Slunce a sluneční soustava Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Třída: 1. A Vypracoval: Patrik Strnad

Slunce a sluneční soustava Slunce je naše nejbližší a nejdůležitější hvězda.Tím,že ohřívá a osvětluje Zemi, jí dodává energii nutnou pro život.Tím,že ohřívá a osvětluje Zemi,jí dodává energii nutnou pro život.Je to obrovská koule žhavých plynů, převážně vodíku a helia.Kolem Slunce krouží množství různých těles.Největšími z nich jsou planety.Nejblíže ke Slunci obíhá Merkur,dále Venuše, Země, Mars, Jupiter, Uran, Neptun a Pluto. Menším tělesům se říká planetky, komety a meteority. Slunce a všechna tělesa, která kolem něho obíhají, tvoří sluneční soustavu. Zajímavosti: vzdálenost od Země-149,6 milionů km doba otáčení kolem osy-25,4 dne doba otáčení kolem osy-25,4 dne teplota na povrchu °C teplota na povrchu °C teplota jádra-15 milionů °C teplota jádra-15 milionů °C

Planety sluneční soustavy Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto

Země Naše planeta je největší ze čtyř vnitřních planet. Oběhne Slunce jednou za 365 dní (tj. rok) ve vzdálenosti 150 milionů km.Okolo Země je tenká vrstva vzduchu, které říkáme atmosféra.Chrání nás před škodlivými paprsky Slunce a prachovými částečkami z kosmického prostoru.Naše Země je jediná planeta, která má moře a oceány, jež drží na povrchu pomocí zemské gravitace.Vědci se domnívají,že Země vznikla asi před miliony lety.Je to obrovská koule z kamene a jádro je pravděpodobně tuhá železná koule, obklopená vrstvou tekutých kovů.Protože se Země otáčí, železné jádro působí jako obrovský magnet.Magnetismu můžeme např. využít k nalezení správné cesty pomocí kompasu.Je to jediné místo známé člověku, na kterém mohou žít rostliny a zvířata.

Měsíc Měsíc je přirozenou družicí Země.Je to těleso, které se pohybuje po oběžné dráze kolem planety nebo hvězdy.Měsíc oběhne kolem Země za 29 a půl dne. Této době říkáme měsíc.Za stejnou dobu se otočí kolem své osy.Proto ze Země vidíme jen jednu polovinu Měsíce. Měsíc je chladné těleso.Měsíční světlo, které vidíme je jen odražené sluneční světlo. Povrch Měsíce tvoří vysoké hory a hluboká údolí s krátery. Tmavší oblasti vznikly při sopečné činnosti z roztavených hornin. Na Měsíci není voda. Den tam trvá 14 pozemských dní, noc je stejně dlouhá. Teplota vystupuje ve dne až nad 100°C, v noci klesá na –150°C.

Mars Čtvrtá, tzv. rudá nebo červená planeta je Mars.Tento název dostala podle jejího červeného zabarvení půdy a skal.často tu řádí bouře, které zvedají červený prach, který zahalí celou planetu a obloha dostává růžový nádech.Nachází se zde také četné kaňony a vyhaslé sopky.Mars je asi poloviční velikosti než Venuše nebo Země. Den tady trvá 24,6 hodin,tj. téměř stejně dlouho jako na Zemi. Střídají se tady i zimní a letní období, i když jeho rok je dvakrát delší než náš (687 dnů). Neexistuje zde voda, je tu velmi chladno a atmosféra, která je velmi řídká, obsahuje oxid uhličitý. Mars má dva drobné, tmavé měsíce poseté krátery, nazvané Phobos a Deimos.

Merkur Slunci nejbližší planeta a zároveň také nejmenší ze všech je planeta Merkur.Není o mnoho větší než náš Měsíc. Od Slunce je Merkur vzdálen 58 milionů km a jeden oběh kolem Slunce mu trvá 88 dní. Povrch Merkuru je kamenitý, rozrytý krátery bez známek vody nebo života. Je podobný povrchu našeho měsíce. Uvnitř je však Merkur pravděpodobně stejného složení jako Země. Jeho střed tvoří obrovská železná koule.

Venuše Druhá Slunci nejbližší planeta je Venuše, která je zahalena v mracích a ty oběhnou planetu za čtyři dny.Je to náš nejbližší planetární soused.Je téměř stejně velká jako Země. Od Slunce je vzdálená 108 milionů km. Venuše se otočí kolem své osy jednou za 243 pozemských dní.Okolo Slunce oběhne za 225 pozemských dní, a proto je na Venuši delší den než rok. Zajímavostí je, že se otáčí jiným směrem než ostatní planety.Povrch Venuše je nehostinný, sondy testovaly červenohnědou horninu a pod mraky objevily jasně oranžovou oblohu. Zaznamenaly také záblesky, které mohou znamenat, že na Venuši jsou činné sopky.Na jejím povrchu je teplota 500 °C,je to nejžhavější planeta Sluneční soustavy.

