Komunikace

Co si představujete pod pojmem komunikace?

Komunikace: Slovo komunikace má svůj původ v latině, kde znamená „učinit společným“, popř. sdílet. V našem pojetí jde o výměnu informací, představ, nálad a citů.

Jakým způsobem probíhá komunikace?

Schéma fungování komunikace

Jakými způsoby můžeme komunikovat?

Formy komunikace: přímá reakce (úlek, překvapení), neverbální výraz (gesta, postoje, mimika, řeč očí, doteky), jednání (činnost), obrazová reprezentace (kresba, piktogram), symbolická komunikace (řeč a písmo)

Jaké komunikační dovednosti musíte ve škole zvládnout?

Komunikační dovednosti Vytváříme myPřijímáme Ústní (mluvená) podoba VyprávěníNaslouchání Písemná podoba PsaníČtení

Neverbální komunikace Proxemika – sdělování přibližováním a oddálením (blízkost postoje: intimní zóna cm, osobní sféra cm, sociální sféra 1,2-3,6 m, veřejná sféra 3,6 m a více) Haptika – sdělování dotekem (podání ruky) Posturika – sdělování postojem (ruce v bok, ruce překřížené na prsou) Kinezika −sdělování bezděčnými pohyby rukou, nohou, hlavy i těla (rychlost, výraznost, koordinace pohybů) Gestika – sdělování prostřednictvím obecně přijatých pohybů a postojů (prst před ústy: tiše) Mimika – sdělování výrazy obličeje Řeč očí (např. zamilovanost: rozšířené zorničky, sklopené oči: nedůvěra, lež,...) Vzhled − oblečení (moderní, čisté, správná velikost, vhodně zvolený střih k postavě apod.)

Spekulativní interpretace neverbálních projevů

Verbální komunikace Na rozdíl od neverbální komunikace, která je bezprostředně vázána na situaci a může být široce srozumitelná, vyznačuje se verbální komunikace hlavně těmito rysy: užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami je vázána na určitý jazyk jeho slova jsou symboly s více méně stálým a určitým významem, který není zcela závislý na souvislosti a situaci proto může vyjadřovat i témata a obsahy nepřítomné, například minulé, vzdálené nebo budoucí případně i neskutečné a fantazijní, například v literatuře nebo mýtu.

Předpoklady verbální komunikace myšlení – pravděpodobně oboustranný vztah, úzce souvisí s intelektuálními schopnostmi, nicméně platí, že komunikačním dovednostem je možné se učit fyziologická vybavenost – posazení hlasivek, hrtanu, jazyka, rtů pro artikulovanou řeč řeč patří obecně do kultury, písmo znakem civilizace

Paralingvistika Rychlost řeči – dána temperamentem: cholerik mluví rychle, flegmatik pomalu a rozvážně; dána i situací Hlasitost řeči Tón hlasu – důvěrná sdělení nižší poloha hlasu, podrážděnost vyšší poloha hlasu Rytmus a melodie řeči – nejlepší řečníci hlubší hlas s měnícím se rytmem a melodií řeči Rychlost odpovědi na otázku Pazvuky v řeči – „é“, „ehm“ Chyby a přeřeknutí – zkuste si jakýkoliv svůj projev nahrát nebo přepsat nebo se podívat na Váš poslední hovor na ICQ, Facebooku

Jazyk, myšlení a řeč psycholingvistika zkoumá především řeč jako zvláštní druh lidské mentální aktivity sémantika je nauka o významu slov i delších sdělení – důležitá pro terminologii monistické teorie – myšlení je tiché mluvení a řeč je hlasité myšlení x proti většina odborníků, přesto se řada odborníků domnívá, že způsob myšlení je výrazně determinován strukturou i slovní zásobou mateřského jazyka

Piagetova teorie kognitivního vývoje 1. senzori-motorické vývojové stadium (0 až 2 roky) - důležitými procesy motorická aktivita (pohyby), vnímání a „experimentování“, ruce již mohou sloužit k manipulaci: začíná chodit - dítě začíná odlišovat sebe sama od objektů kolem, buduje se u něj pojem stálosti objektu, což svědčí o mentální reprezentaci nepřítomného objektu; elementární zvědavost - rozvoj řeči, ale není to dominantní: první slova - reflexivita: reakce bez úvahy, bez předchozího uvědomění, reflexní reakce - účelovost: více reakcí na něco, již jde za konečným cílem (př.: pláč – přijde matka)

