Škody a újmy způsobené na lesích Újmy v lesnické praxi

Vyhláška č.55/1999 Sb. O způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích § 2, odst. 5: „Údaje o souborech lesních typů, zastoupení dřevin v lesním porostu (porostní skupině), o jejich věku, bonitách a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy nebo z oblastních plánů rozvoje lesů 3 a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu.“ POZOR! LHP používají jiné převodní tabulky AVB na RB než vyhláška! Použitím RB z LHP/LHO dojde u některých dřevin a některých bonit k nadhodnocení. § 9, odst. 4: Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří nebo hospodářskými zvířaty S 7.2 = Z. K 2. Np/N K 2 – příloha č.8 vyhlášky – hodnoty 0,6; 1,0; 1,1; 1,2 – dle zákona č.449/2001 Sb. v platném znění lze použít pouze koeficient 1,0 !

§ 11, odst.1: Škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod. Škoda způsobená loupáním – dle zákona č.449/2001 Sb. lze uplatnit pouze škody způsobené v období od 1.7. do roku následujícího => pro uplatnění škody u uživatele honitby nemá smysl počítat škody starší. Škoda způsobená přibližováním – poškození stojících vznikne vždy, jde o to, určit únosnou – obvykle tolerovanou - míru. Ta může být na každém jednotlivém majetku odlišná. § 11, odst.3: Škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená poškozením stromů požárem, provozem střelnic, imisemi apod.

Vyhláška č. 335/2006 Sb. kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření § 3, odst. 1, písm. c) – odůvodnění žádosti: pokud nelze použít konkrétní rozhodnutí, doporučuji odkaz na základní ochranné podmínky příslušného druhu ZCHÚ. V případě zpracování LHP bývá deklarován požadavek OOP na zapracování některých opatření plánů péče o jednotlivá ZCHÚ do LHP buď předem nebo v závazném stanovisku k LHP – lze rovněž použít pro odůvodnění. Např. „ …..se domáhá náhrady újmy, která mu vznikla nemožností lesnického hospodaření v těchto porostech, z něhož by bez existence omezení z důvodu ochrany přírody mohl oprávněně očekávat užitek …“ § 3, odst. 1, písm. m) – překryvy omezení, např.: KL zvláštního určení (ZCHÚ) a KL ochranného na mimořádně nepříznivých stanovištích KL zvláštního určení (ZCHÚ) a KL zvláštního určení v PHO zdrojů pitné vody 2.stupně Řešení: pochůzka s OOP, stanovení „obhospodařovatelné“/ „neobhospodařovatelné“ části porostu, zákres do mapy, podpisy obou stran – podklad jednou provždy

§ 3, odst. 1, písm. o) – data LHP - aktuální / aktualizovaná, POZOR! mimo náhrady újmy v důsledku ponechání lesa nebo jeho části samovolnému vývoji – použijí se data LHP platného v okamžiku ponechání samovolnému vývoji – t.j. pokud byl porost ponechán samovolnému vývoji již před dnem nabytí účinnosti zák.č.218/2004 Sb., kterým byl změněn zákon č.114/1992 Sb., použijí se data LHP platného v roce 2004, újma se vypočítá jednou a pak se 50 let jen opisuje! K některým druhům újmy: náhrada újmy vzniklé v důsledku ponechání lesa nebo jeho části samovolnému vývoji N L1 = r.p + 0,0318. Hlp a Etážové porosty  pro rentu z pozemku použít výměru porostní skupiny  pro ocenění porostu je nutno pracovat se skutečnou plochou etáže, pokud jde o porost s etážemi „nad sebou“; při použití parciální plochy etáže a zakmenění počítaného pro skutečnou plochu by došlo k dvojnásobné redukci  pokud je v některé z etáží LHP plánován zásah (MÚ, PÚ, prořezávka), neakceptuje AOPK takový porost jako ponechaný samovolnému vývoji, nutno použít jiný typ výpočtu  POZOR! AOPK někdy nechce přiznat ponechání samovolnému vývoji, pokud plán péče do porostu umisťuje managementové opatření (např.likvidace JS nebo SM) – pokud zásah není v LHP, nemá na to AOPK právo.

náhrada újmy vzniklé v důsledku prodloužení obmýtí stanoveného v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově převzaté protokolem o převzetí  „LHO převzatá protokolem o převzetí“ – POZOR! některé orgány SSL předávají vlastnické separáty LHO zásadně „neprotokolárně“, tj. tento typ újmy nelze uplatnit. Nutno požádat SSL o souhlas s těžbou a jako podklad pro uplatnění újmy použít zamítnutí.  hodnota „neprodlouženého“ obmýtí = první hodnota obmýtí doporučeného pro příslušný hospodářský soubor ve vyhlášce č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů, tj. hodnota před závorkou, nikoliv nejnižší možná. Pokud je v rámcových směrnicích hospodaření příslušného LHP stanoveno obmýtí vyšší než hodnota před závorkou v příloze vyhlášky, uznává AOPK pouze toto obmýtí, které si stanovil v rámci možného rozpětí sám vlastník lesa.  Postup určení „neomezeného“ hospodářského souboru: 1. SLT dle LHP nebo typologické mapy (doložení) 2. zařazovací tabulka LHP => HS, CHS 3. Příloha č.3 k vyhl.č.83/1996 Sb., RS pro HS LHP  POZOR! AOPK při posuzování vychází i z rámcových směrnic hospodaření pro lesní porosty, které jsou součástí plánů péče o ZCHÚ, pokud se liší od LHP, upřednostňují se, zejména pokud tyto RS povolují nižší obmýtí.

 Spor ve výkladu: - AOPK – prodloužení obmýtí nelze použít u NPR, PR – odvození výše těžeb při zpracování LHP induktivně, obmýtí nemá vliv, má být použito omezení výše povolených těžeb při tvorbě LHP - jiný názor – prodloužení obmýtí lze použít i v NPR, PR – pokud by nebylo ZCHÚ, výše těžeb by se odvozovala deduktivně, obmýtí by mělo vliv, navíc zásoba stárne a znehodnocuje se Má smysl počítat pouze pro porosty, které již dosáhly věku začátku obnovy, pro mladší porosty vyjde 0. náhrada újmy vzniklé v důsledku mimořádného nebo nákladově náročnějšího opatření - rozdíl ceny dražší mechanické ochrany MLP proti buřeni (ožínání) a levnější chemické - přiznáváno bez problémů, pouze nutno prokázat, že se na majetku používá (je-li kde) - zákaz použití biocidů v I.a II. zóně CHKO, v NPR, PR i PP (ve zřizovacích dokumentech) - s uplatněním tohoto typu újmy nejsou zatím problémy

Velká rozloha ochranných pásem 2.stupně => významné omezení hospodaření. Zákaz např. použití přípravku Roundup pro OMLP proti buřeni => zvýšené náklady na mechanickou ochranu. Při těžbě nutno technologickou kartu zpracovat s provozovatelem vodního zdroje – prodloužení přibližovací vzdálenosti, použití koňských potahů = zvýšené náklady…. Doporučení: v rámci vodoprávního řízení komunikovat s projektanty, návrhy ochranných pásem často bývají výrazně naddimenzované, když se dozvědí o budoucích požadavcích na náhrady, upraví návrhy na nezbytně nutný rozsah. Ochranná pásma vodních zdrojů nejsou centrálně evidovaná, databáze ÚHÚL neúplná. Zákon č.254/2001 Sb. o vodách Ochranná pásma vodních zdrojů § 30, odst.11: „ Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl …, v ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje;…“

Věcná břemena, služebnosti a omezení hospodaření na PUPFL  produktovody: - elektrovody - plynovody - vodovody - kanalizační stoky - telekomunikační zařízení  jiné stavby  věcná břemena – minulost - ze zákona, neošetřená, neevidovaná - současnost – smluvní, evidovaná v KN Věcné břemeno na PUPFL = služebnost dle NOZ.  veřejný zájem x skupinový nebo soukromý zájem - provozování sítí veřejné infrastruktury = veřejný zájem - domovní přípojky = skupinový nebo soukromý zájem  úplata za zřízení věcného břemena = náhrada vlastníkovi za omezení hospodaření - výše stanovená dohodou - oprávnění z VBř ve veřejném zájmu jsou často subjektem pod kontrolou regulačního úřadu => nutno odůvodnit oprávněnost výše nákladů na VBř - stanovení ceny VBř zatím upraveno pouze § 16b zák.č.151/1997 Sb., největší problém - určení obvyklého ročního výnosu a míry znehodnocení pozemku.

 rozdílný přístup jednotlivých znalců k problematice  pozemek je vždy věcí cennější, než na něm či v něm umístěná stavba veřejné infrastruktury - nelze jej vyrobit, zvýšenou poptávku nelze vykrýt navýšením nabídky  služebností ve prospěch technické infrastruktury je pozemek zásadním způsobem a často navždy znehodnocen Příklad 1: obecní pozemek (výměra 774 m 2), protnutý plynovodem - navždy 100% znehodnocen, žádný užitek, jen náklady (udržování, daň)

Příklad 2: vodovod přes lesní komplex velkého vlastníka Napojení obce XY na skupinový vodovod – zásobování pitnou vodou cca 1100 občanů  veřejně prospěšná stavba. Trasa mimo les – delší, významně složitější příprava – velké množství výměrou malých pozemků ve vlastnictví soukromých osob. Trasa lesem (ve středu lesních cest 2L, 3L a 4L) – kratší (4000 m z 6165 m celkových), jednodušší příprava stavby – les ve vlastnictví jednoho subjektu. Dočasné odnětí a následné omezení na 35 let s možností prodloužení – náhrada státu (společnosti) za odnětí pozemků plnění funkce lesa = náhrada společenské újmy, nikoliv újmy způsobené vlastníku lesa. Zatížení pozemků vodovodním řadem – omezení zásadní – v šířce ochranného pásma nelze pěstovat lesní porosty, na lesních cestách nelze budovat objekty, v případě rekonstrukce tělesa LC nutný souhlas provozovatele vodovodu (administrativa navíc) a dodržení jeho podmínek (náklady navíc). Stanovení ročního užitku – problém, obdobné pozemky se nepronajímají. Roční užitek – simulované nájemné – problém, obdobné pozemky neprochází obvykle trhem, těžko se určí tržní hodnota. Doporučení:  velký vlastník – uzavírat nájemní smlouvu na dobu výstavby, cena VBř pak dle § 16b zákona č.151/1997 Sb., odst.2 – nejjednodušší, transparentní, nezpochybnitelné  malý vlastník – 100% znehodnocení pozemku – stanovení výše úhrady za VBř jako „věčná renta“ – vychází jako 100% ceny pozemku – spravedlivé – užitek vlastníka 0 a náklady – minimálně daň z nemovitostí.

Děkuji za pozornost!