 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/  Název projektu: Škola budoucnosti s využitím IT  Název školy: SPŠ a SOŠGS Most  Předmět: ČJL  Tematický okruh: Ruchovci a Lumírovci  Téma: Jaroslav Vrchlický  Ročník:  Jméno autora: Mgr. Marcela Hofnerová  Datum tvorby:  Anotace: Žáci si připomenou základní údaje o tomto spisovateli a bude proveden rozbor vybraných lit. díla tohoto autora.

 vl. jménem Emil Frída, (příjmení Vrchlický podle říčky Vrchlice, kt. protékala obcí Ovčáry u Kolína, kde pobýval u strýce faráře – pak začal studovat teologii)  nar. se v Lounech, vstoupil do kněžského semináře, ale brzy přešel na fil. fakultu, kde studoval filozofii, historii a románské jazyky – (fr., šp., it., port.,)

 žil rok v Itálii, kde půs. jako vychovatel  vzal si za ženu dceru Sofie Podlipské, Ludmilu  tajemníkem české techniky, poté prof. srovnávacích literatur na pražské univerzitě (UK)  měl uznání u nás i v cizině  zemřel po těžké nervové chorobě v Domažlicích

 velmi plodný autor (přes 80 sbírek–4000 básní, 50 dramat, –za 35 let vydal 270 knih), básník, prozaik a překladatel  (vykonával práci celé generace)

– intimní – v počátcích inspirace šťastnou láskou k Ludmile, rodinou, básně plné radosti, něhy, erotiky Eklogy a písně (1880) – ekloga – idyla – antické Řecko, milostná tématika, později manželkou Dojmy a rozmary Poutí k Eldorádu – milostná, rodinná lyrika, než se vzali, vztah k synovi

- později se v jeho poezii objevuje rezignace, zklamání z rozpadu manželství, manželka žila s hercem ND Jakubem Seifertem Okna v bouři (1894) – b. Za trochu lásky – vyjádření smutku, protikladnost – lásku odmítá, ale zároveň po ní touží - přírodní – Strom života (1909) - vlastenecká – Má vlast (1903) - reflexivní – Písně poutníka (1895) - formalistní – Hudba v duši (1886) - mnohotvárnost forem – nové básnické útvary – ritornel, rondel, rondó, rispet, sestina, balata aj.)

 (užíval nové útvary – balata = lyrická báseň ustálené formy, má veršů s přesným rýmovým pořadím, první a poslední verš básně se vždy shodují)  (další sb. Čarovná zahrada (1888), Dni a noci (1889), Hořká jádra (1889), É morta (1889) – inspirované smrtí zpěvačky – přítelkyně, Zlatý prach (1887), Moje sonáta (1893), Sonety samotáře (3 knihy, 1885, 1891, 1896), Meč Damoklův (posmrtně 1913)

Zlomky epopeje – cyklus sbírek chtěl zachytit vývoj lidstva od nejstarších dob až po současnost (antické Řecko – dobré období – svobod, Řím – horší – rozpad republiky středověk – křesťanské – nesvobodné, obd.končí v současnosti– nejeví se mu optimisticky epopej – dlouhé období = lidská civilizace zahraniční prostředí) Selské balady – sbírka balad, čerpají z dob selských povstání

Hrabě Breda – sedláci neplatí hraběti Bredovi daně a když neposlechnou, nechá hrabě všechny jejich ženy shromáždit na zámku a nechá jim ostříhat vlasy, které bude prodávat. Jedna dívka ale nechce poslechnout, a tak si ji Breda nechá pro sebe. Když ráno hrabě nevstává, jde za ním komorník a zjistí, že byl uškrcen vlasy vzpurné dívky)

Hilarion čerpá ze zahraničí – Egypt, hrdinou je filozof– asketista – byl poustevníkem, žil skromným životem, rozjímal a přemýšlel. Myslel si, že když takhle bude žít dál, bude se mít v nebi dobře. Ve stáří zjistí, že se mýlil a že po smrti nic nebude a že byla zbytečná. Twardowski čerpá z Polska, hl. hrdinovi je podobný něm. Faustovi – touží po moci, lásce, penězích – svou duši upíše ďáblu. S pravým Faustem to dopadne tak, že končí po splnění v pekle. Tady ale hrdina nekončí ani v nebi ani v pekle - má bloudit po zemi, čert mu vše nesplnil

– čerpal z prostředí našeho i cizího Hippodamie – postava z řecké mytologie - trilogie – 1 ze 3 děl (Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie) - začíná předsvatební náladou – H. je krásná dívka, je tam zachycen život a pak její smrt – byla polobohyně

 Drahomíra - poč. 10. st., matka Václava a Boleslava - trilogie – Drahomíra, Bratři, Knížata - zachycuje boje o český trůn – strach Drahomíry o ztrátu jejího trůnu – hlavně z Ludmily – zabití Ludmily a Václava + boj křesťanství s pohanstvím

 Vznik: 1884, veselohra s historickým námětem o 3 jednáních; zpracovaná i jako filmový muzikál  Hlavní postavy: Alena: statečná, odvážná, vtipná a podnikavá dívka Alžběta: manželka Karla IV., žárlivá, obdařena nadměrnou silou Císař Karel IV.: zobrazen nejen jako nesmlouvavý panovník, ale i ze své lidské stránky jako moudrý a vlídný člověk  Místo a doba děje: Karlštejn, vláda Karla IV. (2. polovina 14. století)

 Autorův záměr: epizoda z národní minulosti spojena s úsměvným pohledem na ženskou žárlivost  Umělecké a kompoziční prostředky: historická hra, veselohra, živé dialogy postav, vtipné zápletky vyplývající ze zákazu přístupu žen na hrad

Námět a dějová osnova: 1. jednání: příjezd císaře Karla IV. Na Karlštejn (1363); očekáván hosty; proti zákazu (Karlštejn pro ženy nepřístupný) přijela i císařovna Alžběta (ze žárlivosti) a v přestrojení Alena, milenka královského číšníka Peška Hlavně (vsadila se s otcem, který slíbil dát ji Peškovi, ještě než bude pasován na rytíře, podaří-li se jí vniknout na Karlštejn 2. jednání: císařovna převlečená za panoše hlídala císařovu ložnici místo Peška; když odešel Karel IV. Na pobožnost, žádal ji Petr, král cyperský a jeruzalémský, který vyjednával s Karlem IV., o polibek (tušil v ní ženu); Alžběta zlomila jeho meč – tím se prozradila, poznána i Karlem IV 3. jednání: Alena s Peškem na dostaveníčku pozorování a znepokojováni, strhla se bitka; Pešek purkrabímu oznámil, že je tam Alena; zpráva o tom byla ztotožňována s přítomností Alžběty; císař oběma odpustil, Pešek pasován na rytíře, Alžběta doprovázena císařem na svůj hrad Karlík; Karlštejn zpřístupněn i ženám

– překládal z 18 jazyků - z italštiny F. Petrarca – Sonety Lauře Dante Alighieri – Božská komedie z němčiny Goethe – Faust z angličtiny Shakespeare - Sonety

 SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN  SOUKAL, Josef a kol. Literatura pro I. ročník gymnázií. Praha: SPN, 2001, ISBN