VY_32_INOVACE_05-51 Ročník: VIII. r. Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Vzdělávací obor:Fyzika Tematický okruh:Termika Téma:Hospodaření s teplem Jméno autora:Jaroslava Vondráčková Vytvořeno dne: Metodický popis, (anotace): Na příkladech z praxe žáci řeší, jak lze teplo co nejvíce využít a zabránit jeho úniku.

Hospodaření s teplem Začneme otázkami Které látky jsou dobré vodiče tepla? Které jsou dobré tepelné izolátory? Kdy je šíření tepla užitečné? Kdy je šíření tepla škodlivé? Jak můžeme šíření tepla podpořit? Jak můžeme šíření tepla omezit?

Tepelné vodiče, nevodiče Tepelná výměna vedením velmi dobře probíhá v kovech – jsou dobré tepelné vodiče. Hůře tepelná výměna probíhá ve skle Ještě hůře ve dřevě Velmi špatně ve vzduchu Vůbec neprobíhá ve vakuu Dřevo, vzduch, vakuum jsou tepelné izolanty.

Užitečnost a škodlivost šíření tepla Kde využíváme šíření tepla? Při vaření chceme, aby se teplo z vařiče dostalo co nejsnadněji do jídla. Někdy chceme, aby teplo přecházelo z pevné látky do plynu nebo kapaliny – například z radiátoru ústředního topení do vzduchu. Kde nám vadí únik tepla? V zimním období chceme zabránit „utíkání“ tepla z domů (třeba okny) Proč někdo vynalezl termosku? Najdeš další příklady obou možností ?

Jak můžeme podpořit šíření tepla? PROČ? Pánve a hrnce vyrábíme z kovů Dno hrnce nebo pánve musí být co nejrovnější Mezi pokrm a dno nádoby dáváme olej nebo vodu Radiátory topení se dělají ze „žeber“ Chladič chladniček je tvořen trubičkou se žebírky Elektromotory mají chladící žebra Chladič automobilu je složen ze soustavy trubiček Nutná okolnost! Vzduch se od pevného povrchu zahřeje. Když se nehýbe, dál jím teplo skoro neprochází. Proto musí vzduch okolo povrchu proudit! Čím větší plochou teplo prochází, tím víc ho projde.

Jak můžeme šíření tepla omezit? Domy stavíme z dutých cihel nebo z tvárnic, které jsou dělené na mnoho komůrek, mezi kterými nemůže vzduch proudit. Tepelně izolační materiály musí obsahovat hodně vzduchu, ale ten se nesmí pohybovat, protože by přenášel teplo prouděním. Takovým materiálem je např. vlna, bavlna, peří, minerální plsť („skelná vata“), pěnový polystyren apod. Okna se dělají s dvojitými skly. Zřeďuje se mezi skly vzduch. Některá auta převážející potraviny jsou vyráběna s lesklým povrchem, který málo tepelného záření vyzařuje i málo záření pohlcuje.

Budeme přemýšlet HŘEJE NÁS OBLEČENÍ I POD VODOU? Představte si, že se v moři převrhl váš člun, vy se držíte dřevěného stožáru a čekáte na pomoc. Je výhodné shodit šaty a zůstat v plavkách? Proč?

Praktická situace k řešení Vysvětlete, proč za bezvětří nás svetr hřeje dobře, ale za větru málo. Co si oblečeme, když fouká vítr?

Všímáme si okolí U domů, které jsou vytápěny dálkovým topením z tepláren, vidíme někdy na čerstvě napadeném sněhu tmavé pruhy, na kterých sníh roztál. O čem tyto „cestičky“ svědčí? Když se objeví, je to dobré nebo špatné?

A něco z obýváku Paní Útlocitné se nelíbily radiátory ústředního topení. Udělala nad nimi dřevěnou poličku, na kterou dala vázičky, a před radiátory ještě pověsila závěs. Co se stane?

A ještě něco z praxe Víte, proč má požárník oblek se stříbřitým povrchem a uvnitř má vzdušnou tkaninu? Pro případ nehody v horách nebo dopravní nehody se hodí stříbřitě lesklá fólie, do které raněného můžete zabalit, aby neprochladl.

Použitá literatura RAUNER, Karel – hlavní autor. Fyzika 8 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň: Nakladatelství Fraus, ISBN MACHÁČEK, Martin. Fyzika 8 pro základní školy a víceletá gymnázia. Dotisk 2. vydání. Praha: Prometheus, ISBN Použité obrázky: [online]. c2011 [cit ].