Globální akční plán WHO pro zdraví pracovníků na období 2008-2017 Pavel Urban Státní zdravotní ústav WHO spolupracující centrum pro pracovní lékařství.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Tvorba OP pro programovací období Kontext a vazby OP •EU jako ek. nejrozvinutější společenství na světě – charakterzované sociálním smírem.
Advertisements

Vzdělávání pro konkurenceschopnost Obecně Řídícím orgánem je MŠMT Řídícím orgánem je MŠMT Založen na principu partnerství Založen na principu partnerství.
Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, , Přerov.
Výzkumný záměr VÚBP, prosinec 2006 Výzkumný záměr 2004 – 2010 BOZP – zdroj zvyšování kvality života, práce a podnikatelské kultury.
Představení projektu Seminář k projektu Vliv změn světa práce na kvalitu života Ing. Lenka Svobodová VÚBP Praha, 25. září 2006.
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic
Regionální politika v České republice a Evropské unii 5 Národní rozvojový plán ČR Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.
Akční plán pro Evropu a resortní koncepce výzkumu a vývoje – návrh opatření v kompetenci jednotlivých resortů.
Koncepce péče o staré občany
MUDr.Dana Kuklová, CSc. Státní zdravotní ústav Praha
1 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ pro období MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Integrovaný operační program Oblast intervence - Služby v oblasti veřejného zdraví.
Optimální zdravotní péče „HEALTH POLICY “ Jan Hůlek Kardia s.r.o.
Vzpomínka k mezinárodnímu dni BOZP a informace k aktivitám Evropské agentury pro BOZP v roce 2007 RNDr. Sedlák, ředitel odboru bezpečnosti práce a pracovního.
Zajištění bezpečnosti potravin v České republice
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
Informační systém BOZP v ČR (IS BOZP)
Zkušenosti ze zavedení systému řízení bezpečnosti informací ve shodě s ISO a ISO na Ministerstvu zdravotnictví ČR Ing. Fares Shima Ing. Fares.
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
Integrovaný operační program Konference „Bezpečná Evropa“ Hradec Králové.
Kvalita a bezpečnost IT ve zdravotnictví
Digitální strategie krajů Zpracoval: Ing. Tomáš Vašica 1 Datum: Digitální strategie krajů Datum:
Úvod do problematiky Evropské unie. Historie Společenství průmyslová revoluce II. světová válka Schumanův plán Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 hl. m. Praha Magistrát hl. m. Prahy, odbor zahraničních vztahů a fondů EU, oddělení.
2. I NFORMAČNÍ ZDROJE V OBLASTI BOZP Ing. Lucie Václavková.
Koncepce environmentální bezpečnosti a snižování rizika katastrof
1 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Programovací období
Politika sociální inkluze v Evropské unii
ZDRAVÍZDRAVÍ Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.
DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE (2012 – 2016)
NZIS ukazatele pro řízení Seminář 20.května 2003.
Základní informace o programu PS ESPON Území programu a rozpočet Programové území - 28 států EU + 4 partnerské státy - Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko.
1. Zkvalitnění služeb státních organizací pomocí strukturálních fondů příklad Technologické agentury ČR Marie Stehlíková vedoucí Projektové kanceláře.
MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb
Intervenční programy, poradny podpory zdraví
Konkurenceschopnost chemického průmyslu ČR Praha, 6. května 2010 © 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Metodika poradenství podpory zdraví a prevence nemocí MUDr. Věra Kernová Doc. MUDr. Lumír Komárek, CSc. Státní zdravotní ústav Praha.
1 Projekt Brno-Zdravé město. 2 Cíl zlepšení zdraví a kvality života obyvatel podpora udržitelného rozvoje Projekt Zdravé město Zásady mezioborová spolupráce.
Pracovníci ve zdravotnictví a řídící pracovníci ve zdravotnictví - resortní analýza potřeb pracovníků jednotlivých profesí a oborů s výhledem do roku 2015.
Národní síť Zdravých měst ČR Zdravotní plán města.
Definice, základní pojmy
Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Hlavní hygienik ČR a náměstek ministra pro ochranu.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Staroměstské náměstí 6, Praha 1 lll INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ OPERAČNÍ.
1 Národní akční program BOZP 2013 – 2014 problematika vědy a výzkumu Podpora vědy a výzkumu Priorita II. Zajištění financování oblasti BOZP – opatření.
Národní politika BOZP a příprava Národního akčního programu BOZP pro období konference Společně bezpečně v EU – Partnerství v prevenci rizik.
Dotační možnosti ve zdravotnictví v rámci ESIF programové období
Akční plán podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov, p.o. Pavlína Fridrichovská, DiS. Podzimní škola WHO – HPH, 12. – , MZČR Praha.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko Vzdělávání.
PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Prameny, mezinárodní organizace, vztah ČR a EU JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Mezinárodní den sester květen 2009
Cesta ke zvýšení kvality a bezpečnosti zdravotnického zařízení
Regionální politika EU v období
Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D.
Sociální zabezpečení v EU
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 7. února 2013 Úvodní slovo
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.
Elektronický obchod z pohledu České republiky
STRATEGII REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR
The Ministry for Regional Development of the Czech Republic (MRD)
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
Úspěchy českého předsednictví v oblasti zdravotnictví
Rozvoj inovací v EU.
Zaměření a funkce sociálního lékařství (SL)
Inovační potenciál České republiky Ing. Martin Štícha Sekce VaVaI
Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor Strategie Ministerstvo dopravy
Obor zdravotních služeb MZ
Dostupné vzdělání pro všechny kdo chtějí znát a umět víc…
Centrum pro regionální rozvoj České republiky Územní odbor IROP pro Kraj Vysočina prezentace v rámci semináře „Dotační příležitosti pro obce na rok.
Výzvy digitální ekonomiky pro společnost
Transkript prezentace:

Globální akční plán WHO pro zdraví pracovníků na období Pavel Urban Státní zdravotní ústav WHO spolupracující centrum pro pracovní lékařství

Mezinárodní organizace práce Úmluva č. 155 (1981) o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí Ratifikována 1989 Vyhláška č. 20/1989 Sb. Úmluva č. 161 (1985) o závodních zdravotních službách Ratifikována 1988 Vyhláška č. 145/1988 Sb. Úmluva č. 187 (2006) o podpůrném rámci pro ochranu zdraví při práci Doporučení č. 198 o pracovním poměru Ratifikována 2008 Sdělení ministerstva zahraniční věcí č. 106/2009 Sb.

Rezoluce Světové zdravotnické organizace vztahující se k ochraně zdraví při práci Rezoluce WHA49.12 (1996): „Globální strategie Zdraví při práci pro všechny“ Rezoluce WHA60.26 (2007): „Globální akční plán pro zdraví při práci na období “

Globální akční plán WHO Z preambule: „Zdraví dělníků je jedním ze základních předpokladů produktivity a hospodářského růstu.“

Globální akční plán WHO Specifické cíle: 1. 1.Vytvoření a implementace politických nástrojů 2. 2.Zlepšení ochrany a podpory zdraví na pracovišti 3. 3.Zlepšení výkonu a dostupnosti pracovnělékařských služeb 4. 4.Vytváření vědeckých podkladů pro aktivity v oblasti BOZP 5. 5.Zahrnutí BOZP i do nezdravotnických oblastí

Globální akční plán WHO Cíl 1: Vytvoření a implementace politických nástrojů (legislativa) Východisko: úmluvy ILO a dokumenty WHO Národní politika BOZP Národní akční plán BOZP Zabezpečení financování

Globální akční plán WHO Cíl 2: Zlepšení ochrany a podpory zdraví na pracovišti Hodnocení a řízení zdravotních rizik Nakládání s chemickými látkami Hodnocení zdravotního dopadu nových technologií již ve fázi jejich vývoje Eliminace pasivního kouření na pracovišti Budování kapacit pro primární prevenci profesionálních rizik Implementace programů podpory zdraví na pracovišti (zdravý životní styl, očkování …)

Globální akční plán WHO Cíl 3: Zlepšení výkonu a dostupnosti pracovnělékařských služeb Zlepšování pokrytí pracovnělékařskými službami Zaměření na neformální ekonomiku (pracující na smlouvy, agenturní zaměstnávání…) Zaměření na zvýšeně zranitelné populace (migranti, stárnoucí pracovníci, dětská práce …) Vytváření standardů pracovnělékařských služeb Kontrola kvality pracovnělékařských služeb Vzdělávání specialistů i ostatních lékařů

Globální akční plán WHO Cíl 4: Shromažďování vědeckých podkladů pro aktivity BOZP Budování informačních systémů o expozici profesionálním rizikovým faktorům Budování informačních systémů o zdravotních dopadech expozice (nemoci z povolání, pracovní úrazy) Budování systémů pro včasnou detekci nových pracovních rizik („OHS Vigilance System“) Podpora výzkumu v oblasti BOZP Příprava 11. revize mezinárodní klasifikace nemocí

Globální akční plán WHO Cíl 5: Zahrnutí ochrany zdraví při práci do politických záměrů nezdravotnických odvětví Plány hospodářského rozvoje Obchodní politika Politika zaměstnanosti Řízení životního prostředí Všechny stupně vzdělávání a přípravy na povolání

Implementace Akčního plánu WHO na globální úrovni Síť WHO spolupracujících center pro pracovní lékařství – „GOHNET“ 72 center, z toho 32 v Evropě Centrum pracovního lékařství SZÚ bylo dezignováno jako WHO spolupracující centrum v roce Redezignace na další 4 roky získána v roce 2011

WHO spolupracující centra pro pracovní lékařství

Implementace Akčního plánu na Evropské úrovni (WHO/EURO) Evropská síť pro zdraví při práci (ENWH) – založena v Bonnu, 2010 Zastřešuje Evropská WHO spolupracující centra pro pracovní lékařství Národní kontaktní místa (Focal Points) pro ochranu zdraví při práci

Implementace Akčního plánu na Evropské úrovni Hlavní doporučené směry aktivit Evropské sítě Duševní zdraví na pracovišti Ochrana zdraví při práci v zemědělství Eliminace nemocí způsobených asbestem Hodnocení kvality pracovnělékařských služeb E-learning při vzdělávání pro primární pracovnělékařské služby

Závěrem: Globální akční plán WHO pro zdraví pracujících na období , přijatý shromážděním ministrů zdravotnictví všech států světa, se primárně obrací k vládám. Za jeho implementaci jsou tedy odpovědné především vlády!