Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu:VY_32_INOVACE_17-08_Půda Autor:Mgr. Věra Vlková Ročník:9. Datum vytvoření:

Vzdělávací oblast:Člověk a jeho svět Tematická oblast:Přírodopis pro 8. a 9. třídu Předmět:Přírodopis Výstižný popis způsobu využití, metodické pokyny: Žáci se seznamují se vznikem a složením půdy, s půdními druhy, půdními typy, s půdotvornými činiteli a s jejich působením. Klíčová slova:půda, matečná hornina, podnebí, povaha terénu, podzemní voda, písčité půdy, hlinité půdy, jílové půdy, černozemě, hnědozemě, rendziny, podzolové půdy Druh učebního materiálu:prezentace

Půda, vznik půdy půdy vytvářejí nejsvrchnější vrstvu zemské souše – pedosféru, půdy vznikly působením zvětrávacích a půdotvorných procesů z povrchových hornin zemské kůry a ústrojné hmoty nejdůležitější vlastností půdy je její úrodnost, ta závisí na množství vody, vzduchu a živin, tj. látek, které z ní čerpají rostliny věda, která se zabývá zkoumáním se nazývá pedologie půda vzniká z původně nezvětralé matečné horniny, která může být původu vyvřelého, usazeného či přeměněného, ta se zvětráváním mění v půdotvorný substrát, půdotvornými činiteli se půdotvorný substrát mění v půdu při vzniku půd se rozlišují tři vývojová stádia půdy: zvětrávání matečné horniny, vznik půdotvorného substrátu, vznik půdy jako výsledek činnosti všech půdotvorných činitelů

Půdotvorní činitelé a jejich působení 1. MATEČNÁ HORNINA pro vlastnosti půdy je určující chemické složení nerostů – obsah chemických prvků -, které v ní vytvářejí přirozenou zásobu živin a ovlivňují také další vlastnosti, např. barvu, zrnitost, schopnost zadržovat vodu a přijímat vzduch 2. PODNEBÍ určujícími prvky jsou: a)teplota b)množství srážek c)poměr srážek a výparů 1

3. POVAHA TERÉNU a)nadmořská výška (má vliv na teplotu a množství srážek) b)orientace svahů ke světovým stranám (ovlivňují teplotu půdy a také výpad vody) 4. PODZEMNÍ VODA při vysoké hladině podzemní vody vzlínají a odpařovaná voda vynáší drobné jílovité částice půdy půdy jsou pak podmáčené, mají málo půdního vzduchu, kořeny rostlin nemohou dýchat 2

5. ČAS půdotvorní činitelé působí většinou pomalu a jejich činnost se projeví až za velmi dlouhou dobu 6. ORGANISMY rozkládají organickou hmotu v humus a ovlivňují jeho množství v půdě, mají vliv na teplotu a vlhkost půdy, humus je důležitou podmínkou půdní úrodnosti 7. ČLOVĚK zasahuje do půdotvorného procesu např. orbou, hnojením, kácením stromů, osevními postupy, stavbou komunikací apod.

Složení a vlastnosti půd 1.plynná složka – je tvořena půdním vzduchem, vodní párou a plynnými sloučeninami, které vznikají při rozkladu organických látek v humus 2.kapalná složka – je tvořena půdním roztokem, pohyb půdního roztoku je ovlivňován zemskou tíží, kapilární vzlínavostí a vypařováním 3.pevná složka – má podíl anorganický a organický 3

VLASTNOSTI PŮDY nejvýznamnější fyzikální vlastností půdy je její struktura, tak je dána seskupením a spojováním půdních částic do shluků a hrudek, částice jsou spojovány tmelícími látkami v půdě vznikají póry různé velikosti a průměru, které jsou vyplněny vodou a vzduchem, soubor pórů v půdě označujeme pórovitost z chemických vlastností je nejdůležitější reakce půdního roztoku, která může být kyselá, neutrální nebo zásaditá 4

Třídění půd K základním půdním druhům patří: 1.písčité půdy (lehké) – obsahují hlavní křemen, vyskytují se na vátých píscích a pískovcích, obsahují málo humusu, špatně zadržují vodu 2.hlinité půdy (střední) – mají přiměřené množství humusu a stejný podíl písku a jílu, jsou rozšířeny v nižších nadmořských výškách, zemědělsky jsou výhodné 3.jílovité půdy (těžké) – mají hodně jílovitých částic, jsou málo provzdušněné a obtížně zpracovatelné 5

K základním půdním typům patří: 1.ČERNOZEMĚ – jsou na sprašových pokryvech do 300 – 400 m nadmořské výšky, reakce půdního roztoku je neutrální nebo slabě zásaditá, jsou bohaté humusem, vhodné pro pěstování pšenice a cukrovky, zeleniny, jsou to půdy velmi úrodné 2.HNĚDÉ PŮDY – v ČR jsou nejrozšířenější, jsou to půdy mírného podnebného pásu, které se vyskytují v různých nadmořských výškách s výjimkou horských oblastí, jsou méně úrodně než černozemě 6

3. RENDZINY vznikají na vápenatých nebo dolomitových substrátech v teplých i chladných oblastech, často se vyskytují v krasových územích, mají sice velký obsah vápenatých iontů, ale poměrně tenkou humusovou vrstvu 4. PODZOLOVÉ PŮDY vyskytují se v nadmořských výškách 400 – 1500 m na kyselých horninách, jejich svrchní humusový horizont je vyluhován vlivem častějších atmosférických srážek, jsou to půdy nepříliš úrodné, ve vyšších polohách jsou zalesněny, v nižších polohách jsou vhodné pro pěstování plodin méně náročných na živiny (brambory) 7

Opakování Jmenuj všechny půdotvorné činitele. Z jakých tří složek se skládá půda? Jmenuj půdní druhy. Jmenuj půdní typy. Který z nich patří k nejúrodnějším půdám?

Použité zdroje: 1.Alpine flora. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 2.Cave Kungurskaya lake In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 3.Soil profile. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 4.Pole v Polsku uzka s mezemi. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 5.BrownSoil. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 6.Black dirt in Black Dirt Region. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 7.Podzol. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: