orgány umlčovaly. O Janu Skácelovi mluvila redaktorka Karolína Dubová s prorektorkou literární akademie Josefa Škvoreckého Helenou Kupcovou:

va/ Poslechněte si první část ukázky – do 1:37 a zapište si: 1)Kolik básnických sbírek Jan Skácel vydal? 2)Kdy mu vyšla první sbírka? 3)S kterým literárním časopisem byl úzce spjat?

va/ :37 - konec V druhé části ukázky vyhledejte, co bylo typické pro Skácelovu tvorbu:

Chvíle (Smuténka) Za žádnou pravdu na světě. Ale jestli chceš, za malý pětník ticha. Je chvíle, která půlí krajinu. Pokorný okamžik, kdy někdo za nás dýchá. 5 minut volné psaní:

O slunovratu Autorský projekt Jiřího Pavlici na texty Jana Skácela a lidové poezie. Jaro, léto, podzim, zima přicházejí jak v přírodě, tak i v lidském životě. Opětovné nalezení řádu tohoto věčného koloběhu a vypořádání se s dnešní neklidnou rozpolcenou dobou, plnou netušeného množství nových poznání, podnětů, zážitků a inspirací. To vše jsou aspekty, které působily na Jiřího Pavlicu v době, kdy vznikalo toto album. K vystižení atmosféry autor využívá také nástrojů v cimbálové kapele běžně nepoužívaných, jako např. perkuse, klávesy, kytara, saxofon ….

V následujících ukázkách pracujte metodou Dvojitého zápisníku (vyberte si místo v textu, citaci, a vedle napište vlastní komentář – čím vás právě tato část zaujala, oslovila, vyprovokovala ke komentáři…), pod textem je odkaz na zhudebněnou verzi:

Krátký popis léta Požáry Ze čtyř stran hoří léto Omamně kvetou akátové háje zelená duše vína doutná na vinicích krvácí vlčí máky v obilí Přichází tma a po stříbrném mostě kráčí luna Svět je jak chleba vytažený z pece a noc ujídá vlaštovky hbité rovnou nití studánky k nebi přišívají rovný je den a slunce svítí na rovné léto v rovném kraji

Sonet o lásce a modrém portugalu A přece láska jako modrá skalice ta krásná dřina k uzoufání nás zachránila Dozrál vinohrad pod tíhou hroznů čas se sklání Zas konec léta Zas je blízko k vínu a čistý vítr zpívá o podzimu tak jako tenkrát dávno kdysi Ať život sklání se či nesklání dny lásky jsou jak sklepy ve stráni lisovny s dubovými lisy

Naděje s bukovými křídly novému ránu rožnem svíci je neznámé a nemá tváře jak anděl v dřevu lípy spící a čekající na řezbáře někdy se anděl na nás hněvá anděla máme každý svého a naděje má z buku křídla a srdce z dřeva lipového

Zdroje: v lednu