Název DUMu: VY_52_INOVACE_33_3_BÍLKOVINY Číslo skupiny: 3 Autor: Ing. Stanislava Kolářová Vzdělávací oblast/Předmět/Téma: ČLOVĚK A PŘÍRODA / CHEMIE / VÝZNAMNÉ LÁTKY V ORGANISMECH Druh učebního materiálu: PREZENTACE Metodický list: NE Anotace: Pomocí prezentace seznámení se složením, stavbou, funkcí a významem bílkovin. Prezentace zároveň slouží jako podklad pro zápis do sešitu nově probírané látky. Ověřeno ve třídě: 9.A Datum ověření: Prohlášení: Prohlašuji, že při tvorbě výukového materiálu jsem respektoval(a) všeobecně užívané právní a morální zvyklosti, autorská a jiná práva třetích osob, zejména práva duševního vlastnictví (např. práva k obchodní firmě, autorská práva k software, k filmovým, hudebníma fotografickým dílům nebo práva k ochranným známkám)dle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon). Nesu veškerou právní odpovědnost za obsah a původ svého díla. Prohlašuji dále, že výše uvedený materiál jsem ověřil(a) ve výuce a provedl(a) o tom zápis do TK. Dávám souhlas, aby moje dílo bylo dáno k dispozici veřejnosti k účelům volného užití (§30 odst. 1 zákona 121/2000 Sb.), tj. že k uvedeným účelům může být kýmkoliv zveřejňováno, používáno, upravováno a uchováváno. Datum: Podpis:

 Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky s relativní molekulární hmotností 10 3 až 10 6 složené z aminokyselin. obr. č D struktura proteinu

 Proteiny jsou podstatou všech živých organismů. Jejich základní povahu rozpoznal Braconnot již v r při zahřívání klihu s kyselinou sírovou.  Za podrobnější znalost struktury bílkovin vděčíme E. Fischerovi a L. Paulingovi. obr. č. 2

 V proteinech jsou aminokyseliny vzájemně vázány aminoskupinami –NH 2 a karboxylovými skupinami –COOH amidovou vazbou –NH–CO– (amidy), která se v případě proteinů nazývá peptidová vazba.

Podle počtu aminokyselin, které jsou v molekule takto navázány, rozlišujeme  oligopeptidy (2–10 aminokyselin)  polypeptidy (11–100)  vlastní bílkoviny - proteiny (více než 100 aminokyselin)

Bílkoviny jsou základem všech známých organismů, a proto v něm plní různé funkce:  Stavební (kolagen, elastin, keratin)  Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)  Zajišťující pohyb (aktin, myosin)  Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony, receptory…)  Ochranné a obranné (imunoglobulin, fibrin, fibrinogen)

obr. č. 3

 makromolekulární látky, které obsahují vázané atomy uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku, popř. síry a fosforu  základní látka všech organismů  vznikají v organismech z aminokyselin  organismus živočichů není schopen vytvářet bílkoviny z minerálních látek tak jako organismy rostlin, a proto je musí přijímat v potravě ZÁPIS DO SEŠITU:

 zdrojem rostlinných bílkovin jsou luštěniny (čočka, fazole, hrách), obiloviny, brambory ZÁPIS DO SEŠITU: obr. č. 4 - Hrachové lusky obr. č. 5 - Odrůdy sóji

 zdrojem živočišných bílkovin zejména maso, vejce, mléko, sýry ZÁPIS DO SEŠITU: obr. č. 6 obr. č. 7 obr. č. 8

bílkoviny (snímky č. 3 – 7, obr. č. 1, 2, 8)  In wikipedia: the free encyklopeddia [online]. St.Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, , last modifakated on [cit ].Dostupné z WWW: luštěniny (obr. č. 4, 5)  In wikipedia: the free encyklopeddia [online]. St.Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, , last modifakated on [cit ].Dostupné z WWW: sýr (obr. č. 6)  In wikipedia: the free encyklopeddia [online]. St.Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, , last modifakated on [cit ].Dostupné z WWW: maso (obr. č. 7)  In wikipedia: the free encyklopeddia [online]. St.Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, , last modifakated on [cit ].Dostupné z WWW: obr. č. 3 – významné složky lidského těla  Beneš.P, Pumpr V., Banýr J.: Základy chemie 2.díl pro 2. stupeň základní školy, nižší ročníky víceletých gymnázií a střední školy. Praha: Fortuna, s. ISBN  Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Stanislava Kolářová.