Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_41_03 Název materiáluSložení atomového jádra AutorMgr. Pavel Lintner Tematická oblastFyzika Tematický okruhKvantová fyzika Ročník4 Datum tvorbyleden 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Složení atomového jádra

Chemický prvek – tvořen atomy se stejným nábojem jádra bez ohledu na hmotnost Nuklid – tvořen atomy jen jednoho druhu (s jádry o stejném náboji i hmotnosti) Izotopy prvku – nuklidy téhož prvku (v periodické soustavě prvků patří na stejné místo) Prvky vyskytující se v přírodě jsou většinou směsí více izotopů. Dva různé nuklidy téhož prvku mají zcela shodné chemické vlastnosti, nelze je tedy žádnými chemickými metodami oddělit, je to možné pouze pomocí fyzikálních metod na základě jejich rozdílných atomových hmotností. Existenci izotopů lze vysvětlit tak, že atomové jádro je tvořeno dvěma druhy částic – kladně nabitými protony a přibližně stejně těžkými elektricky neutrálními neutrony. Tyto částice označujeme společným názvem nukleony.

Nuklidová mapa: Online verze na [1]

Existenci neutronu předpověděl ve 20. letech 20. století E. Rutherford. Experimentálně jeho existenci prokázal v r J. Chadwick – neutrony objevil v záření vznikajícím při ostřelování beryllia částicemi alfa. Hypotézu o složení jádra z protonů a neutronů vyslovili nezávisle na sobě W. Heisenberg a D. D. Ivaněnko. Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony. Počet protonů je vyjádřen protonovým (atomovým) číslem Z, počet neutronů neutronovým číslem N a počet nukleonů nukleonovým (hmotnostním) číslem A. Platí A = Z + N.

James Chadwick (1891 – 1974) anglický jaderný fyzik objevil neutron zabýval se výzkumem štěpení uranu 235 – určil kritické množství r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev neutronu dwick.jpg [2]

Hmotnostní spektrometr: Pracuje na principu zakřivování trajektorie letících kladně nabitých částic magnetickým polem. Porovnáním dostředivé a magnetické síly lze určit ze zakřivení trajektorie hmotnost částice. [3]

Použité zdroje: ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro gymnázia – Fyzika mikrosvěta. 1. vydání. Praha: Galaxie, s. ISBN SVOBODA, Emanuel aj. Přehled středoškolské fyziky. 4. upravené vydání. Praha: Prometheus, s. ISBN Použité obrázky: [1] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [2] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [3] FYSON, Devon. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na