Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_18_8_ HITLEROVY ZBRANĚ POMSTY A ATOMOVÁ ZBRAŇ V RUKOU USA Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: Prezentace pro 9. ročník. K výkladu

Hitlerovy zbraně pomsty a atomová zbraň v rukou USA Hitlerovy zbraně pomsty a atomová zbraň v rukou USA Technika ve prospěch války

ANOTACE: Doplňující prezentace k dějinám druhé světové války. Seznamuje žáky s vybranými zbraněmi druhé světové války. Prezentace se nepoužívá celá najednou, ale její jednotlivé části se zařazují dle daného tématu výukové hodiny do jednotlivých hodin, ve kterých se vykládá o dějinách druhé světové války.

Tank Tiger I. Jeden batalión Tigrů vydá za celou tankovou divizi. Adolf Hitler

Tiger byl nejúčinnější a nejobávanější zbraní na tankových bojištích druhé světové války. Tiger byl nejúčinnější a nejobávanější zbraní na tankových bojištích druhé světové války. Stal se skutečným symbolem "německých pořádkových sil" na věčně vykrváceném bojišti. Přesvědčivě dokázal, že pouze vozidlo s nejmohutnějším pancéřováním a nejúčinnější výzbrojí může přežít na moderním válčišti. V mnoha ohledech předznamenal vývoj moderních tanků. Vždyť i Panther, některými považovaný za nejlepší tank druhé světové války, byl z velké části zkonstruován z poznatků, které vycházeli z tanku Tiger I. V mnoha ohledech předznamenal vývoj moderních tanků. Vždyť i Panther, některými považovaný za nejlepší tank druhé světové války, byl z velké části zkonstruován z poznatků, které vycházeli z tanku Tiger I. Přes všechny své chyby si po celou dobu působnosti zachoval daleko nejlepší poměr ztrát na jakémkoliv válčišti proti jakémukoliv protivníkovi - to je fakt, který se tomuto "elitnímu" tanku nedá upřít.

Tank Tiger II. Tiger II., někdy nazývaný též jako "královský tygr" měl být ještě brutálnější a více účinnější než jeho předchůdce. Nevýhodou Tigera II. byl slabší motor, který v podstatě převzal od svého předchůdce Tigeru I. a velká spotřeba paliva. Vzhledem ke své zvýšené hmotnosti již tento motor nevyhovoval. Tiger II., někdy nazývaný též jako "královský tygr" měl být ještě brutálnější a více účinnější než jeho předchůdce. Toho se dosáhlo jednak zvětšením tloušťky pancířů, ale také přepracováním jeho 88 mm děla, které mělo nyní ještě větší průbojnost a dostřel, a tedy i účinnost. Nevýhodou Tigera II. byl slabší motor, který v podstatě převzal od svého předchůdce Tigeru I. a velká spotřeba paliva. Vzhledem ke své zvýšené hmotnosti již tento motor nevyhovoval. Američané se svými Shermany neměli proti těmto strojům v podstatě žádnou šanci. Až na samém konci války vyrobili západní spojenci těžké tanky, které byli schopni královského Tigera ohrozit. Výhodou pro Spojence byl velký počet Shermanů a naopak malý počet Tigerů na západní frontě.

Těžký tank Maus Nejtěžší tank druhé světové války. Do dnešních dnů zůstává stále nejtěžším tankem světa.

doktor Ferdinand Porshe Zprvu bylo krycí jméno projektu Mamut, které bylo záhy změněno na Maus (Myš).Vojenské označení projektu bylo Typ 205. Za skutečného otce supertěžkých tanků je považován doktor Ferdinand Porshe. Ten se setkal osobně s Adolfem Hitlerem 29.listopadu 1941 na půdě Říšského kancléřství a nadchl vůdce pro svůj nápad, realizovat extrémně silně opancéřovaný tank s váhou okolo 100tun, nakonec však byla váha překročena o téměř 90 tun což řadí Mause mezi nejtěžší tank světa. S podporou nejvyšších míst Porshe na své studii pracoval s velkou vervou dále, až v květnu 1942 se na nátlak ministra zbrojní výroby Alberta Speera spojil s týmem Kruppova závodu, který také pracoval na vývoji supertežkého tanku. Zprvu bylo krycí jméno projektu Mamut, které bylo záhy změněno na Maus (Myš).Vojenské označení projektu bylo Typ 205.

První stroj byl zkompletován v červnu Nedlouho po něm následoval druhý prototyp V2 s motorem DB 517.Oba stroje byly přepraveny na speciálních železničních čtrnáctinápravových podvalnících do vojenského testovacího střediska Kummensdorf k jízdním a střeleckým zkouškám. Jakmile se dějiště válečných událostí přiblížilo ke Kummensdorfu, nechalo vedení středisko připravit k boji i oba tanky Maus. Stroje vyrazily k Wunsdorfu, přičemž na křižovatce dnešní silnice č.96 směrem na Topchin zůstal jeden tank stát s poruchou motoru. V zápětí jej bez další úhony ukořistili rudoarmějští vojáci. Druhý obrněnec byl o několik kilometrů dál vyhozen do povětří. Do dnešních dob se dochoval minimálně jeden kompletní Maus v legendárním vojenském muzeu v Kubince.

6 mužů Posádka: 6 mužů kg Hmotnost: kg délka mm, šířka 3670 mm, výška 3660 mm Rozměry: délka mm, šířka 3670 mm, výška 3660 mm 240/200/200mm Pancéřování věže (čelo/boky/záď): 240/200/200mm 200/180/160mm Pancéřování korby (čelo/boky/záď): 200/180/160mm letecký dvanáctiválec Daimler-Benz MB 509 nebo vznětový DB 517 Pohon: letecký dvanáctiválec Daimler-Benz MB 509 nebo vznětový DB 517 MB kW (1200 koňských sil) Výkon motoru: MB kW (1200 koňských sil) 20 km/h na silnici 12 km/h v terénu Max. rychlost: 20 km/h na silnici 12 km/h v terénu 300 km po silnici 110 km v terénu Dojezd: 300 km po silnici 110 km v terénu stěny 76 cm, brody 200 cm, stoupání 30 stupňů Překonávání překážek: stěny 76 cm, brody 200 cm, stoupání 30 stupňů kanón ráže 128 mm KwK 44L/51 s 68 náboji, kanón 75 mm KwK 44 L/36 s 200 náboji, kulomet ráže 7,62 mm Výzbroj: kanón ráže 128 mm KwK 44L/51 s 68 náboji, kanón 75 mm KwK 44 L/36 s 200 náboji, kulomet ráže 7,62 mm

Rakety V-1 a V-2 Mělo se jednat o tajné zbraně, které měly zkrotit Anglii a být jí tak odvetou za bombardování Německa, podle čehos dostaly také název. V roce 1944 začaly na francouzské pobřeží vyrůstat podivné kupolovité do země zapuštěné stavby. Spojenci se o nich dozvěděli díky leteckému průzkumu, ale netušili k čemu by mohly sloužit. Za chvíli se to měli dozvědět. Světlo světa totiž spatřila první brutální vojenská raketa s mohutnou náloží V-2. V-2 spolu s V-1 rozpoutala v anglických městech opět paniku, i když škody nebyli prozatím velké. Zdokonalením rakety a zvýšenou produkcí by se jistě stala velkou hrozbou pro spojence.