Jupiter Jupiter je největší planeta Sluneční soustavy. Všechny planety dohromady by se vešly do Jupitera dvakrát a Země sama 1318krát.Skládá se z plynů a kapalin. Od Slunce je vzdálen 778 milionů km a oběh kolem Slunce mu trvá téměř 12 let.Přistání na Jupiteru by bylo nemožné působí totiž jako silný magnet a zachycuje záření ze Slunce. Uvnitř planety je kamenné jádro velikosti naší Země. Planeta drží pohromadě vlivem gravitace, na rovníku se však vydouvá neboť se otáčí velmi rychle, jedna otočka trvá 10 hodin. Kolem planety je úzký prstenec z tmavých prachových částic, který je ze Země neviditelný. Jupiter má 16 měsíců. Dvanáct je velmi malých, čtyři však mají velikost planet. Největší z nich je Ganyméd, další např. Io, Europa a Kallisto.

Saturn Saturn se nachází asi ve dvojnásobné vzdálenosti od Slunce než Jupiter. Je to obrovská kapalná planeta s malým tuhým jádrem. Je také velmi lehký, kdybychom měli k dispozici dostatečně velkou nádobu s vodou, plaval by na hladině.Podobně jako Jupiter, má i Saturn prstence. Jsou vytvořeny z milionů ledových úlomků různých velikostí s průměrem až 10 km. Saturn má asi 20 měsíců.Šest větších, které jsou pravděpodobně celé z ledu a 14 drobnějších, které obíhají mezi prstenci a velkými měsíci.Největší z nich se jmenuje Titan.

Uran Uran je nazelenalá a velmi chladná planeta. Je složena většinou z kapalin a plynů, právě tak jako Jupiter a Saturn. Uran má proti nim pouze poloviční velikost. Má 15 chladných měsíců a 10 prstenců.Zajímavostí je, že Uran vypadá jako kdyby válel sudy.Sluneční světlo dopadá 21 pozemských let nejprve na jeden pól, potom stejnou dobu na rovník a dalších 21 let na druhý pól. To vytváří na planetě velmi podivná období-na každém pólu je 21 let nepřetržitě světlo, potom 21 let se střádají normální dny a noci, a poté následuje 21 let temnoty.

Neptun O této planetě jsme se dozvěděli více až v roce Neptun je podobný Uranu, ale je menší a má dva měsíce-Triton a Nereidu. Triton je neobvyklý neboť obíhá opačným směrem než Neptun.

Pluto Pluto je záhadná ledová planeta, menší než měsíc a je podobná planetám v blízkosti Slunce. Má jeden měsíc, který se jmenuje Charon.Jeho doba oběhu kolem Pluta je stejná jako doba otočení této planety kolem své osy.Tzn.,že tento měsíc je viditelný pouze z jedné polokoule Pluta.Většinu času je Pluto nejvzdálenější planetou od Slunce. Obíhá však po takové dráze, že je někdy blíž ke Slunci než Neptun. A i když se jejich oběžné dráhy zdánlivě protínají, obě planety se nikdy nesrazí.

Vesmír Velikost a složení vesmíru byly člověku dlouho utajeny.Lidé pozorovali hvězdy na noční obloze, ve dne pohyb Slunce po obloze. To, co viděli, si různě vysvětlovali. Hvězdy, které viděli na noční obloze, si spojovali do souhvězdí.Souhvězdí jsou většinou náhodná seskupení hvězd.A dnes už víme, že hvězdy jsou obrovitá kulovitá tělesa.Vyzařují velké množství světla a tepla.Protože jsou nesmírně vzdálené, zdají se nám na obloze malé.Ve vesmíru se vzdálenost měří na tzv. světelné roky.Světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo za jeden rok.Hvězdy se neseskupují do souhvězdí tak, jak se nám to jeví na obloze, ale tvoří tzv. galaxie. V každé galaxii je obrovské množství hvězd. Naše galaxie se jmenuje Mléčná dráha.Kromě galaxií jsou ve Vesmíru ještě obrovské mraky prachu-mlhoviny. Nevíme, jak je Vesmír velký,ale zdá se, že se rozpíná jako balon, který nafukujeme. Ve Vesmíru je všechno v pohybu.

Výzkum Vesmíru Průlom v získávání poznatků o Vesmíru začal v roce 1957, kdy raketa vynesla na oběžnou dráhu první umělou družici Země, Sputnik 1. O několik let později, v roce 1961, vyletěl do Vesmíru první člověk, sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. V roce 1969 vstoupili američtí kosmonauté na Měsíc.Většinu poznatků získávají lidé pomocí různých přístrojů a sond, které vysílají do Vesmíru. Ty pak vysílají na Zemi důležité zprávy a informace o planetách, o Slunci i o Zemi.Při výzkumu Vesmíru používají kosmonauté speciální oblek,opatřený vzduchovými nádržemi, které slouží k zásobování kyslíkem, protože ve Vesmíru není vzduch a člověk tam není chráněn před škodlivým slunečním zářením.

Zdroje: konec Jurčák, J.:Přírodověda. Olomouc, PRODOS