Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR. Název SŠ:SOU Uherský Brod Autoři:Ing. Radim Bublík Název prezentace: (DUMu) Skener Tematická oblast:Hardware počítače Ročník: 1. ročník oboru Mechanik opravář motorových vozidel Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Datum vzniku:
Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Hardware počítače je poskytnout žákům potřebné informace o technickém vybavení počítačů pro jejich lepší orientaci v informačních a komunikačních technologiích (zejména počítačích), se kterými se budou velmi pravděpodobně setkávat po celý svůj život. Jednotlivé DUMy (prezentace a pracovní listy) v této sadě pokryjí postupně tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Informační a komunikační technologie na naší SŠ. Tato prezentace je konkrétně zaměřena na tematický celek Vstupní zařízení počítače.
[1]
Scanner, skener (anglicky scanner, výslovnost [skenr], někdy též nesprávně [skener]; doslovný překlad snímač) je hardwarové vstupní zařízení umožňující převedení fyzické 2D nebo 3D předlohy do digitální podoby pro další využití, většinou pomocí počítače. [2]
1957 – První digitální snímek vytvořený na počítači Russellem Kirschem na U.S. National Bureau of Standards, dnes známý jako Národní institut pro standardy a technologie (National Institute of Standards and Technology, nebo NIST) [2]
Čtečky čárových kódů Ruční (hand-held) Stolní (flatbed ) Bubnové (drum) Filmové 3D
Dělí se na 1D a 2D podle typu čárového kódu, např. kód 2-5: Využívají paprsku laseru nebo laserové diody. Mohou být ruční (tzv. „pistole“), nebo zabudované (např. v pokladnách). [3][3]
Tímto scannerem je nutno ručně přejíždět po snímané předloze. Nevýhodou je malá kvalita nasnímaného obrazu způsobená jak nízkým rozlišením snímače, tak nutností přesného ovládání ze strany uživatele. Používá se tam, kde je třeba rychle snímat malé plochy, případně při nemožnosti umístění předlohy do stolního scanneru. Dnes téměř vymizel vzhledem k masivnímu rozšíření stolního typu. [2]
Předloha se pokládá na sklo, pod nímž projíždí strojově ovládané snímací rameno. Dnes jsou už velmi levné (od cca 1000 Kč) a proto se staly naprosto běžnou součástí života. Nevýhodou je zejména možnost snímání jen relativně tenkých předloh. Velkoformátové scannery jsou schopné snímat předlohu po sloupcích. Dražší modely často snímají pomocí přídavných nástavců také diapozitivy a negativy. [2]
Předloha je nalepena na rotujícím válci a je snímána paprskem. Pro sejmutí obrázku postačí jedna fotodioda, která snímá jeden bod. Nejprve se přečte jeden „sloupec“ (tj. jedna otáčka bubnu), pak se fotodioda posune o jeden sloupec vedle, až je postupně sejmut celý povrch bubnu. Nevýhodou je vysoká cena, a proto jsou využívány pouze tam, kde je potřeba velice vysoká kvalita výsledku (např. z předlohy – diapozitivu je potřeba vytisknout plakát rozměru A2). Tato technologie je zároveň nejstarší. [2]
Slouží pro snímání jednotlivých políček filmu. Vzhledem ke svému specifickému účelu jsou vesměs používány pouze profesionálně. Např. systém Flextight a High-End skener Hasselblad Flextight X5.Hasselblad
Barevná hloubka (množství odstínů barev) Rozlišení obrazu (udává se v DPI – počet bodů na palec) Maximální velikost snímané předlohy (např. A3) Denzita (je dekadickým logaritmem opacity: D = log O, kde D je denzita a O opacita. V případě scannerů, které snímají odrazem světla od předlohy je opacita poměrem intenzity dopadajícího světla ku intenzitě odraženého světla.
OCR = Optical Character Recognition, optické rozpoznávání znaků Jde o metodu, kdy se v naskenovaném obrázku (bitmapě, rastru) pokusí počítač vyhledat skupiny bodů, které by mohly tvořit nějaké čitelné znaky (písmena, čísla, speciální znaky…) Výrazně ušetří čas, potřebný pro „přepisování“ dokumentů! Nejznámější je program ABBYY Fine Reeader.
nebo případně BD_k%C3%B3d
[1] T.S.BOHEMIA. epson-skener-perfection-v600-photo_ien jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: [2] Scanner. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z: [3] MCSUSH. Čárový kód [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: