SPECIÁLNÍ PLAVECKÁ PRŮPRAVA PRO ZÁCHRANU TONOUCÍCH I. Lekce č. 23

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
FÁZE OBLOUKU.
Advertisements

Fyzioterapie u SMA zásady cvičení osob s SMA poznatky z praxe
Strečink Je možné provádět denně před i okamžitě po tréninku nejméně však 3x týdně nejlépe 2-3 hodiny po posledním tréninku dne (svaly již nejsou tak zakyselené.
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Základy Posilování popis
STATICKÝ STREČINK Slovo strečink pochází z anglického slova stretch,
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
pro navazující magisterské studium TVS
Metodický postup Držení náčiní, chůze a běh s náčiním
Atletická průprava pro canicross
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Jak správně sedět u počítače
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Tematická oblast: Vybraná témata z teorie tělesné kultury
Historie překážkového běhu
Tato prezentace byla vytvořena
Zuzana Ježková Martina Drozdová Tereza Smejkalová Renata Světlíková
POSILOVÁNÍ BŘICHA.
ČLOVĚK – NAŠE TĚLO Pracovní listy
Diagnostika plavecké úrovně a plavecké techniky
Testování silových schopností © Tom Vespa.
Metodika jízdy v obřím slalomu a slalomu Nápravná cvičení pro odstraňování chyb v technice Jan Fiedler.
Znamená zvedání a přenášení věcí pomocí vašich rukou nebo fyzické námahy Je třeba se naučit správnému zvedání a přenášení věcí jako prevence úrazů a zranění.
Která čísla označují správné držení těla?
SPECIÁLNÍ PLAVECKÁ PRŮPRAVA PRO ZÁCHRANU TONOUCÍCH III. Lekce č. 25 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České.
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola, Uherský Ostroh, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace AUTOR:Mgr. Hana Hrachovská NÁZEV: VY_32_INOVACE_15_TV_12 TÉMA:
Ročník: 1. Vzdělávací obor: Tělesná výchova Tematický okruh: Plavání Téma: Hry ve vodě Jméno autora: Mgr. Renata Kynzlová Vytvořeno dne: 15. září 2012.
PLAVÁNÍ V KONDIČNÍCH PROGRAMECH Lekce č. 26 Irena Čechovská Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky.
ŠkolaZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň AutorMgr. Petra Hejlová ČísloVY_32_Inovace_3356 NázevLidské tělo Téma hodinyLidské tělo PředmětPřírodověda.
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
Zásady práce u počítače  Práce s počítačem může být zábavná, ale přináší i různá rizika.  Nevhodné prostředí a chování u počítače může přivodit i některé.
Plavání ve zdravotně orientovaných pohybových programech Lekce č. 27 Irena Čechovská, červen 2006 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním.
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
I. Vyučovací lekce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.
VYSVĚTLIT ŽÁKŮM, CO JE NEODKLADNÁ PRVNÍ POMOC, POPSAT A VYZKOUŠET SI, JAK POSTIŽENÉHO ULOŽIT DO STABILIZOVANÉ POLOHY, JAK PROVÁDĚT NEPŘÍMOU MASÁŽ SRDCE.
OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ IX 1.POMOC Resuscitace Nepřímá masáž srdce Umělé dýchání Šok Záchrana tonoucího.
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
jen pro vnitřní potřebu
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ MĚSTEC KRÁLOVÉ
Závodní chůze: práce paží 1
POPIS Mgr. Michal Oblouk.
Plavání Jiří Vlk, 5.B Hluchák
Akrobatická příprava Akrobatickou přípravu dělíme na: Zpevňovací
Tento projekt je spolufinancován z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU
VY_32_INOVACE_08_Přírodověda_5.ročník_ 01_Soustava opěrná a pohybová
TECHNIKA PRSA – ČINNOST HORNÍCH KONČETIN DÝCHÁNÍ
Hlavní části těla: hlava krk trup horní končetiny dolní končetiny
STARTOVNÍ SKOK Z BLOKU Lekce č. 21
TECHNIKA MOTÝLEK – modifikace delfínového vlnění Lekce č. 20
TECHNIKA MOTÝLEK – delfínové vlnění Lekce č. 19
Zvládnutí jednoduchých cviků s krátkou tyčí pro správné držení těla.
Zvládnutí jednoduchých cviků s krátkou tyčí pro správné držení těla.
Historie překážkového běhu
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ MĚSTEC KRÁLOVÉ
TECHNIKA PRSA POHYBOVÝ CYKLUS POD HLADINOU
Protahovací cvičení pro dolní končetiny
Měření kožních řas.
TECHNIKA ZNAK – poloha, činnost dolních končetin Lekce č. 15
TECHNIKA ZNAK – základní obrátka, „kotoulová˝ obrátka Lekce č. 18
LIDSKÉ TĚLO ANOTACE DATUM AUTOR JAZYK OČEKÁVANÝ VÝSTUP
TECHNIKA ZNAK – rotace, souhra Lekce č. 17
TECHNIKA KRAUL – poloha, činnost dolních končetin Lekce č. 5
ČLOVĚK – NAŠE TĚLO PODPORA PRO VÝUKU
TECHNIKA KRAUL – základní a kotoulová obrátka Lekce č. 9
TECHNIKA KRAUL – rotace, dýchání Lekce č. 7
LEKCE č. 12 PRSA TECHNIKA Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.
STATICKÝ STREČINK Slovo strečink pochází z anglického slova stretch,
Technika kraul – činnost horních končetin Lekce č. 6
Dýchání Dýchání můžete cvičit sami následovně: A) vsedě
Transkript prezentace:

SPECIÁLNÍ PLAVECKÁ PRŮPRAVA PRO ZÁCHRANU TONOUCÍCH I. Lekce č. 23 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

V rámci lekce č. 23, „ Speciální plavecká průprava pro záchranu tonoucích I.“ se za měříme na tyto plavecké dovednosti a způsoby: vznášení šlapání vody plavání na boku základní znak

POPIS PLAVECKÝCH DOVEDNOSTÍ A ZPŮSOBŮ: Vznášení (floating) Vznášení využíváme jako prvek sebezáchrany. Vznášením rozumíme statickou polohu těla, při kterém tělo setrvává díky hydrostatickému vztlaku v libovolné poloze u hladiny. Je umožněno fyzikálními a anatomickými vlastnostmi lidského těla. Po hlubokém nádechu se tělo v poloze na znaku nachází v šikmé poloze vzhledem k hladině, výjimečně v poloze svislé. Hlava je v záklonu, jen část obličeje (ústa a nos) je nad hladinou. Dýchání je nutno provádět ve zvláštním rytmu – pomalý a plynulý výdech, pomalý a plynulý vdech. Následuje zadržení dechu, při kterém jsou fyzikální podmínky pro vznášení nejvýhodnější. Zadržení dechu trvá tak dlouho, pokud je to možné, a pak se opět provede výměna vzduchu. Je nutné, abychom věděli, že možnost vznášení lidského těla ovlivňují i další faktory: -rozdílná hustota jednotlivých částí těla; -rozdílná hustota těla ve vztahu k věku a pohlaví (lépe se vznáší kojenec než statný muž, lépe se vznášejí ženy než muži). Pro výuku plavání je důležitá základní plavecká dovednost - splývání. Jeho zvládnutí je nutné nejen pro speciální plaveckou průpravu pro záchranu tonoucích, ale také pro výuku osobního zásahu. Splývání je zvláštní druh vznášení. Provádí se lépe při pohybu těla vpřed po hladině. Pro vyvážení klesajících částí těla (nohou) využíváme vzpažení s maximálním vytažením paží z ramen, čímž posuneme těžiště těla blíže k hlavě (jeho podrobnější popis je v kapitole Diagnostika plaveckých dovedností).

