MYTOLOGIE POHÁDKY ANEKDOTY PŘÍSLOVÍ Handlová Kamila Chudlařská Lucie Nováková Dagmar Obruba Tomáš Rabiňák Vít
„KAŽDÝ PLÁČ MÁ SVŮJ SMÍCH.“ UZBECKÉ PŘÍSLOVÍ
Střední asie 500 let b.c.
Střední asie 1706
Střední asie 1892
Střední asie současnost
Hlavní formy lidové tvorby Do pol. 19. stol. – převládaly písně, pohádky, hrdinské eposy, bajky Dastany - ústní tradice, sepsána do knih při poslechu pěvců z různých národů – mají mnoho variant např. Alpamyš (uzbecká, kazachská, karakalpaksá, tatarská a altajská varianta) – pěvci si jisté pasáže vymýšleli Zápis dastanů prováděli ruští badatelé
Legendy údolí Jeti-Oguz 1. Údolí sedmi volů 2. Sedm krvavých skal 3. Zlomené srdce
1. Údolí sedmi volů Zlý a chamtivý chán Krádež manželky sousedovi Žádost o vrácení Zvrhlá rada Hostina Vražda Spravedlivý trest
2. Sedm krvavých skal Bohatý chán má sedm synů Zestárne Dělí bohatství, 7 telat se zatoulá Chán umírá, vrátí se 7 býků Boje synů o stádo Řešení moudrého staříka – čaroděje
3. Zlomené srdce Bohatý ukrutný chán, 75 let, mnoho žen Vyjede na lov, spatří krásnou dívku Po návratu pro ni pošle své muže Dívka je z chudé rodiny, zasnoubena se svou láskou od dětství Útěk do hor za úkrytem Mladík zabit, dívka unesena Dívce žalem pukne srdce
MYTOLOGIE TURKICKÝCH NÁRODŮ
Turkická mytologie OBECNĚ ◦ na území Střední Asie íránské kmeny ◦ Od 4. do 6. století – turkizace ◦ V 9. století – Oghuzové ◦ Kmeny neoguzského původu (Mongolové)
Legenda o Timurovi nejstarší nalezení meteoritu ze železné rudy lepší vlastnosti než bronz kovář - výroba meče temir = železo
Legenda o Oghuz Khanovi Syn chána Qara (vůdce turkických kmenů) Za 40 dní – dospělý Zabití draka – hrdina Žárlivost – snaha zabít Oghuze Oghuz se stane chánem 3 synové – Gun, Ay, Yldiz 3 synové – Gok, Dag, Deniz Snaha ovládnout 4 kouty planety Boj na západě u Volhy - vítězství
Afrasiab Mýtický král a hrdina z Turanu
Afrasiab 2 možná pojetí ◦ Podle „Knihy králů“ král Turanu a hlavní nepřítel íránských kmenů Nejvýraznější panovník, válečník, schopný generál, obdařen magickou lstivostí pro zničení íránské civilizace ◦ Podle střední Persie a islámských zdrojů Potomek íránského krále Fereyduna „zlý muž“ Žil v podzemní pevnosti z kovu zvané Hanakana
Manas Kyrgyzský hrdina, mytologie jednoho národa se „točí“ kolem této postavy Cca 0,5 mil. veršů – nepřeložen do žádného evropského jazyka Stál u zrodu kyrgyzské literatury – 1995 oslavy tisíciletého výročí eposu Epos má 3 části: ◦ Život samotného Manase ◦ Činy jeho syna Semeteje ◦ Činy jeho vnuka Sejteka
Manas Vychází z historických událostí – boje mezi Kyrgyzy a Čínou Děj eposu se vztahuje k 9. století – povodí Jeniseje (původní domovina kyrgyzských kmenů – byli odtud vytlačeni Čingischánem do dnešního prostoru Ťan- Šanu ve 13. stol.) Kapitoly eposu se liší podle kraje nebo pěvců – nejznámější část pochod na Bejdžin
Manas
Děti parohaté sobí máti Řeka Enesaj (dnes Jenisej) – jedno plemeno Kyrgyzů Neustálé boje Přežilo děvčátko a chlapec Zachránila je Parohatá sobí máti Usadili se u jezera Issyk-kul Prvorozený syn Bugubaj → rod Bugovců Velká úcta k sobům → sobí parohy na jurtách
