genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Ekologie – abiotické faktory Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/19 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Botanika Autor: Mgr. Šárka Kirchnerová Datum vytvoření: Garant (kontrola): Mgr. Jakub Siegl Ročník: vyšší gymnázium, zejména 1. ročník čtyřletého gymnázia (kvinta) Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Ekologie – abiotické faktory Metodika/anotace: Prezentace slouží k základnímu výkladu látky abiotické faktory prostředí: sluneční záření, teplota, voda, půda, atmosféra. Časový rozvrh: 45 min Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o. 1

Abiotické faktory prostředí 2

Jaké abiotické faktory ovlivňují rostlinu 1.Sluneční záření 2.Teplota prostředí 3.Voda 4.Půda 5.Atmosféra 3

Sluneční záření jediný vstup energie do biosféry rostlina využívá vlnové délky 400 až 750 nm zdroj energie pro fotosyntézu organismy autotrofní organismy heterotrofní Na listech se uskutečňuje: odraz (reflexe) – 10 až 20 procent pohlcení (absorbce) – pouhá 2% k fotosyntéze průchod listem (transmise)- podle tloušťky listu, až 40% 4

Vegetační cykly sezónní změny v lese jarní aspekt letní aspekt Podle nároků na slunce rozlišujeme rostliny na: heliofyty (slunobytné) heliosciofyty sciofyty (stínobytné) – někdy též sciafyty 5 ř

Heliofyty 6 Hlaváček jarníTařice skalní Adenium

Sciofyty 7 Hrachor jarní (lecha) Kapradiny Barvínek menší

Teplota prostředí rostliny eurytermní (luční a hajní druhy) rostliny stenotermní (řasa Chlamydomonas) teplotní optimum většiny našich rostlin je je ⁰C Podle nároků na teplo rozlišujeme rostliny na: Termofyty (Teplomilné) Psychrofyty (Chladnomilné) Kryofyty (Žijící na sněhu) Mezofyty 8

Výšková stupňovitost v ČR klesá roční průměrná teplota asi o 0,5 – 0,6 ⁰ C na každých 100 m výšky Výšková stupňovitost (geografická) planární (nížinný) - dubohabrové a lužní lesy kolinní (pahorkatinný) - nízké kopce a pahorkatiny se smíšeným listnatým lesem dub zimní, habr a buk submontánní (podhorský, vrchovinný) - zaujímá podhorské polohy s převažujícími bukovými lesy bez příměsi jehličnanů (krom jedle) montánní (horský) - středohorské polohy se smíšeným smrkovo- bukovo-jedlovým lesem oreální/supramontánní (vysokohorský) - vysokohorské polohy se smrkovo-bukovo-jedlovým a smrkovým lesem subalpínský - vysokohorské polohy se smrkovými porosty kolem horní hranice lesa alpínský - polohy nad horní hranicí lesa s porosty křovin, u nás kleče (v Alpách kromě kleče také olše zelené a pěnišníků) nivální (sněžný) - polohy nad hranicí sněžné čáry nebo místech s nesouvislou vegetací lišejníků a mechorostů 9

Voda rozpouštědlo prostředí pro metabolické procesy zdrojem jsou hlavně srážky Rozlišujeme: hydrofyty hygrofyty mezofyty xerofyty 10

Hydrofyty 11 Stulík žlutý Rdest vzplývavý Lakušník vodní

Hygrofyty 12 Vachta trojlistá Ďáblík bahenní Orobinec úzkolistý

Xerofyty 13 Dobromysl obecná Netřesk skalní čeleď kaktusovité

Půda voda, vzduch, živé a mrtvé organismy edafon – půdní organismy důležitá je matečná hornina Rozlišujeme mimo jiné: petrofyty (kořenící ve skále, kameni) chazmofyty (koření ve štěrbinách vyplněných pískem) psamofyty (koření v písku) 14

Podle půdní chemické reakce acidofyty neutrofyty alkalofyty halofobní rostliny halofilní rostliny 15

Acidofyty (zároveň kalcifobní) 16 Metlička křivolaká Bělomech sivý Brusnice borůvka

Alkalofyty 17 Sleziník routička Třemdava bílá Pěchava vápnomilná

Halofobní rostliny 18 Květák Mrkev Většina listnatých stromů

Halofilní rostliny 19 Slanobýl Slanorožec Mangrove

Atmosféra poskytuje rostlinám: 1.uhlík 2.dusík 3.kyslík 20

Uhlík získávají ve formě CO 2 důležitý pro tvorbu biomasy 21

Kyslík potřebný pro dýchání v půdě je ho méně než v atmosféře proniká difůzí ze vzduchu – nutná pórovitost půdy (jílovité půdy – málo kyslíku) Adaptace: dýchací kořeny, chůdovité kořeny 22

Dýchací kořeny - tisovec 23

Mangrove 24

Dusík získávají ve formě amoniové nebo dusičnanové: z plynných sloučenin v atmosféře činností mikroorganismů mineralizací odumřelých těl dusíkatými hnojivy 25

Cyklus dusíku v přírodě 26

Podle závislosti na dusíku rozlišujeme: nitrofyty (nitrofilní) nitrofobní společenstva rašeliništní flóra 27 Kopřiva dvoudomá Merlík Rosnatka okrouhlolistá Rašeliník

Zdroje obrázků (k ) Hlaváček jarní: Tařice skalní: morava-destinace/0031_JM_CR.jpghttp:// morava-destinace/0031_JM_CR.jpg Adenium: Hrachor jarní: 98x_1601.jpghttp:// 98x_1601.jpg Kapradiny: Barvínek menší: bowles-barvinek-mensi.jpghttp:// bowles-barvinek-mensi.jpg Stulík žlutý: tulik_kompr.jpg tulik_kompr.jpg Rdest vzplývavý: geton_natans2.jpg geton_natans2.jpg Lakušník vodní: Ďáblík bahenní: Vachta trojlistá: ryby.cz/document_root/texty/prodej_rostlin/images/vachta_trojlista.jpghttp://jezirka- ryby.cz/document_root/texty/prodej_rostlin/images/vachta_trojlista.jpg Orobinec úzkolistý: 28

Zdroje obrázků (k ) Dobromysl obecná: Netřesk: Kaktusovité: Bělomech sivý: sivy1.jpg sivy1.jpg Brusnice borůvka: Metlička křivolaká: Třemdava bílá: jpghttp:// jpg Sleziník routička: herbar.net/main.php?g2_view=core.DownloadItem&g2_itemId=2285&g2 _serialNumber=2http:// herbar.net/main.php?g2_view=core.DownloadItem&g2_itemId=2285&g2 _serialNumber=2 Pěchava vápnomilná: Květák: Mrkev: Habr: Mangrove: content/uploads/2009/08/mangrove.jpghttp://aquaviews.net/wp- content/uploads/2009/08/mangrove.jpg 29

Zdroje obrázků (k ) Slanobýl: Slanorožec: ornia_europaea.jpg/258px-Salicornia_europaea.jpg ornia_europaea.jpg/258px-Salicornia_europaea.jpg Dýchací kořeny-tisovec: pg pg Mangrove II: content/uploads/2010/05/mangrove0459sm.jpghttp:// content/uploads/2010/05/mangrove0459sm.jpg Koloběh dusíku v přírodě: en_cycle_cs.svg/800px-Nitrogen_cycle_cs.svg.png en_cycle_cs.svg/800px-Nitrogen_cycle_cs.svg.png Kopřiva dvoudomá: Merlík: zletg.pnghttp://im.atlasrostlin.cz/merlik-bily/563/5631-gallery_main- zletg.png Rosnatka okrouhlolistá: jpg jpg Rašeliník: 30