Piagetova teorie kognitivního vývoje 2. předoperační vývojové stadium (2 až 7 nebo 8 let) a) předpojmové stadium (2 až 4 roky) - symbolická činnost: symboly a znaky, dokáže si už některé věci představit (panenka – člověk) - osvojování vzorců chování: opakování, přehrávání; imitační chování: role mámy vůči panence - tranzitivní a transduktivní úsudky: na základě nepodstatných, povrchních nápadných znaků (doktor – bílý plášť) b) intuitivní stadium (4 až 7 nebo 8 let) - důležitými procesy v tomto stadiu jsou řeč, tvoření představ a jednodušší myšlení, děti se učí užívat jazyka, mentální reprezentace objektů se tvoří pomocí představ a slov - myšlení dítěte je zatím egocentrické (v kognitivním, nikoli v mravním slova smyslu), vidí vše jen ze „svého hlediska“, nedokáže se na problém podívat z pozice druhého člověka - dítě ještě plně nechápe určitá pravidla činnosti, určité operace, zejména operace zvratné, reverzibilní, dokáže třídit objekty, ale převážně podle jedné charakteristiky, chápe sice některé vztahy, ale řeší je v přílišné závislosti na tom, co právě vnímá (názorné myšlení)

Piagetova teorie kognitivního vývoje 3. vývojové stadium konkrétních operací (7 nebo 8 až 11 nebo 12 let) - důležitými procesy v tomto stadiu jsou logické myšlení a operování s abstraktními pojmy – i když zatím jen ve vztahu k objektům, které může přímo vnímat svými smysly (ke konkrétním objektům) - dítě je schopno pochopit identitu, ověřuje si vratnost mentálních operací, chápe stálost počtu objektů (kolem 6 let), stálost hmotnosti objektů (kolem 9 let) - dokáže třídit objekty podle několika charakteristik, experimentuje s objekty, ne však systematicky - dítě dokáže věci kolem sebe popisovat, ale již méně dokáže vysvětlit, proč se tak děje nebo proč je to či ono takové začíná přemýšlet v určitém řádu, v určitých schématech, které mu umožňuje řešit úkoly - opírá se především o zkušenost – metoda pokusů a omylů

Piagetova teorie kognitivního vývoje 4. vývojové stadium formálních operací (11 nebo 12 a více let) - důležitými procesy v tomto stadiu jsou abstraktní, formálně logické operace - dítě se už nemusí opírat o smyslovou skutečnost, je schopno hypoteticko- deduktivního usuzování typu „jestliže…, pak…“ - při experimentování systematicky obměňuje proměnné, hledá pravidla, dokáže se vyrovnávat se situacemi, s nimiž se dosud nesetkalo - operace se nyní spojují ve složitější struktury a dítě s nimi dokáže pracovat oběma směry (přímo i vratně) - dítě je schopno organizace

Řečnické triky a protitriky 1.mlžení – kladení neurčitého podmětu, přísudků, předmětu x protitrik žádáme o doplnění údajů 2.tvrzení – bez argumentů, jiné, opačné, spojené s (absolutním) hodnocením x neobhajovat názor, ale napadnout nejslabší části tvrzení 3.odběhnutí od tématu x udržení tématu 4.zkreslení x zkreslení opačným směrem 5.nehorázná lež x nehorázná lež 6.záměna existenční situace za většinovou x vyjasnění situace 7.kladení otázek x odpověď otázkou, doslovná „švejkovská“ odpověď 8.zneužití paralingvistiky x získat čas, vydržet 9.nerovné dovolávání se vzájemnosti x kvalifikace vzájemných ústupků

Konflikt všudypřítomný, nevyhnutelný tradičně vnímán negativně, ale konstruktivně řešený problém může být i pozitivní interpersonální x intrapersonální (mezi dvěma a více lidmi, meziskupinové) podle toho, čeho se týkají týkající se jedné nebo více záležitostí

mezilidske-vztahy.euweb.cz/ konflikt.htm

Konflikt dle K. Lewina K. Lewin stanovil základní typy konfliktu z kombinace dvou základních tendencí, apetence a averze : 1. konflikt apetence - apetence, (subjekt se má rozhodnout mezi dvěma objekty, zhruba stejně atraktivními) 2. konflikt apetence – averze (subjekt se má rozhodnout pro objekt, který je současně přitažlivý a odpudivý), 3. konflikt averze – averze (subjekt se musí rozhodnout pro jednu ze dvou nepříjemných alternativ).

Škola transformace konfliktu podle Johana Galtunga

Postoje ke konfliktu

Interpersonální styly zvládání konfliktu

Řešení konfliktů 1.spolupráce 2.kompromis 3.vyhýbání se 4.ústup 5.konfrontace

mezilidske-vztahy.euweb.cz/ konflikt.htm