Legislativní aspekty migrační politiky Kateřina Machová, UNHCR 22. listopad 2011, FSV UK

Důvody: rostoucí počet přistěhovalců potřeba kvalifikovaných pracovních migrantů nepříznivý demografický vývoj Cíle: posílení hospodářského růstu a konkurenceschopnosti potlačení nelegální migrace rozvoj třetích zemí důstojné podmínky pro práci Společná imigrační politika EU

Právní zakotvení v EU Maastrichtská smlouva (1992) stanovila užší integraci členských států v dosavadní mezistátní spolupráci v oblasti justice a vnitřních věcí (III. pilíř EU), jejíž součástí byla i přistěhovalecká politika

Právní zakotvení v EU Amsterdamská smlouva (1997) jejím vstupem v platnost (1. května 1999) došlo k přesunu Vízové, azylové a přistěhovalecké politiky z III. pilíře do I. pilíře = stala se součástí komunitárního práva Hlava IV. (čl. 61 – 69) Protokol o převzetí Schengenského systému do rámce Evropské unie přijatý společně s Amsterdamskou smlouvou

Právní zakotvení v EU Hlava IV. Amsterdamské smlouvy stanoví společné zásady ve vztahu k osobám, které nejsou unijními občany, s ohledem na fungování společného trhu závazek přijmout opatření týkající se azylu, víz a povolení k pobytu a nelegální migrace včetně navracení nelegálně se združujících osob dvě etapy pro přijetí opatření odlišující se legislativním procesem

Právní zakotvení v EU Lisabonská smlouva (2007) potvrdila, že Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem (čl. 79 odst. 1 Smlouvy o fungování EU)

Právní zakotvení v EU Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijímá opatření v těchto oblastech: podmínky vstupu a pobytu a pravidla, podle nichž členské státy udělují dlouhodobá víza a vydávají dlouhodobá povolení k pobytu, včetně těch, která jsou udělována a vydávána za účelem slučování rodin; vymezení práv státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v členském státě, včetně podmínek upravujících svobodu pohybovat se a pobývat v ostatních členských státech; nedovolené přistěhovalectví a nedovolený pobyt včetně vyhoštění a vracení osob s neoprávněným pobytem; boj proti obchodu s lidmi, především se ženami a dětmi. (Čl. 79 odst. 2 Smlouvy o fungování EU)

Právní zakotvení v EU Program z Tampere (1999) první politický program, který si kladl za cíl vytvoření společné azylové a migrační politiky EU Haagský program (2004) víceletý plán činnosti EU v oblasti justice a vnitřních věcí vytyčuje cíle v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva pro období příštích 5 let

Právní zakotvení v EU Stockholmský program (2009) důraz na respekt k základním právům, význam evropské spolupráce v boji proti organizovanému zločinu potvrzuje cíl dobudovat společný evropský azylový systém do roku 2012

Právní zakotvení v EU Globální přístup k migraci (2005) politický rámec a strategický přístup k migraci v EU vnější rozměr migrační politiky EU potřeba partnerství se třetími zeměmi Partnerství pro mobilitu nástrojem politiky Globálního přistupu k migraci zaměřuje se především na minimalizaci nelegání migrace a podporu migrace legální ČR se k této iniciativě připojila v roce 2008

Právní zakotvení v EU Evropský pakt o migraci a azylu (2008) obsahuje komplexní plán harmonizace pravidel azylové a migrační politiky členských států EU v legislativě i praxi jednotlivých členských států i nadále přetrvávají značné rozdíly Východní partnerství (2009) cílem bylo vytvořit společnou politiku EU k šesti postsovětským republikám a prohloubit s nimi bilaterální vztahy

Migrační politika v ČR Postupný vývoj ze země zdrojové v zemi tranzitní a v posledních letech v zemi cílovou. Zásady politiky vlády v oblasti migrace cizinců základní koncepční materiál ČR v oblasti migrace usnesení vlády č. 55 ze dne 13. ledna 2003 v šesti stručných bodech vymezuje směr migrační politiky ČR

Migrační politika ČR Zásady politiky vlády v oblasti migrace cizinců: ČR s ohledem na mezinárodní závazky, které pro ni vyplynou z členství v EU, důsledně prosazuje řídící roli státu v oblasti migrace. Migrační politika státu je založena na koordinovaném postupu všech státních orgánů, orgánů územní a zájmové samosprávy a na podpoře ze strany dalších subjektů zabývajících se migrací. Migrační politika státu je zaměřena na odstraňování všech forem nelegální migrace a jiných nelegálních aktivit a to jak opatřeními na poli mezinárodní spolupráce, tak i opatřeními národními.

Migrační politika ČR Migrační politika státu neklade překážky legální migraci, a podporuje imigraci, která je pro stát a společnost v dlouhodobé perspektivě přínosná. Realizace migrační politiky státu předpokládá široké zapojení nevládních a dalších organizací občanské společnosti. ČR se spolupodílí na úsilí světového a evropského společenství na řešení migračních důsledků humanitárních krizí a na odstraňování příčin těchto jevů.

Migrační politika ČR Prioritou ČR v oblasti migrace je přijímat účinná opatření, která budou: podporovat řízenou legální migraci minimalizovat nelegální migraci účinně chránit státní hranice v rámci schengenského prostoru

Migrační politika ČR Institucionální zajištění migrační politiky ČR gestorem je Ministerstvo vnitra (Odbor azylové a migrační politiky) spolupráce se zainteresovanými subjekty: dalšími ministerstvy orgány veřejné správy nevládními a mezinárodními organizacemi

Migrační politika ČR Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tzv. cizinecký zákon) nabyl účinnosti 1. ledna 2000 upravuje podmínky vstupu cizince na území ČR a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie ČR, MV a MZV v této oblasti státní správy

Migrační politika ČR Negativní vymezení osobní působnosti cizineckého zákona (§ 2 CZ) – nevztahuje se na cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany, a azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území, požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Migrační politika ČR Mimo výše uvedené případy se cizinecký zákon vztahuje na veškeré subjekty, které lze podřadit pod definici cizince. Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem ČR, včetně občana EU (§ 1 odst. 2 CZ).

Migrační politika ČR Cizinec může pobývat na území ČR přechodně trvale Přechodným pobytem cizince na území ČR je časové období, kdy cizinec pobývá legálně na tomto území s cílem se zde přechodně zdržovat.

Migrační politika ČR Cizinec může pobývat na 1. bez víza 2. na základě uděleného víza a) krátkodobého víza - letištní vízum - průjezdní vízum - vízum k pobytu do 90 dnů b) dlouhodobého víza - vízum k pobytu nad 90 dnů c) diplomatického víza d) zvláštního víza území přechodně: 3. na základě povolení k dlouhodobému pobytu (vč. zelené a modré karty) 4. na základě výjezdního příkazu

Migrační politika ČR Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě: povolení k trvalému pobytu nebo rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy Trvalý pobyt na území lze na základě povolení k pobytu udělit: bez předchozího nepřetržitého pobytu na území s předchozím nepřetržitým pobytem na území

Legislativní rámec ekonomické migrace Pracovní migrace nejdůležitějším aspektem migrace a migrační politiky EU a jejích členských států předmětem právní regulace a strategických dokumentů na EU i národní úrovni

Legislativní rámec ekonomické migrace Zelená kniha o přístupu EU k řízení ekonomické migrace (2005) potřeba revidovat opatření v oblasti přistěhovalectví s důrazem na konkurenceschonost EU Plán politiky v oblasti legální migrace (2005) výčet aktivit a legislativních iniciativ k prosazení politiky EU v oblasti legální migrace předpokládá přijetí jedné rámcové směrnice a 4 směrnic zvláštních týkajících se jednotlivých kategorií ekonomických přistěhovalců

Legislativní rámec ekonomické migrace Plán zamýšlel upravit podmínky vstupu a pobytu na území EU těchto kategorií pracovníků ze třetích zemí: vysoce kvalifikovaní pracovníci sezónní pracovníci vnitropodnikoví převedenci (vnitropodnikově převádění pracovníci) stážisté odměňovaní mzdou Plán také počítal s rámcovou směrnicí upravující soubor práv pracovníků ze třetích zemí.

Legislativní rámec ekonomické migrace Směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tzv. směrnice o modrých kartách) podmínky vstupu a pobytu delšího než 3 měsíce na území členských států pro státní příslušníky třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a pro jejich rodinné příslušníky podmínky vstupu a pobytu výše uvedených státních příslušníků třetích zemí a jejich rodinných příslušníků v jiných členských státech

Legislativní rámec ekonomické migrace povolení k pobytu slouží tzv. modrá karta EU kartu lze vydat na dobu 1 až 4 let možnost získat snadněji status dlouhodobě pobývajícího rezidenta rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky v přístupu k zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci poskytnuto po uplynutí 2 let právo na rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky v několika oblastech, např. pracovní podmínky, svoboda sdružování, vzdělávání, uznávání diplomů, sociálního zabezpečení dle nařízení 1408/71

Legislativní rámec ekonomické migrace Návrh směrnice zavádějící společné podmínky pro vstup a pobyt sezónních pracovníků ze třetích zemí (tzv. návrh směrnice o sezónních pracovnících) – KOM (2010) 379 v konečném znění Návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (tzv. návrh směrnice o vnitropodnikových převedencích) – KOM (2010) 378 v konečném znění Oba návrhy směrnic jsou nyní diskutovány v Radě a Evropském parlamentu.

Legislativní rámec ekonomické migrace Návrh směrnice Rady o sjednoceném postupu vyřízování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a k výkonu práce na území členského státu a o společném souboru práv pro pracovníky z třetích zemích, kteří oprávněně pobývají v členském státě – KOM (2007) 638 v konečném znění jednotný postup vydávání jednotného povolení k pobytu a pracovního povolení státním příslušníkům třetích zemí k práci na území členského státu EU

Legislativní rámec ekonomické migrace Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu podporuje přijímání státních příslušníků třetích zemí pro výzkumné účely a jejich mobilitu na dobu pobytu delší než 3 měsíce

Legislativní rámec ekonomické migrace Zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů upravuje podmínky zaměstnávání cizinců v ČR cizinec = fyzická osoba, která není státním občanem ČR, občanem EU, EHP či Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem cizinci s trvalým pobytem na území ČR a osoby s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou mají z hledisky zaměstnávání stejné právní postavení jako občané ČR

Legislativní rámec ekonomické migrace § 86 ZZ Zaměstnavatelé mohou získávat cizince na volná pracovní místa, která nelze obsadit jinak, jestliže předem úřadu práce oznámí a projednají s ním záměr zaměstnávat cizince, včetně jejich počtu, druhu práce, kterou budou vykonávat, a předpokládané doby výkonu práce.

Legislativní rámec ekonomické migrace § 92 ZZ Úřad práce může vydat povolení k zaměstnání za podmínky, že se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak, a zaměstnavatel s úřadem práce předem projednal záměr zaměstnávat cizince. Při vydávání povolení k zaměstnání úřad práce přihlíží k situaci na trhu práce. Povolení k zaměstnání vydává cizinci ve správním řízení krajská pobočka Úřadu práce nejdéle na dobu 2 let.

Legislativní rámec ekonomické migrace § 97 ZZ Povinnost oznámit a projednat s Úřadem práce záměr zaměstnat cizince se nevztahuje na případy, kdy je cizinci vydáno povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce nebo kdy se u cizince nevyžaduje povolení k zaměstnání. Povolení k zaměstnání se nevyžaduje u držitelů modré nebo zelené karty.

Legislativní rámec ekonomické migrace Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě má-li být cizinec, jehož zaměstnavatelem je zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou vyslán k výkonu práce na území České republiky (§ 95 ZZ). že cizinec bude sezónním zaměstnancem zaměstnávaným činnostmi závislými na střídání ročních období, avšak nejdéle na dobu 6 měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně 6 měsíců (§ 96 ZZ).

Legislativní rámec ekonomické migrace Platnost povolení k zaměstnání může Úřad práce s přihlédnutím k situaci na trhu práce cizinci na jeho žádost prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejdéle na dobu 2 let. O prodloužení platnosti povolení k zaměstnání je cizinec oprávněn požádat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání. K žádosti je nutno přiložit vyjádření zaměstnavatele, že cizince i nadále zaměstná (§ 94 ZZ).

Legislativní rámec ekonomické migrace Zelené karty usnesení vlády č ze dne 22. října 2007 o zjednodušení podmínek zaměstnávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků projekt začal fungovat od 1. ledna 2009 zelená karta = povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ČR ve zvláštních případech (§ 42g CZ) spojuje povolení k pobytu a povolení k zaměstnání do jednoho povolení vydávaného v jednom správním řízení

Legislativní rámec ekonomické migrace Zelená karta typ A: pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál typ B: pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen typ C: pro ostatní pracovníky Platnost zelené karty je 2-3 roky. U zelené karty typu A a B je možné její platnost za určitých okolností prodlužovat vždy až o 3 roky.

Legislativní rámec ekonomické migrace Modré karty zavedeny novelou cizineckého zákona účinnost od 1. ledna 2011 transpozice směrnice Rady č. 2009/50/ES o modrých kartách účelem je usnadnit vstup na trh práce ČR cizincům, kteří mají vyšší kvalifikaci, po které je v ČR poptávka Modrá karta = povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ČR spojené s výkonem vysoce kvalifikované práce (§ 42i CZ).

Legislativní rámec ekonomické migrace Modrá karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci po dobu v ní uvedenou za vysokou kvalifikaci se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky žádost o vydání může podat cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a bude zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci o vydání rozhoduje MV ve lhůtě 90 dnů.

Legislativní rámec ekonomické migrace Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků projekt MPSV spuštěn v červenci 2003 zaměřený na kvalifikované pracovníky z třetích zemí trvalá integrace do české společnosti možnost získat povolení k trvalému pobytu v ČR již po 2,5 letech v souvislosti se snižováním výdajů bylo příjímání nových žádostí do projektu ukončeno k 31. prosinci 2010

Legislativní rámec ekonomické migrace Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů upravuje pracovně právní vztahy mezi cizinci – zaměstnanci a zaměstnavateli zaměstnavatel je povinnen poskytnout cizinci takové pracovní a mzdové podmínky jako ostatním zaměstnancům – občanům ČR – v souladu s platnými právními předpisy a kolektivními smlouvami

Legislativní rámec ekonomické migrace Podnikání cizinců na území ČR upravují: zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů další předpisy upravující např. neživnostenské podnikání (např. svobodná povolání) Cizinci ze třetích zemí mohou být na území ČR zaměstnáni nebo podnikat pouze na základě víza k pobytu nad 90 dní, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu.

Legislativní rámec ekonomické migrace Působnost orgánů státní správy: MV – hlavním gestorem migrační politiky ČR MPSV – zaměstnávání cizinců, ÚP, ČSSZ MPO – podnikání cizinců MZV – ZÚ, vydávání víz MF – daňová a celní správa

Boj proti nelegální migraci Nelegální migrace = překročení státní hranice státu nedovoleným způsobem (vstup, opuštění území vč. prokazatelného pokusu) Nelegální pobyt = pobyt cizinců na území v rozporu s právními předpisy (porušování pobytového režimu) Boj proti nelegální migraci a potírání jevů souvisejícících s nelegální migrací jsou jedním z hlavních témat v rámci migrační politiky EU a jejích členských států.

Boj proti nelegální migraci Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské Unie – FRONTEX zřízena v roce 2005 nařízením Rady (ES) 2007/2004 úzce spolupracuje s ostatními partnery Evropské unie odpovědnými za bezpečnost vnějších hranic, např. EUROPOL, CEPOL nebo OLAF

Boj proti nelegální migraci FRONTEX koordinuje operativní spolupráci mezi členskými státy v oblasti řízení vnějších hranic; napomáhá členským státům při odborné přípravě vnitrostátní pohraniční stráže, včetně vypracovávání společných standardů odborné přípravy; provádí analýzu rizik; pokračuje v rozvoji výzkumu souvisejícího s kontrolou a ostrahou vnějších hranic; napomáhá členským státům v situacích, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích; poskytuje členským státům nezbytnou podporu při organizaci společných návratových operací.

Boj proti nelegální migraci Sdělení o prioritách boje proti nelegálnímu přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí (2006) jednou z priorit je i boj proti zaměstnávání osob, které pobývají na území EU Za tímto účelem stanovila Komise minimální harmonizaci sankcí za nelegální zaměstnávání příslušníků třetích zemí.

Boj proti nelegální migraci Směrnice EP a Rady 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (tzv. návratová směrnice) stanovuje postupy při uskutečňování návratu státních příslušníků třetích zemí (vyhoštění, dočasné zajištění, užití donucovacích prostředků nebo zákaz vstupu)

Boj proti nelegální migraci Směrnice EP a Rady 2009/52/ES o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (tzv. sankční směrnice) zakazuje zaměstnávání neoprávněně pobývajích státních příslušníků třetích zemí stanovuje minimální společné normy pro sankce a opatření, jež mají být v členských státech uplatňovány vůči zaměstnavatelům, kteří tento zákaz poruší

Boj proti nelegální migraci Sankce pro zaměstnavatele v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním od (CZ) zavedení odpovědnosti zaměstnavatele za náklady správního vyhoštění zavedení zvláštní odpovědnosti zaměstnavatele za náklady zdravotní péče poskytnuté cizinci

Boj proti nelegální migraci Další krok v implementaci sankční směrnice: návrh zákona, kterým se mění zákon o zaměstnanosti (2010) definice nelegální práce cizince nové skutkové podstaty přestupku a správního deliktu umožnění výkonu nelegální práce úhrada za práci provedenou nelegálním zaměstnancem evidence pokutovaných zaměstnavatelů

Boj proti nelegální migraci Akční plán boje s nelegální migrací základní dokument pro potírání nelegální migrace v ČR schválený usnesením vlády č. 108 ze dne 4. února 2004 obsahuje harmonogram plnění plánu v těchto oblastech: 1.prevence 2.kontrola a postihy 3.mezirezortní a mezinárodní spolupráce 4.legislativní oblast (splněno již v roce 2005)

Boj proti nelegální migraci Harmonogram je každoročně aktualizován a na jeho plnění se podílí: MV, MPSV, MF, MPO, MSp, MŠMT, Mzd Meziresortní orgán pro potírání nelegálního zaměstnávání cizinců (MOPNZC) vytváří koncepci řešení této problematiky koordinuje činnost příslušných institucí vzájemnou informovaností má zlepšovat efektivitu boje s nelegální prací cizinců na všech úrovních činnost zahájil v roce 2001 gestorem jeho činnosti bylo stanoveno MPSV

Děkuji za pozornost.