V-1 V-2 Projekt Luftwaffe V-1 byla letounová střela Fi-103 s plochou dráhou letu, která existovala i v pilotované "sebevražedné" verzi a armádní projekt V-2 byla raketa A- 4 s kolmým startem a vysokou výškou letu vyvinutá Wernerem von Braunem. Zatímco střelu V-1 bylo možné při troše štěstí sestřelit nelze toto říci o raketě V-2, která dosahovala vysoké letové hladiny a rychlosti. Avšak V-1 způsobovala Angličanům větší paniku, protože při letu vydávala dobře slyšitelný charakteristický zvuk. Raketa V-2 zas dokázala účinněji napáchat velké škody. Když jí došlo palivo obrátila se do střemhlavého letu a pokud spadla na budovu, zapíchla se do ní a téměř dokonale jí zdemolovala. Rakety V-1 a V-2 se původně vyvíjely a vyráběly v Peenemuende, které se nachází na severní části ostrova Usedom. Areál byl od ostatního světa oddělen ostnatým drátem a rozděloval se na dvě části Peenemuende-východ, který spadal pod správu Wehrmachtu, tak jako celý projekt rakety V-2 a Peenemuende-západ, kde se nacházelo letiště Luftwaffe a probíhaly experimenty se střelou V-1, raketovými stíhačkami apod.

Zázračná zbraň V-3, ohnivé šípy Mezi zázračné zbraně (wunderwaffen), později zvané zbraně odplaty (vergeltungswaffen) patřila také zbraň V-3.

Realizaci projektu V-3 schválil Hitler v létě roku Mělo jít o baterie dalekonosných děl zabudovaných ve skále a namířené jedním směrem, které měly střílet tři metry dlouhé šípovité střely ráže 152 mm vážící 150 kg (z toho 25 kg výbušná nálož). Hlaveň děla měla mít délku 127 metrů. Hitler navrhl, aby střely byly vybaveny zápalnými hlavicemi.

Praktické realizace se plán dočkal ve skále u Mimoyecques v severní Francii, asi deset kilometrů od kanálu La Manche. Dělo mělo být namířeno na Londýn, který byl vzdálen asi 160 km. Do vápencové skály zde byl v roce 1944 vyhlouben bunkr s celkem 25 šachtami pro 25 hlavní. Podle plánu měl být Londýn zasypán až 600 šípovitými střelami denně. Aby střela doletěla až do Londýna, bylo třeba jí udělit vysokou úsťovou rychlost, alespoň 1500 m/s. Po odpálení hlavní nálože měly střelu urychlovat druhotné nálože, elektricky odpalované v postranních komorách podél 127 metrů dlouhé hlavně.

Během testů, které probíhaly v letech , musely být odstraněny mnohé technické problémy a střela byla i po mnoha úpravách letově velmi nestabilní. Při pokusech s menšími prototypy došlo několikrát k roztržení hlavně děla. Také přesnost zásahu nebyla příliš velká, ale to u tak velkého cíle jako byl Londýn příliš nevadilo. Na výrobě střel se měly podílet i české firmy Škoda a Vítkovice. "Pumpa" měla být hotova do září 1944, ale naštěstí tento plán nevyšel. Spojenci, kteří se obávali německých raket a neustále prováděli letecký průzkum severofrancouzského pobřeží, několikrát Mimoyecques bombardovali (domnívali se, že jde o bunkr pro rakety) a velmi těžce bunkr poškodili. Navíc byla oblast kolem Mimoyecques už v srpnu 1944 obsazena kanadskými vojsky.

Messerschmitt Me 262 Schwalbe První bojově nasazené proudové letadlo Messersch mitt Me 262 Schwalbe.

V letounu Me 262 vytvořil německý průmysl stroj, který mohl obnovit panství Luftwaffe na nebi nad Německem a případně vyhrát válku ve vzduchu. V letounu Me 262 vytvořil německý průmysl stroj, který mohl obnovit panství Luftwaffe na nebi nad Německem a případně vyhrát válku ve vzduchu. Ve srovnání se spojeneckými stíhačkami té doby, včetně Meteoru I z výzbroje RAF, byl rychlejší, početnější a učinnější. Radarem vybavené noční stíhací verze a modely určené k zastavení a zničení mračen spojeneckých bombardérů byly již připraveny k nasazení a Spojenci proti nim neměli zbraň. Radarem vybavené noční stíhací verze a modely určené k zastavení a zničení mračen spojeneckých bombardérů byly již připraveny k nasazení a Spojenci proti nim neměli zbraň. Již několik let probíhající program, ale pozdržel oficiální nezájem a Hitlerův požadavek, aby nejvýkonnější proudový letoun světa sloužil jako bombardér!