Děti parohaté sobí máti Nadutí synové – parohy na hrob svého otce Téměř všichni lovili v lesích bílé soby Nyní na hrobě předků sobí parohy = mimořádná úcta k památce zesnulých Sobi vymizeli Parohatá sobí máti se urazila a na lidi zanevřela - odešla
Zvířata ◦ Vlk: symbol cti „matka“ všech lidí - Asena ◦ Kůň: část člověka – splynutí v koňském sedle ◦ Drak: také jako had nebo liška symbol moci a síly symbolizuje boha Tendri, ale sám není uctíván jako bůh
Asena Mytická vlčice Zachrání chlapce – jediný přežil bitvu On vlčici oplodní 10 polovlků, pololidí Vůdce – Ashina – zakládá klan Vládne Göktürkům a turkickým kočovným říším
Analogie SA x Řecko Dastany byly písmem zaznamenány až v posledních dvou stoletích – dlouhodobá ústní tradice – prokládány i prózou + rým Hrdinové SA jsou genealogicky uspořádaní – vypráví o synech, vnucích i pravnudích určitého hrdiny Zpěváci a skladatelé – díky nim se zachovali jednotlivé verše (u Řeků Aoidos, u Kyrgyzů Akyn)
Analogie SA x Řecko Zrození hrdiny – předpověď ve snu, zdůraznění, že rodiče byli dlouho bezdětní Vlastnosti hrdinů – Odysseus má lidské vlastnosti bez nadpřirozenosti X Manas, Alpamyš se podobá více Achillovi Popisování dětství hrdinů – vychováván u pastýřů Dospělost – dobyvatel či král, poslední pochod umírá Celkové vyjadřování – v dastanech prostější
Pohádky Velká podobnost Poušť, step, hory, obrovská stáda dobytka, koní, ovcí a velbloudů, chudé jurty, ale i bohaté paláce vládců – chánů, sultánů a bohatých bájů, džigitů Kouzelné, strašidelné, chytré a čtverácké Velepohádky – např. Er-Tostik Pohádkáři z povolání
Pohádky Kouzelné pohádky - podobnost hlavně s ruskými pohádkami – např. Er-Tostik a Pohádka o sedmi Simeonech, O vlčí nevěstě a Jdi tam, nevím, kam, přines to, nevím co Podobnost s českými - O zlatohlávkovi a stříbrohlávce a O mluvícím ptáku, živé vodě a třech jabloních, O Kadyrovi a Tři zlaté vlasy děda Vševěda
Pohádky Vzájemné ovlivňování s pohádkami jiných národů ALE všechny pohádkové podobnosti nemusí plynout ze vzájemného ovlivňování a přejímání – např.: lidská smrt nebo duše je skryta mimo tělo, které je proto nesmrtelné, vznikla nezávisle na různých místech zeměkoule
Pohádky Strašidelné pohádky – nadpřirozené bytosti (např. žalmauyz), netvoři a lidožrouti Chytré pohádky - přemýšliví aksakalové i mladí džigitové, důmysl vítězí nad bohatýrskou silou Čtverácké pohádky - hlavním představitelem v Kazachstánu Aldar-Kose, u jiných turkotatarských národů Nasreddin
Pohádky Poklady lidové moudrosti Barvitý obraz života v minulosti, života kočovných pastevců Odlišné mravy – např. mnohoženství
Kouzelná Tykev – pohádky z dálného východu
RČENÍ, PŘÍSLOVÍ „ Nebuď motykou – všechno k sobě. Buď pilou – jednou ke mně, jednou k Tobě.“ (tádžické přísloví)
RČENÍ, PŘÍSLOVÍ „ Půjčeným penězům se pokloň až po pás a řekni: „Sbohem.“ (uzbecké přísloví)
RČENÍ, PŘÍSLOVÍ „Už je po ní, po svini, ale „chro- chro“, „chro-chro“ – to nám ještě v uších zní.“ (turkmenské přísloví)
RČENÍ, PŘÍSLOVÍ „Sedmkrát upadneš, osmkrát vstaň.“ (kyrgyzské přísloví)
ANEKDOTY Postava rozpustilého šprýmaře a mudrce, chytrák a hlupák zároveň – Hodža Nasredin, má několik tváří – analogie „švejkovské tuposti“ Kniha: „Tucet tváří Nasredinových“ (1990)