Globální akční plán WHO pro zdraví pracovníků na období Pavel Urban Státní zdravotní ústav WHO spolupracující centrum pro pracovní lékařství
Mezinárodní organizace práce Úmluva č. 155 (1981) o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí Ratifikována 1989 Vyhláška č. 20/1989 Sb. Úmluva č. 161 (1985) o závodních zdravotních službách Ratifikována 1988 Vyhláška č. 145/1988 Sb. Úmluva č. 187 (2006) o podpůrném rámci pro ochranu zdraví při práci Doporučení č. 198 o pracovním poměru Ratifikována 2008 Sdělení ministerstva zahraniční věcí č. 106/2009 Sb.
Rezoluce Světové zdravotnické organizace vztahující se k ochraně zdraví při práci Rezoluce WHA49.12 (1996): „Globální strategie Zdraví při práci pro všechny“ Rezoluce WHA60.26 (2007): „Globální akční plán pro zdraví při práci na období “
Globální akční plán WHO Z preambule: „Zdraví dělníků je jedním ze základních předpokladů produktivity a hospodářského růstu.“
Globální akční plán WHO Specifické cíle: 1. 1.Vytvoření a implementace politických nástrojů 2. 2.Zlepšení ochrany a podpory zdraví na pracovišti 3. 3.Zlepšení výkonu a dostupnosti pracovnělékařských služeb 4. 4.Vytváření vědeckých podkladů pro aktivity v oblasti BOZP 5. 5.Zahrnutí BOZP i do nezdravotnických oblastí
Globální akční plán WHO Cíl 1: Vytvoření a implementace politických nástrojů (legislativa) Východisko: úmluvy ILO a dokumenty WHO Národní politika BOZP Národní akční plán BOZP Zabezpečení financování
Globální akční plán WHO Cíl 2: Zlepšení ochrany a podpory zdraví na pracovišti Hodnocení a řízení zdravotních rizik Nakládání s chemickými látkami Hodnocení zdravotního dopadu nových technologií již ve fázi jejich vývoje Eliminace pasivního kouření na pracovišti Budování kapacit pro primární prevenci profesionálních rizik Implementace programů podpory zdraví na pracovišti (zdravý životní styl, očkování …)
Globální akční plán WHO Cíl 3: Zlepšení výkonu a dostupnosti pracovnělékařských služeb Zlepšování pokrytí pracovnělékařskými službami Zaměření na neformální ekonomiku (pracující na smlouvy, agenturní zaměstnávání…) Zaměření na zvýšeně zranitelné populace (migranti, stárnoucí pracovníci, dětská práce …) Vytváření standardů pracovnělékařských služeb Kontrola kvality pracovnělékařských služeb Vzdělávání specialistů i ostatních lékařů
Globální akční plán WHO Cíl 4: Shromažďování vědeckých podkladů pro aktivity BOZP Budování informačních systémů o expozici profesionálním rizikovým faktorům Budování informačních systémů o zdravotních dopadech expozice (nemoci z povolání, pracovní úrazy) Budování systémů pro včasnou detekci nových pracovních rizik („OHS Vigilance System“) Podpora výzkumu v oblasti BOZP Příprava 11. revize mezinárodní klasifikace nemocí
Globální akční plán WHO Cíl 5: Zahrnutí ochrany zdraví při práci do politických záměrů nezdravotnických odvětví Plány hospodářského rozvoje Obchodní politika Politika zaměstnanosti Řízení životního prostředí Všechny stupně vzdělávání a přípravy na povolání
Implementace Akčního plánu WHO na globální úrovni Síť WHO spolupracujících center pro pracovní lékařství – „GOHNET“ 72 center, z toho 32 v Evropě Centrum pracovního lékařství SZÚ bylo dezignováno jako WHO spolupracující centrum v roce Redezignace na další 4 roky získána v roce 2011
WHO spolupracující centra pro pracovní lékařství
Implementace Akčního plánu na Evropské úrovni (WHO/EURO) Evropská síť pro zdraví při práci (ENWH) – založena v Bonnu, 2010 Zastřešuje Evropská WHO spolupracující centra pro pracovní lékařství Národní kontaktní místa (Focal Points) pro ochranu zdraví při práci
Implementace Akčního plánu na Evropské úrovni Hlavní doporučené směry aktivit Evropské sítě Duševní zdraví na pracovišti Ochrana zdraví při práci v zemědělství Eliminace nemocí způsobených asbestem Hodnocení kvality pracovnělékařských služeb E-learning při vzdělávání pro primární pracovnělékařské služby
Závěrem: Globální akční plán WHO pro zdraví pracujících na období , přijatý shromážděním ministrů zdravotnictví všech států světa, se primárně obrací k vládám. Za jeho implementaci jsou tedy odpovědné především vlády!