Přesto byl Me 262 skvělým strojem, a zatímco spojenecké proudové letouny ještě nebyly k bojovým jednotkám zařazeny či nebyly nasazovány proti nepřátelskému letectvu, zničilo sto nasazených Me 262 mnohem více než sto spojeneckých bombardérů a stíhaček. I v podmínkách neodvratného konce předvedly Me 262 co dovedou. Když pod nátlakem okolí Hitler odvolal svůj rozkaz, aby "Schwalbe" sloužil jako bombardér, začala urychleně výroba čistě stíhací verze Me 262 A-1 pro další stíhací jednotky. Na změnu Hitlerova názoru měly jistě vliv úspěchy komanda Nowotny, které bylo jediné do této doby vyzbrojeno stíhacím Me 262. Hitlerovo rozhodnutí zpočátku roku 1945 však přišlo pozdě. Vzdušný prostor nad Německem již absolutně ovládli spojenci a proto nebylo jediného bezpečného letiště. Navíc se objevily problémy s nedostatečným výcvikem pilotů a nedostatkem pohonných hmot. Spojenci považovali Me 262 za nebezpečný zbytek protivníkových sil a proto pořádali na jejich základny neustálé nájezdy.

Messerschmitt Me 163 Komet Ze všech letadel, jež se účastnila druhé světové válce, byl Me 163 Komet nejradikálnější a skutečně futuristickou konstrukcí připomínajíc netopýra!

Myšlenka přepadového stíhacího letounu s krátkým doletem, určeného k lokální protivzdušné obraně, poháněného raketovým motorem, měla jistě své opodstatnění a Spojencům mohla uškodit mnohem více než tomu nakonec bylo. V březnu 1938 byly již plány hotovy, v lednu 1939 byl celý projekt předán firmě Messerschmitt. Krátce potom vzlétl s raketovým motorem Walter R I-203 pokusný He 176. Výsledky získané z těchto pokusů byly chabé, jakmile byl ale shodný motor zastavěn do DFS 194, dosáhl bezocasý letoun rychlosti 550 km/h a měl fantastickou stoupavost. Koncepce raketového stíhacího letounu byla rychle schválena a na jaře 1941 začaly pokusné lety bezmotorového Me 163V-1. Oproti letadlům s klasickými kormidly se vznášel jako pták.

V období červenec-zaří 1941 se pouštěl Dittmar již s raketovým motorem do světa stále vyšších rychlostí; na konci všeho byl 2. října 1941 nový světový rychlostní, pečlivě ze země změřený rekord, jehož hodnota se pohybovala okolo 1004 km/h. Letové vlastnosti všech verzí Me 163 byly vždy vynikající, nesčetné problémy vyvolaly a katasrofy zavinily nebezpečné pohonné látky, poruchy hydrauliky, obtížnost přistání, především za větru, ale i vysoké nároky kladené během přistání na pilota. Všechno muselo probíhat naprosto přesně, protože pokud se letoun odchyloval od kursu, točil se nebo šel na přistáni moc rychle, hrozilo, že se převrátí na záda a zbylé palivo exploduje.

Dělo Dora Kruppovi závody postavili obrovské dělo, které se pohybovalo po dvoukolejné železnici a dostalo název Dora nebo též Gustav. Toto dělo je zapsáno v Guinnessově knize rekordů jako největší dělo světa.

