Nicolas Flamel. Možná jste o něm slyšeli, ale většina z vás zřejmě ne. Fanoušci Harryho Pottera jeho jméno zaslechli a pokud někdo z vás četl Alchymistu od Michaela Scotta, tak již něco málo víte.

Nicolas Flamel žil na přelomu 14. a 15.století( ) v Paříži. Uměl číst a psát francouzsky a latinsky, takže byl na svou dobu velmi vzdělaný člověk. Ze začátku o alchymii vůbec nejevil zájem a vydělával si jako kopista, písař a knihkupec, no a k tomu si ještě přivydělával lekcemi psaní v domech bohatší vrstvy obyvatel. Ve Francii se dokonce tak proslavil, že jedna Pařížská ulice nese jeho jméno. A kdo že to vlastně byl? Pa ř ížská ulice nesoucí jméno Nicolase Flamela

Ze začátku měl pouze malý dřevěný stánek na písařské ulici, když se ale jeho obchod rozrostl o tovaryše a učně, zakoupil dům a podnik přesunul tam. Nedlouho potom, se seznámil s vdovou Perenellou, se kterou se poté i oženil. Do té doby se jeho život vyvíjel zcela předvídatelně. Když se ale v obchodě objevil neznámý člověk a prodal mu velmi starou, zlacenou knihu, v jeho životě došlo k obratu. Kniha nebyla z papíru ani pergamenu, nýbrž z tenké kůry. Měla měděné desky, které byly ozdobené rytinami podivných obrazců.

Když knihu prostudoval, nabyl přesvědčení, že obsahuje tajemství výroby Kamene mudrců, díky němuž může proměnit rtuť ve zlato a vyrobit elixír mládí. Jako jiné alchymistické příručky, byla i tato napsána tajemným jazykem. A nejhlubší taje, které obsahovala, byly zaznamenány obrázky. Jedna z kreseb například znázorňovala poušť plnou studánek, z nichž vystrkovali své hlavy hadi. Flamel obrázky obkreslil, vyvěsil je v obchodě a ukázal svým známým, nenašel se ale nikdo, kdo by mu pomohl. Pokoušel se vyrobit kámen pomocí informací, kterým rozuměl, ale marně.

Začal proto hledat někoho, kdo by pomohl. Nalezl ho až ve Španělsku. Když mu byli odhaleny pravé taje knihy, vrátil se do Paříže a po třech letech práce se mu to konečně povedlo. Flamel vytvořil zlato pouze třikrát, ale i tak to bylo víc než potřebovali, takže ho používali k pomoci druhým. Stavěli nemocnice, kaple, pomáhali s údržbou kostelů a obdarovávali chudé sirotky. Roku 1397 Perenella zemřela a Flamel strávil poslední léta života zapisováním svých znalostí. Zemřel roku 1417 a byl pochován v kostele nedaleko svého domu.

Zda je všechno pravda, se můžeme jen domnívat. Nicolas Flamel po sobě zanechal pouze knihu Hieroglyphica, v níž líčí svůj život. Zdali nám ale Flamel řekl pravdu, se zřejmě nedovíme, nicméně máme o něm nějaká fakta. Nicolas Flamel skutečně žil. Nepochybné jsou i jeho dary církvi a dobré skutky. Když on i jeho žena zemřela, lupiči se snažili najít v jejich domě Kámen mudrců. Nic ale nenašli, a tak je napadlo, že je možná kámen s Flamelem v hrobě. Když ale hrobku otevřeli, nic zde nebylo. Ani kámen, ale ani Flamel. Jeden muž dokonce tvrdil, že ho v roce 1761 viděl v pařížské opeře. Že by se mu skutečně povedlo vytvořit elixír života?