Vznášení (floating)

Šlapání vody Šlapání vody je dovedností, která je pro plavce důležitá jak z hlediska sebezáchrany, tak jako nezbytná dovednost pro osobní zásah a další druhy záchrany. Plavec setrvává na místě ve vertikální poloze, hlava i ramena jsou nad vodou. V praxi šlapání vody používáme většinou v situacích, kdy jsou horní končetiny vyřazeny z činnosti. Pohyb nohou má několik variant: prsařské záběry sounož (důležité je správné nastavení záběrových ploch) aplikace „prsařských záběrů“ střídnonož (důležité je správné nastavení záběrových ploch) kraulový záběr nohou střídavý pohyb nohou v předozadní rovině, tak jak jej provádíme při plavání způsobem bok. Z hlediska efektivity ve vztahu k jednotlivým druhům záchrany volíme první dva uvedené druhy. Vzhledem k tomu, že je nutné v první fázi nácviku využívat i práci horních končetin lze volit tyto varianty: ruce (dlaně) provádějí ploutvovitý krouživý pohyb stranou od těla v úrovni boků ruce (dlaně) vytvářejí pohyb u hladiny ve tvaru ležaté osmičky Další možností udržení se u hladiny ve vertikální poloze jsou pouze záběry paží (odpočinek při únavě nebo křečích v dolních končetinách). V tomto případě však již nehovoříme o šlapání vody.

Šlapání vody

PLAVÁNÍ NA BOKU A ZÁKLADNÍ ZNAK Plavecký způsob užívaný při dopomoci unavenému plavci, při osobním zásahu, ale také při nesení předmětů nad hladinou nebo jejich tažení na hladině. Technika provedení: Plavec leží na boku. Tato poloha těla je v plavání výjimečná, stejně tak, jako základní výchozí poloha paží. Dolní paže je ve vzpažení, horní v připažení. Nohy jsou volně natažené. Pohyb začíná záběrem dolní paže pod tělem.. Následuje záběr horní paže před tělem do připažení (pohyb horní paže má dvě varianty - záběr vodou nebo přenos vzduchem), současně se dolní paže sune pod tělem vpřed do své výchozí polohy. Následuje splývání, kdy tělo využívá setrvačnost pohybu získanou záběry končetin. Záběr nohou se provádí střihem, který probíhá v předozadní rovině. Hlavní záběrové plochy dolních končetin jsou přední a zadní strany lýtek a nártů. Nárty jsou natažené jako při kraulu. Celý pohyb dolních končetin je rozložen do dvou částí: část přípravná: horní noha se skrčuje přednožením, dolní zanožením (nebo naopak); pohyb je uvolněný, má být proveden zvolna; část záběrová: protipohybem se nohy setkají a míjí v dalším průběhu pohybu; záběr je dynamický, švihem. Souhra a dýchání: Při záběru dolní paže, kdy nohy zůstávají v klidu, provádíme vdech, při záběru horní paže, výdech. "Střih" nohou zapadá do záběru horní paže. Na jeden pohybový cyklus paží připadá jeden pohybový cyklus nohou. Rychlý a vydatný záběr paží vede často k přetočení z polohy na boku do polohy na prsou. Toto přetočení se nepovažuje za chybu. Ve vlastní praxi horní paži využíváme k přenosu, či tažení předmětu nebo držení a tažení tonoucího. Proto je nutné tuto variantu zařadit do výuky jako zdokonalovací část výuky plavání na boku

Plavání na boku

Základní znak Základní znak používáme hlavně při tažení tonoucího, kdy zachránce musí plavat v poloze na znaku a nemá volné paže. Technika provedení Plavec leží v poloze na znaku. Záběr nohou je podobný pohybu dolních končetin při plavání způsobem prsa. Nohy se ohýbají v kolenou, bérce a nárty klesají ke dnu a vytáčejí se do stran (stehna jsou mírně rozevřena jsou v prodloužení trupu). Záběr se provádí současným záběrem stranou, až do snožení a fáze splývání. Kolena se nesmí v průběhu celého pohybového cyklu vynořit z vody. Záběr paží používáme pouze v první fázi výuky základního znaku. Jedná se o současný záběr vedený vodou začínající nad, nebo na úrovni osy ramenní,vedený stupňovaným úsilím k bokům (zpět do výchozí polohy je veden pozvolna, podél těla). Při plavání celé souhry jsou pohyby dolních a horních končetin současné. V druhé fázi výuky paže položíme na trup, spojíme je a „modelujeme“ držení tonoucího oběma rukama za bradu. Zpevníme horní polovinu těla a boky tlačíme k hladině.

Základní znak

Studijní cíle výukové jednotky VÝUKOVÁ JEDNOTKA Studijní cíle výukové jednotky - technické zvládnutí zadaných výše uvedených dovedností a plaveckých způsobů Dílčí cíle: poskytnout teoretické zázemí uvedených utvořit vlastní představu o průběhu pohybových cyklů uvedených dovedností, plaveckých způsobů nebo jejich dílčích komponent pomocí cvičení na suchu aplikace průběhu pohybových cyklů, či jejich dílčích komponent ve vodě – v hloubce odpovídající potřebám výuky

Vstupní znalosti a dovednosti Očekávaný výsledek na konci výukové jednotky a ) praktický individuální zvládnutí techniky uvedených dovedností individuální zvládnutí techniky uvedených plaveckých způsobů Pozn.: v průběhu výukové jednotky je nutné zvládnou cvičení v rámci modelových situací b) teoretický získání vědomí o nezastupitelnosti uvedených dovedností a plaveckých způsobů při přípravě na sebezáchranu a záchranu získání teoretických znalostí průběhu pohybových cyklů uvedených dovedností a plaveckých způsobů znalost škály cvičení pro výuku uvedených dovedností a plaveckých způsobů a opravu chyb v jejich provádění Vstupní znalosti a dovednosti základní plavecké dovednosti, zvládnutí plaveckého způsobu prsa na úrovni základní plavecké výuky.

Příklady cvičení Vznášení poloha na prsou – „hvězdice“ poloha na prsou – „ hříbek“ „sebezáchranná“ poloha na znaku Šlapání vody prsařské záběry sounož s podpůrným záběrem horních končetin aplikace „prsařských záběrů“ střídnonož s podpůrným záběrem horních končetin kraulový záběr nohou, jako nevhodný způsob šlapání vody střídavý pohyb nohou v předozadní rovině, tak jak jej provádíme při plavání způsobem bok, jako nevhodný způsob šlapání vody výšlapy nad hladinu "kdo výš" s podpůrným záběrem horních končetin výšlapy nad hladinu "kdo výš" bez záběru horních končetin šlapání vody s jednou paží nad hladinou šlapání vody s oběma pažemi nad hladinou šlapání vody s cihlou v dvou pažích nad hladinou ve dvojicích proti sobě, jeden se snaží šlapáním vody udržet druhého nad hladinou (drží ho v podpaží) ve dvojicích proti sobě, oba šlapou vodu a vzájemně se drží za ramena, na povel jeden druhého zatlačuje pod vodu.

Příklady cvičení Plavání na boku plaveme střídavě na levém a pravém boku se zdůrazněním fáze splývání přinášíme předměty v horní paži, zvyšováním váhy a rozměru předmětu hledáme ideální polohu držení plaveme ponořeni pod hladinu pouze horní paže je vztyčená nad vodu táhneme různé předměty střídavě na levém a pravém boku (lze užít soutěžní formy výuky). Základní znak plavání na znaku se záběrem horních končetin plavání na znaku – horní končetiny podél těla plavání na znaku – horní končetiny ve vzpažení plavání na znaku – horní končetiny leží na trupu a drž plaveckou deku

Kontrolní otázky Studijní literatura 1) Popis a využití vznášení jako prvku sebezáchrany 2) Nejčastější chyby vyskytující se při nácviku šlapání vody 3) Přehled cvičení na zdokonalování efektivity šlapání vody 4) Charakteristika, popis techniky a využití plaveckého způsobu plavání na boku 5) Charakteristika, popis techniky a využití plaveckého způsobu základní znak Studijní literatura 1. ČECHOVSKÁ, I., MILER, T. Plavání. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2001. 132 s. ISBN 80-247-9049-1. 2. MILER,T. Záchranář - bezpečnost a záchrana u vody. 2. Vyd. Praha : VZS ČČK 1999. 6s. ISBN 8O-902805-0-1 3. MILER, T. Základní postupy ve výuce sebezáchrany ve vodě. In MACEJKOVÁ, Y., BENČURIKOVÁ, Ĺ. (editoři) Sborník Teoretické a didaktické problémy plávania a plaveckých športov., Bratislava : KPŠ FTVŠ UK, 2003, ISBN 80-88901-78-2, 94 – 98