Nesmírné dělo jaké může jen existovat. Byli vyrobeny dva kusy těchto neuvěřitelných děl. Byly vyráběny u Kruppa pro Třetí říši během druhé světové války. Hitler chtěl "dělo schopné prorazit metrové pancíře, sedm metrů betonu, nebo třicet metrů hustou zem". Jak můžete vidět nakonec vzniklo železniční dělo, ale tak velké, že muselo jet po dvouch kolejích, aby se zajistila stabilita, pevnost a rozložila ohromná váha děla. Podvozek mohl nést tři kalibry: 700, 800 a dokonce 1000 mm ! Ještě teď, si můžeme těžko představit ohromnou 290 tun vážící ocelovou trubici, hlaveň 32 metrů dlouhou vyrobenou jako monoblok, technologicky jistě velmi náročné. Dělo vysoké jako 4-patrová budova: tato nadměrná velikost si vyžádala přiměřené dlouhou přípravu, a počáteční dodací lhůta během roku 1940 se prodlužuje o rok. Dělo bylo hotové v roce 1941, ale ještě podstupuje testování v Hillerslebenu. Teprve v roce 1942 je definitivně připraveno ke skutečné bojové akci.

Bohužel v té době (pro dělo) existuje už jen málo terčů. Maginotova linie už byla dávno proražena, a Gibraltar? Franco se tomu brání. Těžký Gustav byl použít aspoň při odstřelování Sevastopolu. Během pěti dnů, dělo vystřelilo 48 nábojů na 7 cílů v Sevastopolu. Jeho monstrózní síla zničila Sevastopolskou pevnost, každý výstřel napáchal velkou škodu. Třesk z děla si můžete představit jako zvuk z apokalypsy, kdy 7 tunový náboj je vystřelen za použití tisíce liber střelného prachu, dost na to, aby ho poslal desítky kilometrů daleko. To není sci-fi, to bylo šílenství tyrana. V některých projektech byla také uvažována varianta, že místo po železnici by se dělo pohybovalo po pásech.

Železniční dělo Dora (Tlustý Gustav) - technické údaje: náboje ráže 800 mm hlaveň délky 32.5 m náboj o hmotnosti 4800 kg, dostřel 47 km nebo protipanceřový 7000 kg, dostřel 38 km délka střely s nábojnici 7.8 m

Moždíř Karl Největší moždíř použitý v bojové akci.

USA Atomová bomba

Jaderná zbraň atomová zbraň Jaderná zbraň (resp. atomová zbraň) je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků. Mezi jaderné zbraně se někdy řadí i zbraně založené na slučování jader lehkých prvků (termonukleární zbraň), případně i zbraně, kde štěpný materiál slouží jen jako zdroj radioaktivního zamoření cílové oblasti (tzv. špinavá bomba).

Hřibovitý mrak po výbuchu atomové bomby svržené 9. srpna 1945 na Nagasaki

projektu Manhattan Výsledkem projektu byl první pokusný jaderný výbuch, který proběhl 16. července 1945 v poušti White Sands poblíž města Alamogordo. Jaderná bomba byla poprvé vyvinuta ve Spojených státech v rámci vojenského projektu Manhattan ( ), který probíhal v laboratořích v Los Alamos za vedení Roberta Jacoba Oppenheimera. Výsledkem projektu byl první pokusný jaderný výbuch, který proběhl 16. července 1945 v poušti White Sands poblíž města Alamogordo. Little BoyFat Man Hirošimu Nagasaki Obě pumy zabily okamžitě zhruba lidí a dalších umíralo na následky výbuchu v dalších letech. Další vyrobené bomby Little Boy a Fat Man byly o několik týdnů později svrženy z bombardérů B-29 na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Letoun B-29 Enola Gay svrhl 6. srpna 1945 v 8.16 na Hirošimu uranovou jadernou pumu s ekvivalentem mezi 13 a 18 kilotunami TNT. Letoun B-29 Bock's Car svrhl 9. srpna 1945 v 11:02 plutoniovou bombu na Nagasaki. Obě pumy zabily okamžitě zhruba lidí a dalších umíralo na následky výbuchu v dalších letech.

Sovětský svaz také otestoval největší jadernou bombu na zemi v novodobé historii, která nesla jméno Car-bomba Druhou atomovou mocností se v roce 1949 stal Sovětský svaz, kde výzkum a vývoj jaderně zbraně vedl akademik Igor Kurčatov. Sovětský svaz také otestoval největší jadernou bombu na zemi v novodobé historii, která nesla jméno Car-bomba (rusky: Царь-бомба). Podle původních plánů měla být 3-fázová (z toho 2 fáze byly vodíkové) se silou přes 100 Mt. Od původních plánů se však ustoupilo a 3. fáze (kde měl být Uran 238 byla nahrazena olovem. Tlaková vlna výbuchu byla měřitelná ještě při třetím oběhu kolem Země.

Princip Jaderná bomba se obvykle skládá ze dvou oddělených podkritických množství štěpného materiálu, která v součtu tvoří množství nadkritické (typicky několik kilogramů). Ta jsou proti sobě vymrštěna explozí klasické výbušniny. Síla výbuchu zajistí, že nebudou obě části od sebe během prvních několika milisekund odhozeny teplem počínající řetězové reakce a tlakem vylétajících neutronů.

Principčinnosti

Princip činnosti implozní pumy

Energie uvolněná atomovým výbuchem Energii uvolněnou atomovým výbuchem je možno rozdělit na následující kategorie: Energii uvolněnou atomovým výbuchem je možno rozdělit na následující kategorie: tlaková vlna tlaková vlna — 40–60 % celkové uvolněné energie tepelné záření tepelné záření — 30–50 % celkové uvolněné energie ionizující záření ionizující záření — 5 % celkové uvolněné energie radioaktivní látky radioaktivní látky — 5–10 % celkové uvolněné energie Elektromagnetický impuls Elektromagnetický impuls radioaktivního spadu Zatímco první tři typy energie jsou vyzářeny okamžitě, část radioaktivního záření je uvolněna postupně, ve formě tzv. radioaktivního spadu.

Celkové množství energie uvolněné jaderným výbuchem záleží na typu bomby. Většina energie je uvolněna ve formě tlakové vlny a tepelného záření. Ionizující záření je silně absorbováno vzduchem a tedy je nebezpečné pouze pro menší typy jaderných bomb. Tepelné záření je tlumeno nejpomaleji se vzdáleností od epicentra a tedy způsobuje největší škody u větších bomb. U jaderné bomby shozené na Hirošimu (explodovala ve výšce 550 m) byla teplota v epicentru přibližně °C (povrch slunce má teplotu °C), na několik sekund byla dosažena teplota asi půl milionu °C, na velmi malou dobu (v řádu několika milisekund) i několik (desítek) milionů °C (jen díky tomu lze zkonstruovat termonukleární zbraň). Co hlavně odlišuje jadernou zbraň od klasických (chemických) výbušnin, je přítomnost elektromagnetického impulsu, ionizujícího záření, a hlavně uvolnění množství radioaktivních látek. Co hlavně odlišuje jadernou zbraň od klasických (chemických) výbušnin, je přítomnost elektromagnetického impulsu, ionizujícího záření, a hlavně uvolnění množství radioaktivních látek. Ačkoliv procentuální zastoupení radioaktivity na celkově uvolněné energii není velké, dávka záření, které jsou oběti atomového útoku vystaveny, má devastující účinky na jejich zdraví (a možná i na zdraví jejich dětí).

Roku 1962 vznikl při testu 104 kt bomby sto metrů hluboký kráter

Projekt Manhattan Projekt Manhattan Projekt Manhattan byl krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby za 2. světové války. Projekt vedl plukovník (později generál) Leslie Groves, jenž řízení vědeckých prací nabídl Robertu Oppenheimerovi. Dne 2. prosince 1942 Oppenheimer spolu s Enricem Fermim provedli řetězovou reakci štěpení jader uranu. Výsledkem tříletého vývoje byl první jaderný pokus (zkouška vešla ve známost pod jménem Trinity), který se uskutečnil 16. července 1945 v poušti White Sands (na cvičné střelnici vojenské základny Alamogordo) v Novém Mexiku. Výsledkem tříletého vývoje byl první jaderný pokus (zkouška vešla ve známost pod jménem Trinity), který se uskutečnil 16. července 1945 v poušti White Sands (na cvičné střelnici vojenské základny Alamogordo) v Novém Mexiku. Síla výbuchu značně překonala očekávání všech a ačkoliv byla bomba odpálena 70 km od civilní zástavby, ještě ve vzdálenosti 160 km rozbíjela tlaková vlna okenice. Poznatky získané v projektu Manhattan posloužily ke sestrojení pum Fat Man a Little Boy, jež byly 6. a 9. srpna 1945 použity k útoku na japonská města Hirošimu a Nagasaki.

