Po Svatoplukově smrti se vlády ujal jeho syn Mojmír, panující jako Mojmír II. Léta jeho vlády ( ) byla vyplněna boji s mladším bratrem Svatoplukem, jež nacházejí odraz v záznamech byzantského císaře Konstantina II. o "třech Svatoplukových prutech", i odbojnými náčelníky českých kmenů, kteří nakonec - vedeni Přemyslovcem Spytihněvem a dalším (nepřemyslovským) knížetem Vitislavem - na říšském sněmu v Řezně v červenci r. 895 odtrhli svá území od Velkomoravské říše a poddali se franskému panovníkovi. Prvním doloženým knížetem je BOŘIVOJ (+ 894) léta 9. stol. Bořivoj přijal na Moravě křest z rukou arcibiskupa Metoděje; - po návratu do Čech dal postavit na Levém Hradci nedaleko Prahy kostel, nejstarší na českém území - poznámka: kostel spravoval moravský kněz Kaich.

SPYTIHNĚV (894 – 915) Spor Václav x Boleslav - německý panovník Jindřich Ptáčník – tlak na Václava – mírový tribut – (929), kt. Václav podepsal, těžký odpor Boleslava – pozval Boleslav Václava do Staré Boleslavi, kde ho zavraždil – 28. září 935 VRATISLAV (915 – 922) - patrně vládce Vratislav, ve věku 33 let umírá; prvorozený syn Václav nedosáhl ještě zletilosti a nebyl způsobilý k vládě; - správu knížectví převzala po dobu jeho nedospělosti kněžna vdova Drahomíra, výchova kněžiců Václava a Boleslava byla pak svěřena Ludmile, kdysi manželce Bořivoje.

BOLESLAV I. UKRUTNÝ (935 – 972) - přijal za bratrovraždu zodpovědnost a tělo svého zvěčnělého bratra nechal asi roku 938 přenést z Boleslavi do Prahy a uložit ve svatovítské rotundě. Klerici jeho dvora pak napsali první verzi textu, který stál zřejmě u zrodu všech pozdějších svatováclavských legend. Mimořádný význam - aktivita státotvorná. V podřízenost celé území Čech, opanoval Moravu a podrobil postupně české vládě Slezsko, Malopolsko a území dále na jihovýchod až k Červeňským hradům v dnešním jihovýchodním Polsku. BOLESLAV II. POBOŽNÝ (972 – 999) na shromáždění předních Čechů konaném na Levém Hradci byl na uprázdněný biskupský stolec země zvolen Vojtěch, mladší syn Slavníkův; dlouholetá zášť pražských družiníků Boleslava II. proti Slavníkovým synům, posilovaná krizí české politiky, vyvrcholila bleskovým útokem na Libici a pádem silně opevněného hradu po pouze dvoudenním obléhání BOLESLAV III. RYŠAVÝ (999 – 1002) - neschopný panovník – pokusil se zbavit svých bratrů – Jaromíra nechal vykastrovat – Oldřicha se snažil udusit v lázni

JAROMÍR ( ) a (1033 – 1034) - loutka římských králů a po náhlé smrti bratra Oldřicha byl německým císařem povolán na trůn - jeho bratr Oldřich ho nechal oslepit - zemřel násilnou smrtí - Kosmas OLDŘICH (1012 – 1033) - silný rozhodný panovník - manželkou byla BOŽENA – žena z prostého původu – syn BŘETISLAV BŘETISLAV I. ( ) - silná osobnost, které se podařilo konsolidovat stát - vyzvedl ostatky sv. Vojtěcha v polském městě HNĚZDNO –převezeny do Prahy – snaha zřídit arcibiskupství; - seniorát – stařešinský řád – nejstarší syn panovníkem SPYTIHNĚV II. (1055 – 1061) - rozhodl zajistit své postavení vyřazením bojových sil svých bratří Konráda a Oty, spravujících úděly na Moravě, nechal je zajmout, odzbrojit a po malých skupinkách internovat na českých hradech; zbývající bratr Vratislav odešel poté i se svou matkou do Uher.

Kodex Vyšehradský VRATISLAV II. (1061 – 1092) - s bratrem Jaromírem, pražským arcibiskupem, velké spory proto přenesl knížectví na Vyšehrad – podpořil zřízení arcibiskupství v Olomouci - duben až květen 1085: Jindřich IV. nezapomněl po své císařské korunovaci na věrného spojence - v Mohuči udělil Vratislavovi právo nosit královskou korunu, sám mu jí ozdobil hlavu a dal arcibiskupovi trevírskému Egilbertovi pokyn, aby obřad korunovace českého knížete dokončil následujícího roku v Praze ve svatovítské bazilice Pražského hradu přijali Vratislav a Svatava z rukou Egilbertových královské koruny českou a polskou; - k této příležitosti zhotoven skvostný iluminovaný rukopis, tzv. „Kodex vyšehradský“; - stoupá prestiž českého panovníka - !!! zrušeno placení tributu !!!