Číslo projektuCZ.1.07/ / Název školySOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblast Sociální vztahy a dovednosti Předmět Zdravotnická psychologie Tematický okruhKomunikace Název materiáluNedirektivní komunikace Číslo materiáluVY_32_INOVACE_6.B_ZPSY_19(20) AutorAndrea Ječmenová Datum tvorby Všechna neocitovaná díla jsou dílem autora.

Anotace Prezentace Microsoft PowerPoint studentům přibližuje formy a druhy komunikace. Prezentace je určena jako podpůrný materiál k výkladu učitele, lze použít i k opakování učiva. Cílem prezentace je studentům vštípit, jak správně a vhodně komunikovat v celé sociální sféře a především ve vztahu k pacientům a klientům.

Nedirektivní komunikace – nedirektivní psychoterapeutický rozhovor Andrea Ječmenová 2012

Starý nemocný nebo osamělý člověk má často potřebu o svých problémech, pocitech, s někým hovořit, podělit se o svá trápení, chce být vyslechnut, pochopen. Pečující bývají zaskočeni autentickými výpověďmi pacienta, neví si rady, jak zareagovat.

Aby komunikace byla co nejproduktivnější, je třeba ji trénovat v sociálních nácvicích, pod vedením zkušených lektorů. Jeden typ rozhovoru, který by měli pracovníci ve zdravotnictví ovládat je nedirektivní psychoterapeutický rozhovor. Klienta při něm doprovázíte, dáváte mu svou komunikací možnost najít vlastní řešení situace, vyventilovat tenzi, obavy.

Vedení nedirektivního rozhovoru Při tomto typu rozhovoru se nechává iniciativa na pacientovi, dáváme jemně najevo, že s ním sympatizujeme, co říká akceptujeme, projevujeme zájem empatii. Podmínkou pro vedení nedirektivního rozhovoru je vytvoření přátelské a pro pacienta bezpečné atmosféry.

Zásady při vedení nedirektivního rozhovoru 1.Plná akceptace a úcta k pacientovi 2.Vciťující porozumění vzhledem k pacientovi 3.Autencitita pečujícího vzhledem k pacientovi

Plná akceptace a úcta k pacientovi Brání vzniku nejistoty a manipulací, vytváří atmosféru sympatií a zájmu o problém. Pečující by měl umět ovládat své emoce, akceptovat a vážit si pacienta s jakýmkoliv handicapem.

Vciťující porozumění vzhledem k pacientovi Vychází především z empatie a ovládání reflexí. Reflexe je co nejpřesnější zachytávání pocitů pacienta, odpověď na to, co vidím a slyším. Jde o důležitou zpětnou vazbu, kdy formulujeme odpovědi ve smyslu, že pacientovi rozumíme, že vnímáme jeho pocity. Aby dokázal pečující pocity pacienta co nejlépe zachytit, musí velmi pozorně naslouchat a pozorovat. Reflexe podněcují k dalšímu rozhovoru a vypovídání se.

Autencitita pečujícího Znamená otevřenost, nemanipulativní jasnost komunikace, tedy rovnost vztahu. Pečující je ve svém jednání vždy sám sebou, konkrétní a nezáhadný. Autenticita dává komunikaci pečující – pacient reálnou podobu setkání.

Techniky používané při nedirektivním rozhovoru

Parafrázování Jedná se o shrnutí podstatných bodů pacientova sdělení. Je běžné, že lidé hovoří déle, v souvětích a pak čekají na naši odezvu. Při parafrázování se často dělají chyby v tom, že v ní zbytečně nabízíme vlastní myšlenky, pocity a interpretace.

Zrcadlení Zrcadlení je doslovné zopakování pacientova sdělení. Tímto způsobem můžeme vstoupit do pacientových pocitů a nálad. Když nám někdo sdělí „ že se špatně vyspal“, může být za jeho výrokem skryto plno jiných významů. Pokud jeho výrok odzrcadlíme, na konci poklesneme hlasem a vyčkáme na jeho další reakci, můžeme zjistit, co pacient skutečně prožívá.

Empatické poznámky Jedná se o empatické reakce pečujícího na pacientovo sdělení, zejména pokud je toto sdělení emocionálně podbarveno. Empatické poznámky by měly vyznít autenticky a přirozeně. V odpovědích by se měly objevovat nabídky. „ HM“ terapie Někdy doprovázíme pacientovu komunikaci pouze souhlasným kýváním hlavy a verbálním „hm“ doprovodem. I toto je produktivní způsob komunikace, možnost pro pacienta, jak se vypovídat.

Chyby v nedirektivním rozhovoru

Nedirektivní rozhovor by měl být veden tak, že na konci svého verbálního projevu pečující poklesne hlasem. Pokles hlasu patří mezi regulátory komunikace, usměrňující a řídící signál. Regulátory mají význam v započetí a ukončení komunikace. Poklesneme- li hlasem, dáváme pacientovi najevo, ať pokračuje nyní on, umožňujeme mu další projev. Při nedirektivním rozhovoru klademe co nejméně otázek, pokud ovšem nejsou pro pečujícího profesně významné.

Výrok pečujícího ukončený na konci otazníkem vybízí pacienta, aby odpověď zodpověděl a odvádí se tak od svého myšlenkového toku. Nevhodné jsou otázky zasahující do hlubokého soukromí, takové, kterými si chce pečující pro sebe objasnit ( ze zvědavosti ), ale pro pacienta to může být nepříjemné a zavádějící. V nedirektivním rozhovoru by neměly být udělovány nevhodné rady, netýká se to ovšem rad profesionálních.

Závěrem Techniky, které jsou v rámci nedirektivního rozhovoru popsány, není snadné používat. Aby se naše komunikace stala skutečně nedirektivní a empatickou, je třeba ji trénovat v každodenních situacích na pracovišti. Nenechme se odradit, že si z počátku budeme připadat nepřirození, šroubovití. Pokud budeme trpěliví, obohatíme svou schopnost komunikovat i v situacích, které by nás dříve zaskočily, nebudeme utíkat k jiným tématům.

Kontrolní otázky a cvičení 1.Vysvětlete význam nedirektivního psychoterapeutického rozhovoru. 2.Jak správně tento rozhovor vést? 3.Jaké techniky u tohoto rozhovoru můžeme využít? 4.Vyjmenujte chyby při vedení tohoto rozhovoru.  Úkol Vyhledejte, v jakých situacích nedirektivní psychoterapeutický rozhovor používáme. Vyhledejte, jak nejlépe nacvičit techniky nedirektivního psychoterapeutického rozhovoru.  Pracujte s internetovými zdroji.  Písemně zpracujte.

Použité zdroje Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky Mgr. Ivanka Bartošíková, Mgr. Vladimír Jičinský, Ph.Dr. Marta Jobánková, Ph.Dr. Jarmila Kvapilová ISBN , Vydal- IDV PZ 2000 Brno Psychologie a Pedagogika II pro SZŠ Ph.Dr. Věra Čechová, Ph.Dr. Alena Mellanova,Csc. Mgr. Hana Kučerová ISBN , Informatorium Praha 2004 Fotografie: Fotoarchiv autorky