Jedním z výsledků byl i první testovací výbuch Trinity v roce 1945 výbuch Trinity v roce 1945

Atomová puma Little boy

Atomová puma Fat Man

Použité zdroje: Obrázky jsou z a nepodléhají žádným autorským právům. Není-li uvedeno jinak je materiál dílem autorky podle učebních osnov odpovídajících ŠVP vyučovaných podle učebnic: CSC. ČAPKA, František doc. PhDr. Dějepis pro 9. ročník. Novověk, moderní dějiny. 1. vydání. Nový Malín: Nová škola, s. r. o., učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. ISBN Učebnice je vybavena doložkou: „Schválilo MŠMT čj / dne 24. června 2010 k zařazení do seznamu učebnic pro základní školy jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Dějepis s dobou platnosti šest let.

ZDROJE PRO OBRÁZKY: de997a373.jpg de997a373.jpg j3yef.jpg j3yef.jpg /600x338/Jan2010/ jpg?d41d /600x338/Jan2010/ jpg?d41d 517_o2.jpg 517_o2.jpg Picz/Tiger1-131-Bovington-2004.jpg Picz/Tiger1-131-Bovington-2004.jpg /fv85704-tiger-i-450.jpg /fv85704-tiger-i-450.jpg _Tiger_II-1.jpg _Tiger_II-1.jpg voj/maus.jpg voj/maus.jpg

/althistory/images/e/e3/Maus_2.jpg /althistory/images/e/e3/Maus_2.jpg krupka.kvalitne.cz/Galerie/v1a.jpg krupka.kvalitne.cz/Galerie/v1a.jpg site.co.uk/V1cutaway.gif site.co.uk/V1cutaway.gif e822abab/V2.jpg e822abab/V2.jpg ns/thumb/6/6d/Fus%C3%A9e_V2.jpg/250px- Fus%C3%A9e_V2.jpg ns/thumb/6/6d/Fus%C3%A9e_V2.jpg/250px- Fus%C3%A9e_V2.jpg j.jpg j.jpg

pg pg jpg jpg 86_cabefcefa4.jpg 86_cabefcefa4.jpg /Me163(1).jpg /Me163(1).jpg mgs/messerschmitt-me163-komet_3.jpg mgs/messerschmitt-me163-komet_3.jpg /me-163.gif /me-163.gif content/uploads/2008/04/me163a.jpg content/uploads/2008/04/me163a.jpg g g jpg jpg

ffen/normal_80_cm_Gustav_naboj.jpg ffen/normal_80_cm_Gustav_naboj.jpg _annie.jpg _annie.jpg /028.jpg /028.jpg 30.jpg 30.jpg 1/Princip_jaderne_naloze.svg/220px- Princip_jaderne_naloze.svg.png 1/Princip_jaderne_naloze.svg/220px- Princip_jaderne_naloze.svg.png 3/Princip_jaderne_naloze,_implozivni_design.svg/220px- Princip_jaderne_naloze,_implozivni_design.svg.png 3/Princip_jaderne_naloze,_implozivni_design.svg/220px- Princip_jaderne_naloze,_implozivni_design.svg.png 6/Sedan_Plowshare_Crater.jpg/220px- Sedan_Plowshare_Crater.jpg 6/Sedan_Plowshare_Crater.jpg/220px- Sedan_Plowshare_Crater.jpg 20explosion%20Alamogordo% jpg 20explosion%20Alamogordo% jpg a/Little_boy.jpg/300px-Little_boy.jpg a/Little_boy.jpg/300px-Little_boy.jpg 2/Fat_man.jpg/220px-Fat_man.jpg 2/Fat_man.jpg/220px-Fat_man.jpg