VLIV CENY ELEKTŘINY NA KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉHO PRŮMYSLU Ing. Pavel Pustějovský člen předsednictva SVSE, výrobní ředitel DEZA, a.s. EGÚ Brno říjen 2013

Výroba na sklad = předzvěst krize Komoditnímu průmyslu zbývá snad 6-8 měsíců do normálu, oživení lze očekávat v průběhu roku 2014 Kdo je schopen v době krize investovat, získá po odeznění krize větší tržní podíl. Vítězové cyklických poklesů jsou firmy s nižšími náklady resp. vyšší VA Celosvětová výroba, prodej a zásoby anorganických pigmentů

Vliv odbytové krize Pokles prodeje = problém financování zásob, solventnost, pokles investičních výdajů Vysoké zásoby = snižování cen,odstávky výroby Padají-li se ceny, musí klesat i ceny vstupů Pokles efektivity = tlak na snižování nákladů, růst nezaměstnanosti Redukce přebytečných kapacit = bankrot firem s nejvyššími náklady, jejich zavření nebo prodej Energeticky intenzivní průmysl přežije dlouhodobější odbytovou krizi pouze za podpory konkurenceschopných cen energií

Dominantními náklady komoditního průmyslu jsou suroviny a energie Ceny energií mírní nebo násobí důsledky krize Pokles cen zboží podnítí poptávku obyvatelstva a naopak Nárůst cen regulovaných komodit (vodárenský efekt) a „politických přirážek“ blokují růst koupěschopnosti Ceny energií zkracují nebo prodlužují cyklické poklesy ekonomiky v daném státě

Porovnání vývoje celkových cen elektřiny pro průmysl v ČR s průměrem EU (€/MWh) Od roku 2009 neparticipuje průmysl v ČR na konkurenční výhodě domácích energetických surovin Od roku 2009 se stále zvyšuje konkurenční nevýhoda v rostoucích přirážkách k tržní ceně komodity

V EU jsou po Japonsku nejvyšší ceny elektřiny ve vyspělém světě, 2× větší než v USA V ČR jsou jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropě, o 11% vyšší než průměr EU, o 1/3 více než ve Francii

Konkurenceschopnost cen chápeme v těchto postupných krocích: 1.Dosáhnout podpory podnikatelského prostředí v ČR cenami energií alespoň na úrovni evropského průměru 2.Snížit úroveň regulované složky cen elektřiny pro velký průmysl alespoň na úroveň Německa 3.Podpořit dosažení nižších cen za energetické komodity než burzovní pro velké odběratele jako ve Francii

Ceny elektřiny v ČR jdou proti vývoji ekonomiky 23 € příplatku za OZE zvyšuje aktuální cenu komodity v ČR o 50%, což je neadekvátní Cena regulovaných služeb pro průmysl v ČR může být ovlivněna „vodárenským efektem“

Shrnutí 1.I přes víceletý pokles ekonomiky ceny energií v ČR stále rostou a to nad úroveň jiných evropských států 2.Ceny komodit jsou ovlivňovány evropským trhem, cena silové elektřiny kopíruje vývoj ekonomiky, cena komodity plynu ne 3.V ČR jsou vysoké „netržní“ složky cen pro průmysl, a to jak vysoké ceny přenosu, distribuce a síťových služeb, tak přemrštěný příplatek k ceně na podporu OZE 4.„Politické přirážky“ k cenám energií jdou proti zájmům průmyslu i obyvatelstva

Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Podpora OZE umožňuje různou míru protekcionismu průmyslu. Bohatší státy EU toho využívají Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE, aby nesnižovaly jeho konkurenceschopnost Úlevy průmyslu v EU (2012) Francie €/MWh,průmysl strop 0.55mil €/r Německo – 35.9 €/MWh, průmysl 0.5 €/MWh Belgie (14.1) €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko - 10 €/MWh, průmysl snížená taxa ČR - 16,8 €/MWh (+ 8,3 €/MWh ze SR), ČR - Žádná úleva pro průmysl

Výsledek 4letého úsilí – strop poplatku za OZE

Současný stav a úkoly v oblasti OZE 1.Dokončení notifikace zákona 165/2012 Sb. ze strany DG Competition 2.Tlak na Evropské orgány k sjednocení protekcionismu evropského průmyslu 3.Příprava velké novely – ujasnění doby podpory OZE v návaznosti na zákonnou návratnost investic, evropský systém podpory průmyslu 4.Dořešení systému výběru podpory OZE v ČR

Infrastruktura Systémové služby Ztráty Ostatní příplatky SK č.1 CZ č.2 ČR má jedny z nejvyšších nákladů na přenosové a distribuční služby Poplatky za přenos elektřiny v EU IFIEC- Frontier Economics

Porovnání nákupních cen elektřiny pro výrobce hnojiv (2011)

Ceny služeb přenosu a distribuce Tyto patří k nejvyšším v EU, při poklesu spotřeby hrozí další jednicový růst Možnosti snížení sazeb: - snižování nákladů efektivními, nepředraženými investicemi, regulací i motivací řídících orgánů - nedotování distribučních tarifů MOO z cen MOP a VO - přenesení části nákladů za systémové služby na výrobu elektřiny - snaha o zavedení poplatku za přeshraniční využití sítí (kruhové toky) Velké firmy z vlastní výrobou zvažují odpojení od sítě a uzavřený, ostrovní provoz

2012 Rozdíl mezi cenami pro průmysl a obyvatelstvo v ČR je nejnižší v EU Porovnání cen pro domácnosti a pro průmysl GWh/rok

Ostatní 1.Část výnosů z ekologických daní, či tržeb z povolenek ekvivalentní platbám průmyslu by se měla průhledným způsobem vracet do ekonomiky např. financováním investičních pobídek, výzkumu, exportu atd. – adresně domácím firmám 2.Pomoc „národnímu šampiónovi“ při financování investic do JETE by mělo být formou garancí úvěru, odkoupením REAS státem nebo navýšením kapitálu Příplatek k ceně elektřiny systémem CfD není pro její nekonkurenceschopnost vhodným řešením

Jak dosáhnout snížení ceny elektřiny na úroveň Francie ? Státní energetické firmy jsou řízeny na podporu průmyslu a životní úrovně obyvatel ve Francii Francie upřednostňuje národní zájmy před politickými cíli EU (dlouhodobé kontrakty, opatrná podpora OZE) Průmysl ve Francii má velký vliv na řízení energetické politiky

Strategie energetiky je zároveň strategií rozvoje průmyslu v ČR. Pokud není ČR schopna zajistit konkurenceschopnost cen energií, nemůže se dlouhodobě považovat za vyspělý průmyslový stát se všemi negativními důsledky Děkuji za pozornost