Duch věje, kudy chce exkurz do historie MC a Sítě MC
HISTORICKÝ EXKURZ – „nultá léta“ Československo 1990 – Alena Wagnerová – náhodné setkání na Tři krále 1991 – cesta do Mnichova a seminář 1992 – první mateřské centrum YMCA Praha Na Poříčí
HISTORICKÝ EXKURZ – „pionýrská léta“ 1993 – MC Barrandov 1994 – hledání cest šíření myšlenky – semináře „Jak začít“ 1995 – vydání „zelené knihy“ Mateřská centra 1996 – mezinárodní setkání na Toulcově dvoře v Praze 1997 – I. kongres – záštita Josef Lux
HISTORICKÝ EXKURZ – „léta růstu“ 1998 – další semináře „Jak začít“ 1999 – cesta do Stuttgartu – plný autobus MC + představitelé státní správy a samosprávy, členství v GROOTS International, neformální valná hromada 2000 – prezentace na EXPO, zrod MINE 2001 – registrace stanov 2002 – 1. valná hromada Sítě mateřských center 127 x 69
HISTORICKÝ EXKURZ – „léta dospívání“ 2003 – Rut Kolínská – žena Evropy, II. kongres – záštita Jan Jařab vládní zmocněnec pro lidská práva 2004 – Nadace Bernard van Leer – krajská spolupráce, SPR 2005 – první placené místo od 1. VII – konference Být normální je handicap? KraKostart 2007 – III. Kongres – záštita Václav Havel a Vladimír Špidla
HISTORICKÝ EXKURZ – „léta zrání“ 2008 – mezinárodní projekt GWIA – studijní cesta Polek a Španělek do českých MC 2009 – kancelář = nové prostory 2010 – „Zlatá pečeť“, Uznaná organizace MPSV, křižovatka 2011 – stabilizace týmu 2012 – IV. kongres – opora = tým odborníků
„ Moc mne těší, že u nás ještě najdeme někoho normálního. Práce mateřských center patří k naději našeho národa.“ Ivo Možný, sociolog Mateřská centra nabízejí bezpečné zázemí dětem, matkám, otcům, rodičům i prarodičům a celým rodinám. Sociální práce v mateřských centrech je postavena na principu metody svépomocných skupin. Mateřská centra za dvacet let své existence v České republice přerostla v komunitní centra pro všechny generace. Název mateřského centra není rozhodující.
V áclav Havel k 15. výročí „ Myslím na vás všechny, které pomáháte lepším podmínkám života rodin, na všechny, které přispíváte k rodičovské a komunitní odpovědnosti, na všechny, které bráníte sociálnímu vykořenění, na všechny, které svým bližním přinášíte naději. Individualizovaná a komercionalizovaná společnost podporuje spíš dehumanizaci a izolaci. To sice není výlučně českým rysem, přesto v nápravě za zeměmi s fungující a rozvinutou občanskou společností pokulháváme. Přeji vám proto, abyste si dobrý pocit a zasloužený důvod k hrdosti opravdu užily. Vždyť kolik takových příležitostí máme ?“
Ruka, která hýbe kolébkou, hýbe celým světem