Produkční analýza firmy

Základní východiska analýzy firmy Firma je subjekt specializující se na výrobu (přeměnu zdrojů/vstupů na statky/výstup). Firma provádí hlavně tyto činnosti: –nákup služeb výrobních faktorů –organizace jejich přeměny ve výstup –prodej výstupu Cílem firmy je maximalizace zisku (rozdílu mezi příjmy a náklady). –Účetní zisk bere v úvahu explicitní náklady (reálně vynaložené na nákup vstupů). –Ekonomický zisk bere v úvahu explicitní i implicitní náklady. Implicitní náklady – alternativní, obětované příležitosti.

Volba technologie Firma je při svém rozhodování omezena zejména technologickými možnostmi výroby a finančními možnostmi. Jednoduchý model tohoto rozhodování je Produkční funkce = vztah mezi množstvím vstupů, které byly použity ve výrobě v daném období, a maximálním objemem výstupů vyrobených v tomto období.

Vstupy, produkční funkce Kapitál (K) Práce (L) Výstup (Q) K/t = strojové hodiny za jednotku času L/t = odpracované hodiny za jednotku času Po takovémto zjednodušení můžeme produkční funkci vyjádřit takto: Q = f (K, L)

Vlastnosti produkční funkce Výstup může být vyroben různými kombinacemi vstupů Vychází z dané technologické úrovně Nepředpokládá zbytečné a neefektivní výrobní procesy, firmy používají k tvorbě výstupů nejefektivnější kombinaci vstupů. Pokud firma používá nejefektivnější dosažitelnou technologii, pak množství výstupu bude záviset především na: –množství používaných vstupů –efektivnosti jejich použití

Krátké období - SR Služby alespoň jednoho výrobního faktoru, které firma používá, jsou v důsledku předchozích rozhodnutí fixní. Za fixní se považuje kapitál. Práce je vstup variabilní, protože pomocí krátkodobých pracovních smluv lze relativně rychle měnit její množství. V krátkém období je tedy produkční funkce závislá pouze na práci.

Výroba v SR - krátkodobá produkční funkce V krátkém období je kapitál konstantní a mění se práce a výstup. Konstantní množství vstupu kapitálu označíme K 1 (K s pruhem). Produkční funkce v krátkém období je pak: Q = f (K 1, L) Celkový produkt (TP) představuje výstup, který je vyroben danými vstupy (TP=Q) a závisí jen na L.

Dlouhé období - LR Doba dostatečná na změnu množství všech potřebných vstupů (všechny jsou variabilní). Vstupy je možné navzájem nahrazovat a změna objemu obou vstupů vede ke změně výstupu. Základními vlastnostmi produkční funkce v dlouhém období proto jsou: –substituce vstupů –výnosy z rozsahu

Celkový produkt Kategorii produktu sledujeme jako celkové, mezní (obdoba užitku u spotřebitele) a průměrné veličiny Objem vyrobené produkce se mění se změnami množství vstupu. Celkový (fyzický) produkt (Total Physical Product – TPP) – celkový objem produkce vyrobený určitým množstvím vstupu ve fyzických jednotkách Růst celkového fyzického produktu se s růstem množství vstupu zpomaluje zákon klesajících výnosů

Průměrný produkt Average Product - AP – představuje výstup na jednotku vstupu. –Velikost AP zjistíme, dělíme-li celkový výstup množstvím vstupů, které byly použity k jeho výrobě. Průměrný produkt kapitálu Průměrný produkt práce

Mezní produkt Marginal Product - MP - představuje změnu celkového produktu v důsledku změny vstupu o jednotku za předpokladu ostatních vstupů neměnných V případě velmi malých změn lze vyjádřit jako první derivaci produkční funkce podle zkoumaného vstupu.

Zákon klesajících výnosů Jestliže se přidávají do výroby stále stejné přírůstky variabilního vstupu od určité hranice bude přírůstek výstupu klesat (tj. bude klesat mezní produkt variabilního vstupu). Této hranice je na následujícím grafu dosaženo v bodě A - mezní výnosy z variabilního vstupu klesají (výstup roste pomaleji než variabilní vstup).

MP a TP a zákon klesajících výnosů Čím víc jednoho vstupu používáme (při ostatních vstupech fixních), tím pomaleji roste celkový výstup, neboli výnos z variabilního vstupu klesá MP (na pracovníka) TP, Q L, počet pracovníků pracovník – dost prostoru pro dalšího 2 pracovníci – pohodlné pracovní podmínky n pracovníků – chaos TPTP MPMP L, počet pracovníků

Výroba v krátkém období - SR A A'A' B'B' B C C'C' L L TP L MP L AP L MP L AP L do bodu A se prosazují rostoucí výnosy z variabilního vstupu práce do bodu B – 1. stadium výroby – průměrný produkt práce i kapitálu roste, firma bude zvyšovat výrobu, fixní vstupy neúplně využity mezi body B a C – 2. stadium výroby – průměrný produkt práce klesá, ale průměrný produkt kapitálu stále roste za bodem C – 3. stadium výroby – klesá průměrný produkt práce i kapitálu i celkový produkt firma usiluje o 2. stadium výroby TP

Výrobní stádia v SR Výrobní stádium (do bodu B)- z hlediska firmy je toto stádium pozitivní: po celé jeho trvání roste průměrný produkt (to je kritérium efektivnosti). Efektivnost fixního (AP K ) i variabilního (AP L ) vstupu roste. –Firmy zvyšují počet zapojených jednotek práce  zvýší výstup. Výrobní stádium (mezi body B a C). Efektivnost fixního vstupu roste (protože Q roste a K je konstantní), Efektivnost variabilního vstupu klesá (protože výstup roste, ale pomaleji než variabilní vstup). –V bodě C je maximalizován výstup a efektivnost. Výrobní stádium (od bodu C) při zapojení dalších jednotek L, začíná klesat výstup a tedy i efektivnost (v podobě AP K i AP L ).

Výroba v SR – rostoucí výnosy z variabilního vstupu Q L L AP L MP L AP L MP L TP Celkový výstup roste rostoucím tempem – tj. rychleji než počet zapojených jednotek práce

Výroba v SR – konstantní výnosy z variabilního vstupu Q L L AP L MP L AP L = MP L TP Celkový výstup roste konstantním tempem – tj. stejně rychle jako počet zapojených jednotek práce

Výroba v SR – klesající výnosy z variabilního vstupu L L AP L MP L TP AP L Q Celkový výstup roste klesajícím tempem – tj. pomaleji než počet zapojených jednotek práce

Výroba v LR - dlouhodobá produkční funkce V dlouhém období jsou variabilní oba vstupy (práce i kapitál). Stejně velký výstup může být vyroben různými kombinacemi L a K. To lze vyjádřit produkční funkcí: Q = f (K, L), jejímž grafickým vyjádřením je izokvantová mapa. Určujícími faktory produkční funkce v LR jsou substituce vstupů a výnosy z rozsahu. Izokvanta - křivka znázorňující kombinace vstupů, které vedou k výrobě stejného objemu výstupu (analogie indiferenční křivky)

Dlouhodobá produkční funkce – mapa izokvant 0 L K Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 V případě obou VF normálních roste výstup ve směru šipky Izokvanty vyjadřují všechny kombinace vstupů, které vedou k tvorbě stejného výstupu. Promítneme-li izokvanty na plochu základny, získáme dvourozměrný graf.

Vlastnosti izokvant Izokvanta je vždy spojena s určitou úrovní výstupu. Jednotlivé izokvanty jsou seřazeny severovýchodním směrem, izokvanta bližší počátku představuje kombinaci vstupů vedoucí k nižšímu výstupu. Izokvanty jsou seřazeny z kardinálního hlediska (objem výstupu lze přesně určit) Izokvanty se neprotínají. Izokvanty jsou klesající a konvexní k počátku.

Mezní míra technické substituce (MRTS LK ) Klesající sklon izokvanty je důsledkem substituce vstupů, tj. možnosti firmy nahrazovat ve výrobě jeden vstup druhým, aniž by se změnil objem výstupu. To vyjadřuje Mezní míra technické substituce kapitálu prací (MRTS LK ) Vyjadřuje míru (poměr), ve které firma nahrazuje kapitál prací.

Výnosy z rozsahu Pojem výnosy z rozsahu charakterizuje změnu výstupu v důsledku proporcionální změny vstupů - jde o vztah mezi změnami vstupů a změnami výstupu - o kolik % se zvýší výstup, zvýšíme-li množství vstupů o 1 % S výchozím objemem vstupů práce a kapitálu je vyrobena určitá úroveň výstupu Q daná produkční funkcí Q = f (K,L). Vynásobíme-li vstupy faktorem „t“, změní se výstup o určitý multiplikační faktor Q = f ( t*K, t*L ).

Výnosy z rozsahu Mohou nastat tři případy: Růst vstupů o „t“ (t*K, t*L) vyvolá růst výstupu ve stejné proporci (t*Q), tzn. projevují se konstantní výnosy z rozsahu. Jestliže se výstup se změnou vstupů o „t“ změní ve větší proporci, prosazují se rostoucí výnosy z rozsahu. Jestliže se výstup se změnou vstupů o „t“ změní v menší proporci, nastává případ klesajících výnosů z rozsahu.

Výnosy z rozsahu Q=10 Q=20 Q=30 Q=90 Q=10 Q=20 KKK LLL konstantní výnosy z rozsahu – izokvanty jsou stejně daleko od sebe (produkční kopec je stále stejně strmý) rostoucí výnosy z rozsahu – izokvanty se k sobě přibližují (produkční kopec je stále strmější) klesající výnosy z rozsahu – izokvanty se od sebe oddalují (produkční kopec je stále plošší)

Výnosy z rozsahu a úspory z rozsahu Z grafu: –U konstantních výnosů jsou vzdálenosti mezi izokvantami shodné. –U rostoucích výnosů stačí čím dál menší vzdálenost, aby výstup vzrostl o 10 jednotek. –U klesajících výnosů z rozsahu vzdálenosti mezi izokvantami rychle rostou směrem nahoru doprava. Úspory z rozsahu jsou v této souvislosti širším pojmem, protože znamenají růst výstupu v důsledku jakékoliv změny kombinace vstupů. (ne proporcionální).

Technologický pokrok Díky technologickému pokroku lze vyrobit stejné množství výstupu s menším množstvím K a L Působení technického pokroku na jednotlivé vstupy: –neutrální technologický pokrok – působí na oba vstupy stejně Q= A(t). f(K,L) –kapitálově náročný technologický pokrok – ovlivňuje pouze kapitál – při použití nové technologie je kapitál v čase stále produktivnější, Q=f[A(t). K,L] –pracovně náročný technický pokrok, ovlivňuje pouze produktivitu práce Q=f[K, A(t).L]